20 eur oregion neisse-nisa - Euroregion Neisse-Nisa-Nysa
Transcrição
20 eur oregion neisse-nisa - Euroregion Neisse-Nisa-Nysa
LAT LET JAHRE 20 LAT • LET • JAHRE EUROREGION NEISSE-NISA-NYSA ISBN 978-83-62708-31-4 WSPÓŁPRACY TRANSGRANICZNEJ W EUROREGIONIE NEISSE-NISA-NYSA PŘESHRANIČNI SPOLUPRÁCE V EUROREGIONU NEISSE-NISA-NYSA DER GRENZÜBERSCHREITENDEN ZUSAMMENARBEIT IN DER EUROREGION NEISSE-NISA-NYSA 20 LAT WSPÓŁPRACY TRANSGRANICZNEJ W EUROREGIONIE NEISSE-NISA-NYSA 20 LET PŘESHRANIČNI SPOLUPRÁCe V EUROREGIONU NEISSE-NISA-NYSA 20 JAHRE DER GRENZÜBERSCHREITENDEN ZUSAMMENARBEIT IN DER EUROREGION NEISSE-NISA-NYSA Pod redakcją / Redakce / Unter redaktioneller Leitung von: MIROSŁAW ZDULSKI Jelenia Góra 2011 Publikacja jest realizowana w ramach projektu „Międzynarodowe warsztaty transgraniczne” współfinansowanego ze środków Unii Europejskiej w ramach Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz środków budżetu państwa za pośrednictwem Euroregionu Nysa. Recenzent / Recenzent / Rezensent Pavel Branda © Copyright by Euroregion Neisse-Nisa-Nysa, 2011 Biuro Euroregionu Nysa w Jeleniej Górze Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Nysa ul. 1 Maja 57, 58-500 Jelenia Góra tel. +48 75 76 76 470 fax +48 75 76 76 470 ISBN 978-83-62708-31-4 Wydawnictwo AD REM 58-500 Jelenia Góra, ul. Okrzei 12 tel. 75 7522215 www.adrem.jgora.pl 20 Lat współpracy transgranicznej w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa Spis treści Mirosław Zdulski • Wprowadzenie................................................................................................ 5 Christoph Schurr • Lasy – żywa wymiana w zielonej części Euroregionu Nysa........................................................................................................................... 9 Jaroslav Hrádek • Czysta Nysa......................................................................................................12 Zbigniew Jakiel • Komunikacja Drogowa...................................................................................15 Maciej Gałęski • Komunikacja kolejowa w Euroregionie Nysa..........................................19 Holm Grosse • Euroregion Neisse-Nisa-Nysa na drodze do wspólnej przestrzeni gospodarczej..........................................................................................................21 Wolfgang Michel • Turystyka w Euroregionie Nysa.............................................................25 Mariusz Winzeler • Historia.............................................................................................................27 Jacek Jakubiec • Ochrona zabytków – ważny priorytet Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa..........................................................................................................................31 Maciej Gałęski • 20 lat ochrony przed zagrożeniami. Przeciwdziałanie i usuwanie skutków katastrof i klęsk na styku granic Niemiec, Czech i Polski..............................34 Ines Fabisch • Równość szans.........................................................................................................38 Sławomir Banaszak • Statystyka....................................................................................................40 Regina Gellrich • Edukacja: stan obeny i perspektywy......................................................43 Bärbel Wienrich, Blanka Konvalinková • Biblioteki..................................................................46 Vladimír Valenta • Zdrowie publiczne........................................................................................50 Bartosz Komeda • Ratownictwo medyczne..............................................................................53 Helena Neumannová • Współpraca uczelni wyższych w Euroregionie Nysa w ramach Akademickiego Centrum Koordynacyjnego w ERN (ACC) i jej perspektywy..........................................................................................................................56 Mirosław Zdulski • Podsumowanie warsztatów.....................................................................59 Wprowadzenie Publikacja pt. „20 lat współpracy transgranicz- nej w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa“ ma szczególny charakter. Zawiera bowiem wypowiedzi osób aktywnie działających na rzecz współpracy transgranicznej w ramach grup roboczych. Zebranie ich i przygotowanie było możliwe dzięki realizowanemu przez Euroregion projektowi „Międzynarodowe warsztaty transgraniczne“. Co oczywiste, zarówno zakres wypowiedzi i ich charakter jest różny. Koniecznym jest więc nakreślenie szerszej perspektywy. Idea powołania euroregionu na styku trzech państw: Polski, Niemiec i wówczas jeszcze Czechosłowacji pojawiła sie na przełomie 1990/1991 r. w kręgach polityków, działaczy gospodarczych i naukowców w Żytawie. Od początku miała charakter samorządowy uzyskując wsparcie ze strony prezydenta Liberca Jiřego Drdy, starosty Żytawy Heinza Eggerta oraz wojewody jeleniogórskiego Jerzego Nalichowskiego. W wyniku rozmów i konsultacji 15 maja 1991 r. trzy strony podpisały Deklarację o współpracy 6 – partnerstwa transgranicznego, a w kilka dni później tj. 23 tego samego miesiąca miała miejsce w Żytawie „konferencja założycielska trójkąta trzech państw” (Dreiländereck), nad którą patronat przyjęli prezydenci trzech państw: Václav Havel, Lech Wałęsa i Richard von Weizsäcker. Zawarto na niej wstępne porozumienie o powołaniu podmiotu „Euroregion Trójstyk” (z tej nazwy zrezygnowano później zastępując ją nazwą Euroregion Neisse-Nisa-Nysa) i przyjęto Memorandum określające dalsze kierunki działania. W lipcu 1991 r. w Żytawie otwarto Biuro Koordynacyjne Euroregionu Nysa. Podobne, choć jeszcze w bardzo skromnej obsadzie kadrowej powstały później w Libercu i Jeleniej Górze. W sierpniu tego samego roku przygotowano projekt struktury organizacyjnej i statut oraz uchwalono końcowy termin podejmowania uchwał przez samorządy lokalne o przystąpieniu do tworzącego się euroregionu. W dniu 21 grudnia 1991 r. odbyło się w Żytawie pierwsze posiedzenie Rady Eurorergionu Neisse-Nisa-Nysa, które przyjmuje się za oficjalną datę jego powołania. W roku następnym Rada Euroregionu przyjęła pierwszą redakcję ramowego porozumienia o współpracy, zatwierdziła plan działań i logo oraz podjęła uchwałę o członkostwie w grupie roboczej Europejskich Regionów Granicznych (AGEG) (Zdulski 2002). Euroregion Neisse-Nisa-Nysa nie posiada osobowości prawnej w rozumieniu przepisów prawa każdego z krajów. Wszystkie jego organy funkcjonują w ramach systemów prawnych swoich krajów. Tworzą go trzy stowarzyszenia: Stowarzyszenia Gmin Polskich Euroregionu Nysa, Euroregion Nisa – zájmové sdruženi právnických osob oraz Kommunal-gemeinschaft Euroregion Neisse, Sektion BR Deutschland e. V. Członkostwo gmin i powiatów jest sprawą wewętrzną każdej ze stron i nie wymaga zgody partnerów. Cele i zakres współpracy członków Euroregionu określone zostały w przyjętym Porozumieniu Ramowym o Współpracy. Najważniejszymi wówczas celami było wspieranie w ramach swoich możliwości interesów gmin, powiatów oraz interesów obywatelskich, które odpowiadają celom rozwojowym w regionie oraz pomoc na poziomie regionalnym w tych dziedzinach, ktore prowadzą do włączenia się do Unii Europejskiej. W zakresie działalności zapisano, iż popierany będzie wszelki rozwój na obszarach przygranicznych, szczególnie w takich dziedzinach jak: – planowanie przestrzenne, utrzymanie i poprawa stanu środowiska naturalnego, – podnoszenie poziomu rozwoju gospodarczego oraz wyrównywanie standardu życia; – budowanie oraz dostosowywanie infrastruktury do potrzeb przekraczających granice; – współdziałanie w zakresie likwidacji pożarów i klęsk żywiołowych oraz w sytuacjach awaryjnych; – wymiana kulturalna oraz opieka nad wspólnym dziedzictwem kulturowym; – wpływanie na poprawę stosunków międzyludzkich; – współpraca w zakresie działalności humanitarnej i socjalnej; – wspieranie działań na rzecz rozwoju publicznych środków komunikacji osobowej i turystyki w obszarze przygranicznym; – rozpatrywanie skarg obywateli w przypadkach przekraczających granice państwowe (Ramowe porozumienie 1994). Również w maju na konferencji w Żytawie ustalono pierwszą listę priorytetów. Zaliczono do nich: – zwiększenie ilości przejść granicznych oraz modernizację już istniejących, będących niezbędnym warunkiem rozwoju współpracy przygranicznej; – zbudowanie systemu infrastruktury informacyjno-komunikacyjnej; – nawiązanie współpracy naukowej i kulturalnej między poszczególnymi ośrodkami położonymi w obszarze euroregionu; – podejmowanie działan zmierzających do sanacji ekologicznej obszarów przygranicznych; – opracowanie kompleksowego, przekraczającego granice planu rozwoju regionalnego; – integracja ludności obszarów przygranicznych (Borys, Panansiewicz 1998, 54). W tym miejscu warto zatrzymać się nad punktem piątym, gdyż opracowanie strategii rozwoju 7 stanowiło jeden z warunków pozyskania środków finansowych z Unii Europejskiej. W pierwszym okresie problemem tym zajęła się polska strona, która w czerwcu 1992 r. przedstawiła wstępny program prac analitycznych. W wyniku przetargu na zlecenie Ministrstwa Gospodarki i Pracy Saksonii wyłoniona została niemiecka firma GmbH Dornier jako główny wykonawca projektu. Do współpracy zaprosiła ona z czeskiej strony firmę Saul z Liberca, a z polskiej Jeleniogórskie Biuro Planowania i Projektowania. Pierwsza część opracowania, diagnostyczna, ukazała się w grudniu 1993 r., a druga – planistyczna – w lutym 1994 r. (Müller i inni 1993, 1994). Zawarte w niej priorytety, choć przyjęte zostały oficjalnie na III posiedzeniu Rady Euroregionu 20 X 1993 r. to cała strategia budziła opory zarówno z czeskiej, polskiej, jak i niemieckiej strony. Największe kontrowersje wzbudziła hierarchia celów. Z. Przybyła (1994, 48) oceniając ten dokument podkreślał, iż mimo niewątliwych pozytywów, takich jak: właściwa konstrukcja dokumentu, czy właściwy wybór metody, brak w nim konsultacji ze środowiskiem samorządowym i naukowym, pomijanie wpływu aglomeracji (Wrocławia, Pragi, Drezna), roli systemu bankowego, uwypuklenie mocnych stron rynku pracy tylko części niemieckiej, eksponowanie interesów niemieckich bez brania pod uwagę interesów strony polskiej (budowa drogi szybkiego ruchu Liberec-Hradek-Zittau-Weissenberg) itp. Z dzisiejszej prespektywy podkreślić należy, iż strategia była opisem wielu proponowanych działań, z których większość w minionym dwudziestoleciu zrealizowano, choć nie w pierwotnej formie. W latach następnych dwukrotnie modyfikowano listę priorytetowych zadań. Po raz pierwszy w grudniu 1996 r. podczas konferencji z okazji 5-lecia, a drugi raz z okazji 10-lecia w 2002 r. W tym ostatnim wyróżniono sześć wyzwań w sferze: komunikacji, infrastruktury technicznej, środowiska naturalnego, rozwoju gospodarczego/ turystyki, obszarów wiejskich/gospodarka leśna oraz zasobów ludzkich. Zawarte w Memorandach zadania tworzyły podstawę do działalności grup roboczych. Idea tworzenia tego typu struktur o trójstronnym charakterze pojawiła się już na założycielskiej konferencji Euroregionu z Żytawie. Wówczas arbitralnie powołano ich siedem: 1. energetykę i ekologię, 2. planowanie przestrzenne, 3. kulturę, 4. gospodarkę i rolnictwo, 5. bezpieczeństwo, 6. zdrowie i 7. administrację. W pierwszym okresie swojego istnienia były one nie tylko płaszczyzną, ale jak zaznacza Jacek Jakubiec (2011, 25) „naturalnym polem konfrontacji interesów, a nieraz swoistej ‘gry o swoje’ każdej ze stron”. Istotne zmiany w ich działalności zaszły tuż przed wejściem Polski i Czech do Unii Europejskiej. Na posiedzeniu Rady ERN w Miłkowie w dniu 15 listopada 2003 r. w miejsce wciąż pączkujących i bardziej „obywatelskich” grup roboczych powołane zostały euroregionalne zespoły eksperckie, zwane „eureksami” (najczęściej po trzy osoby z każdej ze stron). Ich głównym zadaniem jest działanie w kategoriach wspólnotowych w ramach danego obszaru. Obecnie takich eureksów jest szesnaście i wypowiedzi ich przedstawicieli zamieszczono w publikacji. Mirosław Zdulski Literatura: Jakubiec J. (2011), Euroregion Nysa o sobie. Międzynarodowe Warsztaty Transgraniczne w Karpaczu, [w:] Nowiny Jeleniogórskie nr 46, dn. 15.11. Borys T., Panansiewicz Z. (1998), Panorama euroregionów. Wydanie 2 zmodyfikowane, lipiec. Przybyła Z. (1994), Koncepcja rozwoju gospodarczego dla ERN (próba oceny), [w:] Adamczuk F., Przybyła Z. [red.], Euroregion Nysa. Trzy lata doświadczeń. Jelenia Góra. Zdulski Miorsław (2002), Polskie doswiadczenia we współpracy transgranicznej. Realizacja Funduszu Małych Projektów PHARE CBC. Jelenia Góra. Christoph S churr Lasy – żywa wymiana w zielonej części Euroregionu Nysa Retrospekcja: Lasy na terenie Trójstyku były od lat 70-tych masowo degradowane w wyniku zanieczyszczenia powietrza. Szczególnie dotknięte były Góry Izerskie i Karkonosze w Polsce i w Czechach, ale też znaczne szkody były widoczne w wyższych warstwach Gór Żytawskich i w dolinie Nysy. Skutki były następujące: • uszkodzenia i wymieranie zasobów leśnych, • silne zakwaszenie gleb leśnych, • znaczne utrudnienia dla zalesiania, • zniszczenie krajobrazu, • pogorszenie gospodarki wodnej i innych funkcji ekologicznych krajobrazu leśnego. Okazją do założenia grupy EUREX Lasy było życzenie leśników i ekologów, żeby się nawzajem informować o szkodach i współpracować przy ich usuwaniu. Starostowie po stronie saksońskiej oraz odpowiedzialni politycy samorządowi w Polsce i w Czechach umożliwili dzięki swojemu wsparciu realizację tego życzenia. W pierwszych 10-ciu latach EUREX-u na pierwszym planie była wymiana informacji nt. tej katastrofy ekologicznej oraz projekty związane z bezpośrednim usuwaniem szkód. Należy tu wymienić np. „Raport o stanie lasów w Euroregionie Nysa” z 1998 roku, wspólne wycieczki i konferencje o la- 10 sach oraz dofinansowywane projekty zachowania genów drzew leśnych, szczególnie świerka autochtonicznego Gór Izerskich oraz ochrony nowo nasadzonych kultur w Górach Izerskich. Istotna była również wiedza o strukturach zarządów lasów i ochrony przyrody w trzech krajach. Za tymi ważnymi pierwszymi latami współpracy stoi wiele nazwisk Bałazy (PL), Malina i Ullmann (CZ), Mannigel i Geyer (D). Od samego początku grupa EUREX Lasy zajmowała się ochroną przyrody w lesie, szczególnie zachowaniem zagrożonych ekosystemów i gatunków. Nie pomijano przy tym kontrowersyjnych opinii leśników i ekologów. Przecież otwarte, rzeczowe informacje stanowią podstawę wzajemnego zrozumienia. Informacje, znajomość przedmiotu i zrozumienie są podstawą dla rozwiązań. W kolejnej fazie na pierwszym planie było zgłębianie tematów istotnych dla wszystkich trzech stron. Tutaj należy wspomnieć o 1-szej konferencji w Rotstein na temat „Wapniowania ochronnego gleby” w 2002 roku, gdzie ten istotny dla sanacji lasów, lecz kontrowersyjny temat był omawiany na wysokim poziomie przez naukowców i leśników praktyków. Wyniki zebrano w interesującym wydawnictwie pokonferencyjnym. Równocześnie temat „Edukacja ekologiczna i pedagogika leśna” przesunęły się bardziej w centrum uwagi. Istniał konsensus, co do tego, że takiego nieprawidłowego rozwoju, jaki miał miejsce w Trójstyku, można by uniknąć tylko porywając za sobą ludność, m. in. przez uświadamianie dzieci i młodzieży. We wszystkich trzech krajach są już pierwsze dobre oznaki, nawet, jeżeli leśnictwo i ochrona przyrody nie zawsze ze sobą współpracują. Potem rozszerzono zakres tematyczny. Częściej rozmawialiśmy także o zwykłych zadaniach gospodarki leśnej, np. o rynku drewna, pielęgnacji i rewitalizacji lasu. Gdzie jesteśmy dzisiaj? Lasy w Euroregionie są znowu zielone. Jako niemiecki leśnik wyrażam wielkie uznanie dla znaczących osiągnięć w dziedzinie kultury lasu, dokonanych przez naszych polskich i czeskich kolegów. Wymiana informacji możliwie jak najkrótszą drogą bezpośrednio w Euroregionie idzie dobrze, także pomiędzy grupami roboczymi. To potwierdziło się np. po huraganie „Kyrill” w styczniu 2007 roku, gdzie szybko w nieskomplikowany sposób wymieniliśmy informacje o rozmiarach szkód i o rynku drewna. Obok wielu własnych działań w zakresie kształcenia ekologicznego i promocji leśnej coraz częściej przeprowadzamy wspólne wydarzenia. Przedstawienie metod różnych w każdym z krajów jest bardzo wartościowe, ponieważ stale pojawiają się innowacyjne i interesujące pomysły. Ogłoszenie roku 2011 przez ONZ Międzynarodowym Rokiem Lasów stanowi dobry katalizator wspólnych działań. Przykłady dwu– lub nawet trójstronnych wydarzeń, przeprowadzonych w 2011 r.: • wspólna wycieczka grupy roboczej UE po leśny materiał rozmnożeniowy (CZ-PL-D), • Dolnośląski Festiwal Leśny we Wrocławiu (PLD), • Konferencja Leśna na temat „Jak ucieka czas lasu i człowieka” na zamku Frydlant z otwarciem czesko-niemieckiej wystawy (CD-D), • Dzień Saksonii w Kamenz (D-PL), • Festiwal Dary Lasu w Lwówku Śląskim (PL-D). Jednakże widzimy też kilka problemów i potrzebę działania naszej grupy EUREX na przyszłość. Mają one po pierwsze charakter merytoryczny: – wzmożone wykorzystywanie gospodarcze lasu, także dla zaopatrzenia w energię, stoją w coraz większej sprzeczności z trwałym zachowaniem i zrównoważonym rozwojem funkcji lasu służącej dobru ogólnemu (np. gospodarce wodnej, wykorzystaniu do wypoczynku), – w szczególności traktowanie wartościowych terenów leśnych, np. sieci NATURA 2000 jest różnie postrzegane przez leśnictwo i ochronę przyrody. Ale chodzi też o kwestie wielostronnej komunikacji i zrozumienia: – niewystarczająca znajomość języka ojczystego innych partnerów utrudnia zrozumienie, – zmiany w organizacji administracji (szczegól- 11 nie niemiecka bolączka) stanowią ryzyka kontynuacji grupy, – tak, jak istotne są nośniki wiedzy, tak samo jest przecież istotna integracja nowych członków. Dokąd chcemy zmierzać? – Lepsza nauka i zrozumienie języka innych partnerów: Jak wzmocnimy możliwości i gotowość do tego? – Stworzenie możliwości wymiany informacji pomiędzy krajami, żeby poprawić zrozumienie codziennej pracy: Czy będzie to możliwe przy małych możliwościach finansowych i kadrowych? – Utrzymanie współpracy w dziedzinach edukacji ekologicznej i pedagogiki leśnej: Czy dadzą się długoterminowo zabezpieczyć konieczne do tego celu zasoby kadrowe i finansowe? – Intensyfikacja współpracy przy konkretnych projektach z korzyścią dla regularnych zadań, np. system ostrzegania przeciwpowodziowego, przeciwpożarowy nadzór lasów, monitoring szkód leśnych i szkód wyrządzanych przez zwierzynę: Czy starczy nam wytrwałości przy obszernych wnioskach projektowych? Czy uda nam się dodatkowo otrzymać projekty trójstronne? – Podejmowanie nowych obszarów tematycznych z procesów międzynarodowych, np. z nowego pozycjonowania gospodarki leśnej jako pośrednika różnorodnych działań gospodarczych, ekologicznych, społecznych i kulturowych. Czy możemy uzyskać potrzebne do tego celu wolne przestrzenie i pola doświadczalne? – Badanie nowych możliwości finansowania społecznych, ekologicznych i kulturowych funkcji usługowych lasu, np. wypoczynek i turystyka, ochrona przyrody: Czy będzie możliwe, żebyśmy wspólnie przezwyciężyli wiele wątpliwości pojawiających się z nowymi pomysłami? – Zastanowienie się nad wspólnymi krokami w kierunku kwalifikacji zawodowych na rzecz zagospodarowania lasu: Czy możemy się ze sobą i od siebie więcej nauczyć? Na koniec cytat Pierwszego Radnego Starostwa Powiatowego Budziszyn, pana doktora Wolframa Leunerta, z powitania Grupy roboczej UE na temat leśnego materiału rozmnożeniowego w czerwcu 2011 r.: „Dzisiaj w naszym regionie możemy z dumą powiedzieć, że granice nie stanowią już przeszkód we wzajemnym zrozumieniu. Zamiast tego podarowały nam szansę budowy zaufania i zrozumienia między Europejczykami.” Jaroslav H rádek Czysta Nysa G rupa powstała w 1994 roku na I Międzynarodowej Konferencji Czysta Nysa w Zgorzelcu. W skład grupy wchodzą przedstawiciele samorządu terytorialnego, administracji państwowej (urzędy wydające pozwolenia wodnoprawne), instytucje gospodarki wodnej (zarządcy rzek, zarządcy wodociągów i kanalizacji) Euroregionu oraz niepaństwowych organizacji non-profit. Spotkania robocze odbywają się 2-5 razy w roku naprzemiennie w poszczególnych krajach ERN. Zakres merytoryczny prac grupy roboczej: – jakość wody w Nysie Łużyckiej, – ochrona przeciwpowodziowa oraz system ostrzegania w przypadku awaryjnego zanieczyszczenia wody w Nysie Łużyckiej, – naturalny rybostan rzeki – monitoring, działania, – ograniczenie rozprzestrzeniania się roślin inwazyjnych wzdłuż rzeki, – public relations. Jakość wody w Nysie Łużyckiej Głównym przedmiotem pracy GR EUREX Czysta Nysa było wspomaganie budowy oczyszczalni ścieków oraz systemów kanalizacyjnych w gminach, polegające na opiniowaniu projektów składanych przez gminy pod kątem wpływu transgranicznego oraz potencjalnego współfinansowania ze środków unijnych. Działania, polegające na budowie lub odbudowie oczyszczalni ścieków oraz zwiększaniu aglomeracji podłączonych do tych oczyszczalni, prowadzą do ogólnego zmniejszania zanieczyszczeń w rzece, a tym samym do poprawy stanu środowiska. Dzięki temu możliwe jest wykorzystanie Nysy Łużyckiej do celów rekreacyjnych, uprawiania sportu oraz po uzdatnieniu wody do zaopatrzenia miast w wodę pitną. Należy podkreślić realizację projektów transgranicznych dotyczących budowy kanalizacji i oczyszczalni ścieków w gminach Rumburk – 13 Seifenesdorf – Varnsdorf, Lückendorf – Petrovice oraz Pieńsk/Deschka. Z grona kolejnych projektów warto wymienić kolektor ściekowy oraz oczyszczalnię ścieków dla Jablonca nad Nisou oraz Liberca, oczyszczalnie w Chrastavie, Hrádku n.N., Frýdlancie, Novym Městě pod Smrkem, Hejnicach, po stronie niemieckiej zaś łącznie 34 oczyszczalnie (Reichenbach, Rietschen, Zittau, Weißkeißel, Görlitz i in.), a po stronie polskiej Zgorzelec, Lubań, Zawidów, Bogatynia oraz projekt w zlewni Czerwonej Wody. Od 2003 roku działalność grupy roboczej skupiała się na udzielaniu podstawowych informacji dotyczących Ramowej Dyrektywy Wodnej EU (2000/60/EEC) ze szczególnym uwzględnieniem wpływu wdrożenia tej dyrektywy na gminy w regionie. Temu zagadnieniu poświęcono warsztaty (w Görlitz oraz w Libercu). Przyjęcie dyrektywy oznacza większe wymagania pod względem jakości wypuszczanych oczyszczonych ścieków (poprawa pracy istniejących oczyszczalni) oraz dalszego rozwoju sieci kanalizacyjnych w gminach. Ochrona przeciwpowodziowa W czasie ostatnich 15 lat region nawiedzały częste powodzie, powodujące ogromne straty materialne mieszkańców, gmin, Skarbu Państwa oraz przedsiębiorstw. Z inicjatywy członków grupy roboczej opracowano wspólny system ostrzegania w sytuacjach zagrożenia powodziowego, który polegał początkowo na wysyłaniu informacji faksowych za pośrednictwem państwowych straży pożarnych w Libercu, Lubaniu i Zittau. Taki system bezpośredniego połączenia transgranicznego okazał się w czasie powodzi w 1997 roku oraz w latach kolejnych (2002) bardzo przydatny. W wyniku rozwoju technologii informatycznych (internet) system stopniowo udoskonalano i rozbudowano o przekazywanie informacji nt. awarii, które mogą w niekorzystny sposób wpłynąć na jakość wody w Nysie Łużyckiej i jej dopływach. Ostatnia gwałtowna powódź w sierpniu 2010 roku wskazuje na konieczność kolejnego udoskonalenia systemu ostrzegania oraz nawiązania bardziej ścisłej współpracy z GR EUREX – zarządzanie kryzysowe. W ramach współpracy polsko-czeskiej grupa robocza przyczyniła się do istotnego ograniczenia spływu mętnych wód z hałd kopalni Turów na tereny gminy Višňová w czasie obfitych opadów i powodzi. Monitoring naturalnego rybostanu Nysy Łużyckiej i jej ważnych dopływów Po początkowym monitoringu rybostanu w Nysie Łużyckiej na terenie Republiki Czeskiej, przeprowadzonym w latach 1994-1995, w okresie 1999-2011 w ramach wspólnego czesko-niemieckiego projektu monitorowano Nysę Łużycką pod względem ponownego zasiedlania organizmami bentosowymi i rybami. Monitorowano również podstawowe chemiczne właściwości wody oraz występowanie substancji toksycznych w osadach rzecznych oraz w tkance mięśniowej ryb. Szczegółowo badano szybkość odnowy zbiorowiska ryb pod względem gatunkowym, jak i pod względem innych parametrów populacyjnych (liczebność, cechy wzrostowe itp.). Po przeprowadzeniu badań stwierdzono występowanie 32 gatunków ryb, opracowano propozycję kolejnych działań uzdrawiających, mających na celu poprawę środowiska życia ryb oraz bezkręgowców (usuwanie barier migracyjnych oraz ewidencja innych źródeł zanieczyszczenia). Badania dowiodły celowość i wysoką skuteczność komunalnych oczyszczalni ścieków, zbudowanych w ostatniej dekadzie XX wieku w dorzeczu Nysy Łużyckiej na terenie wszystkich trzech państw. Z drugiej strony badania wskazały na dużą wrażliwość powstającego ekosystemu na lokalne i przejściowe zanieczyszczenia wody powodowane awariami i niefachowo zabezpieczonymi przerwami w funkcjonowaniu oczyszczalni ścieków. W 2004 roku działalność grupy skupiała się na sprawdzaniu drożności rzek dla ryb łososiowatych na obszarze Polski i Niemiec. Z ogólnej liczby 42 jazów tylko 21 ma przejścia dla ryb. Udrożnienie Nysy Łużyckiej na całej jej długości przewidywane jest w ciągu 10 lat. Przeprowadzono przebudowę jazu walcowego w Zittau oraz budowę stopnia, który umożliwia już migrację ryb w górnej części rzeki, czyli również na terenie Czech. Ograniczenie rozprzestrzeniania się roślin inwazyjnych wzdłuż rzek w zlewni Nysy Łużyckiej. W ramach GR wspierane są projekty dotyczące monitoringu i likwidacji roślin inwazyjnych w zlewni Nysy Łużyckiej (barszcz Mantegazziego – Heracleum mantegazzianum oraz rdestowiec – 14 Reynoutria sp, rudbekia naga – Rudbeckia laciniata, niecierpek gruczołowaty – Impatiens glandulifera i in.) Z powodu stosowania odmiennych metod likwidacji i zapobiegania rozprzestrzenianiu się tych roślin w poszczególnych krajach, nadal nie udaje się w pełni ograniczyć występowania tych roślin w regionie. W celu pomyślnego rozwiązania problemu należy stworzyć innowacyjną, międzynarodową i interdyscyplinarną koncepcję zrównoważonego utrzymania różnorodności biologicznej w zlewni Nysy Łużyckiej. Public relations Korzyścią dla mieszkańców regionu jest organizowanie międzynarodowych konferencji Czysta Nysa, którym towarzyszą informacje dla prasy oraz materiały pokonferencyjne. Do tej pory odbyło się łącznie 8 konferencji – Zgorzelec (1994), Görlitz (1995), Liberec (1997), Piechowice (1999), St. Marienthal (2002), Liberec (2004), Piechowice (2004) oraz Oybin (2010). Ponadto odbywały się tematyczne spotkania robocze – warsztaty poświęcone wynikom monitoringu rybostanu Nysy Łużyckiej (2 razy w Niemczech, 1 raz w Czechach), zastosowaniu GIS na potrzeby dokumentowania stanu zlewni Nysy Łużyckiej (Zittau, Liberec), realizacji Ramowej Dyrektywy Wodnej UE – 2000/60/EEC (Liberec 2003, Görlitz 2003) oraz likwidacji inwazyjnych gatunków roślin (Zittau 2008). W ramach działalności wydawniczej wydano publikację pn. Jedna rzeka – trzy kraje – jeden cel (Ein Fluss – Drei Ländern – Ein Ziel). Turystyczne udostępnienie Nysy Łużyckiej Uważając Nysę Łużycką za ważny korytarz biologiczny należy podczas realizacji przedsięwzięć turystycznych dbać o jego maksymalną ochronę. Turystyczne udostępnienie Nysy Łużyckiej wspierane jest od 2000 roku wydarzeniem pn. Poselstwo Nysy (pozdrowienia burmistrzów gmin leżących wzdłuż Nysy Łużyckiej przewożone statkiem polskim i niemieckim burmistrzom, od źródła Nysy Łużyckiej do Trójstyku). Najważniejszym wydarzeniem była Ekspedycja Nysa zorganizowana w 2002 roku w uzgodnieniu z burmistrzami miast leżących wzdłuż Nysy Łużyckiej aż do zbie- gu z Odrą. Przedmiotem projektu była „wodna sztafeta” po rzece Nysa Łużycka, która niosła poselstwo czystej wody od jej źródła po zbieg z Odrą oraz poselstwo przyjaźni i współpracy pomiędzy gminami i narodami mieszkającymi wzdłuż Nysy Łużyckiej. Statek sztandarowy wiózł dziewczynę Nysę niosącą jako symbol poselstwa drzewo z Gór Izerskich – pałeczkę sztafetową, do której przedstawiciele poszczególnych miast na trasie wiązali swoje wstążki i swoim podpisem pod treścią pisma przewodniego wspierali ideę poselstwa. Od 2001 roku na odcinku Proseč nad Nisou – Hrádek nad Nisou (kąpielisko Kristýna) organizowany jest Maraton Nysa. Perspektywa działalności GR EUREX Czysta Nysa w kolejnym okresie W kolejnym latach działalność grupy roboczej będzie się skupiać na poniższych przedsięwzięciach: – współudział w tworzeniu koncepcji likwidacji ścieków we wszystkich gminach na terenie zlewni i w jej realizacji wg możliwości związanych z dostępnym sprzętem; – pomoc w przeprowadzaniu kontroli wszystkich bezpośrednich i pośrednich źródeł zanieczyszczeń oraz działania na rzecz poprawy jakości wody przy uwzględnieniu stanu dostępnego sprzętu; – współpraca przy tworzeniu ekologicznie czystej strefy przybrzeżnej; – dalsze doskonalenie wspólnego systemu ostrzegania przed powodziami oraz awariami na rzekach zlewni; – kontynuacja projektu usuwania neofitów wg programu zatwierdzonego na kolejne 3 lata w ramach programu Celu 3 w 2010 roku, – wielokrotne sprawdzanie rozwoju ichtiocenozy w Nysie Łużyckiej i jej ważnych dopływach, – włączenie instytucji, użytkowników, organów komunalnych i gmin z dorzecza Nysy Łużyckiej do realizacji programów mających na celu ogólną poprawę środowiska w regionie, – organizowanie konferencji Czysta Nysa raz na 3 lata oraz spotkań roboczych członków grupy, co najmniej 3 razy w roku. Zbigniew Jakiel Komunikacja Drogowa Grupa Robocza, a później Eurex Komunikacja Drogowa powstała na pierwszym posiedzeniu Rady Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa w dniu 21.12.1991 r. Grupa ta otrzymała nazwę „Planowanie regionalne, infrastruktura, komunikacja”. Później zmieniono nazwę na „Planowanie regionalne i komunikacja”, a następnie „Komunikacja Drogowa”. Zmiany nazwy wynikały ze stopniowej specjalizacji tego gremium i były związane z usamodzielnieniem się zagadnień z dziedziny turystyki, komunikacji kolejowej, planowania regionalnego. Na dzisiejszą specjalizację wpłynęło również wejście Czech i Polski do strefy Schengen, ponieważ w latach 1991-2007 jednym z ważniejszych problemów były przejścia graniczne. Zasady funkcjonowania Grupy „Komunikacja Drogowa” zostały ustalone na III posiedzeniu Rady w dniu 24.10.1992 r. Pierwszymi przewodniczącymi byli: Christian Neumann z Niemiec, Stanislava Jakesova z Czech i Jerzy Bucki z Polski. Na przestrzeni lat zaangażowanych było bardzo wiele osób reprezentujących szereg instytucji, a obecnie liderami tej Grupy są Michael Hiltscher z Niemiec, Stanislava Jakesova z Czech i Zbigniew Jakiel z Polski. Wśród najważniejszych podmiotów uczestniczących w pracach Eurex są: ze strony niemieckiej miasta, powiaty oraz urzędy Landu Saksonii, ze strony czeskiej Kraj Liberecki, ze strony polskiej powiaty i gminy oraz Urząd Marszałkowski Województwa Dolnośląskiego. Należy podkreślić, że w ciągu 20 lat istnienia Grupy w poszczególnych krajach przeprowadzano reformy administracyjne, co miało istotne odzwierciedlenie w składzie oraz w tematyce realizowanych inicjatyw. 16 Pierwsze lata wiązały się głównie z wypracowywaniem nowego spojrzenia na drogi, które dotychczas ulokowane były w peryferyjnych częściach Polski, Czech i Niemiec. Region trójstyku tych państw nie należał do rozwiniętych transportowo terenów. Powstanie Euroregionu Nysa pozwoliło zmienić ten stan. W efekcie myślenie o Euroregionie, jako wspólnym obszarze stworzyło nowe wyobrażenie o nim pod względem komunikacyjnym. Mimo, iż w dalszym ciągu przejścia graniczne stanowiły fizyczną przeszkodę, to stopniowo obszar Euroregionu Nysa poprawiał dostępność komunikacyjną. Bardzo ważnym elementem stały się środki z programów pomocowych. Ze środków tych strona niemiecka skorzystała wcześniej (program Interreg), zaś po stronach polskiej i czeskiej inwestycje drogowe zaczęto realizować w połowie lat 90-tych (program Phare CBC). W kolejnych latach zrealizowano bardzo wiele przedsięwzięć z zakresu budowy dróg i mostów, a także przejść granicznych. Poza szlakami międzynarodowymi zrealizowano również liczne przedsięwzięcia w każdym z krajów na szlakach ważnych dla danej strony. W kontekście przejść granicznych trzeba wspomnieć o współpracy z podmiotami rządowymi, w tym administracją rządową, strażami granicznymi czy służbami celnymi. EUREX Komunikacja Drogowa przyczynił się w ogromnym stopniu do uelastycznienia odpraw granicznych (np. mały ruch graniczny, ułatwienia dla szkół itd.), powstania największej liczby przejść w tej części Europy oraz wygenerowania nowej kategorii: przejścia turystyczne. Ważne są uwarunkowania geograficzne, ponieważ granice przebiegają często w terenach górskich, a także na rzece Nysa Łużycka. Szczególnie utrudnione działania odbywały się na granicy polsko-niemieckiej właśnie ze względu na konieczność budowania nie tylko infrastruktury drogowej, ale i rzecznej. Wejście w grudniu 2007 r. do układu z Schengen spowodowało, iż kwestie przejść nie są już priorytetem, jednakże granice państwowe administracyjnie istnieją, co stwarza określone uwarunkowania, także pozainwestycyjne, np. dyplomatyczne. 20 lat istnienia Euroregionu Neisse-NisaNysa zawiera bardzo wiele inicjatyw Eurex Komunikacja Drogowa. Zorganizowano wiele ważnych wydarzeń konferencyjnych. Pierwsza Konferencja Komunikacyjna odbyła się w roku 1994 w Lubawce po stronie polskiej, ostatnia w roku 2010 w czeskim Libercu. Konferencje te były istotnymi płaszczyznami wymiany informacji i doświadczeń, również z tego powodu, że uczestnikami poza członkami Eurex-u byli przedstawiciele wielu kompetentnych podmiotów. Na konferencjach wypracowane idee uzyskiwały możliwość szerokiej prezentacji, często w ten sposób udawało się określone przedsięwzięcie umieścić w planach czy priorytetach różnych podmiotów. Ostatnie konferencje zaczęły koncentrować się bardziej na transgranicznym transporcie niż na inwestycjach, a mimo usamodzielnienia się tematyki kolejowej również kwestie kolei znajdują się w tematyce konferencyjnej. Najważniejszym efektem planistycznym Eurex-u stała się „Koncepcja rozwoju komunikacji” wykonana przez stronę polską i w kooperacji z pozostałymi stronami w roku 2000. Od tego czasu, co kilka lat aktualizowana jest trójstronna mapa inwestycji drogowych. Obecnie prowadzone są prace nad aktualizacją listy priorytetów drogowych. Koncepcja określa tzw. układy przestrzenne dróg. Są to: a) po stronie niemieckiej Podstawowy układ przestrzenny dróg w niemieckiej części Euroregionu Nysa wiąże się z ponadregionalnymi osiami komunikacyjno-rozwojowymi, jakie wskazano w programie rozwoju regionalnego Saksonii: – ponadregionalne osie komunikacyjno-rozwojowe (Drezno-Berlin, Drezno-HoyerwerdaCottbus-Berlin, Drezno-Wrocław, LiberecZittau-Bautzen-Berlin); – regionalne osie komunikacyjno-rozwojowe (Lipsk-Hoyerswerda, Hoyerswera-Senftenberg, Neuestadt/Sa-Bischofswerda, Löbau-Görlitz, Bautzen-Sohland, Weissenberg-Rumburk, Radeburg-Radeberg); – inne ważne osie regionalne (HoyerswerdaBad Muskau, Grossenhain-Bautzen, BautzenBad Muskau, Weisswasser – Spremberg, Rothenburg – Hoyerswerda, Drezno – Grosshartau; 17 b) po stronie czeskiej Czeska część Euroregionu leży pomiędzy dwoma międzynarodowymi korytarzami przeszłych autostrad Republiki Czeskiej: D8 (Praga – Drezno) i D11 (Praga-Lubawka-Szczecin). Podstawowy układ sieci drogowej tego obszaru tworzą drogi: – R 10 (Praga-Trutnov-Harrachov); – R 35 (Hradec Kralove-Liberec-Hradek nad Niszu); – I/6 (Radelsky Mlyn-Jablonec nad Nisou); – I/9 (Melnik-Ceska Lipa-Rumburk); – I/13 (Decin-Novy Bor-Liberec-Habartice); – I/14 (Liberec-Tanvald-Korenov-Jablonec nad Jizerou-Trutnov); – I/15 (Litomerice-Zahradky); – I/16 (Jicin-Trutnov); – I/35 (Mlada Boleslav-Jestrebi); c) po stronie polskiej Tereny polskiej części Euroregionu Nysa położone są w swej północnej części w korytarzu transportowym (III Paneuropejski Korytarz Transportowy) opierającym się na autostradach A4 i A 12. Wschodnia część wpisuje się w planowaną autostradę (alternatywnie drogę szybkiego ruchu) Szczecin-Lubawka: A 3 (S3). W tymi korytarzami powiązany jest podstawowy układ komunikacyjny, który tworzą drogi: – autostrada A 4 (Zgorzelec-Wrocław); – nr 3 (Bolków-Jelenia Góra-Jakuszyce); – nr 4 (Zgorzelec-Bolesłwiec); – nr 5 (Bolków-Wrocław); – nr 12 (Olszyna/Forst-Bolesławiec-Wrocław); – nr 356 (Zgorzelec-Lubań-Jelenia Góra); – nr 371 (Bolków-Lubawka). Wszystkie trzy strony Euroregionu Nysa uzupełniają opisane główne osie o swoje dodatkowe systemy dróg. Ważnym elementem komunikacji są rozwiązania w rejonie trójstyku: HradekBogatynia (Sieniawka)-Zittau. Połączenie to zainicjowane już w roku 1991 jest obecnie w fazie realizacji. Strona polska postrzega ten obszar szerzej z połączeniem ze Zgorzelcem, czeska z Libercem, a niemiecka z Görlitz i Bautzen. Działania w latach 1991-2000 oraz w latach 2001-2011 Po stronie niemieckiej: – kolejno oddawane odcinki autostrady DreznoLudwigsdorf, w roku 1999 cały odcinek został oddany do użytku; – obwodnica północno-zachodnia Görlitz; – północno-wschodnia obwodnica Reichenbach; – drogi nad Szprewą na trasie NeustadtBoxberg wraz z południową obwodnicą tego miasta poza tymi inwestycjami drogowymi miały miejsce polepszenia stanu technicznego prawie wszystkich dróg państwowych (federalnych), landowych i okręgowych, co przyczyniło się do znaczącej poprawy komunikacji i bezpieczeństwa w niemieckiej części Euroregionu Nysa. Po stronie czeskiej: prace drogowe skoncentrowane były na remontach nawierzchni głównych dróg, a także na zakończeniu lub kontynuacji robót na drogach: – R 35 (Hradec Kralove-Liberec-Hradek nad Niszu); – północna obwodnica Novego Boru; – przebudowa systemu drogowego w Sudance; – przebudowa drogi w okolicy zbiornika Sous; – obwodnica kopalni piaskowca w Horni Rasnice. – wschodnia obwodnica Rumburka. Po stronie polskiej: – w dwóch etapach zbudowano odcinek autostrady Zgorzelec-Krzyżowa (A4); – obwodnica Bolesławca; – estakadę i północną obwodnicę Jeleniej Góry w ciągu drogi nr 3; – modernizacja kilkunastu dróg wewnątrz miasta Jelenia Góra; – obejście zbiornika Sosnówka; – modernizacja w ciągu drogi 359 LubańMiłoszów; – modernizacja w części drogi 371 BolkówLubawka; 18 – obwodnica Olszyny w ciągu drogi Jelenia Góra-Zgorzelec; – obwodnica Radoniowa również w ciągu tej drogi; – głębokie remonty w części połączenia Świeradów Zdrój-Szklarska Poręba; – remonty dróg w związku z bezpieczeństwem na szlakach rowerowych w powiatach jeleniogórskim i kamiennogórskim; – modernizacja połączenia drogowego Zgorzelec-Bogatynia – poza tymi inwestycjami miały miejsce działania dla polepszenia stanu technicznego bardzo wielu dróg powiatowych i gminnych w polskiej części Euroregionu Nysa. Podsumowanie i wnioski Grupa Robocza – EUREX Komunikacja Drogowa była inspiratorem ogromnej ilości inicjatyw inwestycyjnych, które zasadniczo zmieniły warunki komunikacji na obszarze Euroregionu Nysa. Było to możliwe dzięki zastosowaniu mechanizmu, w którym Eurex stał się uniwersalną płaszczyzną dla poszukiwania metod ułatwiania komunikacji między społecznościami styku granic trzech państw. W oczywisty sposób ani Eurex ani sam Euroregion nie realizował inwestycji drogowych, te działania prowadziły podmioty właścicielskie. Jednakże aktywność Grupy i fakt istnienia wspomnianej płaszczyzny miały – przy sprzyjającym klimacie właściwych podmiotów – decydujące znaczenie. Podobnie w odniesieniu do źródeł finansowania, zwłaszcza środków pomocowych. Wymiana doświadczeń, nawiązywanie partnerstwa czy wręcz przyjacielskie rozwiązywanie czasem trudnych sporów były determinantami dla skutecznego wykorzystywania środków Unii Europejskiej w celu poprawy stanu dróg. W tym względzie podsumowanie 20 lat istnienia Euroregionu Nysa w zakresie komunikacji drogowej czy np. przejść granicznych, wypada bardzo pozytywnie. Równocześnie kwestie dróg i mostów są zadaniem nieustającym, a w warunkach współpracy transgranicznej koniecznym. Wiele ważnych inicjatyw jest w takcie realizacji, wiele czeka na działania inwestycyjne. W codziennym euroregionalnym życiu obok głównego czynnika destabilizującego drogi – czyli czasu, są zjawiska wyjątkowe, wśród których powodzie mają szczególnie destrukcyjne oddziaływanie. W sytuacji zagrożenia powodziowego główną rolę odrywa obrona ludzi, zwierząt, środowiska. Trudniej zmobilizować się do usuwania skutków takich zdarzeń po ustąpieniu bezpośredniego zagrożenia w infrastrukturze. Z tego względu w kolejnych latach drogi powinny być w dalszym ciągu priorytetem dla Euroregionu Nysa. Inwestycje drogowe muszą mieć swoje odzwierciedlenie w programach pomocowych, a obok powszechnie rozumianych funkcji trzeba wskazywać na specyfikę regionu (warunki górskie, ochrona środowiska, zagrożenie powodziowe), a przede wszystkim na wyjątkowe zadania dróg, które są nie tylko komunikacją, ale i budują trwałą integrację europejską w wymiarze pogranicza niemiecko-czesko-polskiego. M aciej G ałęski Komunikacja kolejowa w Euroregionie Nysa K olej historycznie była na obszarze Euroregionu Nysa głównym środkiem komunikacji tranzytowej i lokalnej, zarówno osobowej, jak i towarowej. Dynamiczny rozwój na przełomie XIX i XX wieku sprawił, że sieć kolei oraz jakość usług, w tym czasy przejazdów budzą uznanie, nawet dziś. Z tego powodu nie dziwi więc chęć odbudowania komunikacji kolejowej, która przez lata hermetyzacji granicznej nie przyniosły korzyści. Dlatego też już na etapie powstawania Euroregionu Nysa 20 lat temu problem ten znalazł się wśród priorytetów, uzyskując określenie Kolej okrężna. Na prze- 20 strzeni lat staraniem wielu podmiotów udało się go zrealizować, dzięki odtworzeniu połączenia Szklarska Poręba – Harrachov. Wcześniej uruchomiono połęczenia polsko-niemieckie i czesko-niemieckie. Podkreślić należy, iż mimo ewidentnych konkretnych rezultatów wiele jeszcze jest do zrobienia, np. usprawnienie połączeń zewnętrznych polskiej strony z Wrocławiem czy północą Polski, tzw. szybkiej kolei kończącej bieg w Dreźnie w Saksonii i wiele innych. Przygotowując się do realizacji powyższych zadań zrealizowano szereg prac studyjnych i analitycznych. Powstały aktualne bazy danych oraz wypracowano główne kierunki działań na przyszłość. Na przestrzeni lat w pracach tych uczestniczyli, jako głowni partnerzy: po niemieckiej stronie samorządowa spółka ZVON, po polskiej – Województwo Dolnośląskie, samorządy, głównie powiatowe, a także spółki PKP (Przewozy Regionalne i Polskie Linie Kolejowe), po czeskiej – Liberecki kraj i Koleje Czeskie. W ostatnim czasie coraz większym zainteresowaniem cieszy się trójstronne przedsięwzięcie – bilet Euroregionu Nysa. Skupia ono coraz więcej przewoźników, także autobusowych. Bilet umożliwia podróżowanie po całym Euroregionie. Pomysł zainicjowany przez eurergionalną Grupę Roboczą „Komunikacja kolejowa” staje się samodzielnym przedsięwzięciem, generującym nową jakość – interesującą nową ofertą dla mieszkańców i turystów. W przyszłości główne działania koncentrować się będą na wzmocnieniu wspólnej oferty – biletu, realizacji priorytetów związanych z kontynuacją działań inwestycyjnych na poszczególnych odcinkach, monitoringu komunikacji osobowej oraz towarowej, wspieraniu konkretnych podmiotów realizujących wymienione wyżej zadania. Holm Grosse Euroregion Neisse-NisaNysa na drodze do wspólnej przestrzeni gospodarczej 1. Sytuacja wyjściowa Z natury rzeczy regiony graniczne są położone na krańcach krajów – zasadniczo o specyficznych cechach, w punktach stycznych obszarów zarówno gospodarczych, politycznych, jak i kulturalno-społecznych. Te osobliwości można postrzegać jako poważne problemy, ale jak najbardziej można też swoje spojrzenie skupić na szansach wynikających z multikulturowego środowiska i świata pracy. Tym samym Euroregion może z peryferii przekształcić się w europejskie centrum życia. W przypadku Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (ERN) można stwierdzić, że w minionych latach odbywały się intensywne procesy euroregionalizacji i współpracy transgranicznej. Powstało wiele partnerstw, które odczuwalnie wspierają i ak- tywizują wspólny wzrost regionu zarówno w obszarze kulturalno-społecznym, jak i edukacyjnym i gospodarczym. Bezpośrednie kontakty między mieszkańcami, jakie powstają w ramach małych, łatwych do ogarnięcia projektów, mają duże znaczenie dla niemiecko-polsko-czeskiego pogranicza. Przynoszą szczególnie trwałe efekty, jeżeli są niesione i przeprowadzane oddolnie, czyli przez 22 „realizatorów“ w (Euro-) Regionie. Głównym zadaniem grupy roboczej EUREX Gospodarka jest wychwytywanie, opieka i wsparcie odpowiednich działań przedsiębiorstw i przedstawicieli ich interesów. 2. Euroregion Neisse-Nisa-Nysa jako region gospodarki i wypoczynku Euroregion Neisse-Nisa-Nysa (ERN) ma 13 254 km2 powierzchni całkowitej i ponad 1,5 miliona mieszkańców i posiadając 14 uniwersytetów i szkół wyższych oferuje najlepsze warunki wyjściowe dla innowacyjnych usług badawczych i rozwojowych. Dzisiejszy region Trójstyku Polski-CzechNiemiec można opisać jako zróżnicowany, dynamiczny i otwarty. Ma do zaoferowania osobliwości i znaki handlowe. Dzięki kulturowej różnorodności, jak i wspólnej historii i teraźniejszości Saksończyków, Czechów, Ślązaków i Serbołużyczan i ich wielojęzyczności (niemiecki, czeski, polski, serbołużycki) na styku Europy, po jej „ponownym zjednoczeniu” wykształciła się w jej demokratycznych strukturach bardzo ścisła współpraca, która niesie ze sobą korzyści zarówno w dziedzinie turystyki, jak i kultury czy gospodarki. Region prócz tego jawi się jako most dla łączącej się Europy – w znacznej mierze z powodu Europymiasta Görlitz-Zgorzelec. (Euro-)Region punktuje wyrazistym krajobrazem akademickim jako miejsce kształcenia, ale także licznymi małymi i średnimi przedsiębiorstwami (MŚP) oraz rosnącymi branżami kluczowymi jak budowa maszyn i przemysł metalowy, szczególnym ukierunkowaniem na region produkcji pojazdów (technika kolejowa z projektowaniem i budową tramwajów i kolei miejskich, pociągów osobowych oraz wagonów towarowych i specjalnych; sektor dostawców części dla przemysłu samochodowego; produkcja maszyn rolniczych), przemysłu tworzyw sztucznych i przemysłu tekstylny, technologii informatycznych oraz z 2 milionami gości i 8 milionami noclegów w roku 2008 jako jeden z najmocniejszych regionów wypoczynku wakacyjnego w Polsce, Saksonii i Czechach. Ponadto ERN oferuje wysoką jakość życia i wypoczynku. W centrum jest wydajna (i skuteczna na rynku pracy) gospodarka, wspierana przez elastyczną administrację i wydajne sieci. Liczne skupiska przedsiębiorstw i nowotworzone zakłady leczą częściowo rany, które były spowodowane załamaniem znaczących gałęzi gospodarki (przemysłu dziewiarskiego, szklarskiego i budowy maszyn rolniczych) w latach dziewięćdziesiątych. W przemyśle przetwórczym istnieje obecnie w ERN 24 000 przedsiębiorstw – z których większość to małe i średnie zakłady. Budowa maszyn, ale też technologie tworzyw sztucznych w części niemieckiej i przemysł szklarski w Czechach i w Polsce rozwinęły się do rangi kluczowych branż regionu. ERN staje się w sumie rdzeniem europejskiego regionu tekstylnego, w którym coraz ważniejsze miejsce znowu zajmują techniki dziewiarskie – o wysokim potencjale innowacyjności i z nowatorskimi produktami. Ponadregionalnie między innymi także przedsiębiorstwa przemysłu dóbr konsumpcyjnych oraz przemysłu gospodarki żywnościowej zaopatrują swoich klientów w wartościowe wyroby najwyższej jakości. Powstały znaczące sieci przedsiębiorstw (także transgraniczne), w których łączy się i stale rozwija kompetencje, w których wspólnie zdobywa się rynki i skupia strategie rozwojowe. We współpracy z regionalnymi palcówkami edukacyjnymi i badawczymi oraz przy wsparciu podmiotów publicznych i jednostek administracyjnych wykorzystuje się potencjał innowacyjności partnerów dla kreatywnego projektowania produktów i wprowadzania ich na rynek. Te zintegrowane struktury z zastosowaniem wiedzy jednostki należy w przyszłości intensywniej wykorzystywać jako gwarancję dalszego pozytywnego rozwoju euroregionalnej przestrzeni gospodarczej. Międzynarodowość i ścisła współpraca z partnerami z dziedziny gospodarki, turystyki, administracji sąsiednich regionów w Polsce i w Czechach stały się już codziennością. Świadczą o tym wspólne działania edukacyjne, transgraniczna kooperacja przedsiębiorstw, a przede wszystkim przyznawana od 2003 roku coroczna trójnarodowa nagroda „INNOWACJA – Euroregion Neisse-NisaNysa“. To ona od 2005 roku stoi w centrum uwagi trójnarodowej pracy grupy EUREX Gospodarka. 23 3. Punkt ciężkości działania EUREX-u Gospodarka: Nagroda INNOWACJA Euroregion Neisse-Nisa-Nysa W 2011 roku w niemiecko-polsko-czeskim Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa zostanie przyznana trójstronna nagroda innowacyjności w dziewiątej edycji INNOVATION w kategoriach „BEST INNOVATION”, „BEST PARTNERSHIP” i „BEST STUDENTS INNOVATION”. W kategorii BEST INNOVATION wyróżniane są nowatorskie i gospodarczo dobrze ulokowane na rynku projekty produktów i technologii. W kategorii BEST PARTNERSHIP wyróżniane są transgraniczne stowarzyszenia kooperacyjne, które projektują nowatorskie projekty produktów i technologie. W kategorii BEST INNOVATION wyróżniane są wybitne studenckie innowacje dla gospodarki Euroregionu. Ocena wniosków konkursowych odbywa się na podstawie wspólnie opracowanych kryteriów dla tych kategorii. a) – – – b) – – – c) – – d) – Kategoria Best Innovation: stopień innowacyjności: opis obecnego stanu techniki; opis innowacji w produkcie/ technologii w porównaniu do aktualnego stanu techniki; zrealizowane zgłoszenia patentowe; potencjał rynkowy produktów i/lub technologii: rozwój wskaźników obrotu po wdrożeniu produktu/technologii; ilość już pozyskanych zleceń; zdobyte nowe rynki zbytu (regionalne, krajowe, międzynarodowe); zabezpieczenie i/lub stworzenie nowych miejsc pracy w przedsiębiorstwie: liczba zabezpieczonych miejsc pracy w przedsiębiorstwie w wyniku wdrożenia nowego produktu/ technologii; liczba nowoutworzonych wzgl. dodatkowo utworzonych miejsc pracy w przedsiębiorstwie w lokalizacji na terenie Euroregionu. zastosowanie europejskich standardów środowiskowych i jakościowych: wymienienie i opis standardów środowi- skowych i jakościowych, które są stosowane w przedsiębiorstwie; – informacje na temat planowania i wdrożenia standardów środowiskowych i jakościowych w przedsiębiorstwie. Kategoria Best Partnership: Partnership: opis przedmiotu współpracy; czas trwania kooperacji; synergie kooperacji; wartość kooperacji: rozwój obrotów od początku kooperacji; udział w obrotach łącznych; wspólne innowacje (produkty/technologie); Zabezpieczenie i/lub stworzenie nowych miejsc pracy: – ilość miejsc pracy u partnerów kooperacyjnych zabezpieczonych w wyniku kooperacji; – liczba nowoutworzonych wzgl. dodatkowo utworzonych miejsc pracy u partnerów kooperacyjnych w lokalizacji na terenie Euroregionu. a) – – – b) – – – c) Wybitne sukcesy małych i średnich przedsiębiorstw w dziedzinie rozwijania i realizacji nowych produktów i technologii oraz transgraniczne kooperacje i innowacje studenckie w Trójstyku Niemcy – Polska – Czechy znajdują publiczne uznanie dzięki temu wyróżnieniu. Trójnarodowa nagroda innowacyjności świadczy jednak przede wszystkim o niesamowitym potencjale rozwojowym i partnerskim Regionu. Nagroda przyznawana w trzech kategoriach uwzględnia zarówno umiejscowione na rynku opracowania produktów i technologii, szczególnie skutecznie stowarzyszenia kooperacyjne, jak również wybitne innowacje studenckie dla gospodarki ERN. Publikowanie takich przykładów best practice służy po pierwsze motywacji uczestników współzawodnictwa w dalszej pielęgnacji i rozbudowie intensywnych kontaktów. Ale ma to być także pewien „zastrzyk motywacji” dla kolejnych kooperacji i wsparcie dla tworzenia projektów i sieci. W celu wytworzenia mocy ekonomicznej i zdolności innowacyjnych wspólnej przestrzeni gospodarczej oraz zwrócenia uwagi na własne sukcesy, nagroda jest rozpoznawalna przez nie- 24 mieckie, polskie i czeskie przedsiębiorstwa i wykorzystywana jako instrument marketingowy. Uwidaczniają się też zalety działalności gospodarczej lub lokowania przedsiębiorstw w Trójstyku Saksonia – Polska – Czechy. 4. Kapitał ludzki i rozwój kadry specjalistycznej Zorientowane na zapotrzebowanie kształcenie i doskonalenie zawodowe personelu specjalistycznego ERN należy postrzegać jako warunek podstawowy dalszego rozwoju gospodarczego i kształtowania młodego, dynamicznego regionu. Wspólne mobilizowanie i kwalifikacja osób poszukujących pracy odgrywają takie samo znaczenie jak wczesna rekrutacja narybku przez celowaną orientację zawodową. Nie należy zapominać o „emigrantach”, którzy w wielu przypadkach chętnie wróciliby do ERN i swoją wiedzą mogliby wspierać procesy rozwojowe. Za największe przeszkody tego transferu uznawane są ciągle jeszcze znikome kompetencje językowe i problemy z porozumiewaniem się w kraju sąsiada. Właśnie w tej dziedzinie należy kłaść duży nacisk na wykształcenie się kompetencji euroregionalnych, żeby dobrze przygotować ludzi na wspólny rynek pracy w Euroregionie. W przypadku barier kulturowych, społecznych i językowych potrzeba jeszcze dużo czasu na ich trwałe i powszechne przezwyciężenie. Z tego powodu partnerstwa w zakresie pracy z dziećmi i z młodzieżą tworzą ważną podstawę podczas wspólnego wzrostu ERN. Już we wczesnym okresie – mianowicie w wieku przedszkolnym czy szkoły podstawowej – spotkania z dziećmi z innych krajów powinny wspierać wzajemne porozumienie i zrozumienie dla siebie. W tym celu trzeba w kolejnych latach bardziej rozbudować istniejące możliwości wzgl. informować o nich gospodarkę i mieszkańców Euroregionu. 5. Widoki: Zadania EUREX-u Gospodarka ERN daje szanse na skompensowanie wad wynikających z narodowego „granicznego położenia” – przez wspólne wykorzystywanie zasobów, wspólne badania produktów i zdobywanie nowych rynków. Dzięki celowanemu rozwojowi kompetencji euroregionalnych region daje możliwość kształtowania wielojęzycznej przestrzeni życiowej, co w kontekście dalszego zbliżania się europejskich przestrzeni gospodarczych i życiowych oraz dla zintensyfikowanego działania na rynkach światowych okaże się atutem lokalizacji. Kompetencje językowe i interkulturowy knowhow będą w przyszłości w jeszcze bardziej zdecydowany sposób niż dotychczas wpływać na sukcesy gospodarki. Ważnym jest stworzenie strategii stworzenia wspólnej przestrzeni gospodarczej i życiowej ERN / ponad granicami krajów i z jasnym i niezmiennym profilem kompetencji. To, jako wspólny kanon działania, powinno tworzyć bazę dla dalszego uzgodnionego partnerskiego i zintegrowanego myślenia i działania administracji, gospodarki, polityki i stowarzyszeń w Polsce, Czechach i Niemczech podczas stabilizacji i dalszego rozwoju Euroregionu jako lokalizacji dla inwestycji, mieszkania, pracy i wypoczynku. Temu dużemu zadaniu na przyszłość EUREX Gospodarka wychodzi naprzeciw. Głównym celem jest poprawa konkurencyjności Euroregionu przez: • skupienie się na centralnych obszarach działań, • zdefiniowanie branż kluczowych i ekonomicznych i źródeł rozwoju, w połączeniu z wiodącymi przedsiębiorstwami i sieciami przedsiębiorstw i • strategiczne pozycjonowanie w kierunku biegunów wzrostu i europejskich centrów gospodarczych. Prezydent niemieckiej strony Euroregionu i starostwa powiatu Görlitz Bernd Lange powiedział w swoje przemowie na konferencji „Rozwój przestrzeni gospodarczej w Euroregionie Nysa“ w dniu 16.11.2006 roku w Budziszynie: „Nie wystarczy tylko mówić o zaletach Trójstyku – my musimy je wykorzystać“ (Berżer 2006). Cieszymy się na dalszą współpracę! Źródła: Berger,T. (2006) „Über Vorteile nicht reden, sondern sie nutzen“ dokumentacja konferencyjna „Rozwój przestrzeni gospodarczej w Euroregionie Nysa“, Budziszyn, 16.11.2006 r. Wolfgang M ichel Turystyka w Euroregionie Nysa Rozwój turystyki w Euroregionie Nysa był i jest bezpośrednio związany ze współpracą na terenie naszego pogranicza z Polską i z Czechami. Atrakcyjność i urok podniesiono w takim stopniu, w jakim udało nam się wspólnie przedstawić turystyczny potencjał osobliwości, przyrody i obszarów przeżyć. Wraz z tworzeniem nowych struktur w turystyce w naszych krajach konieczność transgranicznej współpracy gestorów turystyki okazała się wyraźnie i pilnie potrzebna. Rozwój ruchu turystycznego w naszym regionie stał się jednym z istotnych czynników rozwoju gospodarczego całego Euroregionu. Kompleksowa opieka nad turystami i gośćmi wymagała szerokiej wiedzy o regionie, a to przede wszystkim w wymiarze transgranicznym. Dostrzegając te wymagania niemieccy i polscy przedstawiciele branży turystycznej spotkali się już w 1990 roku w Görlitz w celu wymiany pierwszych informacji o strukturach i ofertach turystycznych sąsiada. Na tej podstawie wraz 26 z utworzeniem Euroregionu Nysa utworzono w 1991 roku wspólną, trójstronną grupę roboczą turystyka także z udziałem czeskich partnerów. Działalność grupy roboczej koncentrowała się najpierw na szerokiej wymianie informacji o ofertach turystycznych i wydawaniu wspólnych materiałów informacyjnych tzn. w trzech lub czterech wersjach językowych. I tak na przykład prospekt „Osobliwości Euroregionu Nysa“ stał się pierwszym transgranicznym materiałem informacyjnym wynikłym z naszej współpracy. Ten materiał stanowił między innymi przesłankę wspólnej prezentacji na targach turystycznych w Pradze, Brnie i Jeleniej Górze, wzgl. był wykorzystywany przez wszystkich trzech partnerów na innych dużych prezentacjach turystycznych, jak np. na ITB w Berlinie w celu zapoznania z naszym regionem. Kolejne wspólne publikacje dotyczyły konkretnych tematów, na przykład budowli sakralnych w Euroregionie. Prócz działań skierowanych na zewnętrz poświęcano wiele uwagi kwalifikacjom osób pracujących w turystyce w Euroregionie Nysa. W ramach posiedzeń i wspólnych konsultacji, m.in. z kierownikami informacji turystycznych naszego Euroregionu można było stale podwyższać jakość opieki turystycznej wzgl. opracowywać nowe inicjatywy. I tak we współpracy z Hochschule Zittau/ Görlitz, na kierunku turystyka w ramach pracy na zakończenie praktyki i pracy dyplomowej opracowano katalog informacyjny dla placówek informacji turystycznej Euroregionu, który dzisiaj stanowi podstawę połączenia ich w sieć elektroniczną. Te pojedyncze działania odnoszące się do zabiegów poprawy infrastruktury na tych terenach, wymagały spójnej długoterminowej strategii roz- woju turystycznego dla Euroregionu. Dlatego z inicjatywy grupy roboczej turystyka opracowano motyw przewodni Euroregionu Nysa dla współpracy na okres ok. 10 lat. Z tym dokumentem Euroregion dysponuje materiałem strategicznym dla dalszego kształtowania współpracy w dziedzinie turystyki. Był to równocześnie ewenement i przykład dla transgranicznej współpracy turystycznej także dla innych Euroregionów. Na podstawie tego materiału rozbudowywano i rozbudowuje się rowerowe i piesze szlaki turystyczne, prócz tego szlak rowerowy Odra-Nysa stanowi istotny punkt ciężkości naszej dzisiejszej pracy. Corocznym punktem kulminacyjnym tej współpracy było spotkanie przedstawicieli branży turystycznej Euroregionu Nysa, znane także jako Targi Turystyczne Görlitz w Europa-Mieście Görlitz, na których uchwalono między innymi memorandum o rozbudowie 5 szlaków turystycznych w Euroregionie. W ostatnich 5 latach współpraca koncentrowała się m.in. na takich projektach, jak nowa droga grzbietowa wzdłuż wspólnej granicy z Polską, Czechami i Niemcami, na włączeniu osobliwości sakralnych w ramach projektu „Via Sacra” i uczestnictwo w regionalnych targach turystycznych w Jabloncu, Jeleniej Górze i Górnych Łużycach. W związku z ustaleniami o możliwościach jeszcze tylko dwustronnych projektów i o składzie osobowym szczególnie po czeskiej i polskiej stronie, praca Eurex-u turystyka w ostatnich dwóch latach względnie się skomplikowała. Jednakże dla skutecznej i przede wszystkim pilnie potrzebnej koordynacji rozwoju turystycznego na całym obszarze Euroregionu taka grupa robocza ma wielkie znaczenie. M ariusz Winzeler Historia D nia 20 listopada 1992 roku utworzono w Libercu Komisję historyczną akademickiego centrum koordynacji Euroregionu Nysa. Przed kilkoma laty została przemianowana na Euroregionalną Grupę Roboczą Historia. Członkami założycielami byli: • z czeskiej strony pan docent dr Rudolf Anděl, ówczesny kierownik katedry historii i prodziekan wydziału pedagogicznego politechniki w Libercu; • z polskiej strony pan dr Marian Iwanek z Karkonoskiego Towarzystwa Naukowego z siedzibą w Jeleniej Górze; • i z niemieckiej strony pan docent dr Volker Dudeck, ówczesny dyrektor Muzeów Miejskich w Żytawie. W 1996 roku pan doktor Iwanek musiał z powodów zdrowotnych zakończyć pracę w komisji historycznej. W jego miejsce został powołany pan dr Przemysław Wiater, który był kierow- 28 nikiem Domu Carla i Gerharta Hauptmannów w Szklarskiej Porębie. Pracował w komisji do listopada 2004 roku. W jego miejsce strona polska w maju 2005 roku powołała długoletniego dyrektora Muzeum Karkonoskiego w Jeleniej Górze, pana mgr Stanisława Firszta i, jako drugiego przedstawiciela, kierownika Archiwum w Jeleniej Górze, pana mgr Ivo Łaborewicza. Ponieważ podwójna obsada uzyskała ogólną aprobatę, w październiku 2006 roku na członków komisji historycznej zostali powołani ze strony czeskiej pan dr Milan Svoboda (Kierownik katedry historii Politechniki w Libercu) i ze strony niemieckiej pan lic. phil. Marius Winzeler (Muzeum Görlitz, od 2008 roku dyrektor Muzeów Miejskich w Żytawie). Za jednogłośną zgodą pan dr Anděl przejął kierownictwo naszej małej grupy. Sprawuje tę funkcję od 13 lat. Dzięki swojej naukowej wiedzy, doświadczeniu pedagogicznemu, talentowi organizacyjnemu i wreszcie przyjacielsko-koleżeńskiemu sposobowi bycia ma on największy udział w stałej i owocnej pracy naszej komisji historycznej. W 2005 roku ustalono, że kierownictwo grupy roboczej będzie zmieniane i przekazywane każdej ze stron, co dwa lata. Grupą kierowali w latach 2005-2007 dr Volker Dudeck z niemieckiej, 2007-2009 mgr Stanisław Firszt z polskiej i 2009-2011 dr. des. Marius Winzeler z niemieckiej strony. Jako część sekcji specjalistycznej „Współpraca multikulturowa” akademickie centrum koordynacji Euroregionu Nysa postawiliśmy sobie trzy podstawowe cele: 1. Aktywizację prac badawczych nad historią regionu. 2. Organizację naukowej wymiany w formie konferencji. 3. Publikację wykładów konferencyjnych w formie dzieł zbiorowych. Uzgodniono, że co roku będzie organizowana jedna konferencja na temat historii regionu możliwie z wykorzystaniem rocznic historycznych. Pomimo że w krótkich odstępach czasowych musieliśmy wykonać mnóstwo pracy, udało nam się w latach 1993 do 1996 przeprowadzić cztery konferencje i opublikować ich wyniki. – Pierwsza tematyczna konferencja dotycząca historii wczesnego osadnictwa odbyła się 13 i 14 października 1993 roku w Żytawie. Tematem drugiej była historia ruchu i komunikacji i odbyła się w październiku 1994 roku w polskim Miłkowie. Trzecią, która poruszała kwestie historii gospodarczej, zwołano na dzień 14 października 1995 roku w Libercu. No i w końcu czwarta odbyła się w dniach od 19 do 21 września 1996 roku w Żytawie. Z okazji 650 rocznicy utworzenia Górnołużyckiego Związku Sześciu Miast w centrum znalazły się podstawowe kwestie historii politycznej. W obliczu ogromnego nakładu, który wymuszał cykl coroczny, postanowiliśmy konferencje po 1996 roku przeprowadzać, co dwa lata. W dniach 24 i 25 września 1998 r. w zamku Czocha odbyło się sympozjum o kulisach i skutkach Pokoju westfalskiego. Okazją była 350 rocznica podpisania kończących wojnę trzydziestoletnią traktatów w Münster i Osnabrück. W dniach 21 i 22 września 2000 roku motto dla tematów muzealnych następnej konferencji, którą komisja historyczna zorganizowała wspólnie z Muzeum północno-czeskim Libercu, stanowiło Rzemiosło artystyczne bez granic. Od 4 maja do 3 listopada 2002 roku Muzea Miejskie w Żytawie prezentowały cieszącą się dużym uznaniem wystawę pt. „Duch potęgi światowej. Dwór Habsburgów a Górne Łużyce 1526–1635“. Ten wielki pokaz, z eksponatami z bogatych zbiorów z Żytawy i znaczących muzeów z całych Niemiec, Czech, Polski, Austrii, Węgier i Belgii, obejrzało ponad 70 000 zwiedzających z wielu krajów. Komisja historyczna była od samego początku zaangażowana w merytoryczne przygotowanie projektu i należała do inicjatorów konferencji najwyższej rangi Górne Łużyce w nowożytnej Europie środkowej. Powiązania – struktury – procesy. Dla uczczenia jubileuszu tysiąclecia starej stolicy Górnych Łużyc, obchodzonego w tym samym roku, konferencja nie odbyła się w Żytawie, lecz w Budziszynie od 28 do 31 sierpnia. O wysokiej jakości obrad świadczy fakt ujęcia referatów z konferencji jako wydanie zbiorowe w renomowanej serii wydawniczej Quellen und Forschungen zur sächsischen Geschichte (Źródła i badania saksońskiej historii). 29 Na listopad 2004 roku polska strona z okazji jubileuszu 15-lecia pokojowej rewolucji zaplanowała konferencję nt. Drogi do wolności. – opozycja demokratyczna na terenie Euroregionu Nysa w latach 1968-1990. Mimo pomyślnych przygotowań merytorycznych pan dr Wiater poinformował w kwietniu 2004 roku, że finansowanie konferencji nie jest zapewnione. We wrześniu, ku naszemu wielkiemu żalowi, trzeba było w końcu odwołać konferencję. Od 4 do 6 listopada 2005 roku EUREX Historia wspólnie z Górnołużyckim Towarzystwem Nauk i Żytawskim Stowarzyszeniem historyczno-muzealnym zorganizowało w Żytawie sympozjum na temat Czechy a Górne Łużyce – badania wspólnej historii. W ten sposób komisja wniosła wkład w obchody jubileuszu 750-lecia miasta. 12 października 2007 roku grupa robocza zorganizowała w Libercu kolejną konferencję. Nosiła tytuł: Europa środkowa – Czechy – Śląsk – Górne Łużyce w grze wielkich mocarstw w XVIII wieku. Okazją do zorganizowania konferencji była 250ta rocznica zniszczenia Żytawy oraz bitwy pod Libercem/Żytawą podczas wojny siedmioletniej. Zaplanowana przez stronę polską na 2009 rok konferencja z okazji jubileuszu 300-lecia wmurowania kamienia węgielnego pod kościół łaski w Jeleniej Górze nie przeszła niestety przez pierwsze czytanie, i tak grupa robocza EUREX Historia mogła dopiero w 2010 i 2011 roku pokazać się znowu dwoma naukowymi wydarzeniami. Z okazji 375-tej rocznicy pokoju praskiego, zawartego w 1635 roku pomiędzy cesarzem a elektorem saksońskim wyniku, którego Górne Łużyce z Czech przeszły w dobra elektorskie, w sali mieszczańskiej ratusza w Żytawie odbyło się uroczyste wydarzenie. Mowę honorową, przyjętą z dużym zainteresowaniem i oklaskami, wygłosił pan docent dr Rudolf Anděl. Właściwa konferencja naukowa na ten temat odbyła się kilka dni później (23.– 24.09.2011 r.) także w Żytawie. Tematami był tzw. reces dodatkowy, który w roku 1636 szczegółowo regulował kwestie przejścia Księstwa Górnych Łużyc z Czech pod panowanie saksońskie. Poprzez realizację międzynarodowych konferencji na tak zróżnicowane kompleksy tematyczne grupa robocza EUREX Historia wniosła istotny wkład w integrację miłośników historii i naukowców w Euroregionie Nysa i w znacznym zakresie aktywizowała transgraniczną komunikację specjalistyczną. Korzystały z tego w różnym stopniu kolejne wydarzenia i publikacje. Od 2009 roku grupa robocza historia pilotowała także tworzenie muzealnego centrum koordynacyjnego i wystawienniczego Brána Trojzemí w Hrádku nad Nisou, które w przyszłości stanie się ważnym miejscem spotkań z transgraniczną historią Euroregionu i którego koncepcja z mottem przewodnim „Pamięć o własnej przyszłości” będzie otrzymywała ważne impulsy z prac EUREX-u Historia. To, że grupa robocza EUREX Historia podczas 19 lat swojego istnienia przeprowadziła dziesięć międzynarodowych konferencji, że wszystkie referaty zostały opublikowane w formie wydań zbiorowych (to samo uda się w przypadku tegorocznej konferencji), mówi o wysokiej wydajności jej pracy. Pytani o przepis na ten „sukces” dostrzegamy przede wszystkim trzy punkty: 1. Rdzeń grupy stanowiło tylko trzech, potem sześciu członków. Jako historycy byli nie tylko uznanymi specjalistami, lecz po niedługim czasie stali się także przyjaciółmi. Dzięki temu było łatwiej budować mosty i skupiać kolegów po fachu. 2. Pomysły nie były jedynie „produkowane”, lecz także realizowane. Obowiązujące zasady: nośne pomysły na konferencje były wspólnie przekształcane w wykonalne koncepcje Następnie czeska, polska lub niemiecka strona przejmowała główną odpowiedzialność za finansowanie i organizację wydarzenia oraz za publikację jej naukowych wyników. 3. Po czeskiej i niemieckiej stronie udało się zapewnić ciągłość członków grupy. Osiem z dziesięciu konferencji było zorganizowanych przez nich. Jesteśmy zdania, że EUREX Historia mogła się w specjalny sposób przyczynić do sukcesu współpracy w ramach Euroregionu Nysa i dziękujemy Państwu za uwagę. 30 Widoki i perspektywy pracy grupy roboczej EUREX Historia na lata 2011-2020 W obliczu aktualnego bilansu naszej pracy w grupie roboczej EUREX Historia chcielibyśmy naszą działalność w przyszłości kontynuować podobnie. Inicjowanie trójstronnych konferencji na tematy historyczne powinno stanowić filar prac komisji, także realizacja publikowania referatów konferencyjnych, które dzięki temu są dostępne przez długi czas i pozostaną trwałą wartością Ciągłość jest ważna dla wymiany wiedzy specjalistycznej i komunikacji ponad granicami. Wzmacnianie tożsamości regionalnej za pomocą poruszania ważnych tematów i dyskusji nad nimi powinno być w dalszym ciągu rozbudowywane i intensyfikowane. Należy sobie życzyć, żeby praca komisji jeszcze mocniej niż dotychczas posuwała się naprzód w duchu trójstronnego równouprawnienia. W związku w tym należy podkreślić, że praca EUREX-u Historia tylko wtedy może przynosić sukcesy, jeżeli w dalszym ciągu będzie się udawać znajdowanie partnerów do realizacji konferencji i innych projektów. Wyraźny też tutaj nadzieję, żeby zarząd Euroregionu Nysa jeszcze mocniej niż dotychczas wspierał pracę komisji w projektach objętych dofinansowaniem i żeby pomagał w poszukiwaniu możliwości finansowania ważnych projektów. W ramach prac EUREX-u Historia należy wzmacniać i rozbudowywać efekt synergii pomiędzy członkami i ich instytucjami jako kontynuację dotychczasowego stanu rzeczy (na przykład współpraca z Politechniką w Libercu) oraz dalsze kontakty wewnątrz samego Euroregionu Nysa. – z uniwersytetami, szkołami wyższymi i ich podmiotami odpowiedzialnymi; – z towarzystwami naukowymi i stowarzyszeniami historycznymi; – z muzeami i porównywanymi placówkami kultury; – z innymi grupami roboczymi Euroregionu (m. in. Biblioteki, Edukacja, Zabytki); – z mediami o zasięgu regionalnym i ponadregionalnym. Komisja powinna też bardziej poświęcić się wspieraniu młodego pokolenia inicjując i pilotując projekty z udziałem młodzieży i studentów oraz bardziej atrakcyjnie organizować wydarzenia także dla młodszych uczestników. Ścisłe związki komisji z katedrą historii Politechniki w Libercu stanowi do tego dobrą bazę. Centrum koordynacyjne i wystawiennicze Brána Trojzemí w Hrádku nad Nisou należy wspierać jako centralny punkt przyszłej sieci muzealnej całego Euroregionu. To zamyka doradczą współpracę przy opracowywaniu koncepcji wystaw i wydarzeń tak samo, jak wykorzystanie jako miejsca na obrady – szczególnie dla samej grupy EUREX Historia – i jako miejsca, gdzie też inne grupy robocze Euroregionu Nysa mogłyby ze swoimi partnerami prezentować wyniki prac. Ważne przedsięwzięcie na nadchodzące lata dotyczy inicjowania i merytorycznego pilotowania publikacji. We współpracy z przedstawicielami grupy EUREX Edukacja i EUREX Biblioteki należy opracować trójstronne wydawnictwa poglądowe o transgranicznej historii Euroregionu Nysa. Powinny mieć solidne fundamenty naukowe, ale przede wszystkim charakter popularno-naukowy i uzyskać liczną publiczność oraz też móc być wykorzystywane na przykład w szkołach. Jednak na opracowanie i realizację takich projektów nieodzowne są duże środki finansowe. Trzeba znaleźć silne podmioty odpowiedzialne za te tak samo wymagające jak i znaczące projekty z dziedziny edukacji i polityki kultury, przy czym EUREX Historia w odniesieniu do tego i w związku z możliwościami finansowania apeluje o doradcze wsparcie zarządu i innych gremiów Euroregionu Nysa. Jacek Jakubiec Ochrona zabytków – ważny priorytet Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa O tym, że dziedzictwo przeszłości w wielokultu- rowym obszarze, tworzącym dziś nasz Euroregion to jego wielkie bogactwo i cenny atut rozwojowy, jego twórcy przekonani byli od początku. Już w memorandum konferencji „Dreiländereck” (maj 1991 r.) wśród głównych celów, dla których powstaje ta transgraniczna wspólnota, eksponowano poprawę stanu środowiska tak przyrodniczego jak i kulturowego. Było to zrozumiałe, gdy przypomnieć stan ekologicznej i kulturowej degradacji tych ziem, po dziesięcioleciach komunizmu. Dla politycznych decydentów z poprzedniej epoki, były to dalekie peryferia położone gdzieś na obrzeżach NRD, CSRS i PRL, nadające się głównie do bezwzględnej przemysłowej eksploatacji. Cierpiała przyroda, chorowali ludzie, ginęły zabytki... Dla nas oczywiste było to, że ten pięk- ny rejon środkowej Europy, tak bogaty w walory przyrody i liczniejsze tu niż gdzieś indziej zabytki, powinien swoją pomyślność budować na tych właśnie atutach: rozwijać funkcje turystyczne, 32 uzdrowiskowe, rekreacyjne, sprzyjać też rozwojowi kultury, wiedzy, edukacji…A zatem oferować mieszkańcom tych ziem i licznym gościom atrakcje wyższego rzędu, wzbogacając ich estetycznokulturową i duchową wrażliwość. W tym kontekście ochrona i pielęgnacja zabytków musiały stać się jednym z kluczowych priorytetów w strategicznej misji Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. Jak realizacja tej misji przebiega dotąd, oraz co – zdaniem euroregionalnej grupy eksperckiej, Eurex-u ZABYTKI – należy uczynić, aby jej skuteczność wydatnie zwiększyć, o tym w syntetycznym skrócie informujemy poniżej. Retrospekcja 1991-2011 Pierwszą w ERN okazję do spotkania konserwatorów zabytków stworzyła niemiecka firma „Desovag” organizując w 1992 roku, w Żytawie konferencję poświęconą ochronie zabytków architektury drewnianej. Przybyło wielu przedstawicieli różnych środowisk związanych z ochroną dóbr Kultury. Ich dalszym kontaktom sprzyjało to, że na terenie Euroregionu swoją aktywność zaczęło wtedy rozwijać szereg osób i placówek, zaangażowanych na rzecz praktycznej ochrony zabytków. Należy tu zwłaszcza wymienić podmioty ze strony niemieckiej: – Görlitzer Fortbildungszentrum für Handwerk und Denkmalpflege, kierowane wtedy przez panów prof. Heriberta Jünemanna i Manfreda Zukunfta, – Architekta Miasta Ebersbach – panią Dolores Weidner, która wraz z innymi specjalistami zainicjowała kampanię na rzecz ochrony „domów przysłupowych”, – Międzynarodowe Centrum Spotkań tworzone w zabytkowym zespole przy klasztorze St. Marienthal w Ostritz. Odpowiednikami tego ostatniego przykładu były dwa inne place budowy związane z zabytkami: klasztor w Hejnicach (CZ), z powstającym tam Centrum Odnowy Duchowej oraz XVI-wieczny Dwór Czarne w Jeleniej Górze (PL) z projektowanym tu Międzynarodowym Ośrodkiem Kultury Ekologicznej. To właśnie w Dworze Czarne, w dniu 13.09.1995 r. odbyła się pierwsza trójstronna narada poświęcona utworzeniu grupy robocze „OCHRONA ZABYTKÓW”. Takie były początki… Dokumentacja pracy grupy, zawarta w kilku grubych segregatorach, daje obraz wielokierunkowej aktywności coraz liczniejszego kręgu fachowców oraz miłośników zabytków z trzech krajów członkowskich ERN. Regularne, trójstronne posiedzenia (średnio 3 razy w roku) grupa stara się każdorazowo organizować w innym obiekcie zabytkowym, co pozwala wzbogacać swoją wiedzę o zabytkach sąsiadów a ponadto umożliwia bezpośrednią wymianę praktycznych doświadczeń czeskich, saksońskich i polskich specjalistów. Na przestrzeni 16 lat swego działania grupa robocza „OCHRONA ZABYTKÓW” odbyła 46 formalnych posiedzeń. Niezależnie od tego członkowie grupy uczestniczyli w trudnej dziś do wyliczenia ilości narad, imprez, konferencji, seminariów i tym podobnych zdarzeń, związanych z problemami zabytków. Tematyka działań grupy roboczej „OCHRONA ZABYTKÓW” wynika z następujących trzech wyzwań, w których grupa widzi swoją statutową misję. Są to: 1. Skuteczna ochrona w interesie przyszłych pokoleń materialnych dóbr kultury, zwłaszcza o cechach unikatowych jak „domy przysłupowe”, 2. Budowanie nie tylko społecznej wrażliwości na los zabytków, ale także świadomości ich znaczenia dla ekonomiki rozwoju w wymiarze lokalnym, 3. Rozwój i stała profesjonalizacja potencjału fachowego dla potrzeb sanacji i pielęgnacji zabytków, zwłaszcza w tradycyjnych zawodach budowlanych na poziomie rzemieślniczym. W duchu tej misji, jako istotne dla Euroregionu Nysa można przykładowo wymienić następujące inicjatywy: – publikacja cyklu broszur popularyzujących dziedzictwo kultury ERN w grupach: kościoły, zamki, muzea, architektura ludowa, potrawy narodowe, – poczynając od roku 1998 – wspólny udział w specjalistycznych targach konserwatorskich „Denkmal” w Lipsku, – realizacja w ramach programu UE „Leonardo da Vinci”– projektu „Dziedzictwo Kultury – 33 Tożsamość – Dialog” (Poczdam, Wenecja, Liberec, Görlitz, Jelenia Góra 2005-2006), – powstanie trójnarodowego projektu pod hasłem „Kraina Domów Przysłupowych” (Ebersbach, czerwiec 2003 r.) a następnie zatwierdzenie przez Prezydium ERN strategicznej koncepcji rozwoju regionu pod tym samym hasłem (Żytawa, październik 2007 r.), – coroczne imprezy w ramach „Dni Otwartych Domów Przysłupowych” (ostatnia niedziela maja, poczynając od r. 2008). Strategia na lata 2012-2020 Sytuacja zabytków na obszarze ERN w latach 1991-2011 uległa radykalnej poprawie. Mimo to, oceniając swoje kilkunastoletnie doświadczenia oraz dotychczasowy dorobek, nasza grupa robocza (od 2004 r. funkcjonująca jako Eureks Zabytki), daleka jest od poczucia pełnej satysfakcji. Nie tylko, dlatego iż w roku 2010 zostaliśmy doświadczeni przez powódź, która dokonała spustoszenia wśród domów przysłupowych, zwłaszcza w Bogatyni, co uświadomiło nam, iż nasz Euroregionu, choć jest już okrzepłą i dobrze funkcjonującą wspólnotą, niestety nie jest przygotowany do skutecznego niesienia pomocy tam, gdzie jest ona pilnie potrzebna. Ale nawet pomijając sytuacje tak skrajne, na samozadowolenie nie pozwala świadomość, iż zarówno tempo, zakres ilościowy a często też sposoby ratowania i przywracania do życia zabytków, nie odpowiadają potrzebom, jakie dostrzegamy i standardom, jakie uważamy za właściwe. Szczególnie dobitnie ilustrują to różne bariery, na jakie od lat napotykają obywatelskie inicjatywy na rzecz skutecznej ochrony i pielęgnacji architektury ludowej, zwłaszcza domów przysłupowych zwanych „łużyckimi”. Warto tu przypomnieć, że od szeregu lat powraca postulat, aby wieloprzestrzenny obszar unikatowego krajobrazu kulturowego, jakim jest „Kraina Domów Przysłupowych” został wpisany na listę światowego dziedzictwa ludzkości, zwaną „Listą UNESCO”. W świetle stwierdzeń przytoczonych na wstępie, pokonanie problemów i deficytów, jakie dziś jeszcze blokują przyspieszenie działań służących ochronie tak cennych walorów jest konieczne! W naszym przekonaniu jest też możliwe, ale wymaga nowego spojrzenia na cały kompleks spraw związanych z zabytkami. Strategia, jaką Eureks „ZABYTKI” pragnie zarekomendować Radzie Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, odpowiada formule „ucieczki do przodu”. Co miałoby to oznaczać? 1. Zakładamy, że ochrona i pielęgnacja dóbr kultury może i powinna stać się rzeczywistym priorytetem, a w efekcie także „marką” naszego Euroregionu, zasłużenie wyróżniającą go w wymiarze europejskim. 2. Konieczne jest możliwie pełne zdiagnozowanie stanu i kondycji nie tylko samych zabytków w ERN, ale też sił i środków, jakich one wymagają. 3. W diagnozie tej zdecydowane pierwszeństwo i skoncentrowanie uwagi winno dotyczyć potrzeb „Krainy Domów Przysłupowych”. 4. Znając w tym zakresie skalę najpilniejszych deficytów (finansowych, kadrowych, logistycznych, legislacyjnych, edukacyjnych i in.) należy podjąć aktywne starania o ich redukcję, m.in. poprzez zapewnienie odpowiednich funduszy w budżecie Unii Europejskiej na lata 2014-20. EUREX Zabytki, współdziałając z euroregionalnymi ekspertami z innych dziedzin, zamierza przygotować w 2012 r. szczegółowy program działań, zgodny z założeniami jak w punktach 1-4. M aciej G ałęski 20 lat ochrony przed zagrożeniami. Przeciwdziałanie i usuwanie skutków katastrof i klęsk na styku granic Niemiec, Czech i Polski „Bezpieczeństwo nie jest wszystkim, lecz bez bezpieczeństwa wszystko jest niczym” K. Nauman S tyk granic Niemiec, Czech i Polski to wyjątkowe miejsce geopolityczne, na które składają się potencjały współpracy, ale i potencjały zagrożeń. Wydarzenia z ostatnich lat unaoczniają nam wszystkim skalę problemu i jednocześnie dowodzą potrzeby wzajemnej współpracy transgranicznej na tym obszarze. Ukształtowanie terenu zawierające trudne klimatycznie góry (Karkonosze) z najwyższym szczytem Śnieżką, nieco mniejsze, ale równie dynamiczne pogodowo Góry Izerskie, Góry Łużyckie oraz pogórza tych gór z licznymi źródłami, rzekami i potokami o dużej różnicy poziomów, przy stosunkowo nielicznych równinach, nadają zagrożeniom powodziowym specy- 35 ficzny wymiar. Wspólna rzeka graniczna między Polską a Niemcami – Nysa Łużycka, ze źródłami w Czechach, wielokrotnie na przestrzeni ostatnich lat powodowała zagrożenia nie tylko dla terenów bezpośrednio przyległych, ale w całym systemie zlewni. Także inne rzeki jak Łaba, Jizera, Bóbr czy Kwisa wraz z dopływami charakteryzują się dużą różnicą poziomów w swym początkowym biegu. Z tego względu powodzie występujące na obszarze Euroregionu Nysa charakteryzują się gwałtownością i dynamiką zjawisk. Skutkuje to określonymi utrudnieniami dla mieszkańców i odpowiednich służb, stawiając bardzo duże wymagania w zakresie koordynacji i szybkości działania. Obok zagrożeń powodziowych obszar ten narażony jest na różnego rodzaju skażenia i zagrożenia cywilizacyjne. Zakończony ogromnym sukcesem projekt Czarny Trójkąt, zapominany już z powodu widocznych jakościowych zmian w środowisku, zbudowany był na fatalnym wówczas stanie środowiska naturalnego. Z biegiem lat, na skutek licznych i kosztownych działań stan środowiska uległ zasadniczej poprawie, ale zagrożenia skażeniem nie zmalały. Jest tak m.in. z powodu rozwoju transportu, przez obszar Euroregionu Nysa przebiegają ważne szlaki transportowe generujące liczne potencjalne niebezpieczeństwa. Ochrona przeciwpożarowa zwykle dotyczy lokalnych zagrożeń, zdarzają się jednak i zagrożenia w większej skali, jak pożary lasów czy obiektów przemysłowych. Zagrożeniem są również sfery weterynaryjna oraz sanitarna. Pożary i skażenia mają negatywny wpływ na środowisko naturalne, a także na jakość życia mieszkańców oraz funkcjonowanie różnych gałęzi gospodarki i rolnictwa. Innym rodzajem zagrożeń jest sfera cywilizacji i oddziaływania społecznego w postaci przestępczości. W latach 1991-2007 granice w znacznie większym stopniu stwarzały utrudnienia dla przestępczości transgranicznej, a obok służb policyjnych i prokuratorskich w przeciwdziałanie i ściganie włączały się służby graniczne. Przestępczość celna była jednym z najistotniejszych składników całej przestępczości przygranicznej. Wejście Polski i Czech 21.12.2007 do strefy Schengen oraz wcześniejsze rozszerzenie Unii Europejskiej zasadniczo zmieniło kwestię odpraw granicznych. Spowodowało to automatycznie niepewność mieszkańców strony niemieckiej, która spodziewała się wzrostu przestępczości. Obawy te nie potwierdziły się jednak, m.in. z powodu bardzo dobrej współpracy kompetentnych podmiotów, takich jak np. policja. Położenie geopolityczne na styku granic Niemiec, Czech i Polski powoduje, iż skala problemu wszelkiego rodzaju zagrożeń jest potęgowana przez zagrożenia pochodzące z innego państwa. Może być to czynnik środowiskowy kształtowany przez warunki klimatyczne, może również wynikać z uwarunkowań społecznych. Powstanie Euroregionu Nysa zawierało w sobie świadomość potrzeby współpracy, gdyż zagrożenia np. klimatyczne nie uwzględniają kwestii granic. Doświadczenie wskazywało także, że uszczelnienia odpraw celnych również nie gwarantują np. eliminacji przestępczości międzynarodowej. Dodatkowo pojawiły się wpływy makropolityki i sytuacje związane z globalizacją. Ułatwienia w przemieszczeniu się postawiły w innym świetle elementy zagrożeń sanitarnych czy weterynaryjnych. Transformacja przełomu lat 80/90-tych wyzwoliła nowy pogląd na możliwości rozwoju peryferyjnych do tej pory obszarów trzech państw. Dostrzeżono potrzebę współpracy transgranicznej, jako szansy na zmianę niekorzystnych uwarunkowań. Kwestie bezpieczeństwa były, więc jednym z fundamentów całej filozofii kooperacji przygranicznej. Skoro zagrożenia mają charakter transgraniczny, to i przeciwdziałanie musi opierać się na bezpośredniej transgranicznej współpracy wszystkich, nie tylko kompetentnych prawnie podmiotów, lecz również organizacji pozarządowych i samych mieszkańców. By nadać kwestiom szeroko pojętego bezpieczeństwa ramy zorganizowanej płaszczyzny kooperacji, już na samym początku, czyli 21.12.1991 r. powołano do życia euroregionalną Grupę Roboczą „Ochrona przed katastrofami. Bezpieczeństwo”. W toku swojej działalności Grupa ta ulegała przekształceniom tematycznym, co wpływało na skład i zaangażowanie różnych osób i instytucji. Większy nacisk na 36 przestępczość ze szczególnym akcentem na policję z biegiem lat został zastąpiony przez priorytety dotyczące zarządzania kryzysowego, czego efektem stało się rozdzielenie w dniu 28.02.1998 na dwie Grupy: „Ochrona przed katastrofami” i „Bezpieczeństwo”, gdzie w tym pierwszym przypadku główna aktywność przypadała strażom pożarnych, zaś w drugim policji, a zwłaszcza Międzynarodowemu Stowarzyszeniu Policji (IPA). Wobec zmian administracyjnych po polskiej i czeskiej stronie współpraca policji zaczęła być koordynowana bezpośrednio na poziomie struktur policyjnych, co wynikało również z realizacji bardzo specjalistycznych inicjatyw. Natomiast tematyka zarządzania kryzysowego znalazła się wśród priorytetów euroregionalnych na poziomie Grupy Roboczej „Transgraniczne Zarządzanie Kryzysowe” będącej kontynuacją ochrony przed katastrofami. Kolejnym etapem modyfikacji tematycznej stało się wyłączenie w roku 2007 kwestii ratownictwa medycznego jako samodzielnej Grupy Roboczej. Pomimo obecności praktycznie wszystkich tematów związanych z bezpieczeństwem, potrzeba bezpośredniej współpracy w konkretnych, także usamodzielnionych dziedzinach determinowała priorytety coraz bardziej skoncentrowane na zarządzaniu kryzysowym. By jednak nie tracić ogólnego poglądu na bezpieczeństwo i utrzymać ogólny monitoring powołano w roku 2003 dodatkowe gremium w postaci Forum Bezpieczeństwa (FOR-BES), które grupuje wszystkie przestrzenie związane ze sferą bezpieczeństwa. Po pierwszych latach ideowego podejścia do bezpieczeństwa oraz potrzeby bezpośredniej współpracy, zaczęto definiować konkretne wymogi tej współpracy. Powódź w roku 1997 wyzwoliła znacznie większy nacisk społeczny, medialny i polityczny na uregulowania służące łatwiejszej i szybszej transpozycji informacji do sąsiedniego kraju oraz na bardziej skuteczną kooperację służb bezpieczeństwa. Sfera bezpieczeństwa jest w Niemczech, Czechach i Polsce ustawowo przypisywana różnym podmiotom. Z tego względu oraz z uwagi na fakt braku uregulowań dla międzynarodowej współpracy rozpoczęto w połowie lat 90-tych prace nad stosowymi umowami i porozumie- niami. Euroregion Nysa był jednym z inicjatorów tych umów argumenty lokując przede wszystkim na realnych doświadczeniach i wielu działaniach ćwiczeniowych. W kolejnych 6 latach podpisano stosowne akty prawne dla kooperacji polskoniemieckiej i polsko-czeskiej. Były to ważne i konieczne dokumenty dające fundamenty służbom, inspekcjom i strażom. Mankamentem stała się długa ścieżka legislacyjna powodująca, że przez kolejne lata oczekiwano na umożliwienie współpracy. Niemniej ówczesne umowy i porozumienia należy ocenić bardzo wysoko, zwłaszcza, iż nie było w tej części kontynentu zbyt wielu podobnych inicjatyw. Wraz z wejściem Polski i Czech do Unii Europejskiej pojawiły się nadzieje na nowe szanse i możliwości w sferze bezpieczeństwa. Podjęte wówczas inicjatywy wejścia w życie układu z Schengen spowodowały koncentrację na zadaniach dostosowawczych do wymogów na granicach, zwłaszcza wschodnich – czyli zewnętrznych UE. Starania dotyczące spełnienia wymogów formalnych i technicznych na granicach zewnętrznych odsunęły nieco możliwości dyskusji o problemach bieżących na granicach wewnętrznych, którymi stała się granica polsko-niemiecka, czesko-niemiecka i polsko-czeska. Równocześnie kolejne doświadczenia mniejszych i większych zagrożeń generowały coraz większą potrzebę zacieśnienia współpracy gdyż mieszkańcy postrzegając bardzo pozytywnie rozszerzenie Unii oraz układ Schengen oczekiwali powstania konkretnych mechanizmów kooperacji, przede wszystkim skutecznych na wypadek zagrożeń i potrzeb, np. pomoc medyczna. W tym momencie należy podkreślić, jakie rodzaje tej współpracy w Euroregionie Nysa występują i odnieść się przede wszystkim do gór (współpracy Karkonoskiej Grupy GOPR i Horskiej Służby), do służb organów ścigania i sprawiedliwości (Policja, Straże Miejskie, Prokuratura, Straż Graniczna, Straż Celna) oraz do ratownictwa (Staże Pożarne, Pogotowie Ratunkowe) i administracji (zarządzanie kryzysowe w samorządach i w strukturach rządowych). Na Forum Bezpieczeństwa w Bautzen w roku 2007 z udziałem wiceministrów spraw wewnętrznych Polski, Czech u Saksonii podpisano porozu- 37 mienie dla tworzenia wspólnego systemu zarządzania i reagowania kryzysowego ujętego w idei tzw. Dokumentu Akcji. Idea ta zakładała powstanie bazy danych możliwych zagrożeń oraz sił ratowniczych dla całego Euroregionu Nysa, wraz z systemem powiadamiania i wzywania pomocy. Prace nad Dokumentem okazały się jednak niemożliwe bez wprowadzenia ułatwień prawnych, gdyż wspomniane wcześniej umowy i porozumienia międzyrządowe sprawdzając się w warunkach zachowania procedury dużych zdarzeń, nie zawierały płaszczyzny bieżącej współpracy transgranicznej. Jak cenne były inicjatywy euroregionalne dążące do zmian udowodniła tragiczna powódź na trójstyku w 2010 roku? Zadziałał bardzo klasyczny mechanizm szybkiego rozwoju zdarzeń, dla którego nie przewidziano miejsca w regulacjach. Mimo, iż wszystkie służby zareagowały zgodnie ze swoimi wytycznymi, to unaoczniono wszystkim, iż w przypadku obszaru Euroregionu Nysa trzeba wypracować inne zasady zarządzania kryzysem. Obecnie trwają prace nad nowymi regulacjami, jednakże można wyczuć obawy o hermetyzowanie się środowisk pracujących w tej sprawie wokół podmiotów ustawowo związanych z ratownictwem i bezpieczeństwem. Pozostaje mieć nadzieję, iż efekt tych prac będzie pozytywny, gdyż nie ma innego bardziej uniwersalnego obszaru współpracy poza Euroregionem Nysa dysponującego najdłuższą historią i największym zespołem doświadczeń opisanych, zbadanych, które wraz z ogromną ilością ćwiczeń praktycznych, warsztatów, konferencji i spotkań stanowić mogłyby cenne zbiór wskazówek dla kształtowania nowej rzeczywistości. W ostatnim okresie wśród priorytetów z zakresu zarządzania kryzysowego pojawiła się idea wpisania prewencji jako jednego z głównych kierunków w przyszłości. Obok koniecznych aktualizacji norm prawnych coraz większego znaczenia nabiera kwestia edukacji społeczeństwa. Jest przy tym oczywiste, iż suma indywidualnych zachowań decyduje o poczuciu bezpieczeństwa. Nie ma, bowiem możliwości przy każdym znajdował się strażak, policjant czy lekarz. Dlatego struktury europejskie tak znacząco eksponują zaangażo- wanie środowisk obywatelskich w sferze prewencji. Na podkreślenie zasługuje tu inicjatywa stałej edukacji dla bezpieczeństwa dzieci i młodzieży na płaszczyźnie Konkursu „Uczę się bezpiecznie żyć”. Równocześnie na bazie ostatnich doświadczeń powodziowych coraz aktywniej wdraża się system szkoleń dla dorosłych, osób związanych z administracją i służbami. Rysuje się, więc możliwość wspierania systemu bezpieczeństwa na zasadzie trzech filarów: rządowy, samorządowy, pozarządowy. Podkreślając słowo „wspierania” wyraźnie wskazuję świadomość – kto jest do czego powołany? Jednocześnie jednak jest oczywistą oczywistością konieczność kooperacji wszystkich na rzecz jednego celu – BEZPIECZEŃSTWA. Wnioski do Memorandum: Bezpieczeństwo było, jest i będzie jednym z priorytetów euroregionalnych. Wynika to z oczywistego faktu determinowania przez bezpieczeństwo wszelkiej aktywności ludzkiej, a także stanu środowiska naturalnego. Doceniając wielki wkład wielu osób i instytucji, należy podkreślić, że suma doświadczeń w ramach Euroregionu Nysa na płaszczyźnie bezpieczeństwa należy do największych w Europie. Wciąż jednak istnieją problemy, które na rzecz tego regionu należy rozwiązać usprawniając kooperację wszystkich podmiotów związanych z bezpieczeństwem. Regulacje prawne każdego z krajów są pryzmatem postrzegania regulacji systemu bezpieczeństwa na pograniczu. Podobnie umowy i porozumienia międzypaństwowe i międzyresortowe. Współczesność i przyszłość stawiają jednak coraz większe wymagania, co wiąże się także z oczekiwaniami naszych społeczności. W tym celu potrzebne są nowe ramy prawne wspierające bieżącą współpracę w bezpieczeństwie na pograniczu. Koniecznej jest również wsparcie dla inicjatyw edukacyjnych, w tym Konkursu „Uczę się bezpiecznie żyć”, szkoleń i publikacji. Niezwykle ważne jest dostrzeganie potrzeby zdecydowanie większych środków w perspektywie finansowej 2014-2020 dla inicjatyw wspierających narodowe i przyszły transgraniczny system bezpieczeństwa we wspólnej przestrzeni europejskiej. I nes Fabisch Równość szans Retrospekcja: Rada Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa na posiedzeniu w dniu 31 sierpnia 2008 roku powzięła uchwałę o utworzeniu euroregionalnej grupy roboczej Równość szans. Uchwałę poprzedziła szeroka dyskusja z udziałem kobiet i mężczyzn w Euroregionie Nysa. Historia powstania Unia Europejska od jej założenia realizuje zasadę równego traktowania kobiet i mężczyzn, której głównym celem jest likwidacja dysproporcji i wspieranie równego traktowania na terenie całej Wspólnoty Europejskiej. W celu wsparcia krajów członkowskich w realizacji tego celu, za pośrednictwem komisji także w obszarze równości szans inicjuje się przetargi i ustala programy działania. Tę możliwość w 2006 roku wykorzystał ówczesny powiat Löbau-Zittau we współpracy z Powiatem lubańskim i Libereckým krajem i zainicjował projekt „Równość szans kobiet i mężczyzn w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa”. Wdrożenie projektu odbyło się poprzez Międzynarodowe Centrum Spotkań St. Marienthal w Ostritz. Celem tego projektu było zakorzenienie równości szans kobiet i mężczyzn jako stałej zasady przewodniej w niemiecko-polsko-czeskim Euroregionie. Podczas 18 miesięcy trwania projektu uczestniczyło w nim około 1000 kobiet i mężczyzn z trzech krajów w pracy sieci, zdobywaniu kwalifikacji i w konferencjach. Współpraca transgraniczna, mimo różnych warunków w trzech krajach sąsiedzkich, udała się wzorcowo. Grupa robocza EUREX Równość szans jako politycznie zalegalizowana struktura robocza związku gmin Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa powinna stanowić podstawę dla długoterminowego wdrażania celu projektowego zakorzenienia równości szans kobiet i mężczyzn jako stałej politycznej zasady przewodniej. Uchwalona na zakończenie projektu Deklaracja Marienthalska ze 39 swoim katalogiem działań tworzy podstawę do dalszej pracy. W deklaracji jest m.in. napisane: „Wprowadzenie równych szans we wszystkich dziedzinach polityki stanowi długotrwały wkład w uatrakcyjnianie naszego Euroregionu dla kobiet i mężczyzn i w ten sposób jest szansą przeciwdziałania migracji i wspierania imigracji. Równość szans jest decydującym kryterium gospodarczego i społecznego sukcesu w naszym wspólnym Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa.” EUREX Równość szans w praktycznej realizacji – proces Równość szans potrzebuje dobrej kondycji i długiego oddechu, to przypuszczano już na pierwszym euroregionalnym szczycie kobiet w marcu 2007 roku na górze Hwozd w Górach Żytawskich i to stale się też potwierdza w pracach EUREX-u do dnia dzisiejszego. W czerwcu 2008 roku odbyło się zebranie założycielskie grupy roboczej EUREX Równość szans. Tam sformułowano cele i oczekiwania, dla których katalog działań Deklaracji Marientalskiej stanowił podstawę prac. Przedstawiano i dyskutowano pierwsze pomysły na projekty. Członkinie EUREX-u postrzegają się jako inicjatorki i osoby wspierające projekty dotyczące równości szans. Określenie tematów i głównych aspektów na pierwszych wspólnych posiedzeniach każdy z uczestników widział inaczej. I tak strona polska jako główny aspekt EUREX-u widzi równość szans niepełno– i pełnosprawnych. To utrudnia współpracę, bo niemieccy i czescy członkowie pracują głównie na obszarze równości szans kobiet i mężczyzn. Starają się działać jak multiplikatorzy, przekazywać odpowiednie informacje i pośredniczyć w znajdowaniu partnerów do rozmowy. W pracy merytorycznej próbujemy znajdować kompromis. Na posiedzeniach jest miejsce na oba tematy, pomimo że umiejscowienie interesów jest różne. Na przykład polskie organizacje niepełnosprawnych przedstawiały swoje projekty i opowiadały o sytuacji niepełnosprawnych w kraju. Na ostatnim spotkaniu jedna z przedstawicielek Międzynarodowego Centrum Spotkań St. Marienthal przedstawiła bardzo szczególny projekt. Po raz pierwszy w tym roku odbył się międzynarodowy Girl`s & Boy`s Day. Według informacji Federalnego Ministerstwa ds. Rodziny, Seniorów, Kobiet i Młodzieży ten projekt posiada unikalną propozycję sprzedaży (USP) na obszarze pogranicza Republiki Federalnej. Podczas dni akcji orientacji zawodowej uczennice i uczniowie poznają zawody określane jako nietypowe dla kobiet wzgl. dla mężczyzn. Konkretnie rzecz ujmując dziewczęta wizytowały przedsiębiorstwa branży energetycznej, a chłopcy placówki socjalne. Oczywiście mogli też próbować różnych praktycznych rzeczy. Dziewczęta i chłopcy pochodzili ze szkół trzech krajów Euroregionu i odwiedzali też przedsiębiorstwa i placówki w tych trzech krajach. Projekt możliwy był do zrealizowania dzięki wsparciu z funduszu małych projektów Euroregionu. Te przedstawienia projektów stanowią wewnątrz grupy roboczej punkt wyjścia dla wzmożonej dyskusji o sytuacji w danych krajach. Służą wymianie doświadczeń i dostarczają nowych pomysłów dla współpracy transgranicznej. Widoki i cele Wszyscy członkowie grupy roboczej Równość szans są zgodni co do tego, że dotychczas nie znaleźli idealnej struktury pracy. Droga, którą kroczymy, jest konstruktywnym procesem dla umożliwienia wszystkim uczestnikom pracy zorientowanej na cel. Teraz przeważa wizja zajmowania się dwoma głównymi aspektami w pracach grupy roboczej – równością szans kobiet i mężczyzn i równością szans niepełnosprawnych. Ponadto nieodzownie konieczne jest wprowadzenie przedstawicieli osób niepełnosprawnych z niemieckiej i czeskiej strony w problematykę równości szans niepełnosprawnych. Po drugie konieczne jest wydelegowanie przez stronę polską przedstawiciela do tematyki równości szans kobiet i mężczyzn. Równość szans to temat przekrojowy, przechodzący przez wszystkie obszary życia społecznego. Na to powinna być bardziej ukierunkowana przyszła praca EUREX-u Równość szans. Dlatego wszyscy członkowie serdecznie pozdrawiają tę wspólną konferencję grup roboczych EUREX i oczekują fachowej wymiany między grupami ekspertów jako elementu stałej współpracy. Sławomir Banaszak Statystyka Jednym z warunków zbliżenia się społeczeństw zamieszkujących po przeciwnych stronach granicy oraz nawiązania dobrosąsiedzkiej współpracy jest wzajemne poznanie się, uświadomienie sobie podobieństw, a także istniejących różnic. Myśl ta stała się wyzwaniem dla służb statystycznych w powstającym, na początku lat 90‑tych, Euroregionie Nysa. Statystycy z Liberca, Kamenz i Jeleniej Góry rozpoczęli współpracę tuż po utworzeniu Euroregionu tj. na przełomie lat 1991/92, próbując od początku aktywnie włączyć się w realizację idei euroregionalnych, dostarczając informacje o poszczególnych częściach Euroregionu i o zamieszkujących je społeczeństwach. Głównym problemem w realizacji tego zadania są istotne różnice metodologiczne występujące pomiędzy statystykami trzech państw. Nie można w prosty sposób zestawić danych z roczników statystycznych: Saksonii, powiatów Północnych Czech i województwa dolnośląskie- 41 go, ponieważ często pod identycznie brzmiącymi pojęciami kryją się nieporównywalne informacje, szczególnie w takich dziedzinach jak gospodarka, szkolnictwo czy ochrona środowiska, gdzie rozbieżności są największe. Przeciętny ich odbiorca może przykładowo nie wiedzieć, że szkoła podstawowa w Saksonii obejmuje tylko cztery klasy, a w Republice Czeskiej dziewięć, a do osób w tzw. „wieku produkcyjnym” w Czechach i w Niemczech zalicza się osoby, które ukończyły 15-ty rok życia podczas gdy w Polsce dolna granica dla tej kategorii to 18 lat. Pierwsze spotkanie statystyków ówczesnego Wojewódzkiego Urzędu Statystycznego w Jeleniej Górze z przedstawicielami urzędów statystycznych Północnych Czech oraz Saksonii odbyło się 21 listopada 1991 r. w Oybin (Saksonia). Inicjatorami spotkania i animatorami wieloletniej owocnej współpracy byli: dyrektor Urzędu Statystycznego w Jeleniej Górze – Śp. Kazimierz Żurawski, dyrektor Czeskiego Urzędu Statystycznego Przedstawicielstwa Okręgowego w Libercu – Ladislav Knap oraz Zastępca Prezydenta Krajowego Urzędu Statystycznego Saksonii Ullrich Eichler. Formalne utworzenie trójstronnej grupy roboczej„Statystyka”, działającej w ramach Euroregionu nastąpiło w maju 1997 r. Przewodniczącym grupy został Kazimierz Żurawski. W okresie od 1991 r. do 2011 r. odbyło się około 90 spotkań roboczych statystyków polskich, czeskich i niemieckich w ramach struktur roboczych Euroregionu Nysa. Spotkania organizowane były kolejno w poszczególnych częściach krajowych euroregionów na zasadzie rotacji. Efektem trwającej nieprzerwanie od dwudziestu lat współpracy jest kilkadziesiąt wspólnych publikacji statystyczno-opisowych prezentujących stan rozwoju społeczno-gospodarczego pogranicza polsko-czesko-saksońskiego i efekty prowadzonej współpracy. Poniżej przedstawiono w ujęciu tematycznomerytorycznym zestawienie wspólnie opracowanych publikacji: 1. Opracowania metodyczne: * Metodyczne i praktyczne problemy statystyki euroregionów (1994 r.). 2. Opracowania kompleksowe: * Euroregion Neisse-Nisa-Nysa – podstawowe informacje (1994 r.); * Współpraca transgraniczna w Polsce – efekty i możliwości współpracy strony polskiej na przykładzie Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (1996 r.); * Rocznik Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 1998 – podstawowe dane; * Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 2000 – folder (2000 r.); * Rocznik statystyczny Euroregionu NeisseNisa-Nysa 2003 (2004 r.); * Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 2008 – folder (2009 r.); * Pogranicze polsko-czeskie w liczbach 2009 (2010 r.); 3. Cykl wydawniczy o miastach i powiatach w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa: * Görlitz-Jelenia Góra-Liberec (1995 r.); * Bogatynia-Zittau-Hradek nad Nysą (1997 r.); * Zgorzelec-Bautzen-Jablonec nad Nysą (1998 r.); * Löbau-Varnsdorf (1999 r.); * Miasta w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa (1999 r.); * Powiaty w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa (2000 r. oraz coroczna przekrojowa publikacja elektroniczna – od roku 2000, 10 edycji); * Powiaty Euroregionu Nysa (2009 r. wersja czeska, folder opracowany na zlecenie czeskiego sekretariatu Euroregionu). 4. Cykl wydawniczy – Euroregiony na granicach Polski: * Panorama euroregionów (1997 r.); * Panorama euroregionów – wydanie drugie zmodyfikowane (1998 r.); * Euroregiony w nowym podziale terytorialnym Polski (1999 r.); * Euroregiony na granicach Polski 2001 (2001 r.); * Euroregiony na granicach Polski 2003 (2004 r.); * Euroregiony na granicach Polski 2007 (2007 r.). 5. Dziedzinowe/tematyczne: * Stan i ochrona środowiska na pograniczu polsko-czesko-niemieckim (1999 r.); 42 * Turystyka w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa (2001r.); * Ceny i dochody w Euroregionie NeisseNisa-Nysa. Integracja Polski i Czech z Unia Europejską (2003 r.); * Ceny w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa (2004 r.); * Ceny w Euroregionie Nysa 2003-2005 (2005 r.); * Ceny w Euroregionie Nysa 2006 (2006 r.); * Ceny w Euroregionie Nysa 2007; * Ceny w Euroregionie Nysa 2008; * Ceny w Euroregionie Nysa 2009; * Ceny w Euroregionie Nysa 2010; * Ceny w Euroregionie Nysa 2011; * Szkolnictwo w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa 2002 (2004 r.); * Ludność i warunki mieszkaniowe na pograniczu polsko-czeskim w świetle wyników narodowych spisów powszechnych (2005 r.); * Dzieci w Euroregionie Nysa (2007 r.); * Kobiety i mężczyźni w Euroregionie Nysa (2009 r.). Wyczerpanie nakładów wyżej wymienionych publikacji świadczy o celowości współpracy prowadzonej od lat przez statystyków i potrzebie jej kontynuowania. Kolejnym wspólnym projektem statystyków, rozpoczętym w 2003 r., jest Transgraniczny polsko-czesko-niemiecki bank danych (Cross-border friendship database). Idea przedsięwzięcia polega na udostępnieniu poprzez sieć internetową zestawu porównywalnych informacji statystycznych o polskich, czeskich i niemieckich jednostkach podziału terytorialnego. Aktualnie baza ta oferuje odbiorcom poprzez Internet (www.crossborderdatabase.org) zestaw porównywalnych informacji statystycznych – 250 cech i wskaźników – o polskich, czeskich i niemieckich (Saksonia i Bawaria) jednostkach podziału terytorialnego dla lat 20022008. Ze względu na dynamicznie rozwijającą się współpracę euroregionalną, utworzono w niej także moduł, w którym zamieszczone są dane o euroregionach funkcjonujących na pograniczach polsko-czeskim, polsko-niemieckim i czesko-niemieckim. Wnioski 1. Rosnące zainteresowanie współpracą transgraniczną postawiło przed służbami statystycznymi nowe zadania polegające na dostarczaniu wiarygodnej i porównywalnej wiedzy statystycznej o sytuacji społeczno-gospodarczej na obszarach transgranicznych. 2. Rozwojowi współpracy transgranicznej towarzyszy duże zainteresowanie jej efektami, co rodzi potrzebę opracowywania analiz wpływu tej współpracy na sytuację społeczno-ekonomiczną obszarów przygranicznych. KonderhausOstritz 3. Jak wykazała praktyka niektórych euroregionów bardzo przydatne okazuje się powoływanie wspólnych grup roboczych złożonych z ekspertów, których zadaniem jest obserwacja prowadzonej współpracy i wskazywanie priorytetowych jej obszarów. Regina Gellrich Edukacja: stan obecny i perspektywy Placówki edukacyjne jak przedszkola, szkoły i stowarzyszenia wnoszą istotny i trwały wkład w przyszłość Euroregionu. Poprzez swoją pracę, ukierunkowaną na interkulturowe spotkania i wspólną naukęTurów dzieci, młodzieży i dorosłych Kreftwer z wszystkich trzech sąsiadujących krajów tworzą ważne podstawy dla znoszenia Lernspiel Schatzuche Kita uprzedzeń, udane transgraniczne bycie razem oraz wzmocnienie wspólnej tożsamości euroregionalnej ludzi żyjących w Euroregionie. Kompetencje interkulturowe i językowe coraz bardziej zyskują na znaczeniu na wspólnym transgranicznym rynku pracy i we wspólnej przestrzeni gospodarczej a tym samym na gospodarczej i zawodowej ważności dla obywateli. Euroregion Neisse-Nisa-Nysa oferuje Państwu na starcie specyficzne „miejsce nauki“, ponieważ tu wspólna wielowiekowa historia czworga narodów (włączając Serbołużyczan) łączy się z czterema językami i kulturami odczuwalnymi w życiu codziennym. 44 Na tym tle już w latach 90-tych w Euroregionie powołano do życia wiele modelowych transgranicznych projektów edukacyjnych. Inicjatywy jak dwujęzyczne projekty wymiany między przedszkolami w Żytawie i Hradku n. Nisou czy Görlitz, trójnarodowy związek szklny SCHKOLA czy Uniwersytet Nysa mogły się przy tej okazji skutecznie ukonstytuować i stale rozwijać. Od 2002 roku takie inicjatywy łączy utworzona na podstawie koncepcji regionów uczących się transgraniczna sieć edukacyjna PONTES, tworzy platformę dla trójnarodowej wymiany doświadczeń i kwalifikowania specjalistów i multiplikatorów oraz wspiera uczestników wspólnych działań euroregionalnego marketingu edukacyjnego. W 2004 roku społeczności lokalne ERNNN powołały do życia Euroregionalną Grupę Ekspercką EUREX Edukacja. Ukonstytuowała się 17.03.2004 roku w Libercu i od tamtej pory postrzega się jako: – doradcze gremium specjalistyczne Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa podczas realizacji strategicznych celów rozwoju Euroregionu w efektywnej transgranicznej przestrzeni edukacyjnej oraz – inicjator zabiegów transgranicznych o oddziaływaniu ogólnoeuroregionalnym, które przyczyniają się do rozwoju wspólnej euroregionalnej przestrzeni edukacyjnej. Centralne znaczenie mają tutaj działania służące szeroko rozumianemu przekazywaniu wiedzy o krajach sąsiednich, aktywizacji wielojęzyczności oraz aktywizacji równoprawnej i partnerskiej współpracy we wszystkich dziedzinach edukacji w kontekście kształcenia ustawicznego. Podczas wspólnych dyskusji i prac w grupie EUREX Edukacja coraz bardziej widoczny stawał się potencjał i wartości dodane, jakie dla wszystkich uczestników wynikają z połączenia doświadczeń i kompetencji trzech różnych systemów kształcenia. Eksperci grupy EUREX Edukacja angażują się nie tylko jako inicjatorzy, lecz wnoszą także kompetencje i zasoby swoich instytucji w realizację przedsięwzięć, a ponadto szczególnie ściśle współpracują także w transgranicznej sieci edukacyjnej PONTES. I tak jednym z pierwszych wspól- nych działań członków grupy EUREX Edukacja 2005 było zainicjowanie trójjęzycznego „szkolnego portalu informacyjnego Euroregionu NeisseNisa-Nysa” (www.neisse-nisa-nysa.eu). Celem było udostępnienia narzędzia, które z jednej strony uwidoczni wielość transgranicznych działań przedszkoli, szkół i innych jednostek oświatowych, i jednocześnie będzie stanowić platformę dla wymiany doświadczeń, nawiązywania kontaktów ponad granicami i rozwoju transgranicznego partnerstwa i projektów. Realizacja odbyła się w ramach czesko-niemieckiego małego projektu w kooperacji kuratorium Kraju Libereckiego, agencji PONTES Ostritz i DODN-u Jelenia Góra. Kolejnymi ważnymi trójnarodowymi działaniami i wynikam euroregionalnej współpracy są ponadto: – opracowanie certyfikatu KOMPETENT4, jego implementacja we wszystkich trzech krajach Euroregionu i uznawanie go na podstawie uchwały prezydium Euroregionu Neisse-NisaNysa 2010, – coroczne euroregionalne konferencje dotyczące kształcenia zawodowego w kontekście transgranicznego obszaru gospodarczego i rynku pracy (organizowane od 2009 roku), – przeprowadzanie trójnarodowych warsztatów uczniowskich jak euroregionalnego Girls’ Day w celu wspierania orientacji zawodowej młodych ludzi na miejscu na transgranicznym obszarze gospodarczym i rynku pracy. – euroregionalne konferencje i doskonalenie zawodowe dla pedagogów w celu kształcenia interkulturowego i językowego (od 2004 roku), – opracowanie czterojęzycznej gry edukacyjnej „Schatzsuche – Poszukiwanie skarbów – Hledänf pokladu – Pytanje poktada” o Euroregionie i jego językach, która jest wykorzystywana w ponad 500 placówkach dla dzieci i w szkołach wszystkich trzech krajów sąsiedzkich, – przeprowadzanie euroregionalnych festynów nauki (od 2003 roku) – i znacznie więcej. Od 2008 roku rok rocznie wybitne projekty i partnerstwa transgranicznej współpracy edukacyjnej są honorowane „Nagrodą Euroregionu 45 Neisse-Nisa-Nysa” w kategorii edukacja i w ten sposób, jako przykłady dobrej euroregionalnej praktyki stają się znane opinii publicznej. Z biegiem lat współpraca transgraniczna w wielu dziedzinach edukacji w Euroregionie Neisse-NisaNysa stała się już stałą praktyką. Rozwijające się w ubiegłych latach aktywne współistnienie placówek naszych krajów należy na trwale zabezpieczyć, rozbudowywać i poddawać dalszej kwalifikacji przy jednoczesnym jeszcze aktywniejszym ukierunkowaniu na wzmacnianie kompetencji Euroregio i na wzmacnianie tożsamości mieszkańców Euroregionu. Równocześnie większość działań ciągle jeszcze bazuje na dużym zaangażowaniu charytatywnym uczestników na miejscu i jest zdana na finansowanie w ramach ograniczonych czasowo projektów objętych wsparciem. Wymagają one najczęściej znacznego nakładu administracyjnego, który często przerasta właśnie mniejsze placówki jak przedszkola czy stowarzyszenia. Budowę trwałych stosunków kooperacyjnych utrudniają także przerwy pomiędzy projektami. I wreszcie skomplikowane warunki finansowania parytetowego i realizacji trójnarodowych przedsięwzięć stanowią kolejną przeszkodę, którą koniecznie trzeba pokonać, ponieważ właśnie te projekty mają szczególne znaczenie dla równoprawnego rozwoju naszego regionu trzech krajów. W celu uzyskania nowej jakości rozwoju Euroregionu do rangi wydajnego transgranicznego obszaru edukacyjnego – wychodząc z już osiągniętego poziomu – szczególną uwagę należy w przyszłości poświęcić stworzeniu warunków ramowych w celu utrwalenia transgranicznych stosunków kooperacyjnych, stałego podnoszenia jakości transgranicznej pracy edukacyjnej i transferowi dobrych pomysłów na projekty do całego Euroregionu. Do tego celu potrzebne są nośne trójnarodowe struktury integracji i profesjonalne usługi dla wsparcia placówek edukacyjnych, które bez instytucjonalnego spojenia z Euroregionem i jego zasobami, będzie bardzo trudno zapewnić. Droga budowy trójnarodowego związku kooperacyjnego, którą podąża sieć PONTES, z bliźniaczymi strukturami we wszystkich trzech krajach sąsiadujących oraz dążenie do perspektywy zinstytucjonalizowania poprzez założenie europejskiej formy prawnej mogą stanowić obiecujący początek. Dla Euroregionalnej Grupy Eksperckiej EUREX Edukacja wynikają z tego m.in. następujące strategiczne priorytety w pracach na kolejne lata: – dalszy rozwój jakościowy i profesjonalizacja transgranicznej współpracy edukacyjnej – m.in. przez opracowanie i wdrożenie: wspólnych ofert zdobywania kwalifikacji dla personelu pedagogicznego wszystkich trzech krajów sąsiadujących, wspólnych programów kształcenia z certyfikatami uznawanymi we wszystkich trzech krajach oraz udostępnienie i świadczenie usług wspierających dla partnerstwa transgranicznego i współpracy placówek edukacyjnych; – stworzenie warunków instytucjonalnych dla wspólnego profesjonalnego zarządzania coraz bardziej zintegrowanym euroregionalnym krajobrazem edukacyjnym w kontekście zorientowanego na przyszłość rozwoju Euroregionu. Bärbel Wienrich, Blanka Konvalinková Biblioteki Regiony oraz regiony graniczne istnieją od po- czątku dziejów świata. Euroregiony dopiero od kilku lat. Region graniczny staje się Euroregionem, jeżeli po obu stronach granicy występuje wola i chęć wspólnego budowania i wzajemnego poznawania się. Polskę, Czechy i Niemcy łączy ponad tysiącletnia historia. Na przestrzeni wieków symbioza ta funkcjonowała raz lepiej, raz gorzej. Ludzie jednak odczuwali swoją przynależność do obszaru kulturowego, w którym mieszkali. Występowały tu znaczne różnice pomiędzy bogactwem a biedą, pomiędzy poglądami politycznymi,w tym centralizmem i regionalizmem, zawsze także pojawiała się kwestia dumy narodowej. Dopiero totalitarna forma nacjonalizmu wpisała się we współżyciu głębokim rozłamem, którego w wielu przypadkach do dnia dzisiejszego nie udało się przezwyciężyć. Zmieniały się granice, gorsze jednak było to, że ludzie musieli wyjeżdżać z miejsc, w których mieszkali, byli wypędzani, a także (przede wszystkim Żydzi) konsekwent- 47 nie zabijani. Takie wydarzenia mocno zaburzyły wieloletnie współżycie. Przełomowy rok 1989, ponowne zjednoczenie Niemiec, a przede wszystkim przystąpienie Polski i Czech do UE w 2004 roku były ważnymi krokami na drodze do ponownego zjednoczenia starego kontynentu, szczególnie dla nas ważnej Europy Środkowej. Zadaniem bibliotek jest już z założenia podejmowanie współpracy transgranicznej, ponieważ książka i biblioteka – to podstawowe elementy integracji i współpracy europejskiej. Nie można ich pominąć w dziedzinie gromadzenia dziedzictwa kulturowego, ich (również historyczne) księgozbiory kryją w sobie duchowe bogactwo minionych i obecnych pokoleń. Znaczenie bibliotek we współpracy rośnie również dzięki temu, że stwarzają one specjalistom nie tylko możliwość osobistych kontaktów, ale także udostępniają ogromne elektroniczne źródła informacji, możliwość łączenia się poprzez systemy informacyjne czy w drodze wirtualnych konferencji. W poprzednich latach działalność Euroregionu Nysa rozwijała się pomyślnie w wielu dziedzinach, do których należy również bibliotekarstwo. Grupa EUREX – Biblioteki podejmuje teraz próbę oceny sukcesów odnoszonych w minionych latach. Wspólne konferencje, projekty, wydanie kilkujęzycznych publikacji, wystawy i inne przedsięwzięcia są świadectwem dobrych kontaktów i współpracy. Współpraca ta stopniowo przekształciła się w przyjaźń i w przyszłości może jeszcze się pogłębić. Współpraca Biblioteki Miejskiej w Jeleniej Górze, Państwowej Biblioteki Naukowej w Libercu oraz Państwowej Specjalistycznej Placówki ds. Bibliotek Publicznych w Dreźnie (Staatliche Fachstelle für öffentliche Bibliotheken) od 1993 roku rozwija się na podstawie dwuletnich umów roboczych. Później do współpracy dołączyła również Biblioteka im. Christian-Weise w Zittau. W 1999 roku współpraca zawiązała się oficjalnie. Oznacza to, że założono Grupę Roboczą Biblioteki Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. Przez pierwsze lata wspólne działania podejmowały biblioteki publiczne Euroregionu Nysa oraz Euroregionu Labe. Od 1998 roku odbyło się 7 wspólnych konferencji bibliotekarzy: 1. 1998 Rumburk (CZ) „Biblioteki bez granic“ (Inwestycja w biblioteki inwestycją w przyszłość). 2. 1999 Zittau (D) „Bez granic w przyszłość“. 3. 2000 Karpacz (PL) „Budowanie Europy. Nowe zadania bibliotek publicznych jednostek samorządowych w Euroregionie Nysa“. 4. 2002 Bautzen (D) „Integracja europejska – narodowa tożsamość bibliotek (restauracja księgozbiorów, prezentacja księgozbiorów historycznych)“. 5. 2004 Jelenia Góra (PL) „Perspektywy współpracy bibliotek publicznych po przystąpieniu do UE“. 6. 2009 Liberec (CZ) „Biblioteki gminne – potencjał i perspektywy“. 7. 2011 Jelenia Góra (PL) „Usługi elektroniczne w bibliotekach“. Organizacja trójstronnych konferencji specjalistycznych w cyklach dwuletnich stanowi dla nas zobowiązanie. Konferencje są nie tylko okazją do przyjacielskich spotkań, ale w szczególności to platforma wymiany doświadczeń, forum dyskusyjne. To okazja do wzajemnego porównywania poziomu bibliotek i czerpania inspiracji w celu doskonalenia ich funkcjonowania. Specjalistyczne seminaria, wymiana doświadczeń z innymi regionami przygranicznymi oraz wspólne wystawy, m.in.: – 2000 Liberec (CZ) Międzynarodowe sympozjum pn. „Biblioteki dla Europy – Europa dla bibliotek“ z okazji uroczystego otwarcia biblioteki w Libercu „Budowla pojednania“. – 2002 Liberec (CZ) Seminarium spółki ABDOS poświęcone informacjom i dokształcaniu: „Współpraca regionalna w zjednoczonej Europie“. – 2004 Liberec (CZ) Seminarium specjalistyczne pn. „Drogi do czytelnictwa“ – Praca z czytelnikiem dziecięcym w bibliotekach. – 2004 Zittau (D)Uroczyste spotkanie z okazji rozszerzenia Unii Europejskiej. Podpisanie umowy o współpracy bibliotek Euroregionu Nysa na lata 2004/2005. 48 – 2005 Zielona Góra (PL) „Historia książki w regionach przygranicznych, znaczenie książki w rozwoju społeczeństwa wielokulturowego“. – 2006 Drezno Seminarium specjalistyczne w ramach 95. Niemieckiego Kongresu Bibliotekarzy. – 2010 Zittau (D) Warsztaty w ramach projektu pn. Zwyczaje w Euroregionie Nysa, przygotowanie wydawnictwa dla dzieci Wspólne wydawnictwa: – 1997 „Biblioteki publiczne w Euroregionie Nysa“, trójjęzyczne kolorowe wydawnictwo. – 1999 „Biblioteki publiczne euroregionów w służbie społeczeństwa informacyjnego“, trójjęzyczne kolorowe wydawnictwo. – 2002 „Przewodnik – Biblioteki Euroregionu Nysa“ – podręcznik językowy, trójjęzyczny. – 2004 „Przewodnik dla dzieci Biblioteki Euroregionu Nysa“ – podręcznik językowy, trójjęzyczny. – 2006 Kalendarz Euroregionu Nysa na 2006 rok „Skarby bibliotek Euroregionu Nysa“. – 2007 „Kufer pełny książek dla dzieci“, wydawnictwo niemiecko-polskie/niemiecko-czeskie. – 2011 Książka dla dzieci i młodzieży poświęcona zwyczajom ludowym w Euroregionie pn. „Zapomniane pisanki“, wydawnictwo czterojęzyczne. Wspólne wydawnictwa, zazwyczaj trójjęzyczne, mają na celu przybliżenie życia w Euroregionie. Mają charakter informacyjny (wydawnictwa o bibliotekach) lub są adresowane do dorosłych i dzieci, aby zaprezentować im zwyczaje ludowe w Euroregionie lub postacie z bajek i legend tego regionu. Inne przedsięwzięcia: Od 1996 roku polscy partnerzy z biblioteki w Jeleniej Górze inicjują i co dwa lata organizują konkursy plastyczne. Adresatami konkursów są dzieci i młodzież. Dotyczą one legend Karkonoszy. Każdy konkurs ogłaszany jest w kilku kategoriach o najlepszą prezentację artystyczną Ducha Gór – Liczyrzepy. Co roku w konkursie zgłaszanych jest około 300 prac. Od 2011 roku tematyka Konkursu Duch Gór zostanie rozszerzona o serbołużyckiego czarodzieja Krabata. Obie postacie są bardzo głęboko zakorzenione w świadomości regionalnej mieszkańców pogranicza polsko-czesko-niemieckoserbołużyckiego, na co wskazuje ich obecność w literaturze, sztuce i kulturze. Wspólna prezentacja na stronach Euroregionu Nysa oraz na nowych stronach opracowanych przez polskich partnerów http://biblioteki-euroregion-nysa.eu/, wykorzystywanie różnych branżowych stron www: np. Sachsenopac, Bibliothekportal-sachsen, katalog Ziemi Jeleniogórskiej lub Wspólna brama informacyjna czeskich dokumentów, w tym portal unijny dokumentów zdigitalizowanych Europeana. Poszukiwane są środki i pomysły na cyfrowe połączenie oraz większe udostępnienie niemieckich, polskich i czeskich zbiorów kulturowo-historycznych. Grupa robocza Biblioteki spotyka się cztery razy w roku, pracując w oparciu o roczny plan działań. Członkami grupy EUREX-Biblioteki są w/w członkowie oraz Biblioteka Miejska w Rumburku, jak również inne instytucje: Należą do nich: Biblioteka Miejska w Czeskiej Lipie, Biblioteka Miejska w Jabloncu nad Nisou, Biblioteka im. A. Marka w Turnovie, Kultur– und Weiterbildungsgesellschaft Löbau-Zittau mbH, Miejska Biblioteka w Görlitz, Wissenschaftliche Bibliothek des Naturkundemuseums Görlitz, Serbski institut Budyšin, Powiatowe Centrum Edukacyjne w Lubaniu oraz Miejska Biblioteka Publiczna w Bolesławcu. Ponadto odbywają się także dwustronne spotkania członków grupy, poświęcone realizacji wspólnych zadań, projektów lub szczególnych wydarzeń. Takimi były przykładowo obchody 10. rocznicy otwarcia Krajskiej Biblioteki Publicznej w zeszłym roku lub spotkanie polskich, czeskich i niemieckich partnerów w Zittau na wydarzeniu pn. Żywa biblioteka, które później odbyło się także w Libercu. Ważne punkty na osi naszej współpracy: Budowa i uroczyste otwarcie trzech dużych bibliotek w Libercu, Jeleniej Górze i Zittau przy dofinansowaniu z Unii Europejskiej. Krajska Biblioteka Naukowa w Libercu, nazywana także „Budowlą 49 Pojednania“, listopad 2000 1,2 mln mediów, posiada także specjalne zbiory literatury niemieckojęzycznej z ziem czeskich, tzw. „Sudetika“, ok. 12 000 woluminów Christian-Weise-Bibliothek w Zittau – kwiecień 2002 160.000 mediów, posiada księgozbiór historyczny liczący 60 000 woluminów Książnica Karkonoska w Jeleniej Górze – sierpień 2008 r. 287.000 mediów. W bibliotece funkcjonuje również Informacja Turystyczna. Nagroda dla Věry Vohlídalovej (byłej dyrektor Krajskiej Biblioteki Publicznej w Libercu) za jej wyjątkowe zaangażowanie i zasługi na rzecz wspierania działalności bibliotek w Euroregionie Nysa. Nagroda została przyznana przez niemiecki Związek Bibliotekarzy, Związek Krajowy w Saksonii. Nagrodę odebrała w listopadzie 2001 roku w Libercu. Członkowie grupy roboczej EUREX – Biblioteki otrzymali Nagrodę Euroregionu w kategorii Kultura za udaną współpracę i kooperację transgraniczną * Biblioteka Krajska w Libercu oraz Książnica Karkonoska w Jeleniej Górze w 2009 roku * Kultur– und Weiterbildungsgesellschaft mbH Löbau w 2010 roku Na zakończenie pragnę wymienić niektórych członków grupy EUREX Biblioteki, którzy w szczególny sposób przyczynili się do jej wieloletniej owocnej działalności. Na początku byli Věra Vohlídalová, Christian Leutemann i Mirosława Jośko. Ogromne zasługi mają również Ladislava Skopová, Květa Candríková, Maciej Lokaj i Birgit Reim. Wystawą Krakonoš-Rübezahl-Rzepiór przez wiele lat opiekowała się Ewa Grzempa, przy wsparciu dyrektora Książnicy Karkonoskiej Marcina Zawiły. Wśród aktywnych obecnych członków należy wymienić dyrektorów czeskich bibliotek miejskich: Dana Kroulíková, Zbyněk Duda, Alicja Raczek i Joanna Jagodzińska (Książnica Karkonoska w Jeleniej Górze). Niedawno w skład grupy dołączyły dwie osoby – Hanuš Karpíšek (Turnov) oraz Franz Schön (Bautzen). W roku bieżącym pragniemy wydać zaplanowane wydawnictwo poświęcone zwyczajom ludowym w ERN, ponadto zorganizowana będzie wystawa objazdowa prac plastycznych dzieci o tej tematyce. Rozstrzygnięty będzie konkurs Duch Gór i Krabat. W Jeleniej Górze nastąpi ogłoszenie laureatów. Pod koniec bieżącego roku i w przyszłym roku planujemy realizację polsko-czeskiego projektu pn. Fotoruszenie. W 2012 roku rozważamy cykl wykładów i wspólnych wycieczek w miejsca życia braci Hauptmannów. Na 2013 rok zaplanowano kolejną wspólną konferencję bibliotekarzy ERN, tym razem w Zittau. Biblioteki są także zainteresowane stworzeniem księgozbioru w językach członków grupy roboczej lub połączeniem stron internetowych, jak również wspólnym opracowaniem elektronicznego słownika wybitnych osobistości Trójstyku. To dla nas zaszczyt, że możemy pracować w przyjaznej i twórczej atmosferze, że nasza wspólna praca w Euroregionie Neisse-Nisa-Nysa ma sens. Vladimír Valenta Zdrowie publiczne G rupę roboczą zakładaliśmy razem z p. dr Wacharztem z Görlitz i p. dr Soukupem z Zittau oraz p. dr Buckim z Jeleniej Góry w latach 90. minionego stulecia. Zawsze, używając takiego sformułowania, czuję się tak jakoś historycznie. Nie mniej jednak tematy, którymi się zajmowaliśmy i zajmujemy, nie straciły na aktualności: 1. porównywaliśmy stan zdrowia mieszkańców, szukając przyczyn istniejących różnic, 2. wspólny system informowania o jakości wód do celów kąpieliskowych zbudowaliśmy wcześniej i lepiej, aniżeli wymagała tego UE, 3. zorganizowaliśmy wiele specjalistycznych seminariów, 4. wprowadziliśmy, moim zdaniem, unikatowy w Europie monitoring i regularne zgłaszanie zachorowań na choroby zakaźne w Euroregionie Nysa, które jest bezpośrednie, nie prowadzi przez żadne centrale i łączy bezpośrednio organy Ochrony Zdrowia Publicznego. Kilka szczegółów na temat tego systemu. Współpracę epidemiologów w ramach Euroregionu Nysa rozpoczęto zgłaszaniem chorób zakaźnych w czerwcu 1999 roku dla 11 wybranych jednostek chorobowych. Od jesieni 1999 roku liczba zachorowań zgłaszana jest zarówno w liczbach bezwzględnych, jak również – w celu możliwego porównywania poszczególnych regionów – w przeliczeniu na 100 000 mieszkańców. W grudniu 1999 roku zgłoszenia rozbudowano do obecnych 48 jednostek chorobowych (chorób zakaźnych) wg 10. rewizji Międzynarodowej Klasyfikacji Chorób. W listopadzie 2002 roku zgłoszenia uzupełniono dodatkowo liczbami przypadków ostrych zakażeń dróg oddechowych. Zgłoszenia przyjmowane w Krajskiej Stacji Sanitarno-Epidemiologicznej Kraju Libereckiego: Z niemieckiej części Euroregionu: 1 raz w tygodniu faksem przychodziło zgłoszenie z rejonu Zittau i 1 raz w miesiącu e-mailem z rejonu Görlitz. Od 2008 roku brak zgłoszeń ze strony niemieckiej. Z polskiej części Euroregionu: zgłoszenia przychodzą zawsze 1raz w miesiącu e-mailem. Zgłoszenia wychodzące z Krajskiej Stacji Sanitarno-Epidemiologicznej Kraju Libereckiego (KHS LK): Zgłoszenia z KHS LK wysyłane są w formie tabeli, w której poszczególne jednostki chorobowe 51 uszeregowane są wg 10. rewizji Międzynarodowej Klasyfikacji Chorób (48 rozpoznań chorób zakaźnych). Zgłoszenie obejmuje ponadto zgłoszenia ostrych infekcji dróg oddechowych oraz prezentację graficzną. Zgłoszenie wysyłane jest raz w miesiącu pocztą, każdorazowo do 15. dnia następnego miesiąca do Zittau, do Görlitz oraz do Stacji Sanitarno-Epidemiologicznej w Jeleniej Górze. Zbiorcze informacje dotyczące sytuacji epidemiologicznej w Euroregionie Nysa są dwa razy w roku wysyłane pocztą do współpracujących stacji sanitarno-epidemiologicznych czeskiej części Euroregionu Nysa. Tabela zawiera wymienionych 48 jednostek chorobowych. Zgłoszenia chorób zakaźnych są wykorzystywane przez epidemiologów do prognozowania możliwego rozwoju sytuacji epidemiologicznej w swoim regionie. Oprócz w/w wymiany informacji dotyczących występowania chorób zakaźnych kontakty w ramach Euroregionu Nysa wykorzystywane są także przy poszukiwaniu źródła zachorowań, wzgl. stwierdzania przenoszenia i drogi rozprzestrzeniania się źródła zachorowań. Przykładowo, na podstawie zgłoszenia doktora nauk medycznych Soukupa, dotyczącego zachorowania 4 mieszkańców Zittau na salmonellę, którzy prawdopodobnie zarazili się w restauracji w Jiříkovie na terenie Czech, przeprowadzono badania epidemiologicz- ne oraz kontrolę zakładu. Nie stwierdzono żadnych kolejnych zachorowań, ale w wyniku przeprowadzonej kontroli zakładu stwierdzono uchybienia dotyczące higieny, które były przedmiotem postępowania administracyjnego. Dotyczyło to zakładu o wysokim poziomie higieny osobistej i roboczej, w którym podczas wcześniejszych kontroli nie stwierdzano uchybień. Bardzo ważna okazała się współpraca w ramach Euroregionu Nysa w kwietniu 2004 roku, gdy w piątek wieczorem w Hradku nad Nisou został poważnie ranny niemiecki rowerzysta. Pacjent na krótki czas utracił przytomność, odniósł liczne obrażenia jamy ustnej i twarzy, krwawił. Pomocy udzielało mu po kolei 17 osób, począwszy od laickiej pierwszej pomocy udzielonej przez strażaka OSP i kończąc na zespole operacyjnym chirurgii stomatologicznej. Rano o godzinie 2.30 pacjent poinformował, że jest nosicielem wirusa HIV. Przeprowadzone natychmiastowe badania potwierdziły zakażenie wirusem HIV. W wyniku dalszych badań stwierdzono, że w przypadku 2 z 17 osób miał miejsce kontakt z krwią chorego o znaczeniu epidemiologicznym. W pierwszym przypadku był to kierowca karetki, który miał wiele otarć na rękach a w drugim przypadku była to instrumentariuszka chirurgii stomatologicznej, której przy odsysaniu krwi w czasie zabiegu chirurgicznego krew trysnęła na twarz, w tym na spo- 52 jówki. Po konsultacji z Centrum AIDS w Szpitalu Klinicznym Bulovka, obaj pracownicy medyczni zostali wysłani do tej placówki w celu profilaktyki antyretrowirusowej. W celu określenia terapii profilaktycznej konieczne było stwierdzenie leków podawanych choremu, wiremii oraz liczby limfocytów CD4. Dzięki współpracy w ramach Euroregionu to się udało i po przeprowadzonej profilaktyce można było stwierdzić, że zakażenie nie zostało przeniesione. Największym wzajemnym wydarzeniem oraz przykładem współpracy była duża dwudniowa międzynarodowa konferencja pn. „Ochrona zdrowia publicznego w Euroregionie Nysa”, zorganizowana w Libercu w 2006 roku. Uczestniczyło w niej ponad 100 osób, równomiernie z wszystkich trzech stron Euroregionu. Omawiana była wzajemna współpraca, priorytety zdrowia publicznego w poszczególnych krajach a w szczególności zarządzanie kryzysowe w zakresie zdrowia publicznego. Na zakończenie konferencji przyjęliśmy wspólną „Deklarację ochrony i wspierania zdrowia publicznego”, w której opisaliśmy problemy występujące w zakresie zdrowia publicznego, wskazaliśmy cele i rozwiązania oraz zaape- lowaliśmy do rządów wszystkich trzech państw Euroregionu Nysa o ich realizację. Do tej pory ostatnimi przykładami współpracy był 2010 rok. Dotyczy to przekazania doświadczeń, dotyczących ochrony zdrowia publicznego podczas organizacji Mistrzostw Świata w narciarstwie klasycznym w Libercu, na spotkaniu pracowników polskich inspektoratów w Karpaczu oraz seminarium pn. Zdrowie publiczne w Saksonii i Czechach w celu wzmocnienia współpracy w zakresie prewencji i ochrony zdrowia z regionach przygranicznych. Uważam, że wymienione działania grupy roboczej Eurex – Zdrowie publiczne oraz wieloletnia współpraca stanowią dowód przydatności i zapotrzebowania na istnienie naszej grupy roboczej na rzecz ochrony zdrowia publicznego w Euroregionie Nysa. Niemniej jednak jej dalsza działalność jest w pewnym stopniu zagrożona, ponieważ w odróżnieniu od spotkań dwustronnych, nie udało nam się kilkukrotnie z rzędu zorganizować spotkania wszystkich trzech stron. Dlatego chętnie korzystam z tej konferencji podsumowującej, aby zainicjować kolejne wspólne działania. Bartosz Komeda Ratownictwo medyczne Grupa Ratownictwo Medyczne jako Grupa Robocza Eurex, została utworzona w 2008 r. Grupą kieruje Przewodniczący, wybierany rotacyjnie na kolejną roczną kadencję. Do dnia dzisiejszego w ramach Grupy odbyło się 16 spotkań międzynarodowych (polsko-czesko-niemieckich) oraz liczne spotkania konsultacyjne. Instytucje stale współpracujące w ramach grupy: – Urząd Marszałkowski Województwa Dolnośląskiego, – Pogotowie Ratunkowe w Jeleniej Górze, – Wielospecjalistyczny Szpital SP ZOZ w Zgorzelcu, – Zespół Opieki Zdrowotnej w Bolesławcu, – Pogotowie Ratunkowe w Libercu, – Starostwo Powiatowe w Görlitz. W ramach współpracy podpisano trójstronną umowę pomiędzy Zdravotnickou Zachrannou Sluzbou Libereckeho Kraje, Samodzielnym Publicznym Zespołem Opieki Zdrowotnej w Zgorzelcu oraz SP ZOZ Pogotowiem Ratunkowym w Jeleniej Górze, która dotyczyła m.in. stworzenia spójnego transgranicznego ratunkowego systemu pomocy medycznej, polepszenia przedszpitalnej opieki nad obywatelami poszczególnych Państw oraz utworzenia centrów 54 koordynujących i zarządzających współpracą transgraniczną służb ratownictwa medycznego. Grupa Robocza podejmowała udane starania, by stworzyć płaszczyznę dla wspólnych projektów w ramach programów EWT. Zaowocowało to realizacją projektów z dofinansowaniem środków unijnych. Do prac grupy Eurex Ratownictwa Medycznego zaproszono służby ratownictwa górskiego: GOPR, Bergwacht oraz Horske Sluzby, w celu nawiązania bliższej współpracy służb ratownictwa górskiego i medycznego. Działania te skierowane były na stworzenie trwałych więzów współpracy grup ratowniczych, które profesjonalnie zajmują się ratownictwem na obszarze Euroregionu Nysa. Współdziałanie grupy w ramach Euroregionu Nysa daje większe szanse na występowanie z szeregiem wspólnych inicjatyw. Ważniejsze przedsięwzięcia, zrealizowane przez grupę od momentu założenia: 1. Organizacja konferencji 16-17.10.2008 r. Piechowice. Konferencja odbyła się w dniach 16-17.10.2008 r. w Piechowicach. W ramach działań merytorycznych w pierwszym dniu konferencji 16.10.2008 r.odbyła się część wykładowa zaś w drugim dniu konferencji 17.10.2008 r. przeprowadzone zostały warsztaty. Obejmowały one ćwiczenia przy udziale helikoptera ratowniczego z Liberca, pokaz ratownictwa górskiego w wykonaniu Karkonoskiej Grupy GOPR, Ćwiczenia w zakresie metod udrażniania górnych dróg oddechowych metodami przyrządowymi, oraz ćwiczenia w zakresie BLS/AED. Przeprowadzone ćwiczenia niewątpliwie przyczyniły się do wypracowania zasad współdziałania w przypadkach zdarzeń w których udział będą brały strony partnerskie. 2. Realizacja projektu „Ponadgraniczna współpraca służb ratownictwa medycznego w Euroregionie Nysa” współfinansowanego w ze Środków Unii Europejskiej w ramach Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska – Rzeczpospolita Polska 2007-2013 w ramach, którego przeprowadzone zostały następujące działania: – Organizacja Międzynarodowej Konferencji „Ponadgraniczna współpraca służb ratownictwa medycznego w Euroregionie Nysa” 2930.04.2010 r. w Piechowicach. – Konferencja odbyła się w dniach 2930.04.2010 r. W konferencji brało udział ok. 120 osób z Polski, Czech i Niemiec. Podczas konferencji poruszane były m.in. aspekty prawne współpracy transgranicznej, nowoczesnych rozwiązań technicznych wykorzystywanych w medycynie ratunkowej. Konferencja stanowiła okazję do wymiany doświadczeń między personelem medycznym. – Organizacja Międzynarodowej Konferencji „Ponadgraniczna współpraca służb ratownictwa medycznego w Euroregionie Nysa” 28-29.04.2011 w Hejnicach. W dniach 2829.04.2011 r. w Hejnicach w ramach projektu polsko czeskiego zorganizowana została międzynarodowa konferencja, obejmująca problematykę współpracy służb ratownictwa medycznego w Euroregionie Nysa oraz podsumowująca projekt „Ponadgraniczna współpraca służb ratownictwa medycznego w Euroregionie Nysa”. – Zakup 4 specjalistycznych ambulansów z napędem na 4 koła na teren pogranicza polskoczeskiego (2 ambulanse po stronie czeskiej oraz 2 po stornie polskiej – Świeradów Zdrój, Bogatynia wraz z wyposażeniem). Zakup dokonany. – Organizacja międzynarodowych ćwiczeń ratownictwa medycznego i innych służb w Krasnym Lesie 16.06.2010 r. W ćwiczeniach wzięły udział ekipy Pogotowia Ratunkowego w Libercu, Pogotowia Ratunkowego w Jeleniej Górze, WS SPZOZ w Zgorzelcu, Straży Pożarnej z Republiki Czeskiej oraz Polski, Polskiego i Czeskiego Czerwonego Krzyża, Policji z Republiki Czeskiej jak również Lotniczego Pogotowia Ratunkowego z Liberca. Przedmiotem ćwiczeń była pomoc kilkudziesięciu osobom poszkodowany w pozorowanym wypadku autobusu z samochodem osobowym i ciężarowym w miejscowości Krasny Les k/Frydlantu. Działania służb ratowniczych śledzili przedstawiciele władz wo- 55 – – – – 3. jewództwa dolnośląskiego, kraju libereckiego, władz samorządowych przygranicznych powiatów oraz Euroregionu Nysa. Ćwiczenia były także okazją do zaprezentowania nabytych w ramach projektu ambulansów, które docelowo będą stacjonować w przygranicznych miejscowościach zarówno po stronie polskiej i czeskiej. Ćwiczenia służb ratunkowych Sieniawka 17.06.2011 r. Ćwiczenia, w których oprócz służb medycznych uczestniczyły Państwowa i Ochotnicza Straż Pożarna, Policja, Straż Graniczna i komórki odpowiedzialne za zarządzanie kryzysowe, zostały zorganizowane w ramach Ponadgranicznej współpracy ratownictwa medycznego w Euroregionie Nysa. Ich scenariusz zakładał, że dyżurny Państwowej Straży Pożarnej w Zgorzelcu otrzymał od dyżurnego Policji informację o pożarze w Sieniawce – pawilon nr 6 Szpitala dla Nerwowo i Psychicznie Chorych. Wg założeń, do pożaru doszło na nieużytkowanym parterze budynku, podczas prowadzonych prac remontowych, a na I i II piętrze obiektu znajdowali się pacjenci, których należało ewakuować. Opracowano i wydano słownik polsko-czeski dla pracowników medycznych służb ratunkowych. Przeprowadzono staże wymienne pracowników jednostek Pogotowia z czeskiej i polskiej strony (ratowników medycznych i lekarzy). Utworzono centra koordynacyjno – kontaktowe (Jelenia Góra, Liberec), mające na celu monitorowanie działań bieżących służb ratownictwa medycznego w obszarze przygranicznym (czerwiec 2011 r.). Uzgodniono zakres i formaty danych. Obecnie trwa okres testowania przygotowanych rozwiązań. Podjęto czynności, związane z wdrożeniem projektu w ramach Programu Operacyjnego Czechy – Saksonia 2007-2013. Głównym elementem projektu będzie wzajemna współpraca służb ratownictwa medycznego, wspólna edukacja we wszystkich dziedzinach działalności oraz organizacja wspólnych seminariów i konferencji. W ramach projektu, w Hradku nad Nisou powstać ma centrum kształcenia i edukacji dla ratowników oraz baza do udzielania pomocy transgranicznej w przypadku zdarzeń nadzwyczajnych. 4. Wspierano edukację dzieci w zakresie pierwszej pomocy poprzez organizację szkoleń dla uczniów na różnych poziomach nauczania jak również współudział w organizowanych konkursach (m.in. „Uczę się bezpiecznie żyć”). 5. Przedstawiciele Grupy Roboczej uczestniczyli w Niemiecko-Polskiej Letniej Akademii „Ratownictwo w Transgranicznym kontekście regionu Odry i Nysy” w Bad Saarow sierpień 2010 r. 6. Podejmowano działania w obszarze prawnych uregulowań transgranicznej współpracy w ratownictwie medycznym (opiniowanie proponowanych rozwiązań, wskazywanie oczekiwanych uregulowań prawnych, udział w pracach zespołów problemowych). Plany na przyszłość: 1. Kontynuacja prac w zakresie przygotowania propozycji rozwiązań organizacji bieżącej współpracy służb ratownictwa medycznego w obszarze Euroregionu Nysa. 2. Kontynuacja współpracy w ramach NiemieckoPolskiej Letniej Akademii „Ratownictwo w transgranicznym kontekście regionu Odry i Nysy” w Bad Saarow, w kontekście rozwiązywania problemów formalno–prawnych współpracy transgranicznej służb ratownictwa medycznego. 3. Przygotowanie do realizacji kolejnych wspólnych projektów w ramach dostępnych środków Unii Europejskiej, m.in. organizacja wspólnego ośrodka szkoleniowego dla służb transgranicznego ratownictwa medycznego Czech i Polski. 4. Przygotowanie koncepcji wspólnych zimowych zawodów służb ratownictwa medycznego Euroregionu Nysa. Prace koncepcyjne i organizacyjne przewidziano na lata 20112012. Realizacja pierwszych zawodów – styczeń/luty 2012. Helena Neumannová Współpraca uczelni wyższych w Euroregionie Nysa w ramach Akademickiego Centrum Koordynacyjnego w ERN (ACC) i jej perspektywy 1. Rola placówek akademickich w Euroregionie Nysa Współpraca transgraniczna i jej realizatorzy – euroregiony, względnie kraje/województwa zaangażowane w działalność euroregionów, stanowią podstawowy element integracji europejskiej. Sukces tego procesu integracji zależny jest od sukcesu współpracy transgranicznej. Coraz bardziej, bowiem potwierdza się fakt, że kluczowe procesy społeczno-gospodarcze przybierają dziś często nie tylko tradycyjnie narodową, lecz przede wszystkim regionalną formę. Kontakty interkulturowe w ramach Trzech Państw nie miałyby szansy optymalnego rozwo- 57 ju bez udziału instytucji edukacyjnych i publicznoprawnych. Placówki akademickie, jako ostatni i najwyższy szczebel systemu kształcenia w poszczególnych państwach, zajmują więc w tym zakresie swoje niezastąpione miejsce. W istotny sposób współuczestniczą w kształtowaniu potencjału naukowego, kulturowego oraz gospodarczego regionu. Pod tym kątem Technická univerzita v Liberci (Czechy), Hochschule Zittau/Görlitz (Niemcy), Internationales Hochschulinstitut (Niemcy), Politechnika Wrocławska, Zamiejscowy ośrodek dydaktyczny w Jeleniej Górze (Polska), Uniwersytet Ekonomizny we Wrocławiu, Wydział Gospodarki Regionalnej i Turystyki w Jeleniej Górze (Polska), Karkonoska Państwowa Szkoła Wyższa w Jeleniej Górze pełnią całkowicie wyjątkową rolę – instytucje te mają szczególną odpowiedzialność, ponieważ wysyłają do praktyki specjalistów z wyższym wykształceniem, spośród których duża część zaczyna pracować bezpośrednio w regionie, współuczestnicząc w ten sposób w jego przyszłym rozwoju oraz w budowie jego infrastruktury. Euroregionalne instytucje akademickie powinny dążyć do wspólnych celów, wynikających ze wspólnych zasad w zakresie rozwoju sektora trzeciego. Zwłaszcza po podpisaniu Deklaracji Bolońskiej przez państwa partnerskie priorytetowymi celami są: – zorientowanie reform i inwestycji na kluczowe dziedziny budowania społeczeństwa opartego na wiedzy, tj. inwestycji w kapitał ludzki w kształceniu akademickim, w kształceniu dorosłych oraz w przygotowaniu zawodowym; – stworzenie kształcenia ustawicznego rzeczywistością, tj. uatrakcyjnienie kształcenia ustawicznego, zapewnienie powiązań pomiędzy sektorem przedsiębiorstw, partnerami społecznymi i instytucjami edukacyjnymi; – zbudowanie europejskiej przestrzeni akademickiej, tj. wspieranie mobilności studentów oraz dydaktyków, uznawanie wyników procesu nauczania osiągniętych na partnerskich instytucjach zagranicznych (punkty), uznawanie wyników studiów (nostryfikacja dyplomów). Po przystąpieniu Polski i Czech do Unii Europejskiej aktualne staje się zagadnienie mobilności siły roboczej i z tym związana wzajemna porównywalność kwalifikacji. Niemieccy przedsiębiorcy należą do najbardziej skutecznych inwestorów w naszym kraju i w naszym regionie, stąd pokonanie bariery językowej stanowi przesłankę zaistnienia w jakiejkolwiek branży gospodarczej. Koncepcja współpracy oraz mobilności studentów i dydaktyków realizowana jest poprzez rektoraty i wydziały zagraniczne poszczególnych uczelni. Akademickie Centrum Koordynacyjne w ERN (ACC) poprzez swoją działalność rozszerza współpracę międzynarodową, uzupełniając ją przede wszystkim poprzez nacisk na przedsięwzięcia o charakterze euroregionalnym. 2. Współpraca transgraniczna uczelni w ramach ACC Siedziba sekretariatu ACC mieści się na Uniwersytecie Technicznym w Libercu. Powstał w 1991 roku nawiązując bezpośrednio do założenia Euroregionu Nysa. Koordynuje działalność edukacyjną, naukową i badawczą pracowników dydaktycznych i naukowych szkół wyższych, funkcjonujących na polsko-czesko-niemieckim pograniczu w Euroregionie Nysa. Działalność koordynacyjna ACC prowadzona jest w ramach specjalistycznych sekcji roboczych, składających się ze współpracowników poszczególnych uczelni. Są to poniższe sekcje: – Životní prostředí / Umweltschutz / Ochrona środowiska; – Ekonomie / Wirtschaft / Gospodarka; – Technika, komunikace / Technik, Kommunikation / Technika, Komunikacja; – Vzdělávání, aktivity studentů / Bildung, Studentenaktivitäten / Edukacja, Działalność studentów ; – Zdravotnictví, Sociální problémy / Gesundheit, Sozialwesen / Służba zdrowia, Sprawy socjalne; – Kultura, Historie / Kultur, Geschichte / Kultura, Historia. Akademickie Centrum Koordynacyjne od 1991 roku uczestniczy w przedsięwzięciach, które między innymi przyczyniły się do powstania instytucji edukacyjnych w pozostałych częściach euroregionu. Do najważniejszych należą: 58 – udział w powstaniu Internationales Hochschulinstitut Zittau (IHI) -1993; – udział w powstaniu wirtualnego Uniwersytetu Nysa – 2001; – udział w powstaniu Czesko-Saksońskiego Centrum Akademickiego w Chemnitz (Niemcy) – 2003. Wśród kolejnych form działalności można wymienić w szczególności: – organizację sympozjów naukowych studentów i doktorantów – Jelenia Góra; – organizację konferencji międzynarodowych w Zittau, Jeleniej Górze i Liberce; – wydawanie międzynarodowego czasopisma naukowego ACC JOURNAL; – wspieranie wymiennych pobytów studentów i pracowników naukowych ze szkół partnerskich oraz kursów dydaktycznych; – realizację czesko-niemieckich i czesko-polskich projektów realizowanych w ramach programów unijnych Interreg IIIA i Phare, obecnie FMP Cel3. Realizacja dwustronnych projektów była na przestrzeni ostatnich lat bardzo intensywna, przyczyniając się do nawiązania i pogłębienia bardzo konkretnych kontaktów pomiędzy placówkami poszczególnych uczelni. Niektóre wyniki wspólnych badań opublikowano na łamach międzynarodowych. Przykładowo w czasie ostatnich trzech lat w ramach Funduszu Małych Projektów Cel 3 realizowano poniższe projekty: • KPSW JG i TUL: Mobilność studentów i wykła- dowców oraz wspólne publikacje (2011, CZ-PL) Tożsamość miasta – euroregionalne spotkania studentów uczelni z ERN (2011, CZ-DE); • Skutki kryzysu gospodarczego na polską i czeską część Euroregionu Nysa (2010, CZ-PL); • Sieć studiów akademickich w Euroregionie Nysa (2010, CZ-DE); • Międzynarodowa platforma edukacji w sektorze budowy maszyn w ERN (2010, CZ-DE); • Ekologiczne wykorzystanie zasobów energetycznych w Euroregionie Nysa. Biomasa w praktyce. (2010, CZ-DE); • Portal informacyjny szkół wyższych w ERN (2010, CZ-PL); • study.art 2009 (2009, CZ-DE); Absolwenci studiów doktoranckich i ich szanse na rynku pracy w ERN (2009, CZ-PL). Więcej informacji nt. projektów można znaleźć na stronach internetowych ACC: http://acc-ern.tul.cz W 2010 roku ACC otrzymało drugie miejsce w ramach Nagrody Euroregionu Nysa za swoją działalność i wspieranie współpracy uczelni w zakresie edukacji. Ze względu na dużą konkurencję kilkudziesięciu innych instytucji edukacyjnych nagroda ta jest bardzo ważna, będąc zarazem wyzwaniem i zobowiązaniem na przyszłość – Akademickie Centrum Koordynacyjne w ERN (ACC) pragnie również w przyszłości aktywnie uczestniczyć w procesie przemian społecznych w Euroregionie Nysa oraz inicjować kolejne przedsięwzięcia mające na celu doskonalenie procesu kształcenia na uczelniach wyższych w ERN. M irosław Zdulski Podsumowanie warsztatów Czysta Nysa Lasy Grupa robocza Teraźniejszość Cele realizowane: - wymiana informacji na temat katastrofalnej sytuacji ekologicznej; - opracowanie „Raportu o stanie lasów w Euroregionie Nysa (1998); - pogłębianie wiedzy o funkcjonowaniu zarządów lasów i ochrony przyrody w trzech krajach; - wspólne konferencje i wydawnictwa; Cele realizowane: - wspieranie budowy oczyszczalni i systemów kanalizacyjnych gmin; - walka z powodziami; - diagnoza zarybienia; Przeszłość Cele zakładane (1993 r.): - informacja o szkodach w zasobach leśnych; - współpraca w usuwaniu szkód w zasobach leśnych i pogarszaniu się funkcji ekologicznej leśnego krajobrazu. Cele zakładane (1994 r.): - realizacja pakietu działań Programu Czysta Nysa; - poprawa jakości wody w Nysie Łużyckiej; - ochrona przeciwpowodziowa; rybostan rzek; - ograniczenie roślin inwazyjnych; - public relations; Syntetyczne opracowanie warsztatów - zakończenie Programu Czysta Nysa poprzez rozwiązanie problemu Zlewni Czerwona Woda; - stworzenie spójnego systemu likwidacji roślin inwazyjnych; - doprowadzenie do drożności przepływu ryb; - rozbudowa systemu informacji o awariach (zarządzanie kryzysowe); - stworzenie zintegrowanej koncepcji zrównoważonego utrzymania różnorodności biologicznej w zlewni Nysy Łużyckiej; - stworzenie koncepcji likwidacji ścieków w zlewni rzeki – monitoring źródeł zanieczyszczeń; - podniesienie atrakcyjności estetycznej, turystycznej i rekreacyjnej rzeki Nysy i jej otoczenia. Priorytety: - poprawy skuteczności działań poprzez naukę języka partnerów; - stworzenie spójnego systemu wymiany informacji; - stworzenie współpracy w dziedzinie edukacji ekologicznej i pedagogiki leśnej; - realizacja wspólnych projektów (system ostrzegania przeciwpowodziowego, system przeciwpożarowy lasów, monitoring szkód leśnych i szkód wyrządzanych przez zwierzynę); - podejmowanie nowych problemów; roli gospodarki leśnej jako pośrednika działań gospodarczych, ekologicznych, społecznych i kulturowych; - badanie możliwości świadczenia nowych usług; - zabieganie o porównywalność kwalifikacji zawodowych. Priorytety: Przyszłość 60 Gospodarka Komunikacja kolejowa Komunikacja drogowa * Zmiana nazwy od: Planowanie regionalne, infrastruktura, komunikacja ->Planowanie regionalne i komunikacja-> Komunikacja drogowa; * Zmiana nazwy jako skutek wyodrębniania się innych grup roboczych; Cele realizowane: - poprawa stanu infrastruktury -> Niemcy (do połowy lat 90. Interreg), Polska i Czechy od drugiej połowy lat 90); - przejścia graniczne, mosty, drogi; - opracowanie w 2000 r. „Koncepcji rozwoju komunikacji” – trwa aktualizacja. Cele realizowane: - zabiegi o stworzenie Kolei okrężnej; - opracowanie pracy studyjnych i analitycznych; - opracowanie dalszych kierunków działań; wprowadzenie trójstronnego biletu Euroregionu Nysa. Cele realizowane: - -trójstronna Nagroda Innowacji Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa; - opracowanie trójstronnej „Koncepcji rozwoju ERN; - publikacje i katalogi; - powołanie samorządu gospodarczego Euroregionu Nysa; - wydawanie czasopism o charakterze gospodarczym. Cele zakładane : - tworzenie infrastruktury komunikacyjnej na pograniczu. Cele zakładane: - odbudowa komunikacji kolejowej na pograniczu polsko-czesko-niemieckim; Cele zakładane (1993 r.): - rozwój gospodarczy obszaru ERN; - pogłębienie współpracy samorządów gospodarczych. - poprawa konkurencyjności poprzez: skupianie się na centralnych obszarach działań, zdefiniowanie kluczowych branż rozwoju, ukierunkowanie na bieguny wzrostu i europejskie centra gospodarcze; - wspieranie przedsięwzięć izb gospodarczych; organizacja targów i wystaw gospodarczych; - wspieranie środowiska innowacyjności. Priorytety: - rozwijanie wspólnej oferty komunikacyjnej – biletu; - kontynuacja działań inwestycyjnych na poszczególnych odcinkach; - monitoring komunikacji osobowej i towarowej; - wspieranie konkretnych podmiotów realizujących ww. działania; - dążenie do usprawnienia połączeń polskiej strony ERN z Wrocławiem i północą Polski; rozwój szybka kolei. Priorytety: Priorytety: - wyznaczenie drogowych osi rozwojowych i uzupełnienie ich o dodatkowy system dróg; - trwają prace nad aktualizacją listy priorytetów drogowych; - z tekstu wynika brak wspólnej metodologii tworzenia dokumentów. 61 Ochrona zabytków Historia Turystyka Cele realizowane: - opracowanie w 1999 r. Koncepcji rozwoju turystyki w Euroregionie Neisse-NisaNysa (laibild); - utworzenie sieci rowerowych Magistrali w Euroregionie; - - tworzenie sieci przejść granicznych (do 2007 r.) - wymiana informacji o ofertach turystycznych i wydawanie wspólnych materiałów informacyjnych; - prezentacja ofert na targach; - podniesienie kwalifikacji personelu; - memorandum w sprawie rozbudowy 5 szlaków turystycznych w Euroregionie; Cele realizowane: - konferencje tematyczne dotyczące osadnictwa, komunikacji, gospodarki, historii politycznej; - stworzenie muzeum koordynacyjnego i wystawienniczego Bráma Trojzemi w Hrádku n Nisou. Cele realizowane: - publikacje broszur o dziedzictwie kulturowym ERN; - targi konserwatorskie, - tworzenie projektów „kraina domów przysłupowych”; Cele zakładane (1991): - wymiana informacji o strukturach i ofertach turystycznych; Cele zakładane (1992): - aktywizacja prac badawczych nad historią obszaru ERN; - wymiana naukowa, - wydawanie publikacji; Cele zakładane (1992): - skuteczna ochrona dóbr kultury materialnej o charakterze unikatowym (domy przysłupowe), - budowanie wrażliwości na losy zabytków i ich znaczenia dla gospodarki; - sanacja i pielęgnacja zabytków poprzez rozwój fachowego zaplecza (rzemieślników); - praca nad systemem skutecznej ochrony i pielęgnacji architektury ludowej; - ochrona i pielęgnacja tradycyjnego rzemiosła budowlanego; - wpisanie „Krainy domów przysłupowych” na Listę UNESCO; - zabieganie by ochrona i pielęgnacja dóbr kultury stała się priorytetem, „marką” ERN; - diagnoza stanu zabytków; - edukacja i pozyskanie większych funduszy unijnych na lata 2014-2020. Priorytety: - kontynuacja oraz poszukiwanie wsparć finansowych poprzez projekty; - poszerzanie współpracy ze szkołami wyższymi, towarzystwami i stowarzyszeniami, muzeami, innymi grupami roboczymi i mediami; - inicjowanie projekty z udziałem młodzieży; - cyfrowa biblioteka wydawnictw historycznych dotyczących obszaru ERN Priorytety: - działania na rzecz utworzenia Wspólnego Obszaru Urlopowego; - zbudowanie wspólnej oferty turystycznej; - stworzenie systemu informacji turystycznej. Priorytety: Priorytety: 62 Statystyka Równość szans Ochrona przed katastrofami. Bezpieczeństwo - ewolucja grupy: Ochrona przed katastrofami. Bezpieczeństwo -> podział na dwie podgrupy: • Ochrona przed katastrofami -> Transgraniczne Zarządzanie Kryzysowe • Bezpieczeństwo-> powołanie gremium: Forum Bezpieczeństwa (FOR-BES) Cele realizowane: - działania ograniczające przestępczość na pograniczach (kształtowanie się sformalizowanej współpracy – policja); - kształtowanie się koordynacji przed katastrofami (przepływ informacji i współdziałania); - kreacja prawnych rozwiązań kooperacyjnych służb na pograniczach (umów, porozumień – idea tzw. Dokumentu Akcji); - budowanie współpracy z mieszkańcami pogranicza; - koordynacja działań na obszarach górskich; - organizowanie ćwiczeń. Cele realizowane: - poszukiwanie trójstronnej płaszczyzny współpracy. Cele realizowane: - spotkania; - opracowanie publikacji; - budowanie banku danych. Cele zakładane (1991 r.): - zapewnienie szeroko pojętego bezpieczeństwa; Cele zakładane (2008): - zakorzenienie równości szans kobiet i mężczyzn we wszystkich dziedzinach polityki; - równość szans niepełnoi pełnosprawnych Cele zakładane (199/1992): - - dostarczanie informacji o sytuacji społeczno-ekonomicznej na obszarze ERN; - - tworzenie spójnych (trójstronnych) informacji statystycznych – przełamywanie problemów metodologicznych. - kontynuacja: tworzenie i upowszechnianie informacji statystycznych obejmujących obszar Euroregionu Nysa; - doskonalenie metodologii opracowywania danych. Priorytety: - poszukiwanie wspólnej płaszczyzny współpracy na rzecz równości szans kobiet i mężczyzn oraz przeciwdziałaniu wszelkim wykluczeniom. Priorytety: - działania na rzecz usuwania barier prawnych celem zacieśniania bieżącej współpracy transgranicznej; - wspieranie prewencji jako głównego kierunku przyszłych działań; - edukacja społeczeństwa w sferze prewencji, głównie dzieci i młodzieży; - szkolenie pracowników administracji; - budowanie wspierania systemu bezpieczeństwa na zasadzie trzech filarów: rządowym, samorządowym i pozarządowym; - podejmowanie zabiegów koordynacyjnych w celu poprawy bezpieczeństwa na obszarach przygranicznych - transgraniczny system szybkiego reagowania w sytuacjach kryzysowych (np. powodzie). Priorytety: 63 Zdrowie publiczne Biblioteki Edukacja Cele realizowane: - szkolny portal informacyjny ERN jako platforma nawiązania kontaktów przedszkoli, szkół i innych placówek edukacyjnych; - opracowanie certyfikatu KOMPETENT,; - konferencje, warsztaty uczniowskie; - doskonalenie zawodowe nauczycieli, festiwale nauki; - realizacja projektu „PONTES” pod hasłem „Uczyć się w Europie i dla Europy” Cele realizowane: - rozwój współpracy bibliotek; wspólne wystawy, konferencje; - realizacja projektów, konkursów plastycznych. Cele realizowane: - stan zagrożenia 48 chorobami zakaźnymi i ostrymi przypadkami zakażeń dróg oddechowych; - poszukiwanie źródeł zachorowań; przyjęcie „Deklaracji ochrony i wspierania zdrowia publicznego Cele zakładane (2004): - przekazywanie wiedzy o krajach sąsiadów, - aktywizacja współpracy w sferze edukacji w kontekście kształcenia ustawicznego; Cele zakładane (1999 r): - gromadzenie księgozbiorów, - zapewnienie bezpośrednich kontaktów; Cele zakładane (1999 r.): - diagnoza stanu zdrowia w ERN, wymiana informacji o jakości wód w kąpieliskach; monitoring i regularne zgłaszanie zachorowań; - przyjęcie „Deklaracji ochrony i wspierania zdrowia publicznego; - kontynuacja dotychczasowych działań. Priorytety: - cyfrowe powiązanie niemieckich, polskich i czeskich zbiorów kulturowo-historycznych; - wydawnictwa poświęcone różnym aspektom kultury obszarów pogranicza Priorytety: - stworzenie transgranicznego obszaru edukacyjnego; - - rozwój jakościowy i profesjonalizacja edukacji: ujednolicona oferta zdobywania kwalifikacji nauczycieli; wspólne programy kształcenia poparta certyfikatami; - udostępnienie i świadczenie usług wsparcia dla partnerów; - tworzenie instytucjonalnych ram dla wspólnego profesjonalnego zarządzania zintegrowanym systemem edukacyjnym; - podkreślanie ograniczeń w projektach UE w realizacji działań grupy: ograniczony czas i skomplikowane procedury finansowania; - dostosowanie kształcenia zawodowego do rzeczywistych potrzeb regionu (Euroregionu). Priorytety: 64 Akademickie Centrum Koordynacyjne ERN Ratownictwo medyczne Cele realizowane: - ćwiczenia, - pogłębienie wiedzy prawnej, - szkolenia i kursy. Cele realizowane: - ACC koordynacja działalności edukacyjnej, naukowej i badawczej placówek położonych w zasięgu ERN (sekcje: ochrona środowiska, gospodarka, technika, komunikacja, edukacja, służba zdrowia, kultura, historia); - powoływanie placówek dydaktycznych; - organizacja sympozjów, konferencji; - wspieranie wymiany pracowników i studentów; - wydawanie czasopisma; - Uniwersytet NYSA. Cele zakładane (2008 r.): - stworzenie spójnego systemu (transgranicznego) ratunkowej pomocy medycznej, - polepszenie przedszpitalnej opieki; - koordynacja i zarządzanie służbami ratownictwa medycznego. Cele zakładane (1992): - stopniowa integracja środowisk naukowych; - kształtowanie potencjału naukowego, kulturowego i gospodarczego regionu; - orientacja reform i inwestycji na kluczowe dziedziny budowania społeczeństwa opartego na wiedzy; - tworzenie kształcenia ustawicznego; budowanie europejskiej przestrzeni akademickiej; - kontynuacja: koordynacja działalności edukacyjnej, naukowej i badawczej placówek z terenu Euroregionu Nysa; Priorytety: - stworzenie wspólnego systemu szkoleniowego służb ratownictwa medycznego działających na obszarze ERN; - opracowanie koncepcji wspólnego ośrodka szkoleniowego; opracowanie koncepcji zawodów zimowych Priorytety: 65 KARPACZ 2011 20 Let přeshranični spolupráce v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa OBSAH: M irosław Zdulski • Úvod.................................................................................................... 69 Christoph S churr • Lesy – živá výměna v zelené části Euroregionu Nisa......................73 Jaroslav Hrádek • Čistá Nisa..........................................................................................................76 Zbigniew Jakiel • Silniční doprava.................................................................................................79 Maciej G ałęski • Železniční doprava v Euroregionu Nisa....................................................83 Holm Grosse • Euroregion Neisse-Nisa-Nysana cestě ke společnému hospo-dářskému prostoru a přínos EUREX Hospodářství...........................................85 Wolfgang M ichel • Cestovní ruch v Euroregionu Nisa.........................................................89 Mariusz Winzeler • Historie............................................................................................................91 Jacek Jakubiec • Ochrana památek – důležitá priorita Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa.........................................................................................................................95 Maciej G ałęski • 20 let ochrany před ohroženími a riziky, jejich předcházení a odstraňování následků katastrof a pohrom v trojzemí Německa, České republiky a Polska..........................................................................................................98 Ines Fabisch • Rovné příležitosti................................................................................................. 102 Sławomir Banaszak • Statistika................................................................................................... 104 Regina G ellrich • Školství: Současný stav a výhled................................................................ 107 Bärbel Wienrich, Blanka Konvalinková • Knihovny............................................................ 110 Vladimír Valenta • Veřejné zdravi............................................................................................. 114 Bartosz Komeda • Zdravotnické záchranné služby............................................................. 117 Helena Neumannová • Spolupráce vysokých škol v Eurore-gionu Nisa v rámci Akademického koordinačního střediska v ERN (ACC) a její perspektivy............ 120 M irosław Zdulski • Rekapitulace workshopu....................................................................... 123 Úvod Publikace pod názvem „20 let přeshraniční spolupráce v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa“ má specifický charakter. Obsahuje totiž příspěvky osob, které aktivně pracovaly v rámci pracovních skupin ve prospěch přeshraniční spolupráce. Jejich příprava a shromáždění bylo možné díky projektu realizovanému Euroregionem s názvem „Mezinárodní přeshraniční workshop“. Je zřejmé, že jejich charakter a rozsah je různý. Je však potřeba vytýčit širší perspektivy. Myšlenka založení euroregionu na troj- mezí států: Polska, Německa a tehdy ještě Československa se zrodila mezi politiky, ekonomy a akademiky v Žitavě na přelomu let 1990/1991. Od počátku měla samosprávný charakter a získala podporu primátora Liberce Jiřího Drdy, přednosty Žitavy Heinze Eggerta a jelenohorského vojvody Jerzego Nalichowského. Na základě jednání a konzultací podepsaly tři strany dne 15. května 1991 Prohlášení o spolupráci – přeshraničním partnerství a o několik dnů později, tj. 23. téhož měsíce, se v Žitavě uskutečnila „zakladatelská konference 70 trojúhelníku tří zemí“ (Dreiländereck), nad kterou převzali záštitu prezidenti tří států: Václav Havel, Lech Wałęsa a Richard von Weizsäcker. Byla na ní uzavřena předběžná dohoda o založení subjektu „Euroregion trojzemí” (od tohoto názvu bylo později upuštěno a byl nahrazen názvem Euroregion Neisse-Nisa-Nysa) a bylo přijato Memorandum vytyčující další směry činnosti. V červenci 1991 byla v Žitavě zřízena koordinační kancelář Euroregionu Nisa. Obdobné, i když ještě s minimálním personálním obsazením, vznikly v Liberci a v Jelení Hoře. V srpnu téhož roku byly připraveny stanovy a projekt organizační struktury a byl schválen konečný termín pro schvalování místními samosprávami usnesení o přistoupení do vznikajícího euroregionu. Dne 21. prosince 1991 se konalo v Žitavě první zasedání Rady Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, který se považuje za oficiální datum jeho založení. V příštím roce Rada Euroregionu přijala první verzi Rámcové dohody o spolupráci, schválila akční plán a logo a zároveň přijala usnesení o členství v pracovní skupině Evropských hraničních regionů (AGEG) (Zdulski 2002). Euroregion NeisseNisa-Nysa nemá ve smyslu právních předpisů jednotlivých států právní subjektivitu. Všechny jeho orgány pracují na základě národní legislativy. Tvoří ho tři sdružení: Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Nysa, Euroregion Nisa – zájmové sdružení právnických osob a Kommunalgemeinschaft Euroregion Neisse, Sektion BR Deutschland e. V. Členství obcí a okresů je vnitřní záležitostí každé ze stran a nevyžaduje souhlas partnerů. Cíle a rozsah spolupráce členů euroregionu byly stanoveny v přijaté Rámcové dohodě o spolupráci. K nejvýznamnějším cílům patřila podpora v rámci svých možností zájmů obcí, okresů a aktivit jednotlivců, které jsou v souladu s rozvojovými cíli v regionu a také pomoc na regionální úrovni v oblastech, které vedou ke vstupu do Evropské unie. V oblasti činnosti bylo stanoveno, že bude podporován veškerý rozvoj v přeshraničních územích, zejména v takových oblastech jako jsou: – územní plánování, udržení a zlepšení stavu životního prostředí, – zvýšení úrovně ekonomického rozvoje a vyrovnávání životních standardů, – výstavba a přizpůsobení infrastruktury potřebám překračujícím hranice, – součinnost v oblasti likvidace požárů a živelných katastrof a v případech havárií, – kulturní výměna a péče o společné kulturní dědictví, – vliv na zlepšování mezilidských vztahů, – spolupráce v humanitární a sociální oblasti, – podpora aktivit zaměřených na rozvoj veřejné hromadné dopravy a cestovního ruchu v příhraničí, – řešení stížností obyvatel v případech přesahujících státní hranice (Rámcová dohoda 1994). Na květnové konferenci v Žitavě byl také schválen první seznam priorit, mezi něž patřilo: – zvýšení počtu hraničních přechodů a modernizace stávajících, které jsou nezbytnou podmínkou pro rozvoj příhraniční spolupráce, – vybudování systému informačněkomunikační infrastruktury, – navázání kulturní a vědecké spolupráce mezi jednotlivými středisky nacházejícími se na území euroregionu, – přijímání opatření směřujících k ekologické sanaci příhraničních území, – zpracování komplexního plánu regionálního rozvoje přesahujícího hranice, – integrace obyvatel příhraničních území (Borys, Panasiewicz 1998, 54). Zde je třeba se pozastavit nad pátým bodem, protože zpracování rozvojové strategie bylo jednou z podmínek pro čerpání finančních prostředků z Evropské unie. Zpočátku se tímto problémem zabývala polská strana, která v červnu v roce 1992 zpracovala první program analytických prací. Na základě výběrového řízení, na objednávku Ministerstva hospodářství a práce Saska, byla vybrána německá firma Dornier GmbH – jako hlavní zpracovatel. Ke spolupráci přizvala z české strany firmu Saul z Liberce a z polské strany Jeleniogórskie Biuro Planowania i Projektowania. První analytická část dokumentu se objevila 71 v prosinci 1993 a druhá – návrhová v únoru 1994 (Müller a kol. 1993, 1994). Priority obsažené ve strategii byly sice oficiálně přijaté na 3. zasedání Rady Euroregionu 20. 10. 1993, ale všechny tři strany měly k celé strategii jisté výhrady. Největší kontraverzi způsobovalo pořadí cílů. Z. Przybyła (1994, 48) při hodnocení tohoto dokumentu zdůraznil, že přes nepochybné klady jako jsou: správná konstrukce dokumentu nebo správný výběr metody, chybí zde konzultace se samosprávami a vědeckými kruhy, je opomíjen vliv aglomerací (Vratislav, Praha, Drážďany), úloha bankovního systému, zdůrazněny jsou silné stránky trhu práce pouze na německé straně, exponovány jsou německé zájmy bez ohledu na zájmy polské strany (výstavba rychlostní komunikace Liberec-Hrádek-Žitava-Weissenberg), apod. Z dnešního pohledu je třeba zdůraznit, že strategie popisovala řadu navrhovaných aktivit, z nichž byla většina v uplynulých dvaceti letech zrealizována, i když nikoliv v původní podobě. V dalších letech došlo dvakrát k úpravě seznamu prioritních úkolů. Poprvé v prosinci 1996, na konferenci u příležitostí 5. výročí ERN, a podruhé u příležitosti 10. výročí v roce 2002. V poslední úpra- vě bylo vyčleněno šest výzev v oblasti: doprava, technická infrastruktura, životní prostředí, rozvoj hospodářství/ turistiky, venkovský prostor/lesní hospodářství a lidské zdroje. Úkoly stanovené v Memorandech byly základem pro činnost pracovních skupin. Myšlenka zřízení těchto struktur trojstranného charakteru se objevila již na zakladatelské konferenci Euroregionu v Žitavě. Tehdy bylo sestaveno sedm skupin: 1. energetika a ekologie, 2. územní plánování, 3. kultura, 4. hospodářství a zemědělství, 5. bezpečnost, 6. zdraví a 7. správa. První období své existence nebyly pouze rovinou spolupráce, ale jak uvádí Jacek Jakubiec (2011, 25) << přirozeným polem konfrontace zájmů a nejednou jisté „hry o své” každé ze stran >>. K zásadním změnám v jejich činnosti došlo již před vstupem Polska a České republiky do Evropské unie. Na zasedání Rady ERN v Miłkowě dne 15. listopadu 2003, namísto stále se rozmnožujících „občanských” pracovních skupin, byly zřízeny euroregionální skupiny expertů, tzv. eurexy (nejčastěji tři členové za každou stranu). Jejich hlavním úkolem je společné působení v rámci příslušné oblasti. Nyní je takových eurexů 16 a příspěvky jejich zástupců jsou zveřejněny v publikaci. Mirosław Zdulski Literatura: Jakubiec J. (2011), Euroregion Nysa o sobie. Międzynarodowe Warsztaty Transgraniczne w Karpaczu [Euroregion Nisa o sobě. Mezinárodní přeshraniční workshop v Karpaczi], w: Nowiny Jeleniogórskie č. 46, dne 15.11. Borys T., Panasiewicz Z. (1998), Panorama euroregionów. Wydanie 2 zmodyfikowane, lipiec. [Panorama euroregionů. Druhé upravené vydání, červenec] Przybyła Z. (1994), Koncepcja rozwoju gospodarczego dla ERN (próba oceny), w: Adamczuk F., Przybyła Z. [red.], Euroregion Nysa. Trzy lata doświadczeń. Jelenia Góra. [Koncepce hospodářského rozvoje pro ERN (pokus o vyhodnocení) V:Adamczuk F., Przybyła Z. [red.], Euroregion Nisa. Tři roky zkušeností. Jelenia Góra ] Zdulski Miorsław (2002), Polskie doswiadczenia we współpracy transgranicznej. Realizacja Funduszu Małych Projektów PHARE CBC. Jelenia Góra. [Polské zkušenosti v přeshraniční spolupráci. Realizace Fondu malých projektů PHARE CBC] Christoph S churr Lesy – živá výměna v zelené části Euroregionu Nisa Retrospektiva: Lesy v oblasti Trojzemí byly od 70. let soustavně ničeny v důsledku znečištění ovzduší. Poškozeny byly zejména Jizerské hory a Krkonoše na české a polské straně. Významné škody byly však sledovány i ve vyšších partiích Žitavských hor a v údolí Nisy. Následky byly následující: o poškození a vymírání lesů, o zvýšená kyselost lesní půdy, o velká omezení pro zalesňování, o zničená krajina, o zhoršení vodohospodářských poměrů a dalších ekologických funkcí lesní krajiny. Příležitostí k založení skupiny EUREX Lesy bylo přání lesníků a ekologů, aby se vzájemně informovali o škodách a spolupracovali při jejich odstraňování. Přednostové na saské straně a politici z polských a českých samospráv díky své podpoře umožnili naplnění tohoto přání. Prvních 10 let působení EUREXu byla v popředí výměna informací o ekologické katastrofě a projekty týkající se přímo odstraňování škod. Je zde nutno uvést např. „Zprávu o stavu lesů v Euroregionu Nisa“ z r. 1998, společné studijní cesty a konference věnované lesům, a podpořené 74 projekty pro záchranu genů lesních stromů, zejména původního smrku v Jizerských horách, a ochranu nově vysazených kultur v Jizerských horách. Důležitá byla i znalost struktur správců lesů a řešení ochrany přírody ve třech státech. V prvních důležitých letech se na spolupráci podíleli p. Bałazy (PL), p. Malina a p. Ullmann (CZ), p. Mannigel a p. Geyer (D). Skupina EUREX Lesy od samotného začátku řešila ochranu přírody v lesích, zejména zachování ohrožených ekosystémů a druhů. Byly zohledňovány i kontroverzní názory lesníků a ekologů, protože otevřené a věcné informace jsou základem vzájemného pochopení. Informace, znalost problematiky a pochopení jsou základem pro další řešení. V další fázi bylo hlavním námětem činnosti seznamování s problematikou významnou pro všechny tři strany. Zde můžeme uvést 1. konferenci v Rotstein „Ochranné vápnění půdy“ v roce 2002, kde se tomuto (z hlediska sanace lesů významnému, však kontroverznímu) tématu věnovali na vysoké úrovni vědci a lesníci z praxe. Konferenční příspěvky byly vydány v zajímavém sborníku. Na významu získávala i problematika „ekologického vzdělávání a lesní pedagogiky“. Všichni se shodli na tom, že nesprávnému rozvoji, který probíhal v Trojzemí, se bylo možné vyhnout, kdyby do vyvíjených aktivit byla zapojena veřejnost, mj. zvyšováním povědomí dětí a mládeže. Na všech třech stranách již sledujeme první pozitivní výsledky, byť lesnictví a ochrana přírody ne vždy vzájemně spolupracují. S postupem času došlo k rozšíření řešené problematiky. Častěji jsme jednali i o obyčejných úkolech v rámci hospodaření s lesy, např. o trhu dřeva, péči o lesy a jejich revitalizaci. Kde jsme dnes? Lesy v Euroregionu jsou opět zelené. Jako německý lesník vyjadřuji velké uznání významným úspěchům v oblasti kultury lesů, kterých dosáhli naši polští a čeští kolegové. Výměna informací co nejkratší cestou přímo v Euroregionu se vyvíjí úspěšně a to i mezi pracovními skupinami navzájem. Ověřilo se to např. po orkánu Kyrill v lednu 2007, kdy jsme si rychle vyměnili informace o rozsahu škod a trhu dřeva. Kromě řady vlastních aktivit v oblasti ekologického vzdělávání a lesní propagace stále častěji pořádáme i společné akce. Prezentace metod, které jsou v každé zemi jiné, je velice přínosná, protože se stále objevují inovativní a zajímavé nápady. OSN vyhlásila rok 2011 Mezinárodním rokem lesů, což je dobrý základ pro společné aktivity. Příklady dvou nebo i třístranných akcí uskutečněných v roce 2011: • společná studijní cesta pracovní skupiny EU týkající se lesního reprodukčního materiálu (CZ-PL-D), • Dolnoslezský lesní festival ve Vratislavi (PL-D), • Lesní konference „Jak běží čas lesu a jak běží čas lidem“ na zámku Frýdlant spojená s otevřením česko-německé výstavy (CZ-D), • Den Saska v Kamenz (D-PL), • Festival Dary lesů ve Lwowku Ślaském (PL-D). Vidíme však i několik problémů a potřebu dalšího působení naší skupiny EUREX v budoucnu. Jedná se zejména o věcné problémy: • Zvýšené hospodářské využívaní lesů, i pro účely zásobování energií, je stále více v rozporu s udržitelným rozvojem veřejně prospěšné funkce lesů (např. vodohospodářství, využití k rekreačním účelům); • Přístup k hodnotným lesním fondům, např. soustavě NATURA 2000, je jiný na straně lesníků a jiný na straně ochrany přírody. Ale jedná se i o otázku komunikace a pochopení: • nepostačující znalost mateřského jazyka jiných partnerů komplikuje pochopení, • změny ve správním uspořádání (zejména problém na německé straně) jsou rizikem pro kontinuitu skupiny, • důležití jsou dlouhodobí členové pracovní skupiny (pamětníci) stejně tak je důležitá i integrace nových členů. Kam chceme směřovat? • Lepší výuka a srozumitelnost jazyka jiných partnerů: Jak posílíme možnosti a připravenost v tomto směru? • Vytvořit možnosti pro výměnu informací mezi 75 státy s cílem zlepšení pochopení každodenní práce: Bude to možné při omezených finančních možnostech a personálních kapacitách? • Udržitelnost spolupráce v oblastech ekologického vzdělávání a lesní pedagogiky: Je možné dlouhodobě zajistit personální a finanční zdroje, které jsou pro to nezbytné? • Zintenzívnit spolupráci v rámci konkrétních projektů s přínosem pro běžné úkoly, např. varovný protipovodňový systém, protipožární lesní dozor, monitoring lesních škod a škod způsobovaných zvěří: Stačí nám vytrvalost při obsáhlých projektových žádostech? Podaří se nám dodatečně získat třístranné projekty? • Věnovat pozornost novým oblastem z mezinárodních procesů, např. z nového přístupu k lesnímu hospodářství jako zprostředkovatele různých hospodářských, ekologických, společenských a kulturních aktivit. Můžeme pro to získat volné kapacity a prostor pro experimentování? • Ověřit nové možnosti financování společenských, ekologických a kulturních obslužných funkcí lesů, např. odpočinek a cestovní ruch, ochrana přírody: Bude možné, abychom společně odbourali řadu pochybností, které doprovází nové nápady? • Zamyslet se nad společnými kroky v oblasti odborného vzdělávání týkajícího se využití lesů: Můžeme se společně a vzájemně více naučit? Na závěr citát prvního zastupitele Okresního úřadu v Budyšíně, pana doktora Wolframa Leunerta, z uvítání pracovní skupiny EU na téma lesního reprodukčního materiálu v červnu 2011, který měl zkušenosti s naší spolupráci: „Dnes můžeme v našem regionu s hrdostí říci, že hranice již nejsou překážkou pro vzájemné pochopení. Kromě toho nám vytvořily příležitost k budování důvěry a pochopení mezi Evropany.“ Jaroslav H rádek Čistá Nisa S kupina byla založena v roce 1994 na 1. mezinárodní konferenci Čistá Nisa ve Zgorzelci. Členy skupiny jsou zástupci obecní samosprávy, státní správy (vodoprávní úřady), vodohospodářských organizací (správci toku, správci vodovodů a kanalizací), Euroregionu a nestátní neziskové organizace. Pracovní porady se konají 2 – 5 x ročně, střídavě v jednotlivých zemích ERN. Náplň činnosti pracovní skupiny: • čistota vody v Lužické Nise, • ochrana před povodněmi a hlásný systém při havarijním znečištění toku Lužické Nisy, • přirozené zarybnění toku – monitoring, opatření, • omezení šíření invazních rostlin podél toku, • práce s veřejností. Čistota vody v Lužické Nise Hlavní náplní činnosti PS EUREX Čistá Nisa byla podpora výstavby čistíren odpadních vod a kana- lizačních systémů v obcích, spočívající v posuzování projektů předkládaných obcemi z hlediska přeshraničního dopadu a možného spolufinancování z prostředků Evropské unie. Výstavba nebo rekonstrukce čistíren odpadních vod a rozšiřování sídelních aglomerací na tyto čistírny napojených vede k celkovému snižování zatížení toku škodlivinami a tím ke zlepšení životního prostředí. To umožňuje využití Lužické Nisy pro rekreaci, sport a po nezbytné úpravě vody též k zásobování měst pitnou vodou. Je třeba vyzdvihnout realizaci přeshraničních projektů kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) obcí Rumburk – Seifhennersdorf – Varnsdorf, Lückendorf - Petrovice a Piensk/ Deschka. Z dalších projektů je třeba uvést kanalizační sběrač a ČOV pro Jablonec n. N. a Liberec, ČOV v Chrastavě, Hrádku n. N., Frýdlantu, Novém Městě pod Smrkem, Hejnicích, na německém území pak celkem 34 ČOV (Reichenbach, Rietschen, Zittau, Weißkeißel, Görlitz a další) a v Polsku 77 Zgorzelec, Lubań, Zawidów, Bogatynia a projekt v povodí Czerwone Wody. Od roku 2003 se činnost pracovní skupiny zaměřila na poskytování zásadních informací o rámcové směrnici vodní politiky EU ( 2000/60/ EEC) s hlavním zaměřením na dopad aplikace této směrnice na obce v regionu. K této problematice byly uspořádány workshopy (v Görlitz a v Liberci). Přijetí směrnice znamená zvýšení nároku na kvalitu vypouštěných přečištěných vod (intenzifikace stávajících ČOV) a na další rozvoj kanalizačních systémů v obcích. Ochrana před povodněmi Období posledních 15 let bylo v regionu charakterizováno častými povodněmi s rozsáhlými škodami na majetku občanů, obcí, státu a podnikatelských subjektů. Z iniciativy členů pracovní skupiny byl vytvořen společný hlásný systém pro případy povodní, který byl v počátcích založen na odesílání faxových zpráv prostřednictvím profesionálních hasičských záchranných sborů v Liberci, Lubani a Zittau. Tento systém přímého přeshraničního spojení se v případě povodní v roce 1997 a v letech následujících (2002) ukázal jako vysoce operativní. Postupně byl systém v důsledku rozvoje informačních technologií (internet) dále zdokonalován a rozšířen o předávání informací o haváriích, které mohou nepříznivě ovlivnit kvalitu vody v Lužické Nise a jejich přítocích. Poslední blesková povodeň v srpnu 2010 vyvolává nutnost dalšího zdokonalení hlásného systému a navázání těsnější spolupráce s EUREX Krizový management. V rámci česko-polské spolupráce se pracovní skupina zasadila o podstatné omezení vlivu rmutných vod z hald dolu Turów na území obce Višňová v dobách přívalových dešťů a povodní. Monitoring přirozeného zarybnění toku Lužické Nisy a významných přítoků Po počátečním monitoringu zarybnění Lužické Nisy na území České republiky, provedeném v letech 1994 – 1995, bylo v průběhu let 1999 – 2001 v rámci společného česko - německého projektu sledováno znovuosídlení Lužické Nisy bentickou faunou a rybami. Sledovány byly též základní chemické vlastností vody a výskyt toxických látek v říčních sedimentech a ve svalovi- ně ryb. Podrobně byla zkoumána rychlost obnovy rybího společenství a to jak z pohledu druhového složení, tak i dalších populačních parametrů (četnost, růstové charakteristiky a pod.). Výsledkem studia bylo konstatování existence celkem 32 druhů ryb, stanovení návrhu dalších ozdravných opatření zaměřených na zlepšení životních podmínek ryb i bezobratlých živočichů (odstranění migračních překážek a evidenci dalších znečišťovatelů). Studie prokázala účelnost a vysoký efekt komunálních čistíren odpadních vod vybudovaných v posledním desetiletí minulého století v povodí Lužické Nisy na území všech tří států. Na druhé straně studie upozornila na vysokou citlivost vznikajícího ekosystému k lokálnímu a časově krátkodobému znečistění toku v důsledku havárií a odborně nezajištěných odstávek čistíren odpadních vod. V roce 2004 se činnost skupiny zaměřila na prověřování prostupnosti vodních toků pro lososovité ryby na německém a polském území. Z celkového počtu 42 jezů má pouze 21 jezů rybí přechody. Zprůchodnění celého toku Lužické Nisy se předpokládá do 10 let. Byla provedena přestavba válcového jezu v Zittau a výstavba stupně, který již umožňuje migraci ryb výše po toku tedy i na území Česka. Omezení šíření invazních rostlin podél toků v povodí Lužické Nisy V rámci pracovní skupiny jsou podporovány projekty zabývající se monitoringem a likvidací invazních rostlin v povodí Lužické Nisy (bolševník – Heracleum mantegazzianum a křídlatka Reynoutria sp, třapatka dřípatá - Rudbeckia laciniata, netýkavka žláznatá - Impatiens glandulifera aj). I přes použití různých metod k likvidaci a zamezení dalšího šíření těchto rostlin v jednotlivých státech, se stále nedaří výskyt těchto v krajině nepůvodních rostlin úplně omezit. K uspokojivému vyřešení problému je nutné vytvoření inovativní, mezinárodní a interdisciplinární koncepce trvale udržitelného zachování biodiverzity v povodí Lužické Nisy. Práce s veřejností Přínosem pro širokou veřejnost regionu je pořádání mezinárodních konferencí Čistá Nisa, zakončených vystoupeními pro tisk a vydáním sbor- 78 níků. Doposud se uskutečnilo celkem 8 konferencí a to ve Zgorzelci (1994), Görlitz (1995), Liberci (1997), Piechovicích (1999), St. Marienthalu (2002), Liberci (2004), Piechovicích, (2004) a Oybinu (2010). Dále byla realizována tématická pracovní sekání – workshopy zaměřené na výsledky monitoringu zarybnění Lužické Nisy (2x v Německu, 1x v České republice), aplikaci GIS pro potřeby dokumentace stavu povodí Lužické Nisy (Zittau, Liberec), naplňování rámcové směrnice vodní politiky EU - 2000/60/EEC (Liberec 2003, Görlitz 2003) a likvidaci invazních druhů rostlin (Zittau 2008). V rámci publikační činnosti byla vydána publikace Jedna řeka - tři země – jeden cíl (Ein Fluss – Drei Ländern – Ein Ziel). Turistické zpřístupnění toku Lužické Nisy S přihlédnutím k Lužické Nise jako k významnému biokoridoru je při realizaci turistických aktivit třeba dbát na jeho maximální ochranu. K problematice vodáckého zpřístupnění Lužické Nisy přispívají již dlouhodobé akce jakou je od roku 2000 pořádané Poselství Nisy (lodí převážená zdravice starostů obcí ležících podél toku Lužické Nisy starostům Polska a Německa vedoucí od pramene Lužické Nisy až k Trojmezí). Nejvýznamnější akcí byla Expedice Nisa konaná v roce 2002 po dohodě se starosty příslušných měst po celém toku Lužické Nisy až k soutoku s Odrou. Obsahem projektu byla vodní štafeta po řece Lužická Nisa, která vezla poselství čisté vody od jejího pramene až po soutok s řekou Odrou a poselství přátelství a spolupráce mezi obcemi a národy ležících podél toku Lužické Nisy. Vlajková loď vezla dívku Nisu, nesoucí jako symbol poselství samorost Jizerských hor – putovní štafetu, na kterou zástupci jednotlivých měst při trase navazovali své stužky a současně se podpisem pod text průvodního dopisu přihlásili k myšlence poselství. Od roku 2001 je v úseku Proseč nad Nisou – Hrádek nad Nisou (rekreační středisko Kristýna) organizován Maratón Nisa. Výhled činnosti PS EUREX Čistá Nisa na další období. V příštích letech bude činnost pracovní skupiny zaměřena na: • spoluúčast při vytváření koncepce likvidace odpadních vod pro všechny obce v povodí a její cílené realizaci dle úrovně dostupné techniky; • pomoc při realizace kontroly všech přímých i nepřímých znečišťovatelů a vymáhání zlepšení kvality vod s přihlédnutím ke stavu dostupné techniky, • spolupráci při vytvoření ekologicky nedotčené pobřežní zóny, • další zdokonalování společného hlásného systému varování před povodněmi a haváriemi na vodních tocích v povodí, • pokračování projektu odstraňování neophytů dle programu odsouhlaseného pro následující 3 roky v rámci programu Cíl 3 v r. 2010, • opakované prověření vývoje ichtyocenózy v Lužické Nise a jejich významných přítocích, • zapojení institucí, uživatelů, komunálních orgánů a obcí v povodí Lužické Nisy při realizaci programů vedoucích k celkovému zlepšení životního prostředí v oblasti, • organizování konferencí Čistá Nisa s četností 1x za 3 roky a pracovních setkání členů skupiny s četností minimálně 3 x do roka. Zbigniew Jakiel Silniční doprava Pracovní skupina (pozdější EUREX) „Silniční doprava“ vznikla na prvním zasedání Rady Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa dne 21.12.1991. Původně se jmenovala „Regionální plánování, infrastruktura, doprava“. Později se název změnil na „Regionální plánování a doprava“, a následně na „Silniční doprava“. Název se měnil postupně podle zaměření tohoto grémia a vycházel z toho, že problematika cestovního ruchu, železniční dopravy a regionálního plánování byla oddělena do samostatných skupin. Dnešní zaměření bylo také ovlivněno vstupem České a Polské republiky do Schengenského prostoru, protože v období 1991-2007 k významnějším problémům patřily hraniční přechody. Pravidla činnosti skupiny „Silniční doprava“ byla sjednána na 3. zasedání Rady dne 24.10.1992. Prvními vedoucími skupiny byli: Christian Neumann z Německa, Stanislava Jakešová z ČR a Jerzy Bucki z Polska. Během let se na činnosti skupiny podílela řada zástupců různých institucí. Nyní jádro skupiny tvoří Michael Hiltscher z Německa, Stanislava Jakešová z ČR a Zbigniew Jakiel z Polska. K nejvýznamnějším subjektům podílejícím se na činnosti EUREXu patří: za německou stranu města, okresy a úřady Saska, z české strany Liberecký kraj a za polskou stranu okresy, obce a Maršálkovský úřad Dolnoslezského vojvodství. Nutno zdůraznit, že během 20tileté činnosti skupiny došlo v jednotlivých zemích k územněsprávním reformám, což mělo dopad na složení skupiny a řešenou problematiku. Během prvních let byla pozornost věnována vypracování nového přístupu k silnicím, které byly doposud umístěny v periferních částech Polska, ČR a Německa. Region Trojzemí těchto států nepatřil k územím s rozvinutou dopravní sítí. Díky 80 vzniku Euroregionu Nisa bylo možné tuto situaci měnit. Vnímání Euroregionu jako společného prostoru vyústilo v nový přístup k tomuto území a to i z hlediska dopravy. Sice hraniční přechody byly nadále fyzickou překážkou, ale postupně se zlepšovala dopravní dostupnost území Euroregionu Nisa. Velmi významné zde byly pak prostředky z dotačních programů. Tyto prostředky německá strana využila dříve (program INTERREG), polská a česká strana začala silniční investice realizovat v polovině 90. let (program Phare CBC). V dalších letech proběhla realizace mnoha záměrů v oblasti výstavby silnic a mostů a také hraničních přechodů. Kromě mezinárodních tras každá strana realizovala i úseky významné pro příslušnou část euroregionu. Z hlediska hraničních přechodů je nutné zmínit spolupráci s vládními subjekty, včetně státní správy, pohraniční policie a celních úřadů. EUREX „Silniční doprava“ významně přispěl k větší flexibilitě hraničního odbavování (např. malý pohraniční styk, usnadnění pro školy, atd.), vzniku největšího počtu přechodů v této části Evropy a vzniku nové kategorie: turistického přechodu. Důležité jsou i geografické podmínky, protože státní hranice vedou často horským územím a také řekou Lužickou Nisou. Náročné aktivity probíhaly zejména na polsko-německé hranici, protože bylo nutné obnovit nejen silniční infrastrukturu, ale i říční. V důsledku rozšíření Schengenského prostoru v roce 2007 přestala být problematika přechodů prioritou, avšak správní státní hranice existují, což vytváří příslušné podmínky, i mimoinvestiční, např. diplomatické. 20 let působnosti Euroregionu Neisse-NisaNysa znamená řadu iniciativ EUREX-u „Silniční doprava“. Proběhla i řada významných konferencí. První Dopravní konference se uskutečnila v roce 1994 v Lubawce na polské straně, poslední v roce 2010 v Liberci. Tyto konference patřily k významným akcím pro výměnu informací a zkušeností, a to i proto, že se jich kromě členů EUREXu účastnili i zástupci mnoha kompetentních subjektů. Myšlenky vypracované na konferencích bylo možné takto široce prezentovat, často se díky tomu dařilo příslušný záměr zařadit do plánů nebo priorit různých subjektů. Poslední konference se za- měřovaly spíše na přeshraniční dopravu, nikoliv na investice, a byť je železniční doprava řešena jinou skupinou, i tato byla vždy námětem pořádaných konferencí. Nejvýznamnějším plánovacím výsledkem EUREXu se stala „Koncepce rozvoje dopravy“, zpracovaná polskou stranou ve spolupráci s ostatními stranami v roce 2000. Od této doby je každých pár let aktualizována třístranná mapa silničních investic. Nyní se pracuje nad aktualizací seznamu silničních priorit. Koncepce stanovuje tzv. územní uspořádání komunikací. Patří k nim: a) na německé straně: • základní územní silniční síť v německé části Euroregionu Nisa napojená na nadregionální dopravní rozvojové osy, které jsou uvedeny v regionálním rozvojovém plánu Saska, • nadregionální dopravní rozvojové osy (Drážďany-Berlín, Drážďany-HoyerswerdaCottbus-Berlín, Drážďany-Vratislav, LiberecZittau-Budyšín-Berlín), • regionální dopravní rozvojové osy (LipskoHoyerswerda, Hoyerswerda-Senftenberg, Neuestadt/Sa-Bischofswerda, Löbau-Görlitz, Budyšín-Sohland, Weissenberg-Rumburk, Radeburg-Radeberg), • jiné důležité regionální osy (HoyerswerdaBad Muskau, Grossenhain-Budyšín, BudyšínBad Muskau, Weisswasser-Spremberg, Rothenburg-Hoyerswerda, DrážďanyGrosshartau). b) na české straně: Česká strana Euroregionu leží mezi dvěma mezinárodními koridory budoucích dálnic ČR: D8 (Praha – Drážďany) a D11 (Praha-LubawkaSzczecin). Základní silniční síť na tomto území tvoří silnice: • R 10 (Praha-Trutnov-Harrachov), • R 35 (Hradec Králové-Liberec-Hrádek nad Nisou), • I/6 (Rádelský Mlýn-Jablonec nad Nisou), • I/9 (Mělník-Česká Lípa-Rumburk), • I/13 (Děčín-Nový Bor-Liberec-Habartice), • I/14 (Liberec-Tanvald-Kořenov-Jablonec nad Jizerou-Trutnov), • I/15 (Litoměřice-Zahrádky), • I/16 (Jičín-Trutnov), • I/35 Mladá Boleslav-Jestřebí. 81 c) na polské straně: Území polské části Euroregionu Nisa se nachází v severní části v dopravním koridoru (III. panevropský dopravní koridor) s páteřními dálnicemi A4 a A12. Východní část zaujímá území navrhované dálnice (resp. rychlostní silnice) Szczecin - Lubawka: A3 (S3). Na tyto koridory je napojena základní dopravní síť, kterou tvoří komunikace: • dálnice A 4 (Zgorzelec-Vratislav), • č. 3 (Bolków-Jelení Hora-Jakuszyce), • č. 4 (Zgorzelec-Bolesławiec), • č. 5 (Bolków-Vratislav), • č. 12 (Olszyna/Forst-Bolesławiec-Vratislav), • č. 356 (Zgorzelec-Lubań-Jelení Hora), • č. 371 (Bolków-Lubawka). Všechny tři strany Euroregionu Nisa doplňují popsané páteřní osy svými doplňkovými silničními systémy. Významnou součástí dopravy je řešení v prostoru Trojmezí: Hrádek-Bogatynia (Sieniawka)-Žitava. Toto propojení bylo iniciováno již v roce 1991 a nyní je ve fázi realizace. Polská strana toto území vnímá šířeji s propojením na Zgorzelec, česká s Libercem a německá s Görlitz a Budyšínem. Aktivity v letech 1991-2000 a v letech 20012011. • • • • Na německé straně: postupně zprovozňované dálniční úseky Drážďany-Ludwigsdorf, v roce 1999 byl zprovozněn celý úsek, severozápadní obchvat Görlitz, severovýchodní obchvat Reichenbachu, komunikace u Sprévy na trase NeustadtBoxberg včetně jižního obchvatu tohoto města. Kromě těchto silničních investic došlo ke zlepšení technického stavu téměř všech státních (spolkových), zemských a okresních silnic, a to přispělo k významnému zlepšení dopravy a bezpečnosti v německé části Euroregionu Nisa. Na české straně: Silniční investice se soustřeďovaly na rekonstrukce povrchů hlavních komunikací a také na ukončení nebo pokračování stavby na silnicích: • R 35, • • • • • severní obchvat Nového Boru, přestavba silniční sítě ve Studánce, přestavba silnice v okolí nádrže Souš, obchvat lomu pískovce v Horní Řasnici, východní obchvat Rumburku. Na polské straně: Ve dvou etapách byl postaven úsek dálnice Zgorzelec-Krzyżowa (A4), • obchvat Bolesławce, • estakáda a severní obchvat Jelení Hory v koridoru silnice č. 3, • modernizace téměř dvou desítek silnic ve městě Jelení Hora, • obchvat nádrže Sosnówka, • modernizace na silnici č. 359 Lubań – Miłoszów, • modernizace na části silnice č. 371 Bolków – Lubawka, • obchvat Olszyny na silnici Jelení Hora – Zgorzelec, • obchvat Radoniowa, stejná silnice, • velká rekonstrukce na úseku silnice mezi Świeradowem Zdrój a Szklarskou Porębou, • rekonstrukce silnic s ohledem na bezpečnost cyklistů na území okresů Jelení Hora a Kamenná Hora • modernizace silničního propojení Zgorzelec – Bogatynia. Kromě těchto investic došlo ke zlepšení technického stavu mnoha dalších okresních a místních komunikací v polské části Euroregionu Nisa. • Závěr a výstupy. Pracovní skupina – EUREX „Silniční doprava“ inspirovala řadu investičních akcí, které významným způsobem změnily dopravní podmínky na území Euroregionu Nisa. Bylo to možné díky uplatnění mechanismu, kdy byl EUREX univerzální platformou pro hledání metod usnadňování dopravy pro občany Trojzemí. Samozřejmě ani EUREX ani Euroregion přímo silniční investice neprováděl, toto řešili vlastníci příslušných komunikací. Činnost skupiny a existence uvedené platformy měly – spolu s podporou příslušných subjektů – rozhodující význam. Velkou roli hrály zdroje financování, zejména dotační prostředky. Výměna 82 zkušeností, navazování partnerství a téměř přátelské řešení někdy náročných sporů přispěly k úspěšnému čerpání prostředků Evropské unie s cílem zlepšování stavu silnic. A z tohoto pohledu je 20 let působnosti Euroregionu Nisa v oblasti silniční dopravy, nebo např. hraničních přechodů, hodnoceno velmi pozitivně. Problematika silnic a mostů je ale zároveň nadále aktuální a v přeshraniční spolupráci je nutné ji řešit. Řada důležitých iniciativ je v realizaci, řada čeká na investice. V každodenním euroregionálním životě je hlavním destabilizačním faktorem, který má dopad na silnice, čas, ale kromě toho i výjimečné události jako jsou povodně, kte- ré mají obzvlášť ničivý vliv. Při povodňovém ohrožení je prioritní ochrana lidí, zvířat, životního prostředí... Odstraňovat následky takových události po odeznění nebezpečí je v případě infrastruktury náročnější. A proto by měly být silnice i v dalších letech nadále prioritou Euroregionu Nisa. Silniční investice musí mít svůj odraz v dotačních titulech, a kromě obecně chápaných funkcí je třeba poukazovat i na specifika regionu (horská oblast, ochrana životního prostředí, povodňové nebezpečí) a zejména na výjimečnou úlohu silnic, které nejsou pouhou komunikací, ale budují trvalou evropskou integraci v tomto německo-česko-polském příhraničí. M aciej G ałęski Železniční doprava v Euroregionu Nisa V minulosti byla železnice na území Euroregionu Nisa hlavním prostředkem tranzitní a místní dopravy, osobní i nákladní. Díky dynamickému rozvoji na přelomu 19. a 20. století, železniční síť a kvalita služeb, včetně doby cestování, i dnes, po několika desítkách let, vzbuzují uznání. A proto neudivuje snaha o obnovení železni- ční dopravy, které léta hraniční hermetizace nepřispěly. Z tohoto důvodu byla tato problematika, již ve fázi iniciování vzniku Euroregionu Nisa před 20 lety, zařazena mezi priority jako Okružní železnice. V důsledku mnohaletých snah, vyvíjených řadou subjektů, se podařilo tuto původní prioritu naplnit díky znovuzprovoznění tratě na 84 úseku Szklarska Poręba – Harrachov. Dříve vznikly polsko-německé a česko-německé spoje. Nutno zdůraznit, že přes evidentní konkrétní výsledky je řada aktivit ještě před námi. Jedná se např. o zkvalitnění vnějšího spojení polské strany s Vratislaví nebo se severem Polska, otázka tzv. rychlé železnice, která končí v Sasku v Drážďanech a řada dalších. Abychom se připravili na realizaci významných úkolů, bylo uskutečněno mnoho analytické práce a studií. Vznikly aktuální databáze a byly vypracovány hlavní směry činnosti do budoucna. Během let se jako hlavní partneři na těchto aktivitách podíleli: samosprávná společnost ZVON na německé straně, na polské straně Dolnoslezské vojvodství, samosprávy, zejména okresní, a také společnosti polských drah PKP (Przewozy Regionalne a Polskie Linie Kolejowe), z české strany pak Liberecký kraj a České dráhy. V poslední době roste zájem o třístrannou iniciativu – jízdenku Euroregionu Nisa. Na této aktivitě se podílí stále více přepravců, včetně autobusové dopravy. Jízdenka umožňuje cestování po celém Euroregionu. Iniciativa, která vznikla na euroregionální pracovní skupině „Železniční doprava“, je dnes samostatně se vyvíjející aktivitou, která přináší zcela novou kvalitu, jež je zajímavou novou nabídkou pro občany a návštěvníky. V budoucnu se budou hlavní aktivity zaměřovat na posilování společné nabídky – jízdenky, realizaci priorit týkajících se pokračování v investičních záměrech na jednotlivých úsecích, monitoring osobní a nákladní dopravy, podporu kompetentních subjektů, které přímo řeší uvedené úkoly. Holm Grosse Euroregion Neisse-Nisa-Nysa na cestě ke společnému hospodářskému prostoru a přínos EUREX Hospodářství 1. Výchozí situace Hraniční regiony leží z vlastní povahy na okrajích států – s výraznou specifikou, v místech styku hospodářských, politických a kulturněspolečenských prostorů. Tuto osobitost lze považovat za významný problém, ale stejně tak lze svůj pohled zaměřit na příležitosti, které vytváří multikulturní prostředí a trh práce. A proto se Euroregion může z periferie proměnit v evropské centrum života. V případě Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (ERN) lze konstatovat, že v předchozích letech docházelo k intenzívním procesům euroregionalizace a přeshraniční spolupráce. Vznikla řada partnerství, která významně podporují a aktivizují společný růst regionu, jak v kulturně-společenské, tak i vzdělávací a hospodářské oblasti. Přímé kontakty obyvatel, které vznikají v rámci malých nenáročných projektů, mají velký význam pro německopolsko-české příhraničí. Přináší s sebou výjimečně udržitelné výsledky, pokud jsou vyvíjeny zezdola, tzn. „realizátory“ v (euro) regionu. Hlavním úkolem pracovní skupiny EUREX Hospodářství je navazování a podpora příslušných aktivit podnikatelů a zástupců jejich zájmů. 86 2. Euroregion Neisse-Nisa-Nysa jako hospodářský a rekreační prostor Euroregion Neisse-Nisa-Nysa (ERN) má celkovou rozlohu 13.254 km2 a více než 1,5 mil. obyvatel. Sídlí zde 14 univerzit a vysokých škol. Toto vše nabízí nejlepší výchozí podmínky pro inovativní služby v oblasti výzkumu a vývoje. Dnešní region Trojzemí Polské republiky – České republiky – Německa lze popsat jako různorodý, dynamický a otevřený. Nabízí ojedinělosti a obchodní značky. Díky kulturní různorodosti a společným dějinám i současnosti Sasů, Čechů, Slezanů a Lužických Srbů a jejich vícejazyčnosti (němčina, čeština, polština, lužická srbština) se na styku Evropy, po jejím „opětovném sjednocení“, v jejích demokratických strukturách zrodila velmi úzká spolupráce, která s sebou přináší výhody jak v oblasti cestovního ruchu, tak v oblasti kultury a hospodářství. Region se jeví zároveň jako most pro spojující se Evropu – ve velké míře díky evropskému městu Görlitz-Zgorzelec. (Euro)region nabízí pestré vysokoškolské zázemí jako místo vzdělávání. Jsou to ale i četné malé a střední podniky (MSP) a rostoucí klíčová odvětví, jako jsou strojírenství a kovoprůmysl, zvláštní zaměření na výrobu vozidel (železniční technika včetně projektování a budování tramvají a městských železnic, osobních vlaků, nákladních a speciálních vagónů; sektor dodavatelů dílů pro automobilový průmysl, výroba zemědělských strojů), průmysl umělých hmot a textilní průmysl, informační technologie. V roce 2007 byly zaznamenány 2 milióny návštěvníků a 8 miliónů ubytování, což hovoří o jednom z nejsilnějších regionů prázdninového odpočinku v Polsku, Sasku a České republice. Dále ERN nabízí vysokou kvalitu života a rekreace. V popředí je efektivní (a na trhu práce účinná) ekonomika podporována flexibilními správními úřady a produktivními sítěmi. Četné podniky a nově vznikající závody si částečně hojí rány způsobené propadem nejvýznamnějších ekonomických odvětví (textilního, sklářského průmyslu a zemědělského strojírenství) v devadesátých letech. Ve zpracovatelském průmyslu dnes v rámci ERN působí 24000 podniků, většina z nich jsou malé a střední podni- ky. Strojírenství a také technologie umělých hmot v německé části a sklářský průmysl v ČR a Polsku se rozvinuly na úroveň klíčových odvětví regionu. ERN se vlastně stává jádrem evropského textilního regionu, kde stále důležitější místo zaujímají textilní podniky – s vysokým inovativním potenciálem a novátorskými výrobky. Nadregionálně mj. i podniky z odvětví spotřebního zboží a potravinářského průmyslu zásobují své klienty vysoce kvalitními výrobky. Vznikly významné podnikatelské sítě (včetně přeshraničních), kde jsou propojovány a stále vyvíjeny kompetence, kde se spolupracuje při vstupech na nové trhy a zpracovávají se rozvojové strategie. Ve spolupráci s regionálními vzdělávacími a výzkumnými pracovišti a s podporou veřejných subjektů a správních úřadů je inovační potenciál partnerů využíván ke kreativnímu projektování výrobků a jejich zavádění na trh. Tyto integrované struktury při využití znalostí jedinců je nutné v budoucnu využívat intenzívněji jako záruku dalšího příznivého rozvoje euroregionálního hospodářského prostoru. Mezinárodní charakter a úzká spolupráce s partnery v oblasti hospodářství, cestovního ruchu a správy ze sousedních regionů v Polsku a ČR je již běžnou záležitostí. Nasvědčují tomu společné vzdělávací aktivity, přeshraniční kooperace podniků a zejména od roku 2003 každoročně udělováná třístranná Cena Inovace Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. Právě ona tvoří od roku 2005 jádro činnosti třístranné pracovní skupiny EUREX Hospodářství. 3. Těžiště činnosti skupiny EUREX Hospodářství – Cena Inovace Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. V roce 2011 bude v německo-polsko-českém Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa již podeváté udělena třístranná Cena INOVACE v kategoriích „BEST INNOVATION“, „BEST PARTNERSHIP“ a „BEST STUDENT´S INNOVATION“. V kategorii „BEST INNOVATION“ jsou hodnoceny projekty výrobků a technologií, které jsou inovační a ekonomicky dobře na trhu umístitelné. V kategorii „BEST PARTNERSHIP“ jsou hod- 87 nocena přeshraniční kooperační partnerství, která připravují inovační projekty výrobků a technologií. V kategorii„STUDENT´S BEST INNOVATION“ se hodnotí inovace studentů významné pro ekonomiku Euroregionu. Hodnocení soutěžních žádostí probíhá na základě společně zpracovaných kritérií. Kategorie BEST INNOVATION: a. míra inovace: – popis současného vývoje techniky, – popis inovace v oblasti výrobku/technologie ve srovnání s aktuálním vývojem techniky, – podané přihlášení patentů. b. tržní potenciál výrobků a/nebo technologií: – rozvoj ukazatelů obratu po zavedení výrobku/ technologie, – množství již získaných objednávek, – získané nové odbytové trhy (regionální, tuzemské, mezinárodní). c. zajištění a/nebo vytvoření nových pracovních míst v podniku: – množství pracovních míst zajištěných v podniku v důsledku zavedení nového výrobku/ technologie, – počet nově vytvořených, resp. dodatečně vytvořených pracovních míst v podniku na území Euroregionu, d. aplikace evropských environmentálních a jakostních standardů: – uvedení a popis environmentálních a jakostních standardů, které jsou v podniku aplikovány, – informace o plánovaní a zavedení environmentálních a jakostních standardů v podniku. Kategorie Best Partnership: a. Partnership: – popis obsahu spolupráce, – doba trvání kooperace, – synergie kooperace. b. hodnota kooperace: – vývoj obratu od začátku kooperace, – podíl na celkovém obratu, – společné inovace (výrobky/technologie). c. zajištění a/nebo vytvoření nových pracovních míst v podniku: – počet pracovních míst u kooperačních partnerů zajištěných v důsledku kooperace, – počet nově vytvořených, resp. dodatečně vytvořených pracovních míst u kooperačních partnerů na území Euroregionu. Díky této ceně jsou veřejně uznávány významné úspěchy malých a středních podniků ve vývoji a realizaci nových výrobků a technologií a přeshraniční spolupráce a také studentské inovace v Trojzemí Německo-Polsko-Česká republika. Třístranná cena inovace je však důkazem především obrovského vývojového a partnerského potenciálu regionu. Cena je udělována ve třech kategoriích a zohledňuje umístění vyvinutých výrobků a technologií na trhu, a také úspěšné kooperační sítě a inovace studentů významné pro ekonomiku ERN. Zveřejňování takových příkladů nejlepší praxe slouží především k motivaci účastníků soutěže v dalším udržování a rozšiřování intenzivních kontaktů. Má to však být i „motivační injekce“ pro další kooperace a podporu vývoje dalších projektů a sítí. S cílem vytvoření ekonomické síly a inovačních schopností společného hospodářského prostoru a zviditelnění vlastních úspěchů má cena příslušnou vypovídací schopnost a je polskými, českými a německými podniky používána jako marketingový nástroj. Tímto se zviditelňují i výhody podnikatelské činnosti a umisťování podniků v Trojzemí Saska - Polska - České republiky. 4. Lidské zdroje a rozvoj odborných kapacit Vzdělávání a odborné zdokonalování odborníků v ERN zaměřené na potřeby je nutné vnímat jako základní podmínku dalšího hospodářského rozvoje a vytváření mladého, dynamického regionu. Společná mobilizace a kvalifikace uchazečů o zaměstnání je stejně důležitá jako včasný nábor mladých pracovníků prostřednictvím cíleného profesního zaměření. Nelze opomíjet ani „emigranty“, kteří by se v mnoha případech rádi do ERN vrátili a svými znalostmi by mohli podporovat rozvojové procesy. Za největší překážky tohoto transferu jsou považovány stále ještě nízké jazykové znalosti a 88 problémy s komunikací v sousední zemi. Právě v této oblasti je nutné věnovat velkou pozornost vzdělávání v oblasti euroregionálních kompetencí, aby lidé byli dobře připraveni na společný trh práce v Euroregionu. V případě kulturních, společenských a jazykových bariér je třeba ještě spousta času na jejich udržitelné a obecné překonání. A proto jsou partnerství zaměřená na práci s dětmi a mládeži významným základem společného růstu ERN. Již v raném období – to znamená v předškolním nebo školním věku – by setkání s dětmi z jiných zemí měla podporovat vzájemné pochopení. Proto je v následujících letech nutné více rozšiřovat stávající možnosti, resp. informovat o nich ekonomický sektor a obyvatele Euroregionu. 5. Výhled: Úkoly EUREX Hospodářství ERN vytváří příležitosti ke kompenzaci nevýhod vnitrostátní „hraniční polohy“ – společným využíváním zdrojů, společným výzkumem v oblasti výrobků a získávání nových trhů. Díky cílenému rozvíjení euroregionálních kompetencí region vytváří možnost pro vznik vícejazyčného životního prostoru a to bude z hlediska dalšího sbližování evropských hospodářských a životních prostorů a zintenzivňování aktivit na světových trzích lokalizační výhodou. Jazyková vybavenost a interkul- turní know-how budou v budoucnu ještě více než doposud ovlivňovat ekonomický úspěch. Důležité je vytvoření strategie budování společného hospodářského a životního prostoru ERN / nad hranicemi států a s jasným a neměnitelným kompetenčním profilem. Tato společná činnost by měla vytvořit základ pro další partnerský a integrovaný přístup a činnost správních úřadů, ekonomiky, politiky a sdružení v Polsku, ČR a Německu během stabilizace a dalšího rozvoje Euroregionu jako místa pro investice, bydlení, zaměstnání a rekreaci. Tomuto velkému úkolu do budoucna vychází EUREX Hospodářství vstříc. Hlavním cílem je zlepšení konkurenceschopnosti Euroregionu prostřednictvím: • orientace na hlavní oblasti činnosti, • definování klíčových a ekonomických odvětví a zdrojů rozvoje ve spojení s vedoucími podniky a podnikatelskými sítěmi, • strategického zaměření na póly růstu a evropská hospodářská centra. Předseda německé strany Euroregionu a přednosta okresu Görlitz Bernd Lange řekl ve svém proslovu na konferenci „Rozvoj hospodářského prostoru v Euroregionu Nisa“ dne 16.11.2006 v Budyšíně: „Nestačí pouze hovořit o výhodách Trojzemí – my je musíme využívat“ (Berger 2006). Těšíme se na další spolupráci! Pramen: Berger,T. (2006) „Über Vorteile nicht reden, sondern sie nutzen“ dokumentace z konference „Rozvoj hospodářského prostoru v Euroregionu Nisa“, Budyšín, 16.11.2006 Wolfgang M ichel Cestovní ruch v Euroregionu Nisa Rozvoj cestovního ruchu v Euroregionu Nisa přímo souvisel a souvisí se spoluprací na území našeho příhraničí z Polskem a Českou republikou. Atraktivita a půvab jsou prezentovány natolik, nakolik se nám společně podařilo prezentovat turistický potenciál zajímavostí, přírody a zážitkových možností. Společně se vznikem nových struktur v cestovním ruchu v našich zemích se přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu jevila jako nezbytná, významná a velmi potřebná. Rozvoj cestovního ruchu se v našem regionu stal jedním z významných faktorů hospodářského rozvoje celého Euroregionu. Komplexní péče o turisty a návštěvníky vyžadovala široké znalosti o regionu, a to zejména v přeshraniční dimenzi. Němečtí a polští zástupci odvětví cestovního ruchu si tyto požadavky uvědomovali a setkali se již v roce 1990 v Görlitz s cílem výměny prvních informací o strukturách a turistické nabídce sousední země. Následně po vzniku Euroregionu Nisa v roce 1991 došlo k založení společné, 90 třístranné pracovní skupiny Cestovní ruch, a to i s účastí českých partnerů. Činnost pracovní skupiny byla zpočátku zaměřena na širokou výměnu informací o turistických nabídkách a vydávání společných informačních materiálů, tzn. ve třech, resp. čtyřech jazykových mutacích. Kupříkladu prospekt „Zajímavosti Euroregionu Nisa“ byl prvním přeshraničním informačním materiálem, který byl výsledkem naší spolupráce. Tato tiskovina byla mimo jiné základem společné prezentace na veletrzích cestovních ruchu v Praze, Brně a Jelení Hoře. Všichni tři partneři ji také využívali na jiných velkých akcích cestovního ruchu, jako např. na ITB v Berlíně, aby návštěvníkům prezentovali náš region. Další společné publikace byly věnovány konkrétním námětům, např. církevním stavbám v Euroregionu. Kromě propagačních aktivit jsme velkou pozornost věnovali i kvalifikaci osob zaměstnaných v cestovním ruchu v Euroregionu Nisa. V rámci zasedání a společných jednání, mj. s vedoucími informačních center našeho euroregionu, bylo možné kontinuálně zkvalitňovat turistické služby, resp. vypracovávat nové iniciativy. Ve spolupráci s Hochschule Zittau/Görlitz byl na studijním oboru Cestovní ruch na závěr odborných praxí a diplomových prací zpracován informační katalog pro informační centra z území euroregionu, který je dnes základem jejich propojení elektronickou sítí. Tyto jednotlivé aktivity, zaměřené na zlepšení infrastruktury na tomto území, vyžadovaly soudržnou dlouhodobou strategii turistického roz- voje pro celý Euroregion. A proto bylo z iniciativy pracovní skupiny Cestovní ruch vypracováno hlavní zaměření spolupráce v rámci Euroregionu Nisa na období přibližně 10 let. Díky tomuto dokumentu má Euroregion k dispozici strategický podklad k dalšímu rozvoji spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Jednalo se zároveň o výjimečnou událost a příklad přeshraniční turistické spolupráce i pro jiné euroregiony. Na základě tohoto dokumentu docházelo a dochází k rozšiřování sítě cyklistických a pěších turistických tras. Cyklotrasa Odra – Nisa je nyní významným tématem naší práce. Každoročním završením této spolupráce bylo setkání zástupců odvětví cestovního ruchu z Euroregionu Nisa - veletrh cestovního ruchu Görlitz v evropském městě Görlitz, kde bylo mj. schváleno memorandum o rozšíření 5 turistických tras na území Euroregionu. V posledních 5 letech se spolupráce soustředila mj. na takové projekty, jako je Nová Hřebenovka podél polských, českých a německých hranic, církevní památky v rámci „Via Sacra“ a účast na veletrzích cestovního ruchu v Jablonci nad Nisou, Jelení Hoře a Horní Lužici. V důsledku možnosti realizace pouze dvojstranných projektů a s ohledem na personální zastoupení, zejména na české a polské straně, se činnost EUREX Cestovní ruch v posledních dvou letech poměrně zkomplikovala. Tato pracovní skupina má však velký význam pro účinnou a především nezbytnou koordinaci rozvoje cestovního ruchu v celém území Euroregionu Nisa. M ariusz Winzeler Historie D ne 20. listopadu 1992 vznikla v Liberci „Historická komise akademického koordinačního střediska Euroregionu Nisa“. Před pár léty změnila svůj název na Euroregionální pracovní skupinu Historie. K zakládajícím členům patřili: – z české strany pan docent dr. Rudolf Anděl, tehdejší vedoucí Katedry historie a proděkan Pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci, – z polské strany pan dr. Marian Iwanek z Krkonošské vědecké společnosti se sídlem v Jelení Hoře, – a z německé strany pan docent dr. Volker Dudeck, tehdejší ředitel Městských muzeí v Žitavě. V roce 1996 pan doktor Iwanek musel ze zdravotních důvodů ukončit svou práci v historické komisi. Nahradil ho pan dr. Przemysław 92 Wiater, který byl ředitelem Domu Carla a Gerharta Hauptmannů ve Szklarské Porębě. Působil v komisi do listopadu 2004. V květnu 2005 polská strana následně vybrala do této funkce dlouhodobého ředitele Krkonošského muzea v Jelení Hoře, pana Mgr. Stanisława Firszta a, jako druhého zástupce, vedoucího Archívu v Jelení Hoře, pana Mgr. Ivo Łaborewicze. Jelikož dvoučlenné zastoupení bylo schváleno všemi stranami, v říjnu 2006 česká a německá strana doplnily složení historické komise. Novými členy se stali pan dr. Milan Svoboda (Vedoucí Katedry historie TUL) a pan lic. phil Marius Winzeler (Muzeum Görlitz, od 2008 roku ředitel Městských muzeí v Žitavě). Vedoucím naší malé skupiny byl jednohlasně zvolen pan dr. Anděl. Zastával tuto funkci již 13 let. Svými vědeckými znalostmi, pedagogickými zkušenostmi, organizačními schopnostmi a v neposlední řadě přátelským přístupem má největší podíl na kontinuální a úspěšné činnosti naší historické komise. V roce 2005 bylo dohodnuto, že předsednictví v pracovní skupině se bude měnit a každé dva roky jej převezme jiná strana. Skupinu řídili: v letech 2005 – 2007 dr. Volker Dudeck z německé strany, 2007 – 2009 Mgr. Stanisław Firszt z polské strany a 2009 – 2011 dr. des. Marius Winzeler z německé strany. Jako součást odborné sekce „Multikulturní spolupráce“ Akademického koordinačního střediska v Euroregionu Nisa jsme si stanovili tři základní cíle: 1. Aktivizace výzkumných prací týkajících se dějin regionu. 2. Zprostředkovávání výměny vědeckých poznatků formou konferencí. 3. Zveřejňování konferenčních příspěvků formou sborníků. Bylo sjednáno, že každým rokem budeme pořádat jednu konferenci věnovanou historii regionu, dle možností ve vazbě na historická výročí. Sice jsme v krátkých časových odstupech museli udělat mnoho práce, ale v letech 1993 - 1996 se nám podařilo uspořádat čtyři konference a vydat jejich sborníky. První odborná konference se věnovala dějinám raného osídlení a konala se 13. a 14. října 1993 v Žitavě. Druhá konference se týkala historie dopravy a komunikace a uskutečnila se v říjnu 1994 v polském Miłkowě. Třetí, věnovaná otázkám hospodářských dějin, se konala 14. října 1995 v Liberci. Čtvrtá proběhla ve dnech 19.-21. září 1996 v Žitavě. U příležitosti 650 let Hornolužického svazu šesti měst byly ve středu zájmu základní otázky politické historie. Jelikož je příprava konferencí velice náročná, rozhodli jsme se, že od roku 1996 budeme konference pořádat ve dvouletém intervalu. Ve dnech 24. a 25. září 1998 se na zámku Czocha konalo sympozium věnované kulisám a následkům Vestfálského míru. Příležitostí bylo 350. výročí podepsání smluv v Münsteru a Osnabrücku, které ukončily třicetiletou válku. Námětem další konference, kterou historická komise pořádala společně se Severočeským muzeem ve dnech 21. a 22. září 2000 v Liberci, bylo Umělecké řemeslo bez hranic. Od 4. května do 3. listopadu 2002 Městská muzea v Žitavě prezentovala velice úspěšnou výstavu „Svět – moc - duch. Habsburkové v Horní Lužici 1526-1635“. Tuto velkou výstavou s exponáty z bohatých sbírek ze Žitavy a významných muzeí z celého Německa, Česka, Polska, Rakouska, Maďarska a Belgie navštívilo přes 70 000 návštěvníků z mnoha zemí. Historická komise se od samotného začátku podílela na věcné přípravě projektů a patřila i k iniciátorům velice významné konference „Horní Lužice v novověké střední Evropě. Vazby – struktury – procesy“. Pro zdůraznění výročí 1000 let historického centra Horní Lužice, které se slavilo ve stejném roce, se konference nekonala v Žitavě, ale v Budyšíně, a to od 28. do 31. srpna. O vysoké úrovní konference svědčí i to, že příspěvky z konference byly zveřejněny v renomované publikaci „Quellen und Forschungen zur sächsischen Geschichte“ („Prameny a výzkumy saských dějin“). V listopadu 2004 u příležitosti 15. výročí mírové revoluce polská strana naplánovala konferenci „Cesty ke svobodě - demokratická opozice na území Euroregionu Nisa v letech 1968-1990“. Přes úspěšnou věcnou přípravu pan dr Wiater v dubnu 2004 sdělil, že není zajištěno financování konference a v září jsme byli s velkou lítostí nuceni konferenci zrušit. 93 Od 4. do 6. listopadu 2005 EUREX Historie společně s Hornolužickou vědeckou společností a Žitavským historicko-muzejním sdružením upořádala v Žitavě sympozium s názvem „Čechy a Horní Lužice – výzkumy společných dějin“. Tímto způsobem komise přispěla k oslavám 750. výročí města. 12. října 2007 pracovní skupina uspořádala v Liberci další konferenci s názvem „Střední Evropa – Čechy – Slezsko – Horní Lužice ve hře velmocí v 18. století“. Příležitostí k uspořádání konference bylo 250. výročí zničení Žitavy a bitvy u Liberce/ Reichenbergu v době sedmileté války. Polská strana naplánovala v roce 2009 konferenci u příležitosti 300. výročí položení základního kamene pod Kostel Milosti v Jelení Hoře. Tato však bohužel nezískala podporu, a tak se pracovní skupina EUREX Historie mohla teprve v roce 2010 a 2011 opět zviditelnit dvěma vědeckými akcemi. U příležitosti 375. výročí Pražského míru, uzavřeného v roce 1635 mezi císařem a saským kurfiřtem, v jehož důsledku byla Horní Lužice předána do správy saského kurfiřta, se v měšťanském sále žitavské radnice konala slavnostní akce. Úvodní řeč, přijatá s velkým zájmem a potleskem, patřila panu docentu dr. Rudolfu Andělovi. Vědecká konference věnována této problematice se uskutečnila před několika dny (23.-24.9.2011), také v Žitavě. Námětem byl tzv. tradiční reces, který v roce 1636 podrobně upravil otázky předání Horní Lužice do správy Saska. Díky realizaci mezinárodních konferencí věnovaných tak různorodým tématům pracovní skupina EUREX Historie významně přispěla k integraci milovníků historie a vědců v Euroregionu Nisa a ve velké míře aktivizovala přeshraniční odbornou komunikaci. Na tom byly založeny v různé míře i další akce a publikace. Od roku 2009 pracovní skupina dohlížela i na vznik muzejního koordinačního a výstavního centra Brána Trojzemí v Hrádku nad Nisou, které bude v budoucnu významným místem setkávání s přeshraniční historií Euroregionu. Jeho koncepce s hlavním mottem „Paměť o vlastní budoucnosti“ bude získávat významné podněty z činnosti EUREX Historie. Pracovní skupina EUREX Historie za 19 let své působnosti uspořádala 10 mezinárodních konferencí, všechny příspěvky byly zveřejněny formou sborníků (totéž se týká i letošní konference) a to je důkaz efektivní práce. Kdybychom měli říct, co za tímto „úspěchem“ stojí, uvedli bychom zejména tři věci: 1. Jádro skupiny tvořili pouze tři, později šest členů. Jako historikové byli nejen uznávanými odborníky, ale po krátké době se stali i skutečnými přáteli. Díky tomu bylo snadnější budovat mosty a zprostředkovávat další odborníky. 2. Nápady nejen vznikaly, ale byly i realizovány. Platná pravidla: hlavní náměty konferencí byly společně zpracovávány do proveditelných koncepcí. Následně česká, polská nebo německá strana přebírala hlavní zodpovědnost za financování a uspořádání konference a publikaci vědeckých sborníků. 3. Na české a německé straně se podařilo zajistit neměnitelnost členů skupiny. Osm konferencí z deseti pořádali právě oni. Myslíme si, že EUREX Historie mohl výjimečným způsobem přispět k úspěchu spolupráce v rámci Euroregion Nisa a tímto Vám děkujeme za Váš zájem. Výhledy a perspektivy činnosti pracovní skupiny EUREX Historie na období 2011-2020 Vzhledem k vyhodnocení naší práce v pracovní skupině EUREX Historie bychom rádi pokračovali v naší činnosti obdobným způsobem. Třístranné konference věnované historické problematice by měly být pilířem činnosti komise, stejně jako publikace konferenčních sborníků, které jsou dlouhodobě dostupné a zůstanou trvalou hodnotou. Kontinuita je důležitá pro výměnu odborných poznatků a přeshraniční komunikaci. Posilování regionální identity projednáváním důležitých námětů a vedením odborných diskuzí by mělo nadále pokračovat, rozšiřovat se a prohlubovat. Přáli bychom si, aby práce komise ještě více směřovala kupředu v duchu třístranného zrovnoprávnění. Proto je nutné zdůraznit, že činnost EUREX Historie může být úspěšná pouze tehdy, pokud se bude nadále dařit získávat partnery k realizaci konferencí a dalších projektů. Doufáme také, že Rada Euroregionu Nisa bude ještě více než doposud podporovat práci komise v rámci finančně 94 podporovaných projektů a bude pomáhat při hledání zdrojů financování pro důležité záměry. V rámci práce EUREX Historie je nutné posilovat a rozšiřovat synergický efekt mezi členy a jejich institucemi jako pokračovaní dosavadního stavu (např. spolupráce s TUL) a další kontakty uvnitř samotného Euroregionu Nisa: -– s univerzitami, vysokými školami a dotčenými subjekty, – s vědeckými společnostmi a historickými sdruženími, – s muzejními a obdobnými kulturními zařízeními, – s jinými pracovními skupinami euroregionu (mj. Knihovny, Školství, Památky), – s médii regionálního a nadregionálního významu. Komise by se měla také více věnovat podpoře mladé generace a iniciovat a řídit projekty s účastí mládeže a studentů a atraktivněji pořádat akce i pro mladší účastníky. Úzké vazby komise s Katedrou historie TUL jsou pro to dobrým východiskem. Koordinační a výstavní centrum Brána Trojzemí v Hrádku nad Nisou by mělo být podpo- rováno jako ústřední místo pro budoucí muzejní síť celého Euroregionu. Jedná se o poradenskou spolupráci při zpracovávání koncepcí výstav a akcí, a také o využívání tohoto místa k jednáním - zejména samotné skupiny EUREX Historie a také místa, ve kterém by i ostatní pracovní skupiny Euroregionu Nisa mohly se svými partnery prezentovat výsledky své práce. Významnou aktivitou v následujících letech bude iniciování a věcné dohlížení publikací. Ve spolupráci se zástupci skupiny EUREX Školství a EUREX Knihovny je nutné zpracovávat třístranné názorné publikace o přeshraniční historii Euroregionu Nisa. Měly by mít pevný vědecký základ, ale především populárně-vědecký charakter a oslovovat širokou veřejnost. Mělo by být také možné jejich využívání např. ve školách. Ale na přípravu a realizaci takových záměrů potřebujeme velké finanční zdroje. Je nutné najít silné subjekty zodpovědné za tyto náročné a významné projekty v oblasti vzdělávání a kulturní politiky. Vzhledem k těmto skutečnostem a možnostem financování EUREX Historie vyzývá Radu a další grémia Euroregionu Nisa k poradenské podpoře. Jacek Jakubiec Ochrana památek – důležitá priorita Euroregionu Neisse Nisa-Nysa O tom, že dědictví minulosti ve vícekulturním území, které dnes tvoří náš Euroregion, je velkým bohatstvím a významnou rozvojovou výhodou, byli jeho tvůrci přesvědčeni od samotného začátku. Již v memorandu konference „Dreiländereck” (květen 1991) k hlavním cílům, pro které vznikalo toto přeshraniční společenství, patřilo zlepšení stavu jak přírodního, tak kulturního prostředí. Bylo to pochopitelné, když zohledníme stav ekologické a kulturní degradace tohoto území po desetiletích komunismu. Pro politické rozhodující činitele předchozí doby to byla vzdálená periferní oblast někde na okraji NDR, ČSSR a PLR, která byla vhodná především k bezohlednému průmyslovému využití. Trpěla příroda, lidé propadali nemocím, chátraly památky... Pro nás bylo samozřejmé, že tato krásná část střední Evropy, tak bohatá na přírodní hodnoty a památky, by měla svůj úspěch stavět právě na těchto přednostech: rozvíjet turistické, lázeňské, rekreační funkce, přispívat k rozvoji kultury, znalostí, vědomostí... A takto nabízet 96 místním obyvatelům a četným návštěvníkům atraktivity vyššího stupně a obohacovat jejich esteticko-kulturní a duševní citlivost. V tomto ohledu musela být ochrana a péče o památky zařazena mezi klíčové priority ve strategickém poslání Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. O tom, jak realizace tohoto poslání doposud probíhá a co – dle názoru euroregionální pracovní skupiny EUREX Památky – je nutné udělat pro zvýšení efektivity, hovoříme ve stručnosti v další části. Retrospektiva 1991-2011 První příležitost k setkání památkářů v ERN vytvořila německá firma „Desovag“, která v roce 1992 uspořádala v Žitavě konferenci věnovanou ochraně památek dřevěné architektury. Zúčastnila se jí řada zástupců různých kruhů spojených s ochranou kulturního dědictví. Jejich dalším kontaktům přispívalo to, že na území Euroregionu začala v té době působit řada osob a zařízení, která se věnovala praktické ochraně památek. Je zde nutné vyjmenovat zejména subjekty na německé straně: – Görlitzer Fortbildungszentrum für Handwerk und Denkmalpflege, řízený tehdy profesory Heribertem Jünemannem a Manfredem Zukunftem, – Architekt města Ebersbach – paní Dolores Weidner, která společně s dalšími odborníky zahájila kampaň na ochranu podstávkových domů, – Mezinárodní setkávací centrum vznikající v historickém komplexu u kláštera St. Marienthal v Ostritz. Další dvě památkové stavby byly svým zaměřením podobné posledně zmiňovanému centru: klášter v Hejnicích (CZ) a vznikající Centrum duchovní obnovy a zámek Czarne v Jelení Hoře ze 16. století (PL) se zde navrhovaným Mezinárodním centrem ekologické kultury. Právě na zámku Czarne se dne 13.9.1995 konala první třístranná porada věnovaná založení pracovní skupiny „OCHRANA PAMÁTEK“. Takové to bylo na začátku... Obsáhlá dokumentace práce skupiny odráží mnoho směrů činnosti stále většího kruhu odborníků a milovníků památek ze 3 členských zemí ERN. Pravidelná, třístranná setkání (zpravidla 3x ročně) se skupina snaží pořádat pokaždé v jiném historickém objektu, což přispívá k obohacování poznatků o památkách sousedů, a kromě toho umožňuje i přímou výměnu praktických zkušeností českých, saských a polských odborníků. Za 16 let své působnosti pracovní skupina „OCHRANA PAMÁTEK“ uspořádala 46 formálních zasedání. Nezávisle na tom se členové skupiny účastnili nesčetných porad, akcí, konferencí, seminářů a obdobných událostí, spojených s problematikou památek. Pracovní náplň pracovní skupiny „OCHRANA PAMÁTEK“ vychází z následujících třech výzev, v nichž skupina vidí své statutární poslání. Patří k nim: 1. Účinná ochrana hmotné kultury pro budoucí generace, zejména té s jedinečnými vlastnostmi, jako jsou „podstávkové domy“. 2. Budování nejen společenské citlivosti vůči osudu památek, ale také povědomí o jejich významu pro ekonomický rozvoj v místní dimenzi. 3. Rozvoj a kontinuální profesionalizace odborných kapacit pro potřeby sanace a péče o památky, zejména v tradičních stavebních profesích na řemeslnické úrovni. Ve smyslu tohoto poslání lze k významným aktivitám pro Euroregion Nisa zařadit několik následujících iniciativ: – publikace cyklu brožur o kulturním dědictví ERN: kostely, zámky, muzea, lidová architektura, národní jídla, – od roku 1998 – společná účast na odborném veletrhu pro památkovou péči „Denkmal“ v Lipsku, – realizace projektu „Dědictví Kultury - Identita - Dialog” (Postupim, Benátky, Liberec, Görlitz, Jelenia Góra 2005-2006) v rámci programu EU „Leonardo da Vinci”, – vznik třístranného projektu „Krajina podstávkových domů“ (Ebersbach, červen 2003) a následně schválení stejnojmenné strategické koncepce rozvoje regionu Prezídiem ERN (Žitava, říjen 2007), – každoroční akce v rámci „Dnů otevřených podstávkových domů“ (poslední květnová neděle, od r. 2008). 97 Strategie na období 2012-2020 Stav památek na území ERN se v letech 19912011 výrazně zlepšil. Přesto však, když hodnotíme své téměř dvacetileté zkušenosti a dosavadní úspěchy, je naše skupina (od roku 2004 působící jako EUREX „Památky“) vzdálená pocitu plného uspokojení. Nejen proto, že jsme byli v roce 2010 zasaženi povodněmi, které zničily řadu podstávkových domů, zejména v Bogatyni, ale v důsledku jsme si uvědomili, že náš Euroregion je sice již dobře fungujícím a zkušeným společenstvím, ale není stále připraven nést účinnou pomoc tam, kde je to naléhavé. Ale i když odhlédneme od takto krajní situace, nelze cítit spokojenost při vědomí, že tempo, kvantitativní rozsah a často i způsoby záchrany a obnovy památek neodpovídají potřebám, jaké vnímáme, a standardům, které považujeme za správné. Velmi výrazně na to poukazují různé bariéry, kterým řadu let čelí občanské iniciativy pro obnovu účinné ochrany a péče o lidovou architekturu, zejména podstávkových domů, tzv. lužických. Je nutno připomenout, že již řadu let je zde požadavek, aby byl rozsáhlý prostor jedinečné kulturní krajiny, kterou tvoří „Krajina podstávkových domů“, zaspán na seznamu světového dědictví UNESCO. S ohledem na konstatování uvedené v úvodu, je překonání problémů a nedostatků, které ještě dnes omezují urychlení opatření pro ochranu tak významných hodnot, nezbytné! Jsme přesvědče- ni, že je to možné, ale vyžaduje to nový přístup k řadě otázek spojených s památkami. Strategie, kterou by EUREX „Památky“ rád doporučil Radě Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa, odpovídá řešení „útěku vpřed“. Co by to mělo znamenat? 1. Předpokládáme, že ochrana a péče o památky může být a měla by být skutečnou prioritou, a v důsledku pak i „značkou“ našeho Euroregionu, která jej oprávněně vyzdvihuje v celoevropském měřítku. 2. Nezbytné je komplexní prozkoumání stavu a kondice samotných památek v ERN, ale i sil a prostředků, které bude vyžadovat jejich ochrana. 3. V takové diagnóze je nutné se prvotně zaměřit a věnovat pozornost potřebám „Krajiny podstávkových domů“. 4. Jsme si vědomi rozsahu nejnaléhavějších nedostatků (finančních, personálních, logistických, legislativních, vzdělávacích a dalších) a proto je nutné vyvíjet aktivní snahu o jejich omezení, mj. zajištěním příslušných zdrojů z rozpočtu Evropské unie na období 20142020. EUREX „Památky“ spolupracuje s euroregionální experty z jiných oblastí při přípravě podrobného programu opatření na rok 2012, která budou naplňovat předpoklady uvedené v bodech 1 až 4. M aciej G ałęski 20 let ochrany před ohroženími a riziky, jejich předcházení a odstraňování následků katastrof a pohrom v trojzemí Německa, České republiky a Polska „Bezpečnost není všechno, ale bez bezpečnosti všechno není nic“ K. Nauman Trojzemí Německa, České republiky a Polska je výjimečným geopolitickým místem, které v sobě skrývá potenciály spolupráce, a zároveň i potenciály ohrožení. Události posledních let nám všem zviditelňují míru problému a současně jsou důkazem nezbytné přeshraniční spolupráce na tomto území. Reliéf krajiny s klimaticky obtížnými horami (Krkonoše) s nejvyšším vrcholem Sněžkou, o něco menší, ale stejně z hlediska počasí dynamické Jizerské hory, Lužické hory a jejich předhůří s četnými prameny, řekami a potoky s velkými rozdíly hladin, při poměrně vzácných rovinách, vytváří z povodňového nebezpečí specifický jev. Společná hraniční řeka mezi Polskem a Německem – Lužická Nisa, s prameny v Česku, v posledních le- 99 tech mnohokrát způsobovala ohrožení nejen pro přímé okolí, ale celou soustavu povodí. I jiné řeky jako je Labe, Jizera, Bóbr nebo Kwisa včetně přítoků jsou charakteristické rozdílnými hladinami v horních tocích. A proto jsou záplavy a povodně na území Euroregionu Nisa velice prudké a dynamické. To způsobuje určité komplikace pro občany a příslušné služby a vytváří velmi vysoké požadavky na koordinaci a rychlost zásahu. Kromě povodňových rizik je toto území vystaveno i různým kontaminacím a civilizačním nebezpečím. Velice úspěšně ukončený projekt Černý trojúhelník, na který se již díky kvalitativním změnám v životním prostředí zapomíná, byl postaven na tehdejším fatálním stavu životního prostředí. V důsledku četných a finančně náročných opatření se s postupem let stav životního prostředí významně zlepšil, ale nebezpečí kontaminace neklesla. Je tomu tak mj. z důvodu rozvoje dopravy. Územím Euroregionu Nisa vedou významné dopravní trasy, které jsou zdrojem mnohých potenciálních rizik. Požární ochrana se obvykle týká místních ohrožení, dochází však i k ohrožením většího rozsahu, jako jsou požáry lesů nebo průmyslových závodů. Zdrojem rizik je i veterinární a hygienická oblast. Požáry a kontaminace mají negativní dopad na životní prostředí a také na kvalitu života obyvatel a fungování různých odvětví ekonomiky a zemědělství. Jiným druhem ohrožení je oblast civilizace a sociálních vlivů, a to především kriminalita. V letech 1991-2007 hranice v mnohem větší míře omezovaly přeshraniční kriminalitu, a kromě policie a státních zastupitelství se do jejich předcházení a stíhání zapojovaly i pohraniční služby. Celní kriminalita patřila k nejvýznamnějším v celé příhraniční trestné činnosti. Vstup Polska a České republiky 21.12.2007 do Schengenského prostoru a předchozí rozšíření Evropské unie výrazně změnily otázku hraničního odbavování. To automaticky vyústilo v nejistotu obyvatel německé strany, kteří očekávali nárůst kriminality. Tyto obavy se však nepotvrdily, mj. díky velmi dobré spolupráci příslušných orgánů, např. policie. Geopolitická poloha v trojzemí Německa, Česka a Polska způsobuje, že míra problému ohrožení veškerého druhu je násobena riziky pocházejícími z jiného státu. Může se jednat o environmentální faktor vytvářený klimatickými podmínkami, stejně tak se může jednat o sociální situaci. Vznik Euroregionu Nisa byl založen na vnímání potřeby spolupráce, protože ohrožení, např. klimatická, hranice neznají. I zkušenosti poukazovaly na to, že např. zpřísnění celního odbavování nezaručuje eliminaci mezinárodní kriminality. Dodatečně se projevil vliv makropolitiky a situace spojené s globalizací. Usnadnění pohybu mezi zeměmi zcela změnilo pohled na hygienická a veterinární rizika. Transformace na přelomu osmdesátých a devadesátých let vyústila v nový přístup k možnostem rozvoje doposud periferních území třech států. Začala být vnímána potřeba přeshraniční spolupráce, která je šancí ke změně nepříznivých podmínek. Otázky bezpečnosti se proto staly jedním ze základů celé filozofie příhraniční kooperace. Když mají rizika přeshraniční charakter, jejich předcházení musí být založeno na přímé přeshraniční spolupráci všech, nejen právně kompetentních subjektů, ale také nevládních organizací i samotných obyvatel. Aby široce chápaná bezpečnost získala rámec organizované platformy kooperace, již na samotném začátku, 21.12.1991, vznikla euroregionální pracovní skupina „Ochrana před katastrofami. Bezpečnost“. V průběhu své činnosti skupina měnila své zaměření, a to mělo dopad na personální složení a zapojení různých osob a institucí. Důraz na kriminalitu se zvláštním zaměřením na policii se s postupem času změnil na priority týkající se krizového řízení a proto došlo dne 28.2.1998 k rozdělení na dvě skupiny „Ochrana před katastrofami“ a „Bezpečnost“. V první skupině pracovali hasiči, v druhé policie a zejména Mezinárodní policejní organizace (IPA). V důsledku administrativních změn na polské a české straně došlo ke koordinaci spolupráce policie přímo na úrovni policejních struktur, což bylo dáno i realizací velice specializovaných aktivit. Oblast krizového řízení se stala euroregionální prioritou na úrovni 100 pracovní skupiny „Přeshraniční krizové řízení“, která pokračovala v práci skupiny „Ochrana před katastrofami“. Další etapou změn v zaměření bylo vyčlenění zdravotnických záchranných služeb do samostatné pracovní skupiny v roce 2007. Byť byly zastoupeny prakticky všechna témata spojená s bezpečností, potřeba přímé spolupráce na konkrétních, a také osamostatněných oblastech determinovala priority stále více soustředěné na krizovém řízení. Pro zajištění celkového pohledu na bezpečnost a udržení celkového monitoringu bylo v roce 2003 sestaveno grémium v podobě Fóra bezpečnosti (FOR-BES), ve kterém jsou zastoupeny všechny oblasti týkající se bezpečnosti. Po prvních letech ideového přístupu k bezpečnosti a potřeby přímé spolupráce se začaly definovat konkrétní požadavky na tuto spolupráci. Povodeň v roce 1997 uvolnila mnohem větší společenský, mediální a politický důraz na úpravy pro snadnější a rychlejší přenášení informací do sousední země a na účinnější kooperaci bezpečnostních složek. Oblast bezpečnosti je v Německu, České republice a Polsku ze zákona svěřena různým subjektům. A z tohoto důvodu a také s ohledem na chybějící úpravy v oblasti mezinárodní spolupráce byly v polovině devadesátých let zahájeny práce s cílem zpracování příslušných smluv a dohod. Euroregion Nisa byl jedním z prvních iniciátorů těchto smluv, a své argumenty zakládal zejména na reálných zkušenostech a řadě uskutečněných cvičení. V následujících 6 letech byly podepsány příslušné právní dokumenty pro polsko-německou a polsko-českou kooperaci. Jednalo se o důležité a nezbytné dokumenty, které vytvořily základ pro služby, inspekce a stráže. Nevýhodou zde byla dlouhá legislativní cesta, což způsobilo, že na možnost spolupráce je nutné čekat dalších několik let. Nicméně tehdejší smlouvy a dohody je třeba hodnotit velice pozitivně, zejména proto, že obdobných iniciativ v této části Evropy nebylo mnoho. Se vstupem Polska a Česka do Evropské unie se objevily naděje na nové příležitosti a možnosti v oblasti bezpečnosti. V této době zahájené iniciativy vstupu do Schengenského prostoru byly zaměřeny na přizpůsobení požadavkům na hranicích, zejména východních – tj. vnějších hrani- cích EU. Snahy o splnění formálních a technických požadavků na vnějších hranicích svým způsobem neumožnily hlubší diskuzi o průběžných problémech na vnitřních hranicích, jakými se staly polsko-německé, česko-německé a polsko-české hranice. Zároveň další zkušenosti s menšími a většími ohroženími způsobovaly stále větší potřebu prohlubování spolupráce. Občané velmi pozitivně vnímali rozšíření EU a Schengenského prostoru, a tak i očekávali vznik konkrétních mechanismů kooperace, účinných zejména v případě ohrožení a potřeby, např. v oblasti poskytování zdravotnické pomoci. Zde je nutné zdůraznit, jaké druhy spolupráce v Euroregionu Nisa existují a zmínit se zejména o horských podmínkách (spolupráce Karkonoskej Grupy GOPR a horské služby), o stíhacích a justičních orgánech (policie, městské policie, státní zastupitelství, pohraniční policie, celní služby) a záchranářství (hasiči, zdravotnická záchranná služba) a administrativních úřadech (krizové řízení v samosprávách a ve vládních strukturách). Na Fóru bezpečnosti v Budyšíně s účastí náměstků ministrů vnitra Polska, České republiky a Saska byla v roce 2007 podepsána dohoda pro vytvoření společného systému krizového řízení a zásahů – tzv. Zásahový dokument. Tato myšlenka byla založena na vzniku databáze možných rizik a záchranných složek pro celý Euroregion Nisa, včetně hlasného systému pro varování a vyžádání pomoci. Příprava dokumentu se však jevila jako nemožná bez zavedení legislativních usnadnění, protože dříve uvedené mezinárodní smlouvy a dohody jsou účinné v případě postupů při velkých událostech, ale nevztahují se na běžnou přeshraniční spolupráci. Jak hodnotné byly euroregionální iniciativy usilující o změny, ukázala tragická povodeň v roce 2010. Došlo zde k velmi klasickému mechanismu rychlého vývoje událostí, které v legislativě zohledněny nejsou. Byť všechny složky zasahovaly dle svých směrnic, všem se ukázalo jasné, že v případě území Euroregionu Nisa je nutné vypracovat jiná pravidla krizového řízení. Nyní probíhají práce v oblasti nových úprav, ale lze cítit obavy o hermetizaci kruhů pracujících v této věci u 101 subjektů ze zákona spojených se záchranářstvím a bezpečností. Nezbývá než doufat, že výsledek těchto prací bude pozitivní, protože není jiné univerzálnější území spolupráce mimo Euroregion Nisa, který má nejdelší historii a největší popsané, ověřené zkušenosti, jež by společně s velkým množstvím praktických cvičení, workshopů, konferencí a setkání mohly být hodnotným souborem doporučení pro vytváření nové reality. V poslední době se objevila myšlenka zapsat v prioritách v oblasti krizového řízení prevenci jako jeden z hlavních směrů do budoucna. Kromě nutné aktualizace legislativních úprav má stále větší význam otázka vzdělávání veřejnosti. Zároveň je samozřejmé, že součet individuálních chování rozhoduje o pocitu bezpečí. Není totiž možné, aby byl u každého hasič, policista nebo lékař. A proto evropské struktury tak významně zdůrazňují angažovanost občanských iniciativ v oblasti prevence. Je zde nutné zdůraznit iniciativu stálého vzdělávání dětí a mládeže v oblasti bezpečnosti v rámci soutěže „Učím se bezpečně žít“. Na základě posledních zkušeností s povodněmi se také stále aktivněji implementuje systém školení pro dospělé, osoby spojené se správními úřady a záchrannými složkami. Rýsuje se tak možnost podporovat systém bezpečnosti na principu tří pilířů: vládního, samosprávného a nevládního. Se zdůrazněním slova „podporovat“ výrazně pouka- zuji na skutečnost, kdo má jaké úkoly. Zároveň je samozřejmá nutnost kooperace všech pro jeden cíl – BEZPEČNOST. Výstupy pro Memorandum: Bezpečnost byla, je a bude jednou z euroregionálních priorit. Vyplývá to ze samozřejmé skutečnosti, že bezpečnost ovlivňuje veškeré lidské aktivity a také stav životního prostředí. Oceňujeme velký přínos mnoha lidí a institucí, a zároveň je na tomto místě nutné zdůraznit, že součet zkušeností v rámci Euroregionu Nisa na úrovni bezpečnosti patří k největším v Evropě. Stále však existují v tomto regionu problémy, které je nutné řešit zlepšováním kooperace všech subjektů spojených s bezpečností. Legislativní úpravy každé země jsou hlediskem vnímání úprav systému bezpečnosti v příhraničí. Obdobně mezinárodní a meziresortní smlouvy a dohody. Současnost a budoucnost však klade stále větší požadavky, a to je spojeno i s očekáváním veřejnosti. Za tímto účelem je potřeba nových právních rámců, které budou podporovat průběžnou spolupráci v oblasti bezpečnosti v příhraničí. Nutná je i podpora vzdělávacích aktivit, včetně soutěže „Učím se bezpečně žít“, školení a publikací. Výjimečně důležité je vnímání potřeby zásadně větších prostředků v programovacím období 2014-2020 pro iniciativy podporující národní a budoucí přeshraniční systém bezpečnosti ve společném evropském prostoru. I nes Fabisch Rovné příležitosti Retrospektiva: Rada Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa na zasedání dne 31. srpna 2008 přijala usnesení o vytvoření euroregionální pracovní skupiny Rovné příležitosti. Usnesení předcházela široká diskuze s účastí žen a mužů v Euroregionu Nisa. Historie vzniku Evropská unie se již od svého založení řídí zásadou rovného zacházení s ženami a muži s cílem odstranit rozdíly a podporovat rovné postavení v celém Evropském společenství. S cílem podpořit členské státy v realizaci tohoto cíle jsou prostřednictvím výborů i v oblasti rovných příležitostí iniciována podpůrná opatření ve formě akčních programů. Tuto možnost v roce 2006 využil tehdejší okres Löbau-Zittau ve spolupráci s okresem Lubań a Libereckým krajem a přistoupil k realizaci projektu „Rovné příležitosti žen a mužů v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa”. Projekt byl implementován Mezinárodním setkávacím centrem St. Marienthal v Ostritz. Cílem projektu bylo zakotvit rovnost příležitostí žen a mužů jako hlavní obecně platný princip v německo-polsko-českém Euroregionu. V průběhu 18 měsíců realizace projektu se jej zúčastnilo cca 1000 žen a mužů z tří zemí, kteří získávali kvalifikace a účastnili se konferencí. Přeshraniční spolupráce byla, i přes různé podmínky ve třech sousedních státech, velmi úspěšná. Pracovní skupina EUREX Rovné příležitosti jako politicky schválená pracovní struktura Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa by měla být základem pro dlouhodobou implementaci projektového cíle zakotvení rovných příležitostí žen a mužů jako pevného hlavního politického principu. Výstupem projektu bylo Marienthalské prohlášení, které včetně katalogu opatření, tvoří základ pro další činnost. V prohlášení je mj. psáno: „Prosazování rovných příležitostí ve všech 103 politických oblastech představuje trvalý přínos ke zvyšování atraktivity našeho Euroregionu pro muže a ženy a vytváří šance k zabránění odstěhovávání a k podpoře přistěhovávání. Rovnost příležitostí je rozhodujícím kritériem hospodářského a společenského úspěchu v našem společném Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa.“ EUREX Rovné příležitosti v praktické realizaci – proces Rovnost příležitostí potřebuje dobrou kondici a „dlouhý dech“ – toto již zaznělo na prvním euroregionálním setkání žen v březnu 2007 na Hvozdu v Žitavských horách a stále se to dodnes potvrzuje v činnosti skupiny EUREX. V červnu 2008 se uskutečnilo ustavující zasedání pracovní skupiny EUREX Rovné příležitosti. Tehdy byly stanoveny cíle a očekávání, která vycházela z opatření zapsaných v Marienthalském prohlášení. Byly prezentovány a projednány první projektové záměry. Členové EUREX se vidí jako iniciátoři a osoby, které podporují projekty týkající se rovných příležitostí. Na prvních společných zasedáních každý účastník jinak vnímal náplň a hlavní aspekty činnosti. Polská strana jako hlavní aspekt EUREXu vidí rovné příležitostí zdravotně postižených občanů. To spolupráci komplikuje, protože němečtí a čeští členové se zaměřují zejména na rovné příležitosti žen a mužů. Snaží se pracovat jako multiplikátoři, předávat příslušné poznatky a zprostředkovávat partnery k jednáním. Ve věcné činnosti se snažíme nacházet kompromis. Na zasedáních je prostor pro obě témata, i když střediska zájmů jsou různá. Ku příkladu, polské organizace zdravotně postižených prezentovaly své projekty a situaci zdravotně postižených v Polsku. Na posledním setkání zástupkyně Mezinárodního setkávacího centra St. Marienthal prezentovala velmi výjimečný projekt. Poprvé se v tomto roce uskutečnil mezinárodní Girl`s & Boy`s Day. Podle sdělení Federálního Ministerstva pro rodinu, seniory, ženy a muže má tento projekt jedinečný prodejní argument (USP - unique selling proposition) v příhraničním území Spolkové republiky. Během akce profesního zaměření se žákyně a žáci seznamují s profesemi, které jsou vnímány jako pro ženy netypické, resp. profese pro muže. Konkrétně se jednalo o návštěvu dívek v energetických podnicích, a chlapců v sociálních zařízeních. Samozřejmě si mohli vyzkoušet i různé praktické věci. Dívky a chlapci pocházeli ze škol tří států Euroregionu a také navštěvovali podniky a zařízení v těchto třech zemích. Projekt bylo možné realizovat díky podpoře z Fondu malých projektů Euroregionu. Prezentace projektů je v rámci pracovní skupiny východiskem k diskuzi o situaci v příslušných zemích. Jedná se o výměnu zkušeností a poskytování nových nápadů k přeshraniční spolupráci. Výhled a cíle Všichni členové pracovní skupiny Rovné příležitosti souhlasí s tím, že doposud nenašli ideální strukturu své činnosti. Cesta, kterou jdeme, je konstruktivní proces jak umožnit všem účastníkům pracovat se zaměřením na cíl. Nyní je dominantní vize taková, že se věnujeme dvěma hlavním aspektům činnosti pracovní skupiny – rovné příležitosti žen a mužů a rovné příležitostí zdravotně postižených. Kromě toho je nezbytně nutné zapojit zástupce zdravotně postižených z české a německé strany do problematiky rovných příležitostí zdravotně postižených. Za druhé je nutné, aby polská strana delegovala zástupce pro problematiku rovných příležitostí žen a mužů. Rovné příležitosti je průřezové téma, které se prolíná všemi oblastmi společenského života. K tomu by měla více směřovat budoucí činnost EUREXu Rovné příležitosti. Proto všichni členové srdečně zdraví tuto společnou konferenci pracovních skupin EUREX a očekávají odbornou výměnu mezi pracovními skupinami, která by měla být součástí stálé spolupráce. Sławomir Banaszak Statistika Jednou z podmínek sbližování společností ži- jících na různých stranách hranice a navázání dobré sousedské spolupráce je vzájemné poznání, uvědomění si podobností a také existujících rozdílů. Tato myšlenka se stala výzvou pro statistické služby Euroregionu Nisa, který vznikal na začátku 90. let. Statistici z Liberce, Kamenz a Jelení Hory zahájili spolupráci krátce po vzniku Euroregionu, tj. na přelomu 1991/1992. Od začátku se snažili aktivně podílet na realizaci euroregionálních myšlenek a poskytovat informace o jednotlivých částech Euroregionu a jeho obyvatelích. Hlavním problémem při realizaci tohoto záměru jsou významné metodologické rozdíly, které se vyskytují mezi statistikami tří zemí. Nelze jednoduchým způsobem sestavovat data ze statistických ročenek: Saska, okresů severních Čech a dolnoslezského vojvodství, protože často se pod zcela stejným pojmem skrývají nesrovnatelné informace, zejména v takových oblastech jako je 105 ekonomika, školství nebo ochrana životního prostředí, kde jsou rozdíly největší. Průměrný uživatel nemusí např. vědět, že základní škola v Sasku má pouze čtyři třídy a v České republice devět, a že k osobám v tzv. „produktivním věku“ v ČR a v Německu patří osoby starší 15 let, kdežto v Polsku je dolní věková hranice 18 let. První setkání statistiků tehdejšíhoVojvodského statistického úřadu v Jelení Hoře se zástupci statistických úřadů Severních Čech a Saska se konalo 21. listopadu 1991 v Oybině (Sasko). Iniciátory setkání a aktéry dlouhodobé úspěšné spolupráce byli: ředitel Statistického úřadu v Jelení Hoře, dnes již nežijící - Kazimierz Żurawski, ředitel Českého statistického úřadu Krajské reprezentace v Liberci – Ladislav Knap a Zástupce prezidenta Zemského statistického úřadu Saska Ullrich Eichler. K formálnímu vzniku třístranné pracovní skupiny „Statistika“, působící v rámci Euroregionu, došlo v květnu 1997. Předsedou se stal Kazimierz Żurawski. V období od r. 1991 do 2011 se uskutečnilo přibližně 90 pracovních setkání polských, českých a německých statistiků v rámci pracovních struktur Euroregionu Nisa. Setkání se konala postupně v jednotlivých národních částech euroregionu podle principu rotace. Výsledkem nepřetržité dvacetileté spolupráce je několik desítek společných statistických a popisných publikací prezentujících stav socio-ekonomického rozvoje polsko-česko-saského příhraničí a výsledky probíhající spolupráce. Dále je prezentován přehled společně zpracovaných publikací podle témat a věcného obsahu: 1. Metodické publikace • Metodické a praktické problémy statistky euroregionů (1994) 2. Komplexní publikace • Euroregion Neisse-Nisa-Nysa – základní informace (1994) • Přeshraniční spolupráce v Polsku – výsledky a možnosti spolupráce polské strany na příkladě Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (1996) • Ročenka Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 1998 – základní informace • Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 2000 – prospekt (2000) • • • Statistická ročenka Euroregionu Neisse-NisaNysa 2003 (2004) Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 2008 – prospekt (2009) Polsko-české příhraničí v číslech 2009 (2010) 3. Cyklus publikací o městech a okresech v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa • Görlitz-Jelenia Góra-Liberec (1995) • Bogatynia-Zittau-Hrádek nad Nisou (1997) • Zgorzelec-Bautzen-Jablonec nad Nisou (1998) • Löbau-Varnsdorf (1999) • Města v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (1999) • Okresy v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (2000 a každoroční průřezová elektronická publikace – od r. 2000, 10 ročníků) • Okresy Euroregionu Nisa (2009 česká verze, brožura zpracována na zakázku českého sekretariátu Euroregionu) 4. Cyklus publikací – Euroregiony na hranicích Polska • Panorama euroregionů (1997) • Panorama euroregionů - druhé upravené vydání (1998) • Euroregiony v novém územním členění Polska (1999) • Euroregiony na hranicích Polska 2001 (2001) • Euroregiony na hranicích Polska 2003 (2004) • Euroregiony na hranicích Polska 2007 (2007) 5. Oborové/tematické publikace • Stav a ochrana životního prostředí v polskočesko-německém příhraničí (1999) • Cestovní ruch v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (2001) • Ceny a příjmy v Euroregionu Neisse-NisaNysa. Integrace Polska a České republiky s Evropskou unií (2003) • Ceny v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (2004) • Ceny v Euroregionu Nisa 2003-2005 (2005) • Ceny v Euroregionu Nisa 2006 (2006) • Ceny v Euroregionu Nisa 2007 • Ceny v Euroregionu Nisa 2008 • Ceny v Euroregionu Nisa 2009 • Ceny v Euroregionu Nisa 2010 • Ceny v Euroregionu Nisa 2011 • Školství v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 2002 (2004) 106 • Obyvatelstvo a bytové podmínky v polskočeském příhraničí podle výsledků národního sčítaní (2005) • Děti v Euroregionu Nisa (2007) • Ženy a muži v Euroregionu Nisa (2009) Všechny výtisky uvedených publikací byly rozebrány, což nasvědčuje účelnosti dlouhodobé spolupráce statistiků a potřebě jejího pokračování. Dalším společným projektem statistiků, zahájeným v roce 2003, je Přeshraniční polsko-česko-německá databáze (Cross-border friendship database). Myšlenka této aktivity spočívá ve zpřístupnění přehledu srovnatelných statistických informací o polských, českých a německých územních celcích na internetu. Nyní internetová databáze nabízí uživatelům (www.crossborderdatabase.org) sadu srovnatelných statistických informací – 250 charakteristik a ukazatelů – o polských, českých a německých (Sasko a Bavorsko) územních celcích pro období 2002-2008. S ohledem na dynamicky se rozvíjející euroregionální spolu- práci vznikl i modul, kde jsou zveřejněny údaje o euroregionech působících v polsko-českém, polsko-německém a česko-německém příhraničí. Závěr 1. Rostoucí zájem o přeshraniční spolupráci vyústil v nové úkoly pro statistické služby, které spočívají v poskytování věrohodných a srovnatelných statistických informací o socioekonomické situaci v příhraničním oblastech. 2. Rozvoj přeshraniční spolupráce doprovází velký zájem o její výsledky, a tím vzniká potřeba zpracování analýz vlivu této spolupráce na socio-ekonomickou situaci příhraničních oblastí. 3. Praxe některých euroregionů poukazuje na velký přínos společných pracovních skupin, jejichž členy jsou experti, kteří mají za úkol pozorování této spolupráce a určování jejích prioritních oblastí. KonderhausOstritz Regina Gellrich Školství: Současný stav a výhled Š kolská zařízení jako jsou mateřské školy, školy a sdružení mají významný a dlouhodobý vliv na budoucnost Euroregionu. Svou činností, zaměřenou na interkulturní setkávání a společnou výuku dětí, mládeže Kreftwer Turówa dospělých ze všech třech sousedních zemí, vytváří důležitý základ pro odbourávání předsudků, úspěšné Lernspiel Schatzuche Kita přeshraniční soužití a posílení společné euroregionální identity obyvatel Euroregionu. Interkulturní a jazykové kompetence jsou stále důležitější na společném přeshraničním trhu práce a ve společném hospodářském prostoru, a tím i pro ekonomické a profesní uplatnění obyvatel. Euroregion NeisseNisa-Nysa nabízí specifické „místo výuky“, protože zde se společné dlouhodobé dějiny čtyř národů (včetně Lužických Srbů) spojují se čtyřmi jazyky a kulturami, které lze cítit v každodenním životě. V tomto ohledu již v 90. letech vznikla v Euroregionu řada modelových přeshraničních vzdělávacích projektů. Iniciativy, jako jsou dvoj- 108 jazyčné výměnné projekty mezi mateřskými školami v Žitavě a Hrádku nad Nisou nebo Görlitz, třístranné školské sdružení SCHKOLA nebo Univerzita Nisa, mohly při této příležitosti úspěšně vzniknout a dlouhodobě se rozvíjet. Od roku 2002 takové iniciativy spojuje přeshraniční vzdělávací síť PONTES, která vznikla na základě koncepce učících se regionů. Jedná se o třístrannou platformu pro výměnu zkušeností a zvyšování kvalifikací odborníků a multiplikátorů, a podporu účastníků společných aktivit uskutečňovaných v rámci euroregionálního vzdělávacího marketingu. V roce 2004 vznikla v rámci ERN euroregionální skupina expertů EUREX Školství. Byla sestavena dne 17.3.2004 v Liberci a od této doby plní úlohu: * poradenského odborného tělesa Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa při realizaci strategických rozvojových cílů Euroregionu v efektivním přeshraničním vzdělávacím prostoru a * iniciátora přeshraničních záměrů s celoregionálním dopadem, které přispívají k rozvoji společného euroregionálního vzdělávacího prostoru. Stěžejní význam zde mají aktivity zaměřené na široce chápané předávání znalostí o sousedních zemích, aktivizace vícejazyčnosti a aktivizace vyvážené a partnerské spolupráce ve všech oblastech vzdělávání v kontextu celoživotního vzdělávání. Během společných diskusí a činnosti v rámci skupiny EUREX Školství byl stále viditelnější potenciál a přidané hodnoty, které pro všechny účastníky vyplývají ze sdílení zkušeností a kompetencí tří různých systémů vzdělávání. Experti skupiny EUREX Školství se zapojují nejen jako iniciátoři, ale k realizaci záměrů přispívají i svými pravomocemi a kapacitami svých institucí, a zejména úzce spolupracují i v přeshraniční vzdělávací sítí PONTES. K prvním společným aktivitám členů skupiny EUREX Školství (2005) patřila iniciativa zpracování tříjazyčného„Školského informačního portálu Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa“ (www.neisse-nisa-nysa.eu). Cílem bylo zpřístupnit nástroj, který na jedné straně zviditelní objem přeshraničních aktivit mateřských školek, škol a dalších vzdělávacích zařízení, a zároveň bude platformou pro výměnu zkušeností, navazování přeshraničních kontaktů a rozvoj přeshraničních partnerství a projektů. Realizace proběhla v rámci česko-německého malého projektu ve spolupráci se Školským úřadem Libereckého kraje, agenturou PONTES Ostritz a DODN (Dolnoslezské středisko pro další vzdělávání učitelů) Jelenia Góra. K další významným třístranným aktivitám a výsledkům euroregionální spolupráce patří: * zpracování certifikátu KOMPETENT4, jeho implementace ve všech třech zemích Euroregionu a jeho uznávání na základě usnesení Prezídia Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa z r. 2010, * každoroční euroregionální konference věnované odbornému vzdělávání z hlediska přeshraničního hospodářského prostoru a trhu práce (pořádané od roku 2009), * realizace třístranných workshopů pro žáky jako euroregionálního Girls´Day s cílem podpory profesního zaměření mladých lidí zde v přeshraničním hospodářském prostoru a trhu práce, * euroregionální konference a odborné vzdělávání pro pedagogy s cílem interkulturního a jazykového vzdělávání (od roku 2004), * zpracování čtyřjazyčné vzdělávací hry „Schatzsuche - Poszukiwanie skarbów. - Hledání pokladu - Pytanje poktada“ o Euroregionu a jeho jazycích, kterou se používá ve více než 500 zařízeních pro děti a ve školách všech tří sousedních států, * realizace euroregionálních vědeckých slavností (od roku 2003), * a mnohem více. Významné projekty a přeshraniční partnerství v oblasti vzdělávání získávají od roku 2007 každoročně „Cenu Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa“ v kategorii vzdělávání, a tím jsou prezentovány veřejnosti jako příklady dobré euroregionální praxe. S postupem času se přeshraniční spolupráce v mnoha oblastech vzdělávání v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa již stala běžnou praxí. Aktivní spoluexistenci zařízení v našich státech, která se rozvíjí v posledních letech, je nutné dlouhodobě zajistit, rozšiřovat a zdokonalovat při současném aktivnějším zaměření na posilování kompetencí Euroregionu a na posilování identity obyvatel euroregionu. 109 Zároveň je většina aktivit ještě stále založena na velkém dobrovolnickém zapojení účastníků a je závislá na financování v rámci časově omezených dotovaných projektů. Tyto jsou nejčastěji velmi administrativně náročné, což překračuje možnosti menších zařízení jako jsou mateřské školy nebo sdružení. Budování dlouhodobých kooperačních vztahů komplikují i přestávky mezi projekty. Další bariérou jsou pak komplikované podmínky paritního financování a realizace třístranných aktivit. Tuto bariéru je nutné překonat, protože právě tyto projekty mají mimořádný význam pro vyvážený rozvoj našeho třístranného regionu. Pro získání nové kvality rozvoje Euroregionu jako efektivního přeshraniční vzdělávacího prostoru je nutné v budoucnu věnovat zvláštní pozornost vytvoření rámcových podmínek pro upevnění přeshraničních kooperačních vztahů, kontinuálního zvyšování přeshraniční kvality vzdělávací práce a přenosu dobrých nápadů na projekty do celého Euroregionu. K tomu jsou potřeba nosné třístranné integrační struktury a profesionální služby pro podporu vzdělávacích zařízení, které bez institucionálního spojení s Euroregionem a jeho kapacitami, bude obtížné zajistit. Slibným začátkem může být cesta budování třístranného kooperačního vztahu, kterou jde síť PONTES, s obdobnými strukturami ve všech třech sousedních státech a snaha o institucionalizaci založením evropského právního subjektu. Pro euroregionální pracovní skupinu EUREX Školství z toho vyplývají mj. následující strategické priority pro činnost v dalších letech: * další kvalitativní rozvoj a profesionalizace přeshraniční vzdělávací spolupráce – mj. formou zpracování a zavedení: společných nabídek pro získávání kvalifikací pro pedagogický personál všech tří sousedních států, společných vzdělávacích programů s certifikáty uznávanými ve všech třech státech a zpřístupnění a poskytování služeb pro podporu přeshraničních partnerství a spolupráce školských zařízení, * vytvoření institucionálních podmínek pro společné profesionální řízení stále více integrovaného euroregionálního vzdělávacího prostoru v kontextu rozvoje Euroregionu zaměřeného na budoucnost. Bärbel Wienrich, Blanka Konvalinková Knihovny Regiony a hraniční regiony existují od počátku světových dějin. Euroregiony teprve několik let. Hraniční region se stává Euroregionem, pokud je na obou stranách hranice vůle a chuť budovat něco společně a dozvědět se o sobě navzájem. Polsko, Česko a Německo spojují více než tisícileté dějiny. Během staletí fungovala tato symbióza někdy lépe, někdy hůře. Ale lidé cítili svou příslušnost k této kulturní oblasti, kde žili. Byly zde značné rozdíly mezi bohatstvím a chudobou, mezi politickými názory včetně centralismu a regionalismu, stejně jako vždy zaznívala otázka národní hrdosti. Teprve totalitní podoba nacionalismu vnesla do spolužití hluboký rozkol, který není mnohdy překonán až dodnes. Měnily se hranice, ale co bylo ještě horší, lidé museli odcházet z míst, kde byli zvyklí žít, byli vyháněni a také (především Židé) systematicky zabíjeni. Dlouholeté spolužití bylo těmito událostmi těžce narušeno. Přelomový rok 1989, znovusjednocení Německa a hlavně vstup Česka a Polska do EU v roce 2004, to byly významné kroky na cestě 111 ke znovusjednocení starého kontinentu, pro nás zvlášť významné střední Evropy. Knihovny jsou pro přeshraniční spolupráci předurčeny, neboť kniha a knihovna – to jsou základní prvky evropské integrace a spolupráce. Nelze je vynechat v oblasti uchovávání kulturního dědictví, jejich (i historické) fondy ukrývají duševní bohatství minulých i současných generací. Kromě toho stoupá význam knihoven pro vzájemnou spolupráci tím, že nabízejí nejen osobní kontakty odborníků, ale i obrovské elektronické zdroje informací, možnost propojovat se díky informačním systémům, pomocí virtuálních konferencí. V uplynulých letech se úspěšně rozvíjela činnost Euroregionu Nisa v mnoha oblastech, ke kterým patří také knihovnictví. Skupina EUREX Knihovny se nyní ohlíží za úspěšným rozvojem v minulých letech. Společné konference, projekty, vydání vícejazyčných publikací, výstavy a další aktivity svědčí o dobrých vzájemných vztazích a kooperaci. Do budoucna se tato spolupráce, časem proměněná v přátelství, může ještě prohloubit. Od roku 1993 se spolupráce mezi Městskou knihovnou v Jelení Hoře, Státní vědeckou knihovnou v Liberci a Staatliche Fachstelle für öffentliche Bibliotheken (Státní odborné pracoviště pro veřejné knihovny) v Drážďanech rozvíjela na základě dvouletých pracovních smluv. Později se ke spolupráci připojila i Knihovna Christian-Weise v Žitavě. V roce 1999 byla tato spolupráce oficiálně ustanovena. Znamená to, že v tomto roce byla založena Pracovní skupina Knihovny Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. V prvních letech byly do společné práce začleněny veřejné knihovny Euroregionu Nisa a Euroregionu Labe. Od roku 1998 se uskutečnilo 7 společných knihovnických konferencí: 1. 1998 Rumburk (CZ) „Knihovny bez hranic” (Investice do knihoven je investice do budoucnosti). 2. 1999 Žitava (D) „Bez hranic do budoucnosti”. 3. 2000 Karpacz (PL) „Výstavba Evropy. Nové úkoly veřejných knihoven samosprávních úřadů v Euroregionu Nisa”. 4. 2002 Budyšín (D) „Evropská integrace – národní identita knihoven (restaurování fondů, prezentace historických fondů). 5. 2004 Jelenia Góra (PL)„Perspektivy spolupráce veřejných knihoven po vstupu do EU“. 6. 2009 Liberec (CZ) „Obecní knihovny – potenciál a perspektivy“. 7. 2011 Jelenia Góra (PL) „Elektronické služby v knihovnách”. Je pro nás závazkem, že v budoucnu se budou konat třístranné odborné konference pravidelně vždy po 2 letech. Konference znamenají vždy nejen přátelské setkání, ale hlavně výměnu zkušeností, diskusní fórum, prostor pro vzájemné porovnání úrovně knihoven a inspiraci pro zlepšování jejich činnosti. Odborné semináře, výměny zkušeností s jinými příhraničními regiony a společné výstavy, mj.: • 2000 Liberec (CZ) Mezinárodní symposium „Knihovny pro Evropu – Evropa pro knihovny““ u příležitosti slavnostního otevření liberecké knihovny „Stavba smíření“; • 2002 Liberec (CZ) Seminář společnosti ABDOS o informacích a dalším vzdělávání: „Regionální spolupráce ve sjednocené Evropě“; • 2004 Liberec (CZ) Odborný seminář „Cesty ke čtení“ – Práce s dětským čtenářem v knihovnách; • 2004 Žitava (D) Slavnostní setkání při příležitosti rozšíření Evropské unie. Podpis smlouvy o spolupráci knihoven Euroregionu Nisa na roky 2004/2005; • 2005 Zielona Góra (PL) „Dějiny knihy v příhraničních regionech, význam knihy při rozvoji multikulturní společnosti“; • 2006 Drážďany (D) Odborný seminář v rámci 95. Německého knihovnického kongresu; • 2010 Žitava (D) Workshop k projektu Zvyky v Euroregionu Nisa, příprava vydání knihy pro děti. • • Vydávání společných publikací: 1997 „Veřejné knihovny v Euroregionu Nisa“, trojjazyčná barevná publikace 1999 „Veřejné knihovny euroregionů ve slu- 112 žbách informační společnosti“, trojjazyčná barevná publikace; • 2002 „Průvodce – Knihovny Euroregionu Nisa – jazyková příručka, trojjazyčně; • 2004 „Průvodce pro děti - Knihovny Euroregionu Nisa – jazyková příručka, trojjazyčně; • 2006 Kalendář Euroregionu Nisa na rok 2006, „Poklady knihoven Euroregionu Nisa“; • 2007 „Kufřík dětských knížek“; německo-polské/ německo-české; • 2011 Knížka pro děti a mládež o lidových zvycích v Euroregionu, „Zapomenutá velikonoční vajíčka“, čtyřjazyčná publikace. Společné publikace, většinou trojjazyčné, mají přiblížit život v Euroregionu ať už z hlediska informačního (publikace o knihovnách), ale jejich úkolem je též oslovit dospělé i děti a seznámit je s lidovými zvyky v Euroregionu nebo i s postavami z pohádek a pověstí kraje. Další počiny: Od roku 1996 jsou polští kolegové z knihovny v Jelení Hoře iniciátory a organizátory výtvarné soutěže, která je pořádána vždy jednou za dva roky. Soutěž je vypisována pro děti a mládež a vztahuje se k pověstem Krkonoš. Děti soutěží v několika kategoriích o nejlepší výtvarné ztvárnění ducha hor – Krakonoše. Každého ročníku soutěže se účastnilo vždy kolem 300 prací. Od roku 2011 bude téma Soutěže Krakonoš rozšířeno též o lužickosrbského čaroděje Krabata. Obě postavy jsou velmi hluboko zakořeněny v regionálním podvědomí obyvatel česko-polskoněmecko-lužickosrbského hraničního území, jak dokazuje jejich ztvárnění v literatuře, umění i kultuře. Společná prezentace na webu Euroregionu Nisa a nyní na nově vzniklých stránkách, které vytvořili polští kolegové http://biblioteki-euroregion-nysa.eu/, využití různých odborných webových stránek: např. Sachsenopac, Bibliothekportal-sachsen, souborný katalog Jelenohorského kraje nebo Jednotná informační brána českých dokumentů včetně evropského portálu digitalizovaných dokumentů Europeana. Hledají se prostředky a nápady k digitálnímu propojení a většímu zpřístupnění německých, polských a českých kulturněhistorických sbírek. Pracovní skupina Knihovny se schází čtyřikrát do roka, základem pro spolupráci je roční plán práce. V současnosti má skupina EUREX Knihovny kromě již uvedených tradičních členů a Městské knihovny v Rumburku členy další. Jsou to: Městská knihovna v České Lípě, Městská knihovna v Jablonci n/Nisou, Knihovna A. Marka v Turnově, Kultur- und Weiterbildungsgesellschaft Löbau-Zittau mbH, Městská knihovna v Görlitz, Wissenschaftliche Bibliothek des Naturkundemuseums Görlitz, Serbski institut Budyšín, Powiatowe Centrum Edukacyjne Lubań a Miejska Biblioteka Publiczna Bolesławiec. Kromě toho se uskutečňují další bilaterální setkání mezi členy u příležitosti řešení vzájemných úkolů, projektů, nebo zvláštních událostí. Mezi nimi byly třeba oslavy 10. výročí otevření Krajské vědecké knihovny v loňském roce nebo setkání polských, českých a německých kolegů v Žitavě na akci Živá knihovna, která se později uskutečnila i v Liberci. Významné milníky naší vzájemné spolupráce: Stavba a slavnostní otevření tří velkých knihoven v Liberci, Jelení Hoře a Žitavě s podporou prostředků Evropské unie. Krajská vědecká knihovna v Liberci, zvaná též „Stavba smíření“, listopad 2000; 1,2 mil. médií, zahrnuje i speciální sbírku německy psané literatury z českých zemí, tzv. “Sudetika“, cca 12 000 svazků Christian-WeiseBibliothek v Žitavě – duben 2002 r. 160.000 médií, zahrnuje historický fond, který čítá 60 000 svazků Krkonošská knihovna v Jelení Hoře – srpen 2008, 287.000 médií. Součástí knihovny je též turistické informační centrum. Ocenění Věry Vohlídalové (bývalé ředitelkyKrajské vědecké knihovny v Liberci) za její neobyčejnou angažovanost a její zásluhy při podpoře knihovnické činnosti v Euroregionu Nisa. Toto ocenění jí bylo uděleno německým Svazem knihovníků, Zemským svazem v Sasku. Ocenění převzala v listopadu 2001 v Liberci. 113 Členové pracovní skupiny EUREX Knihovny obdrželi Cenu Euroregionu v kategorii Kultura za úspěšnou přeshraniční spolupráci a kooperaci: • Krajská knihovna v Liberci a Krkonošská knihovna v Jelení Hoře v roce 2009; • Kultur- und Weiterbildungsgesellschaft mbH Löbau v roce 2010. Na závěr bych chtěla zmínit některé členy ve skupině EUREX-Knihovny, kteří se obzvlášť zasloužili o její kvalitní dlouholeté působení. Na počátku stáli Věra Vohlídalová, Christian Leutemann a Miroslawa Josko. Velké zásluhy ovšem mají i Ladislava Skopová, Květa Candríková, Maciej Lokaj a Birgit Reim. O výstavu Krakonoš-Rübezahl-Rzepiór se po dlouhá léta starala Ewa Grzempa, s podporou ředitele Krkonošské knihovny Macieje Zawily. Mezi aktivní současné členy patří ředitelé českých městských knihoven Dana Kroulíková, Zbyněk Duda, paní Alicja Raczek i Joanna Jagodziňska (Krkonošská knihovna v Jelení Hoře). Nedávno se skupina rozšířila o dva kolegy – Hanuše Karpíška (Turnov) a Franze Schöna (Bautzen). Je nám ctí, že pracujeme v přátelské a inspirující atmosféře, a že naše společná práce v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa má smysl. Vladimír Valenta Veřejné zdravi Tuto pracovní skupinu jsme spoluzakládali s p. Dr. Wacharztem z Görlitz a p. Dr. Soukupem ze Žitavy a p. Dr. Buckim z Jelenní Hory v 90tých let minulého století. Vždy, když použiji tuto formulaci, připadám si tak nějak historicky. Nicméně témata, kterým jsme se věnovali a věnujeme, jsou aktuální dodnes: 1. porovnávali jsme zdravotní stav obyvatelstva a hledali příčiny odlišností; 2. vybudovali jsme vzájemný informační systém kvality koupacích vod dříve a lépe než to chtěla EU; 3. pořádali jsme řadu odborných seminářů; 4. zavedli jsme, dle mého názoru, v Evropě unikátní monitorování a pravidelné hlášení infekčních onemocnění v Euroregionu Nisa, které je přímé, nevede přes žádné centrály a propojuje přímo orgány OVZ. O tomto systému trochu podrobněji: Spolupráce epidemiologů v rámci Euroregionu NISA začala hlášením infekčních nemocí v červnu roku 1999 u 11 vybraných diagnóz. Od podzimu 1999 jsou počty infekčních onemocnění vykazovány jak v absolutních počtech, tak z důvodu možného srovnávání jednotlivých oblastí také relativně na 100 000 obyvatel. V prosinci roku 1999 bylo hlášení rozšířeno na současných 48 vykazovaných diagnóz infekčních nemocí dle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí. V listopadu 2002 bylo hlášení ještě doplněno o počty případů akutních respiračních infekcí. Hlášení přicházející na KHS LK: Z německé části Euroregionu: 1x týdně faxem přicházelo hlášení z oblasti Zittau a 1x měsíčně e-mailem z oblasti Gölitz. Od roku 2008 hlášení z německé strany chybí; Z polské části Euroregionu: Hlášení přichází vždy 1x za měsíc e-mailem. Hlášení odcházející z KHS LK: Hlášení z KHS LK odchází formou tabulky, ve které jsou jednotlivé diagnózy řazeny dle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (48 diagnóz infekčních nemocí), součástí tohoto hlášení je i hlášení akutních respiračních infekcí včetně grafického zobrazení. Hlášení je odesíláno 1x měsíčně poštou a to do 15. dne následujícího měsíce do Zittau, do Gölitz a na Stanici Jelenia Góra. 115 Souhrnné informace o epidemiologické situaci v Euroregionu NISA jsou 2 x ročně posílány poštou na spolupracující hygienické stanice české části Euroregionu NISA. Tabulka obsahuje zmíněných 48 diagnóz. Hlášení infekčních nemocí využívají epidemiologové k předvídání možného vývoje epidemiologické situace ve svém regionu. Kromě výše uvedené výměny informací o výskytu infekčních onemocnění jsou kontakty v rámci Euroregionu NISA využívány i při vyhledávání zdroje původce nákazy, pátrání po vehikulu popř. zjišťování přenosu a cesty šíření původce nákazy. Například na základě upozornění Dr. med. Soukupa na onemocnění 4 obyvatel Žitavy salmonelózou, kteří se pravděpodobně nakazili v restauraci hotelu v Jiříkově na území ČR, bylo provedeno epidemiologické šetření a kontrola provozovny. Žádná další onemocnění nebyla zjištěna, ale kontrola provozovny objevila závady v provozní hygieně, které byly řešeny ve správním řízení. Jednalo se o provozovnu s velmi dobrou osobní i provozní hygienou, kde při předchozích pravidelných kontrolách nebyly zjišťovány nedostatky. Velmi důležitá se ukázala spolupráce v rámci Euroregionu NISA v dubnu 2004, kdy byl v pátek večer vážně zraněn německý cyklista v Hrádku nad Nisou. Pacient byl krátkodobě v bezvědomí, měl mnohočetné poranění dutiny ústní a tváře, krvácel. Na jeho ošetřování se postupně účastnilo 17 osob počínaje laickou první pomocí v osobě dobrovolného hasiče a konče stomatochirurgickým operačním týmem. Ráno ve 2,30 pacient oznámil, že je HIV pozitivní. Provedené statimové vyšetření HIV pozitivitu potvrdilo. Dalším šetřením bylo zjištěno, že u 2 ze 17 osob došlo k epidemiologicky významnému kontaktu s krví nemocného. V prvním případě řidič převozní sanity, který měl velké množství oděrek na rukou a ve druhém případě stomatochirurgická instrumentářka, které při odsávání při chirurgickém výkony vstříkla krev do obličeje včetně spojivky. Po konzultaci s AIDS centrem ve Fakultní nemocnici Bulovka, byli oba zdravotníci obratem odesláni na zmíněné AIDS centrum k antiretrovirové profylaxi. Pro stanovení profylaktické léčby bylo nutné zjistit čím je nemocný léčen, jakou má virovou nálož a jaký má počet CD 4 lymfocytů. To se díky spolupráci v rámci Euroregionu podařilo a po provedené profylaxi bylo možné konstatovat, že nedošlo k přenosu nákazy. Největší vzájemnou akcí a příkladem spolupráce byla velká dvoudenní mezinárodní konfe- 116 rence „Ochrana veřejného zdraví v Euroregionu Nisa“ konaná v Liberci v roce 2006. Účastnilo se jí více než 100 zástupců, rovnoměrně ze všech tří zemí Euroregionu. Věnovali jsme se tématům vzájemné spolupráce, prioritám veřejného zdraví v jednotlivých zemích a zejména krizovému řízení v oblasti veřejného zdraví. Na závěr konference jsme přijali společnou „Deklaraci ochrany a podpory veřejného zdraví“, kde jsme popsali problémy veřejného zdraví, nastínili cíle a řešení a vyzvali vlády všech tří zemi Euroregionu Nisa k jejich naplňování. Zatím poslední příklady vzájemné spolurpáce pocházejí z roku 2010. A to jednak přenesení zkušeností s ochranou veřejného zdraví při konání Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci na setkání polských státních zdravotních inspektorů v Karpaczi a jednak odborný seminář Veřejné zdraví v Sasku a Česku s cílem posílení spolupráce na poli prevence a ochrany zdraví v příhraničních oblastech. Domnívám se, že právě uvedený výčet aktivit pracovní skupiny EUREX Veřejné zdraví i dlouhá léta vzájemné spolupráce jsou důkazem prospěšnosti a vhodnosti platformy naší pracovní skupiny při ochraně veřejného zdraví v Euroregionu Nisa. Nicméně její perspektiva je do jisté míry ohrožena tím, že se nám, na rozdíl od bilaterálních jednání, nepodařilo opakovaně zrealizovat setkání všech tří stran. Proto rád využívám této bilancující konference k podnětu pro další společné kroky. Bartosz Komeda Zdravotnické záchranné služby S kupina Zdravotnické záchranné služby jako pracovní skupina EUREX vznikla v roce 2008. Skupinu řídí Předseda, který je volen dle principu rotace na období jednoho roku. Do dnešního dne se v rámci skupiny konalo 16 mezinárodních setkání (polsko-česko-německých) a řada konzultačních jednání. Instituce, které dlouhodobě spolupracují v rámci skupiny: - Maršálkovský úřad Dolnoslezského vojvodství, - Zdravotnická záchranná služba v Jelení Hoře, - Nemocnice (Wielospecjalistyczny Szpital SP ZOZ) ve Zgorzelci - Zdravotnické středisko (Zespół Opieki Zdrowotnej) v Bolesławci, - Zdravotnická záchranná služba v Liberci, - Okresní úřad v Görlitz. V rámci spolupráce byla podepsána třístranná smlouva mezi Zdravotnickou záchrannou službou Libereckého kraje, nemocnicí Samodzielny Publiczny Zespół Opieki Zdrowotnej ve Zgorzelcu a Zdravotnickou záchrannou službou v Jelení Hoře. Pracovní skupina úspěšně vyvíjela snahy o vytvoření platformy pro společné projekty v rámci programů EÚS. To vyústilo v realizaci projektů finančně podpořených z evropských zdrojů. 118 K práci skupiny Eurex Zdravotnické záchranné služby byly přizvány i horské služby: GOPR, Bergwacht a Horská Služba, a to s cílem navázání bližší spolupráce složek horské služby a ZZS. Tyto aktivity byly zaměřeny na vytvoření trvalých vztahů spolupráce záchranných složek, které se profesionálně věnují záchranářství na území Euroregionu Nisa. Součinnost skupiny v rámci Euroregionu Nisa vytváří lepší možnosti k řadě společných iniciativ. Významnější aktivity realizované skupinou od jejího vzniku: 1. Organizace konference 16.-17.10.2008 Piechowice. Konference se konala ve dnech 16.-17.10.2008. V rámci věcné náplně konference se první den - 16.10.2008 konaly přednášky, druhý den - 17.10.2008 probíhal workshop. Jednalo se o cvičení s účastí vrtulníku ZZS z Liberce, ukázku horského zásahu v provedení Krkonošské skupiny GOPR, cvičení v oblasti metod zprůchodňování horních dýchacích cest při použití přístrojů a cvičení v oblasti BLS/AED. Cvičení bezesporu přispěla k vypracování pravidel součinnosti v případě událostí, u kterých budou zasahovat partnerské strany. 2. Realizace projektu Přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných služeb v Euroregionu Nisa, spolufinancovaného z prostředků Evropské unie v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007-2013. V rámci projektu proběhly následující aktivity: – Uspořádání Mezinárodní konference „Přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných služeb v Euroregionu Nisa“, 29.30.4.2010 v Piechowicích. Konference se konala ve dnech 29.-30.4.2010. Konference se zúčastnilo přibližně 120 osob z Polska, Česka a Německa. Na konferenci se projednávaly legislativní otázky spojené s přeshraniční spoluprací, moderní technická řešení využívaná v urgentní medicíně. Konference byla příležitostí k výměně zkušeností mezi zdravotníky. – Uspořádání Mezinárodní konference „Přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných služeb v Euroregionu Nisa“, 28.29.4.2011 v Hejnicích. Konference se věnovala problematice spolupráce zdravotnických záchranných služeb v Euroregionu Nisa. Zároveň se jednalo o shrnutí projektu „Přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných služeb v Euroregionu Nisa“. – Nákup 4 specializovaných sanitek s pohonem 4x4 do oblasti polsko-českého příhraničí (2 sanitky na české straně a 2 na polské straně – Świeradów Zdrój, Bogatynia, včetně vybavení). Nákup byl úspěšně uskutečněn. – Organizace mezinárodních cvičení zdravotnických záchranných služeb a dalších služeb v Krásném Lese, dne 16.6.2010. Cvičení se zúčastnily týmy ZZS v Liberci, ZZS v Jelení Hoře, nemocnice SPZOZ ve Zgorzelci, HZS z ČR a Polska, Polského a Českého červeného kříže, Policie ČR a Letecké ZZS z Liberce. Obsahem cvičení bylo poskytnutí pomoci několika desítkám lidí, kteří byli zraněni v simulované nehodě autobusu, osobního vozidla a nákladního vozidla v obci Krásný Les u Frýdlantu. Zásah záchranných služeb pozorovali zástupci vedení Dolnoslezského vojvodství, Libereckého kraje, příhraničních samosprávných okresů a Euroregionu Nisa. Cvičení byla také příležitostí k prezentaci sanitek pořízených v rámci projektu, které budou cílově přiřazeny příhraničním obcím na polské a české straně. – Cvičení záchranných složek Sieniawka, 17.6.2011. Cvičení se kromě zdravotnických záchranných služeb zúčastnili HZS a SDH, Policie, Pohraniční policie a složky zodpovědné za krizové řízení. Jejich scénář předpokládal, že dispečer HZS ve Zgorzelci obdrží od dispečera Policie informaci o požáru v Sieniawce – pavilón č. 6 Nemocnice pro nervově a duševně choré. Podle předpokladu, k požáru došlo v nepoužívaném přízemí budovy během prováděných oprav, kdy v 1. a 2. patře pobývali pacienti, které bylo nutné evakuovat. – Byl zpracován a vydán polsko-český slovník pro zdravotnický personál ZZS. – Proběhly výměnné stáže pracovníků ZZS z české a polské strany (zdravotníků a lékařů). – Vznikly koordinační a kontaktní střediska 119 3. 4. 5. 6. (Jelení Hora, Liberec), jejichž cílem je monitorování průběžné činnosti ZZS v příhraničí (červen 2011). Byl projednán rozsah a formát dat. Nyní probíhá testovací období, kdy jsou prověřována připravená řešení. Byly vyvíjeny aktivity spojené s implementaci projektu v rámci Operačního programu ČR-Sasko 2007-2013. Hlavní náplní projektu bude spolupráce zdravotnických záchranných služeb, společné vzdělávání ve všech oblastech činnosti a organizace společných seminářů a konferencí. V rámci projektu v Hrádku nad Nisou vznikne vzdělávací středisko pro záchranáře a také základna pro poskytování přeshraniční pomoci v případě mimořádných událostí. Podporovali jsme vzdělávání dětí v oblasti první pomocí pořádáním školení pro žáky na různých úrovních výuky. Podíleli jsme se i na pořádaných soutěžích (mj. „Učím se bezpečně žít”). Zástupci pracovní skupiny se zúčastnili Německo-polské letní akademie „Záchranářství v přeshraničním kontextu regionu Odry a Nisy“ v Bad Saarow, srpen 2010. Probíhaly aktivity v oblasti právních úprav přeshraniční spolupráce zdravotnických záchran- ných služeb (posuzování navrhovaných řešení, poukázání na očekávané legislativní úpravy, účast v jednáních oborových týmů). Plány do budoucna: 1. Pokračovat v práci v oblasti přípravy návrhu řešení organizace průběžné spolupráce zdravotnických záchranných složek na území Euroregionu Nisa. 2. Pokračovat ve spolupráci v rámci Německopolské letní akademie „Záchranářství v přeshraničním kontextu regionu Odry a Nisy“ v Bad Saarow, z hlediska řešení formálně-právních problémů přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranných složek. 3. Připravovat k realizaci další společné projekty v rámci dostupných prostředků EU, mj. organizace společného školícího střediska pro přeshraniční záchranné zdravotnické služby ČR a Polska. 4. Připravit koncepci společných zimních závodů záchranných zdravotnických služeb Euroregionu Nisa. Koncepční a organizační práce jsou v plánu v letech 2011-2012. realizace prvních závodů se předpokládá v lednu/ únoru 2012. Helena Neumannová Spolupráce vysokých škol v Euroregionu Nisa v rámci Akademického koordinačního střediska v ERN (ACC) a její perspektivy 1. Role vysokoškolských institucí v Euroregionu Nisa Přeshraniční spolupráce a její nositelé – euroregiony, resp. kraje zapojené do práce euroregionů, představují základní prvek evropské integrace; zda bude tento proces integrace úspěšný, je závislé na úspěšnosti přeshraniční spolupráce. Stále více se totiž potvrzuje skutečnost, že klíčové sociálněekonomické procesy mají dnes často nejen tradičně národní, ale především regionální podobu. Interkulturní vztahy v rámci „Trojmezí“ by se nemohly optimálně rozvíjet bez účasti vzdělávacích a veřejnoprávních institucí. Vysokoškolské in- 121 stituce jako poslední a nejvyšší článek ve vzdělávacím systému jednotlivých zemí zde proto mají své nezastupitelné místo, významným způsobem se spolupodílejí na utváření vědeckého, kulturního a ekonomického potenciálu regionu. V tomto ohledu sehrává tedy Technická univerzita v Liberci (ČR), Hochschule Zittau/Görlitz (SRN), Internationales Hochschulinstitut (SRN), Politechnika Wrocławska, Zamiejscowy ośrodek dydaktyczny w Jeleniej Górze (Polsko) Uniwersytet ekonomizny we Wrocławiu, Wydział gospodarki regionalnej i turystyki w Jeleniej Górze (Polsko), Karkonoska państwowa szkoła wyszsa w Jeleniej Górze zcela mimořádnou roli – tyto instituce mají zvláštní zodpovědnost, protože posílají do praxe vysokoškolsky vzdělané odborníky, z nichž velká část nachází uplatnění přímo v regionu a spolupodílí se tak na jeho budoucím rozvoji a na vytváření jeho infrastruktury. Euroregionální vysokoškolské instituce by měly sledovat společné cíle vyplývající ze společných zásad pro období rozvoje terciární sféry. Zvláště po podpisu Boloňské deklarace partnerskými zeměmi se jeví jako prioritní tyto cíle: • Orientace reforem a investic na klíčové oblasti budování znalostní společnosti, tj. investice do lidských zdrojů ve vysokoškolském vzdělávání, ve vzdělávání dospělých a do odborné přípravy; • Celoživotní učení učinit realitou, tj. zatraktivnit celoživotní vzdělávání, zajistit prostupnost mezi podnikovou sférou, sociálními partnery a vzdělávacími institucemi; • Vybudování evropského vysokoškolského prostoru, tj. podpora mobility studentů i pedagogických pracovníků, uznávání studijních výsledků dosažených na partnerských zahraničních institucích (kredity), uznávání výstupů studia (nostrifikace diplomů). Po vstupu ČR a Polska do Evropské unie se stává aktuálním téma mobility pracovních sil a s tím související vzájemná srovnatelnost kvalifikací členských zemí. Němečtí podnikatelé patří k nejefektivnějším investorům v naší zemi a v našem regionu, a proto je překonání jazykové bariéry jednoduše předpokladem pro dobré uplatnění v některém z hospodářských oborů. Koncepce spolupráce a mobility studentů a pedagogů je realizována prostřednictvím rektorátů a zahraničních oddělení jednotlivých vysokých škol. Akademické koordinační středisko v ERN (ACC) svou činností mezinárodní spolupráci rozšiřuje a doplňuje především důrazem na aktivity euroregionálního charakteru. 2. Přeshraniční spolupráce vysokých škol v rámci ACC. ACC má sekretariát na Technické univerzitě v Liberci a jeho založení v roce 1991 bezprostředně souvisí se vznikem Euroregionu Nisa. Koordinuje vzdělávací, vědeckou a výzkumnou činnost pedagogických a odborných pracovníků vysokých škol, které působí v oblasti česko-německo-polského příhraničního území v Euroregionu Nisa. Vlastní koordinační činnost ACC probíhá v rámci odborných pracovních skupin sestávajících ze spolupracovníků jednotlivých vysokých škol. Jedná se o tyto skupiny: • Životní prostředí / Umweltschutz / Ochrona środowiska • Ekonomie / Wirtschaft / Gospodarka • Technika, komunikace / Technik, Kommunikation / Technika, Komunikacja • Vzdělávání, aktivity studentů / Bildung, Studentenaktivitäten / Wychowanie, Działanie studentów • Zdravotnictví, Sociální problémy / Gesundheit, Sozialwesen / SłuŜba zdrowia, Sprawy socjalne • Kultura, Historie / Kultur, Geschichte / Kultura, Historia Akademické koordinační středisko se od svého založení v roce 1991 podílelo na aktivitách, které mimo jiné přispěly i ke vzniku vzdělávacích institucí v ostatních částech euroregionu. Za nejvýznamnější lze považovat: Podíl na vzniku Internationales Hochschulinstitut Zittau (IHI) -1993 Podíl na vzniku virtuální Nisa University 2001 Podíl na vzniku Česko-saského vysokoškolského centra v Chemnitz (SRN) - 2003 122 Mezi jeho další aktivity patří především: Pořádání vědeckých sympozií studentů a doktorandů - Jelení Hora; Pořádání mezinárodních konferencí - Žitava, Jelení Hora, Liberec; Vydávání mezinárodního vědeckého časopisu ACC JOURNAL; Podpora výměnných pobytů studentů a vědeckých pracovníků partnerských škol a výukových kurzů. Realizace česko-německých a česko-polských projektů v rámci programů EU Interreg IIIA a Phare, nyní Cíl 3. Právě realizace bilaterálních projektů byla v posledních letech velmi intenzívní a přispěla k navázání a prohloubení velmi konkrétních vztahů mezi pracovišti jednotlivých vysokých škol. Některé výsledky společných výzkumů byly publikovány mezinárodně. Např. za poslední tři roky byly v rámci Fondu malých projektů Ziel3/Cíl3 realizovány tyto projekty: KPSW JG a TUL: Mobilita studentů a přednášejících a společné publikace (2011, CZ-PL) Identita města – euroregionální setkání studentů vysokých škol v ERN (2011, CZ-DE); Dopady hospodářské krize na českou a polskou část Euroregionu Nisa (2010, CZ-PL); Síť vysokoškolského studia v Euroregionu Nisa (2010, CZ-DE); Mezinárodní vzdělávací platforma pro strojírenství v ERN (2010, CZ-DE); Ekologické využití energetických zdrojů v Euroregionu Nisa. Biomasa v praxi. (2010, CZDE); Informační portál vysokých škol v ERN (2010, CZ-PL); study.art 2009 (2009, CZ-DE); Absolventi doktorského studia a jejich šance na pracovním trhu v ERN (2009, CZ-PL). Více informací k těmto projektům lze najít na webu ACC: http://acc-ern.tul.cz . V roce 2010 bylo ACC za své aktivity a podporu spolupráce mezi vysokými školami v oblasti vzdělávání oceněno 2. místem v Ceně Euroregionu Nisa. Toto ocenění je vzhledem k velké konkurenci několika desítek dalších vzdělávacích institucí velmi významné, je však zároveň výzvou a závazkem do budoucna – Akademické koordinační středisko v ERN (ACC) se chce i do budoucna aktivně podílet na procesu společenských změn v Euroregionu Nisa a iniciovat další aktivity vedoucí ke zkvalitnění vzdělávacího procesu na vysokých školách v ERN. M irosław Zdulski Rekapitulace workshopu • • • • • podpora výstavby čistíren odpadních vod a kanalizací v obcích; • boj s povodněmi; • diagnóza rybnatosti. - realizace balíčku opatření v rámci Programu Čistá Nisa; zlepšení kvality vody v Lužické Nise; protipovodňová ochrana; rybnatost toků; omezení výskytu invazních rostlin; práce s veřejností. Naplňované cíle: Předpokládané cíle (r. 1994): - výměna informací o katastrofální ekologické situaci; - zpracování „Zprávy o stavu lesů v Euroregionu Nisa“ (1998); - prohlubování vědomostí o činnosti správců lesů a ochraně přírody ve třech státech; - společné konference a publikace. - informace o škodách v lesním fondu; - spolupráce při odstraňování škod v lesním fondu a proti zhoršování ekologické funkce lesní krajiny. Čistá Nisa Naplňované cíle: Předpokládané cíle (r. 1993): Lesy Současnost Minulost Pracovní skupina • • • • • • - ukončení Programu Čistá Nisa vyřešením problémů v povodí Czerwona Woda; vytvoření soudržného systému pro likvidaci invazních rostlin dosažení průchodnosti toků pro ryby; rozšíření informačního systému o haváriích (krizové řízení); vytvoření integrované koncepce udržitelného zachování biodiverzity v povodí Lužické Nisy; vytvoření koncepce likvidace odpadních vod v povodí řeky - monitoring zdrojů znečištění; zvýšení estetické, turistické a rekreační atraktivity řeky Nisy a jejího okolí. Priority: - zlepšení účinnosti aktivit výukou jazyků partnerů; - vytvoření soudržného systému pro výměnu informací; - vytvoření spolupráce v oblasti ekologického vzdělávání a lesní pedagogiky; - realizace společných projektů (hlásný protipovodňový systém, protipožární systém pro lesy, monitoring lesních škod a škod zvěří); - nové oblasti, úloha lesního hospodářství jako zprostředkovatele hospodářských, ekologických, společenských a kulturních aktivit; - zjišťování možností poskytování nových služeb; - snahy o srovnatelnost odborných kvalifikací. Priority: Budoucnost 124 Hospodářství Železniční doprava Silniční doprava * Změna názvu od: Regionální plánování, infrastruktura, doprava ->Regionální plánování a doprava-> Silniční doprava; *Změna názvu v důsledku vyčlenění jiných pracovních skupin; - zlepšení stavu infrastruktury -> Německo (do poloviny 90. let – Interreg), Polsko a ČR od druhé poloviny 90. let); - hraniční přechody, mosty, silnice; - v r. 2000 zpracování „Koncepce rozvoje dopravy“ – probíhá aktualizace. Naplňované cíle: • • • • Naplňované cíle: - třístranná Cena Inovace Euroregionu NeisseNisa-Nysa; - zpracování třístranné „Koncepce rozvoje ERN“; - publikace a katalogy; - vznik hospodářské samosprávy Euroregionu Nisa; - vydávání časopisů ekonomického zaměření. - výstavba dopravní infrastruktury v příhraničí. Předpokládané cíle: - obnovení železniční dopravy v polsko-česko-německém příhraničí. Předpokládané cíle (r. 1993): • hospodářský rozvoj území ERN; • prohlubování spolupráce hospodářských samospráv. snahy o vznik Okružní železnice; zpracování studií a analýz; zpracování dalších směrů činnosti; zavedení třístranné jízdenky Euroregionu Nisa. Naplňované cíle: Předpokládané cíle: - zlepšení konkurenceschopnosti prostřednictvím: zaměření na hlavní oblasti aktivit, definování klíčových rozvojových odvětví, zaměření na póly růstu a evropská hospodářská centra; - podpora činnosti hospodářských komor; pořádání hospodářských veletrhů a výstav; - podpora pro inovace. Priority: - rozvíjení společné dopravní nabídky – jízdenky; - pokračování v investičních akcích na jednotlivých úsecích; - monitoring osobní a nákladní dopravy; - podpora konkrétních subjektů realizujících uvedené aktivity; - snaha o zkvalitnění propojení polské strany ERN s Vratislaví a severem Polska; rozvoj rychlé železnice. Priority: Priority: - stanovení silničních rozvojových os a jejich doplnění dodatečnou silniční sítí; - probíhá aktualizace seznamu silničních priorit; - z textu vyplývá chybějící společná metodika zpracovávání dokumentů. 125 Ochrana památek Historie Cestovní ruch Naplňované cíle: - v r. 1999 zpracování Koncepce pro rozvoj cestovního ruchu v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa (laibild); - vytvoření sítě cyklistických magistrál v Euroregionu; • tvoření sítě hraničních přechodů (do r. 2007); • výměna informací o nabídkách v cestovním ruchu a vydávání společných informačních materiálů; • prezentace nabídek na veletrzích; • zvýšení kvalifikací personálu; - memorandum o rozšíření 5 turistických tras v Euroregionu; Naplňované cíle: - odborné konference o osídlení, dopravě, hospodářství, politických dějinách; - vytvoření koordinačního a výstavního muzea Brána Trojzemí v Hrádku nad Nisou. Naplňované cíle: - publikace brožur o kulturním dědictví ERN; - veletrhy pro památkovou péči; - tvoření projektů „Krajina podstávkových domů“. Předpokládané cíle (r. 1991): - výměna informací o strukturách a nabídkách v cestovním ruchu. Předpokládané cíle (r. 1992): - aktivizace výzkumných prací týkajících se dějin území ERN; - vědecká výměna; - vydávání publikací. Předpokládané cíle (r. 1992): - efektivní ochrana památek hmotné kultury výjimečného charakteru (podstávkové domy); - budování citlivosti vůči osudu památek a jejich významu pro ekonomiku; - sanace a péče o památky rozvíjením odborného zázemí (řemeslníci). • práce pro vytvoření systému účinné ochrany a péče o lidovou architekturu; • ochrana a péče o tradiční stavební řemeslo; • zapsání „Krajiny podstávkových domů“ na seznamu UNESCO; • snaha o to, aby ochrana a péče o kulturní památky byla prioritou, „značkou“ ERN; • vyhodnocení stavu památek; • vzdělávání a získaní větších evropských zdrojů v letech 2014-2020. Priority: - pokračování a hledání finanční podpory prostřednictvím projektů; • rozšíření spolupráce s vysokými školami, spolky a sdruženími, muzei, jinými pracovními skupinami a médii; • iniciování projektů s účastí mládeže; - digitální knihovna historických publikací o území ERN. Priority: • aktivity pro vytvoření Společné prázdninové oblasti; - vytvoření společné turistické nabídky; - vytvoření informačního turistického systému. Priority: 126 Statistika Rovné příležitosti Ochrana před katastrofami. Bezpečnost • vývoj skupiny: Ochrana před katastrofami. Bezpečnost -> rozdělení do dvou podskupin: • Ochrana před katastrofami -> Přeshraniční krizové řízení • B e z p e č n o s t - > vznik grémia: Fórum bezpečnosti (FOR-BES) Priority: • pokračování: tvoření a rozšiřování statistických informací o území Euroregionu Nisa; • zdokonalování metodiky zpracovávání dat. - hledání třístranné platformy spolupráce. Naplňované cíle: • setkávání, • zpracovávání publikací; • budování databanky. • prosazení rovných příležitosti žen a mužů ve všech oblastech politiky; • rovné příležitosti zdravotně postižených občanů. Předpokládané 1991/1992): • - poskytování informací o socio-hospodářské situace na území ERN; • vytváření soudržných (třístranných) statistických informací – překonávání metodologických problémů. (r. Naplňované cíle: Předpokládané cíle (r. 2008): cíle • aktivity s cílem odstraňování legislativních překážek za účelem prohloubení běžné přeshraniční spolupráce; • podpora prevence jako hlavního směru budoucích aktivit; • vzdělávání veřejnosti v oblasti prevence, zejména dětí a mládeže; • školení zaměstnanců správních úřadů; • budování podpory pro systém bezpečnosti na principu tří pilířů: vládního, samosprávného a nevládního; • koordinační opatření pro zlepšení bezpečnosti v příhraničních území; • přeshraniční systém rychlého zasahování v krizových situacích (např. povodně). • aktivity pro omezení kriminality v příhraničí (vytváření formalizované spolupráce – policie); • vytváření koordinace před katastrofami (předávání informací a součinnost); • vytváření legislativních řešení pro spolupracující služby v příhraničí (smluv, dohod – myšlenka tzv. Zásahového dokumentu); • budování spolupráce s občany příhraničí; • koordinace aktivit v horských oblastech; • pořádání cvičení. • zajištění široce chápané bezpečnosti. - hledání společné platformy pro spolupráci s cílem zajištění rovných příležitosti žen a mužů a předcházení veškerým vyloučením. Priority: Priority: Naplňované cíle: Předpokládané cíle (r. 1991): 127 Veřejné zdraví Knihovny Školství Naplňované cíle: • školský informační portál ERN jako platforma pro navazování kontaktů mateřských škol, škol a jiných vzdělávacích zařízení; • zpracování certifikátu KOMPETENT; • konference, workshopy pro žáky; • odborné vzdělávání učitelů, vědecké festivaly; • realizace projektu „PONTES“ s heslem „Učit se v Evropě a pro Evropu“. Naplňované cíle: • rozvoj spolupráce knihoven; • společné výstavy, konference; - realizace projektů, výtvarných soutěží. Naplňované cíle: • zjišťování stavu ohrožení 48 infekčními nemocemi a akutními případy infekcí dýchacích cest; • hledání zdrojů onemocnění; přijetí „Prohlášení o ochraně a podpoře veřejného zdraví“. Předpokládané cíle (r. 2004): - předávání vědomostí o sousedních zemích; - aktivizace spolupráce v oblasti vzdělávání z hlediska celoživotního učení. Předpokládané cíle (r. 1999): - shromažďování knižního fondu, - zajištění přímých kontaktů. Předpokládané cíle (r. 1999): • zmapování stavu zdraví v ERN, výměna informací o kvalitě vod ke koupání; monitoring a pravidelné hlášení onemocnění. • přijetí „Prohlášení o ochraně a podpoře veřejného zdraví“; • pokračování v dosavadních aktivitách. Priority: - digitální propojení německých, polských a českých kulturních historických fondů; - publikace věnované různým aspektům kultury příhraničního území. Priority: • vytvoření přeshraničního vzdělávacího prostoru; • kvalitativní rozvoj a profesionalizace vzdělávání: sjednocená nabídka získávání kvalifikací učitelů; společné vzdělávací programy podpořené certifikáty; • zpřístupnění a poskytování služeb pro podporu partnerů; • tvoření institucionálních rámců pro společné profesionální řízení integrovaného vzdělávacího systému; zdůrazňování omezení v projektech EU v realizaci aktivit skupiny: omezený čas a složité financování; • přizpůsobení odborného vzdělávání skutečným potřebám regionu (Euroregionu). Priority: 128 Akademické koordinační středisko ERN Zdravotnické záchranné služby Naplňované cíle: • cvičení; • prohlubování znalostí o legislativních řešeních; • školení a kurzy. Naplňované cíle: • ACC - koordinace vzdělávací, vědecké a výzkumné činnosti zařízení nacházejících se v ERN (sekce: ochrana životního prostředí, hospodářství, technika, komunikace, vzdělávání, zdravotnictví, kultura, historie); • zřizování výukových zařízení; • pořádání sympozií, konferencí; • podpora výměny zaměstnanců a studentů; • vydávání časopisu; • Univerzita Nisa. Předpokládané cíle (r. 2008): • vytvoření soudržného (přeshraničního) systému přednemocniční lékařské pomoci; • zlepšení přednemocniční péče; • koordinace a řízení složek ZZS. Předpokládané cíle (r. 1992): • postupná integrace vědeckých kruhů; • vytváření vědeckého, kulturního a hospodářského potenciálu regionu; • zaměření reforem a investic na klíčové oblasti budování společnosti založené na vědomostech; • tvoření celoživotního vzdělávání; budování evropského vysokoškolského prostoru. • pokračování: koordinace vzdělávací, vědecké a výzkumné činnosti zařízení nacházejících se v ERN. Priority: • vytvoření společného školícího systému zdravotnických záchranných služeb působících na území ERN; • zpracování koncepce společného školícího střediska; • zpracování koncepce zimních závodů. Priority: 129 KARPACZ 2011 20 Jahre der Grenzüberschreitenden Zusammenarbeit in der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa INHALTVERZEICHNIS: M irosław Zdulski • Vorwort........................................................................................................ 133 Christoph S churr • Wald - lebendiger Austausch im grünen Teil der Euroregion Neisse............................................................................................................ 137 Jaroslav Hrádek • Saubere Neisse............................................................................................ 140 Zbigniew Jakiel • Straßenverkehr............................................................................................... 144 Maciej G ałęski • Bahnverkehr in der Euroregion Neisse................................................... 148 Holm Grosse • Die Euroregion Neisse-Nisa-Nysa auf dem Weg zum gemeinsamen Wirtschaftsraum und der Beitrag der EUREX Wirtschaft.............................................................................................................. 150 Wolfgang M ichel • Tourismus der Euroregion Neisse....................................................... 155 Mariusz Winzeler • Geschichte.................................................................................................. 157 Jacek Jakubiec • Denkmalschutz - eine wichtige Priorität der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa....................................................................................... 161 Maciej G ałęski • 20 Jahre Gefahrenschutz, Entgegenwirken den und Beseitigung von Katastrophenfolgen im Dreiländereck Deutschlands, Tschechiens und Polens........................................................................... 164 Ines Fabisch • Chancengleichheit.............................................................................................. 169 Sławomir Banaszak • Statistik..................................................................................................... 172 Regina G ellrich • Bildung: Stand und Perspektiven.......................................................... 175 Bärbel Wienrich, Blanka Konvalinková • Bibliotheken...................................................... 178 Vladimír Valenta • Öffentliche Gesundheit........................................................................... 182 Bartosz Komeda • Gesundheitsrettungsdienst.................................................................... 185 Helena Neumannová • Die Zusammenarbeit der Hochschulen in der Euroregion Neisse im Rahmen des akademischen Koordinierungszentrums in der ERN (ACC) und ihre Perspektiven....................... 188 M irosław Zdulski • Zusammenfassung der Workshops .................................................. 191 Vorwort Die Publikation mit dem Titel „20 Jahre der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit in der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa“ hat einen besonderen Charakter. Sie enthält Beiträge von Personen, die sich aktiv für die grenzübergreifende Zusammenarbeit im Rahmen der Expertengruppen einsetzen. Die Erfassung und Vorbereitung waren möglich dank dem durch die Euroregion realisierten Projekt „Internationaler grenzübergreifender Workshop“. Selbstverständlich ist sowohl der Umfang als auch der Charakter der Beiträge differenziert. Es ist daher notwendig, ein breiteres Spektrum darzustellen. Die Idee der Gründung der Euroregion im Dreiländereck: Polen, Deutschland und damals noch der Tschechoslowakei keimte um die Jahreswende 1990/1991 in politischen, wirtschaftlichen und wissenschaftlichen Kreisen in Zittau. Seit Beginn hatte die Euroregion Selbstverwaltungscharakter und genoss die Unterstützung des Präsidenten von Liberec, Jiři Drda, des Landrats von Zittau, Heinz Eggert und des Woiwoden von Jelenia Góra, Jerzy Nalichowski. Nach Gesprächen und Beratungen unterzeichneten die drei Parteien am 14. Mai 1991 die Kooperationserklärung über die grenz- 134 übergreifende Partnerschaft, und wenige Tage später, am 23. Mai 1991, fand in Zittau die Initialkonferenz „Dreiländereck“ statt, über welche die Schirmherrschaft die Staatspräsidenten der drei Länder Václav Havel, Lech Wałęsa und Richard von Weizsäcker übernahmen. Es wurde eine erste Vereinbarung über die Gründung der „Euroregion Dreiländereck“ getroffen (auf diesen Namen verzichtete man später und ersetzte ihn mit der Bezeichnung Euroregion Neisse-NisaNysa) und ein Memorandum zur Bestimmung von weiteren Handlungsrichtungen verabschiedet. Im Juli 1991 wurde in Zittau das Koordinierungsbüro der Euroregion Neisse errichtet. Ähnliche Büros entstanden später in Liberec und Jelenia Góra. Im August des gleichen Jahres wurde auch der Entwurf für die Organisationsstruktur und die Satzung erarbeitet und die endgültige Frist für die Beschlussfassungen durch die Selbstverwaltungen über den Beitritt der sich bildenden Euroregion festgelegt. Am 21. Dezember 1991 fand in Zittau die erste Sitzung des Rates der Euroregion Neisse statt, die als Datum ihrer offiziellen Gründung gilt. Im nächsten Jahr nahm der Rat der Euroregion die erste Fassung der Rahmenvereinbarung über die Kooperation an, genehmigte den Handlungsplan und das Logo und fasste den Beschluss über die Mitgliedschaft in der Arbeitsgemeinschaft Europäische Grenzregionen (AGEG). Die Euroregion Neisse-Nisa-Nysa hat keine eigene Rechtssubjektivität im Sinne der Gesetze jedes Landes. Alle Organe arbeiten im Rahmen der Rechtsnormen ihrer Länder. Sie besteht zunächst aus folgenden Vereinen: Stowarzyszenie Gmin Polskich Euroregionu Nysa, Euroregion Nisa – zájmové sdruženi právnických osob und die Kommunalgemeinschaft Euroregion Neisse, Sektion BR Deutschland e. V. (jetzt „Euroregion Neisse e. V.). Die Mitgliedschaft der Gemeinden und Kreise ist interne Angelegenheit jeder Seite und bedarf keiner Zustimmung anderer Partner. Die Ziele und der Umfang der Kooperation der Mitglieder der Euroregion wurden in der genehmigten Rahmenvereinbarung bestimmt. Die damals wichtigsten Ziele waren: Unterstützung im Rahmen ihrer Möglichkeiten, insbesondere der Interessen der Gemeinden und Landkreise und der Bürger, die mit den regionalen Entwicklungszielen übereinstimmen, sowie Hilfe auf der Regionalebene in diesen Bereichen, die zum EU-Beitritt führen. Im Tätigkeitsbereich wurde festgelegt, zu fördern ist jegliche Entwicklung in der Grenzregion, insbesondere in folgenden Bereichen: - Raumordnung, Erhaltung und Verbesserung der Umwelt, - Erhöhung des Niveaus der wirtschaftlichen Entwicklung und Angleichung des Lebensstandards; - Errichtung und Anpassung der Infrastruktur an die grenzübergreifenden Bedürfnisse; - Mitwirkung bei Brandbekämpfung und Bekämpfung von Naturkatastrophen sowie Mitwirkung bei Notlagen; - kultureller Austausch und Schutz des gemeinsamen Kulturerbes; - Beeinflussung der Verbesserung der zwischenmenschlichen Beziehungen; - Zusammenarbeit im Bereich der humanitären und sozialen Tätigkeit; - Förderung der Tätigkeiten zur Entwicklung der öffentlichen Verkehrsmittel und des Tourismus in der Grenzregion; - Bearbeitung der Beschwerden von Bürgern bei grenzübergreifenden Fällen (Rahmenvereinbarungen zu 1994). Während der Konferenz in Zittau im Mai wurde auch die erste Liste der Prioritäten verfasst. Und zwar: Erhöhung der Anzahl von Grenzübergängen und Modernisierung der bestehenden Grenzübergänge, die eine Voraussetzung für die Entwicklung der Zusammenarbeit in der Grenzregion sind; Schaffung eines Systems der Informationsund Kommunikations-Infrastruktur; Knüpfen der wissenschaftlichen und kulturellen Zusammenarbeit zwischen den einzelnen Zentren auf dem Gebiet der Euroregion; Maßnahmen zur ökologischen Sanierung des Grenzgebiets; Erarbeitung einer komplexen, grenzübergreifenden Planung der regionalen Entwicklung; Integration der Bürger auf dem Grenzgebiet (Borys, Panansiewicz 1998, 54). An der Stelle ist der Punkt fünf einer besonderen Erörterung wert, denn die Erarbeitung der Entwicklungsstrategie war eine der 135 Voraussetzungen für die Beschaffung der EUFördermittel. Nach einer Ausschreibung des Sächsischen Ministeriums für Wirtschaft und Arbeit wurde die deutsche Firma GmbH Dornier zum Hauptausführer des Projekts gewählt. Sie bot die Kooperation auf der tschechischen Seite der Firma Saul aus Liberec, und auf der polnischen Seite Jeleniogórskie Biuro Planowania i Projektowania (dem Planungs- und Projektbüro Jelenia Góra) an. Der erste, diagnostische Teil der Studie, erschien im Dezember 1993, und der zweite, planungsbezogene Teil im Februar 1994 (Müller und andere 1993, 194). Obwohl die dort enthaltenen Prioritäten offiziell in der dritten Sitzung des Rates der Euroregion am 20.10.1993 genehmigt wurden, erweckte die Strategie als Ganzes Widerstand der tschechischen, polnischen sowie der deutschen Seite. Am meisten kontrovers war die Hierarchie der Zielsetzungen. Z. Przybyła (1994, 48) hat bei der Beurteilung dieses Dokuments betont, trotz offensichtlicher Richtigkeiten, wie: der Aufbau des Dokuments oder richtige Auswahl der Methoden, fehlen die Ergebnisse der Beratungen mit Selbstverwaltungen oder mit wissenschaftlichen Gremien, ungeachtet bleiben der Einfluss von Ballungsgebieten (Wrocław, Prag, Dresden), die Rolle des Banksystems, Hervorhebung der Arbeitsmarktstärken nur auf der deutschen Seite, Hervorhebung der Interessen nur der deutschen Seite, ohne die Interessen der polnischen Seite zu berücksichtigen (Bau einer Schnellstraße LiberecHradek-Zittau-Weissenberg) und Ähnliches. Aus der heutigen Sicht kann man sagen, die Strategie war eine Beschreibung vieler, vorgeschlagener Maßnahmen, von denen die meisten in den letzten 20 Jahren, jedoch nicht als Prioritäten, realisiert wurden. In den späteren Jahren wurde die Liste der Prioritäten mehrmals geändert. Zum ersten Mal erfolgte dies im Dezember 1996 während der Konferenz zum 5. Jubiläum und zum zweiten Mal anlässlich zehnjährigen Bestehens im Jahr 2002. Bei diesem letzten Mal wurden sechs Herausforderungen in den folgenden Bereichen genannt: Kommunikation, technische Infrastruktur, Umwelt, Entwicklung von Wirtschaft/ Tourismus, ländlichen Gebieten/ Forstwirtschaft und Humanressourcen. Die in Memoranden enthaltenen Aufgaben galten als Grundlage für die Tätigkeiten der Arbeitsgruppen. Die Idee zur Herausbildung trilateraler Strukturen kam bereits an der Initialkonferenz in Zittau zum Vorschein. Damals wurden sieben Arbeitsgruppen bestellt: 1. Energiewirtschaft und Umwelt, 2. Raumordnung, 3. Kultur, 4. Wirtschaft und Landwirtschaft, 5. Sicherheit, 6. Gesundheit und 7. Verwaltung. Zu Anfang ihres Bestehens waren sie nicht nur eine Ebene, sondern wie Jacek Jakubiec andeutet (2011, 25) <<selbstverständliches Feld für die Gegenüberstellung von Interessen, und manchmal für ein eigenartiges „Spiel um das Eigene” jeder Partei>>. Wesentliche Änderungen in der Tätigkeit wurden direkt vor dem EU-Beitritt Polens und Tschechiens vorgenommen. In der Sitzung des Rats der ERN in Miłków am 15. November 2003 wurden anstelle der keimenden und immer noch eher „bürgerlichen“ Arbeitsgruppen die so genannten euroregionalen Expertengruppen bestellt, die „EUREX“ genannt wurden (am häufigsten mit drei Personen von jeder Seite). Ihre Hauptaufgabe ist Handeln in gemeinschaftlichen Kategorien im Rahmen des jeweiligen Gebietes. Im Moment gibt es 16 solche EUREX und die Beiträge ihrer Vertreter sind in dieser Veröffentlichung enthalten. Mirosław Zdulski Literatur: Jakubiec J. (2011), Euroregion Nysa o sobie. Międzynarodowe Warsztaty Transgraniczne w Karpaczu, in: Nowiny Jeleniogórskie Nr. 46, vom 15.11. Borys T., Panansiewicz Z. (1998), Panorama euroregionów. Herausgabe 2, geändert, Juli. Przybyła Z. (1994), Koncepcja rozwoju gospodarczego dla ERN (próba oceny), w: Adamczuk F., Przybyła Z. [hsgb.], Euroregion Nysa. Trzy lata doświadczeń. Jelenia Góra. Zdulski Miorsław (2002), Polskie doswiadczenia we współpracy transgranicznej. Realizacja Funduszu Małych Projektów PHARE CBC. Jelenia Góra. Christoph S churr Wald - lebendiger Austausch im grünen Teil der Euroregion Neisse I. Rückblick: Die Wälder im Dreiländereck wurden durch Luftschadstoffe seit den 1970er Jahren massiv geschädigt. Besonders stark betroffen waren das Iser– und Riesengebirge in Polen und Tschechien, aber auch die Wälder in den Hochlagen des Zittauer Gebirges und im Neißetal wiesen gravierende Schäden auf. Folgen waren: o Schädigung und Absterben der Waldbestände, o starke Versauerung der Waldböden, o erhebliche Erschwernisse für die Wiederaufforstung, o Zerstörung des Landschaftsbildes, o Verschlechterung des Wasserhaushalts und weiterer ökologischer Funktionen der Waldlandschaft. Anlass für die Gründung der EUREX Wald war der Wunsch von Forstleuten und Naturschützern, sich über die Schäden gegenseitig zu informieren und bei deren Bewältigung zusammenzuarbeiten. Die Landräte auf sächsischer Seite wie auch die verantwortlichen Kommunalpolitiker in Polen und Tschechien ermöglichten durch ihre Unterstützung die Umsetzung dieses Wunsches. 138 In den ersten 10 Jahren der EUREX standen der Informationsaustausch über die ökologische Katastrophe und Projekte zur unmittelbaren Schadensbeseitigung im Vordergrund. Zu nennen sind hier z. B. der „Waldzustandsbericht der Euroregion Neisse“ von 1998, gemeinsame Exkursionen und Waldkonferenzen sowie Förderprojekte zur Generhaltung von Waldbäumen, insbesondere der autochthonen Fichte des Isergebirges, sowie zum Schutz der neu gepflanzten Kulturen im Isergebirge. Bedeutsam war ebenfalls die Kenntnis der Strukturen von Forstverwaltung und Naturschutz in den drei Ländern. Für diese wichtigen ersten Jahre der Zusammenarbeit stehen stellvertretend für viele die Namen Bałazy (PL), Malina und Ullmann (CR), Mannigel und Geyer (D). Von Anfang an befasste sich die EUREX auch mit Fragen des Naturschutzes im Wald, insbesondere der Erhaltung gefährdeter Ökosysteme und Arten. Dabei wurden kontroverse Auffassungen von Forstleuten und Naturschützern nicht ausgelassen. Denn offene, sachliche Information ist die Grundlage für gegenseitiges Verständnis. Informationen, Sachkunde und Verständnis sind die Grundlage für Lösungen. In der folgenden Phase stand die Vertiefung einzelner Themen, die für alle drei Seiten wichtig waren, im Vordergrund. Hier ist an die 1. Rotsteinkonferenz zum Thema „Bodenschutzkalkung“ im Jahr 2002 zu erinnern, wo dieses für die Sanierung der Wälder wichtige, aber kontroverse Thema wissenschaftlich und forstpraktisch auf hohem Niveau behandelt wurde. Die Ergebnisse sind in einem noch heute lesenswerten Tagungsband zusammengefasst. Zugleich rückte das Thema „Umweltbildung und Waldpädagogik“ stärker in den Fokus: Konsens bestand, daß in der Zukunft ökologische Fehlentwicklungen, wie sie im Dreiländereck stattgefunden hatten, nur durch Mitnahme der Bevölkerung, v.a. auch durch Information und Aufklärung von Kindern und Jugendlichen, zu vermeiden wären. In allen drei Ländern gibt es hier gute Ansätze, auch wenn Forst und Naturschutz dabei nicht immer zusammenarbeiten. Ferner wurde das Themenspektrum erwei- tert. Wir sprachen auch häufiger über normale Aufgaben der Forstwirtschaft, z. B. den Holzmarkt, die Pflege des Waldes oder den Waldumbau. II. Wo stehen wir heute? Die Wälder in der Euroregion sind wieder grün. Als deutscher Förster spreche ich meine ausdrückliche Hochachtung für diese beachtliche landeskulturelle Leistung gerade unserer polnischen und tschechischen Kollegen aus. Der Informationsaustausch der kurzen Wege unmittelbar in der Region läuft gut, auch zwischen den Arbeitsberatungen. Das hat sich z. B. nach dem Sturm „Kyrill“ im Januar 2007 bewährt, wo wir schnell und umkompliziert Informationen über das Ausmaß der Schäden und den Holzmarkt ausgetauscht haben. Neben vielen eigenen Aktivitäten im Bereich der Umweltbildung und forstlichen Öffentlichkeitsarbeit führen wir immer häufiger gemeinsame Veranstaltungen durch. Wertvoll ist dabei die Vorstellung der von Land zu Land unterschiedlichen Methoden und Vorgehensweisen, weil immer wieder innovative und spannende Ansätze dabei sind. 2011, das von den Vereinten Nationen ausgerufene Internationale Jahr der Wälder, ist für gemeinsame Aktivitäten ein guter Katalysator. Beispiele für Veranstaltungen, die 2011 bi– oder sogar trilateral durchgeführt wurden, sind: o gemeinsame Exkursion für die EU-Arbeitsgruppe für forstliches Vermehrungsgut (CR-PL-D), o Niederschlesisches Waldfest in Wroclaw am (PL-D), o Waldkonferenz zum Thema „Wie läuft die Zeit für Wald und Mensch“ auf Schloß Frydlant mit Eröffnung einer tschechisch-deutschen Ausstellung zu(CR-D), o Tag der Sachsen in Kamenz (D-PL), o Waldtage in Lwówek Śląski (PL-D). Allerdings erkennen wir auch einige Probleme und Handlungsbedarf für die Zukunft unserer EUREX-Gruppe. Diese sind zum einen inhaltlicher Art: o eine verstärkte wirtschaftliche Nutzung des Waldes, auch für die Energieversorgung, 139 steht zunehmend in Spannung mit der nachhaltigen Bewahrung und Entwicklung der Gemeinwohlleistungen des Waldes (z.B. Wasserhaushalt, Erholungsnutzung), o insbesondere im Umgang mit wertvollen Waldgebieten, z. B. des NATURA 2000 – Netzwerkes, bestehen unterschiedliche Auffassungen zwischen Forst und Naturschutz. Es handelt sich jedoch auch um Fragen der wechselseitigen Kommunikation und des Verständnisses: o unzureichende Sprachkenntnisse in den Muttersprachen der anderen Partner erschweren die Verständigung, o Änderungen der Verwaltungsorganisation (insbesondere eine deutsche Krankheit) sind Risiken für die Kontinuität der Gruppe, o so wichtig langjährige Wissensträger sind, so wichtig ist allerdings die Integration neuer Mitglieder. III. Wohin wollen wir gehen? • besseres Lernen und verstehen der Sprache der anderen Partner: wie stärken wir die Möglichkeiten und die Bereitschaft dazu? • Schaffung von Austauschmöglichkeiten zwischen den Ländern, um das Verständnis für die tägliche Arbeit zu verbessern: Wird das bei engen finanziellen und personellen Spielräumen möglich sein? • Aufrechterhaltung der Zusammenarbeit bei Umweltbildung und Waldpädagogik: Lassen sich die dafür nötigen Ressourcen bei Personal und Finanzen langfristig sichern? • Intensivierung der Zusammenarbeit bei konkreten Projekten mit Nutzen für die regulären Aufgaben, z. B. Hochwasserwarnsystem, Waldbrandüberwachung, Monitoring von Wald– und Wildschäden: Werden wir den langen Atem für die umfangreichen Projektanträge haben? Werden wir es schaffen, trilaterale Projekte hinzuzubekommen? • Aufgreifen neuer Themenfelder aus internationalen Prozessen, z. B. einer neuen Positionierung der Forstwirtschaft als Vermittler vielfältiger wirtschaftlicher, ökologischer, sozialer und kultureller Aktivitäten: Können wir dafür notwendige Freiräume und Experimentierfelder erlangen? • Erkundung neuer Möglichkeiten zur Finanzierung sozialer, ökologischer und kultureller Leistungen des Waldes, z. B. Erholung und Tourismus, Naturschutz: Wird es möglich sein, die vielen Bedenken gemeinsam mit neuen Ansätzen zu überwinden? • Nachdenken über gemeinsame Schritte der beruflichen Qualifikationen für die Waldbewirtschaftung: Können wir mehr miteinander und voneinander lernen? Zum Schluß ein Zitat des 1. Beigeordneten des Landratsamtes Bautzen, Herrn Dr. Wolfram Leunert, bei der Begrüßung der EUArbeitsgruppe über forstliches Vermehrungsgut im Juni 2011, die unsere Zusammenarbeit in der Euroregion Neisse erlebt hat: „Wir können heute in unserer Region voller stolz sagen, dass Grenzen nicht länger Hindernisse für das gegenseitige Verstehen sind. Statt dessen schenken sie uns die Chance, Vertrauen und Verständnis zwischen Europäern aufzubauen.“ Jaroslav Hrádek Saubere Neisse Die Gruppe entstand 1994 in der ersten in- ternationalen Konferenz „Saubere Neisse“ in Zgorzelec. Die Mitglieder der Gruppe sind Vertreter von territorialer Selbstverwaltung, von staatlichen Behörden (Ämtern, die wasserrechtliche Genehmigungen erteilen), Institutionen der Wasserwirtschaft (Verwalter von Flüssen, Wasserwerken und Kanalisation), der Euroregion sowie von gemeinnützigen Nichtregierungsorganisationen. Die Arbeitstreffen finden zwei bis fünfmal im Jahr im Wechsel in den jeweiligen Ländern der Euroregion Neisse statt. Inhaltliche Bereiche der Aktivitäten der Arbeitsgruppe: – Wasserqualität in der Lausitzer Neiße, – Hochwasserschutz und Meldesystem bei störungsbedingten Verunreinigungen des Gewässers der Lausitzer Neiße, – natürlicher Fischbestand des Flusses – Überwachung, Maßnahmen, – Bekämpfung invasiver Neophyten an den Gewässern, – Öffentlichkeitsarbeit. Wasserqualität in der Lausitzer Neisse Die Schwerpunkte der Aktivitäten der EUREX Saubere Neisse war Förderung der Errichtung von Kläranlagen und Abwässersystemen in Kommunen, indem die durch Kommunen beantragten Projekte auf grenzübergreifende Auswirkungen und potentielle EU- 141 Mitfinanzierung beurteilt wurden. Tätigkeiten, beruhend auf Errichtung oder Wiederaufbau der Kläranlagen sowie Vergrößerung der Zahl der an die Kläranlagen angeschlossenen Städte führen zur allgemeinen Reduktion der Verunreinigungen im Fluss, und was damit zusammenhängt zur Verbesserung der Umwelt. Dadurch ist es möglich, die Lausitzer Neiße zur Erholung, zum Sporttreiben und nach Aufbereitung zur Versorgung der Städte mit Trinkwasser zu nutzen. Es sind hier realisierte Projekte zum Bau der Abwässersysteme und Kläranlagen in den Kommunen Rumburk – Seifenesdorf – Varnsdorf, Lückendorf – Petrovice sowie Pieńsk/Deschka hervorzuheben. Unter weiteren Projekten sind folgende zu nennen: Abwassersammler und Kläranlage für Jablonec nad Nisou und Liberec, Kläranlagen in Chrastava, Hrádek n.N., Frýdlant, Nove Město pod Smrkem, Hejnice, und auf der deutschen Seite insgesamt 34 Kläranlagen (Reichenbach, Rietschen, Zittau, Weißkeißel, Görlitz u. a.), auf der polnischen Seite in Zgorzelec, Lubań, Zawidów, Bogatynia und ein Projekt im Einzugsgebiet von Fluss Czerwona Woda. Seit 2003 konzentrierte sich die Aktivität der Gruppe hauptsächlich auf Erteilung von Informationen bezüglich der EUWasserrahmenrichtlinie (2000/60/EEC) mit besonderer Berücksichtigung der Folgen der Einführung dieser Richtlinie für die Gemeinden in der Region. Zu diesem Thema wurden Workshops (in Görlitz und in Liberec) organisiert. Die Annahme der Richtlinie bedeutet höhere Anforderungen bezüglich der Qualität vom Abwasser (Verbesserung der funktionsfähigen Kläranlagen) und weitere Verbesserung des Kanalisationsnetzes in den Gemeinden. Hochwasserschutz In den letzten 15 Jahren litt die Region häufig unter Hochwasserschäden bei Bewohnern, Gemeinden, dem Staatshaushalt und Unternehmern. Aus der Initiative der Mitglieder der Arbeitsgruppe wurde ein gemeinsames Hochwassermeldesystem erarbeitet, welches anfänglich darauf beruhte, dass die staatlichen Feuerwehrer in Liberec, in Lubań und Zittau Informationen mittels Fax geschickt haben. Dieses System der direkten grenzübergreifenden Verbindung erwies sich bei dem Hochwasser 1997 und in den folgenden Jahren (2002) als sehr nützlich. Infolge der Entwicklung von Informationstechnologien (das Internet), wurde das System nach und nach verbessert und ausgebaut, beispielsweise um Übertragung von Informationen über Störungen, die die Wasserqualität in der Lausitzer Neiße und in ihren Nebenflüssen beeinträchtigen können. Das plötzliche Hochwasser im August 2010 deutet auf die Notwendigkeit der weiteren Verbesserung des Meldesystems sowie auf Anknüpfung einer engeren Zusammenarbeit mit der Arbeitsgruppe EUREX – Krisenmanagement hin. Im Rahmen der polnisch-tschechischen Zusammenarbeit leistete die Gruppe einen wesentlichen Beitrag zur Begrenzung des Eintrags des trüben Wassers von den Halden des Tagebaus Turów auf die Gebiete der Gemeinde Višňová bei starkem Regen oder bei Hochwasser. Die Überwachung des natürlichen Fischbestands in der Lausitzer Neiße und ihren Nebenflüssen. Nach der anfänglichen Überwachung des Fischbestandes in der Lausitzer Neiße auf dem Gebiet der tschechischen Republik, die in den Jahren 1994-95 durchgeführt wurde, wurde die Lausitzer Neiße 1999-2001 im Rahmen eines gemeinsamen tschechisch-deutschen Projektes auf die erneute Besiedlung mit den benthischen Lebewesen und Fischen geprüft. Überwacht wurden auch grundlegende chemische Eigenschaften des Wassers sowie das Vorhandensein von giftigen Substanzen in den Flussablagerungen sowie im Muskelgewebe von Fischen. Einer detaillierten Untersuchung unterlagen die Geschwindigkeit der Erneuerung einer Fischgesellschaft auf Gattungen als auch auf andere Populationsparameter (Dichte, Anstiegseigenschaften, usw.). Nach den 142 Untersuchungen wurden 32 Fischgattungen nachweislich festgestellt, Vorschläge für weitere Sanierungsmaßnahmen zur Verbesserung der Lebensverhältnisse für Fische und wirbellose Tiere (Abschaffung von Migrationsbarierren sowie Register der Verschmutzungsquellen) erarbeitet. Die Untersuchungen haben die Zweckmäßigkeit und die hohe Effizienz der kommunalen Kläranlagen nachgewiesen, die im letzten Jahrzehnt des 20. Jahrhunderts im Einzugsgebiet der Lausitzer Neiße auf dem Gebiet aller drei Länder errichtet wurden. Ein anderes Ergebnis der Untersuchung war große Sensibilität des entstehenden Ökosystems auf lokale und vorübergehende Wasserverunreinigungen, die auf Störungen und nicht fachmännisch gesicherte Stillstandszeiten der Kläranlagen zurückzuführen sind. Im Jahre 2004 hat sich die Gruppe auf die Prüfung der Durchlässigkeit von Flüssen für die Lachsfische auf dem Gebiet Polens und Deutschlands konzentriert. Von insgesamt 42 Wehren gibt es nur an 21 Fischtreppen. Erzielung der Durchlässigkeit der Lausitzer Neiße auf der ganzen Länge ist innerhalb von 10 Jahren vorgesehen. Durchgeführt wurden der Umbau des Walzwehrs in Zittau als auch die Errichtung einer Fischtreppe, um Wanderungen von Fischen flussaufwärts, also auch aufs Gebiet Tschechiens zu ermöglichen. Bekämpfung invasiver Neophyten an den Gewässern des Einzugsgebietes der Lausitzer Neiße. Im Rahmen der Arbeitsgruppe werden auch Projekte zur Überwachung und Bekämpfung invasiver Neophyten im Einzugsgebiet der Lausitzer Neiße (Riesen-Bärenklau Heracleum mantegazzianum und Staudenknöteriche – Reynoutria sp, Schlitzblättrige Sonnenhut – Rudbeckia laciniata, drüsiges Springkraut – Impatiens glandulifera u.a.) gefördert. Wegen verschiedener Bekämpfungsmethoden und zur Vorbeugung des Befalls in den einzelnen Lädern, lässt sich das Vorhandensein dieser Pflanzen in der Region nach wie vor nicht völlig begrenzen. Zur erfolg- reichen Lösung dieses Problems soll ein innovatives, internationales und interdisziplinäres Konzept der Aufrechterhaltung der nachhaltigen biologischen Differenziertheit im Einzugsgebiet der Lausitzer Neiße erarbeitet werden. Öffentlichkeitsarbeit. Ein Vorteil für die Einwohner der Region ist Veranstaltung der internationalen Konferenzen „Saubere Neisse“, die durch Pressemitteilungen und bleibenden Konferenzmaterialien unterstützt werden. Bis dahin fanden insgesamt acht Konferenzen statt: Zgorzelec (1994), Görlitz (1995), Liberec (1997), Piechowice (1999), St. Marienthal (2002), Liberec (2004), Piechowice (2004) und Oybin (2010). Außerdem erfolgten auch thematische Arbeitstreffen – Workshops über Ergebnisse der Überwachung des Fischbestandes der Lausitzer Neiße (zweimal in Deutschland, einmal in Tschechien), Anwendung des Geoinformationssystems zur Dokumentierung des Zustandes des Einzugsgebietes der Lausitzer Neiße (Zittau, Liberec), Realisierung der EUWasserrahmenrichtlinie 2000/60/EEC (Liberec 2003, Görlitz 2003) und Bekämpfung von invasiven Neophyten (Zittau 2008). Im Rahmen der Tätigkeit wurden die Publikation herausgegeben: Ein Fluss – Drei Länder – Ein Ziel Touristische Erschließung der Lausitzer Neiße Bei der Betrachtung der Lausitzer Neiße als eine wichtige biologische Straße ist bei Realisierung von touristischen Vorhaben besonders auf ihren maximalen Schutz zu achten. Die touristische Erschließung der Lausitzer Neiße wird seit 2000 mit einer Veranstaltung Botschaften Neisse (Begrüßungen von Bürgermeistern der die Neisse entlang gelegenen Gemeinden, die zu den polnischen und deutschen Bürgermeistern von der Quelle der Lausitzer Neiße bis zum Dreiländereck mit einem Schiff gefahren werden) unterstützt. Die wichtigste Veranstaltung war die 2002 organisierte und mit Bürgermeistern der Neisse entlang zu oder gelegenen Städte abgestimmte Expedition Neisse. Der Projektgegenstand war eine so genannte „Wasserstaffel“ über den Fluss Lausitzer Neiße, die eine Botschaft des reinen Wassers von der Flussquelle bis zur Oder und eine Botschaft der Freundschaft und der Zusammenarbeit zwischen den Bewohnern der Gemeinden und Völkern entlang der Lausitzer Neiße trug. Das Flaggschiff fuhr das Mädchen „Neisse“, die als Symbol der Botschaft einen Baum aus dem Isergebirge trug – einen Staffelstab, an den die Vertreter der einzelnen Städte ihre Schleifen banden und mit ihren Unterschriften und dem Inhalt eines Begleitschreibens die Idee der Botschaft unterstützten. Seit 2001 wird auf der Strecke Proseč nad Nisou – Hrádek nad Nisou (Freibad Kristýna) der Marathon Neisse veranstaltet. Perspektiven der Tätigkeit der EUREX Saubere Neisse. In den nächsten Jahren werden folgende Vorhaben zum Fokus der Arbeitsgruppe: – Mitwirkung bei der Erarbeitung des Konzeptes der Entsorgung von Abwasser in allen auf dem Einzugsgebiet gelegenen Gemeinden und Möglichkeiten der Konzeptsrealisierung je nach verfügbarer Ausrüstung. - Hilfe bei der Durchführung von – – – – – – Kontrollen aller direkten und indirekten Verschmutzungsquellen sowie Maßnahmen zur Verbesserung der Wasserqualität bei Berücksichtigung des Zustandes der verfügbaren Ausrüstung. Zusammenarbeit bei der Erstellung einer ökologisch nicht belasteten Uferregion; Weitere Verbesserung des gemeinsamen Meldesystems über Hochwasser und Störungen an den Flüssen des Einzugsgebietes; Fortsetzung des Projektes zur Bekämpfung von Neophyten, welches für weitere drei Jahre im Rahmen des Programms Ziel 3 2010 genehmigt wurde, mehrmalige Überprüfung der Entwicklung der Ichthyozönose in der Lausitzer Neiße und ihren wichtigen Nebenflüssen Einbeziehung der Institutionen, Nutzer, kommunaler Behörden und Gemeinden aus dem Einzugsgebiet der Lausitzer Neiße in die Umsetzung der Programme zur allgemeinen Verbesserung der Umwelt in der Region, Veranstaltung von Konferenzen „Saubere Neisse“ alle drei Jahre sowie von Beratungen der EUREX mindestens dreimal im Jahr. Zbigniew Jakiel Strassenverkehr D ie Arbeitsgruppe, anschließend Eurex „Straßenverkehr”, wurde in der ersten Sitzung des Rates der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa am 21.12.1991 gegründet. Der Gruppe wurde die Bezeichnung „Regionalplanung, Infrastruktur, Verkehr“ verliehen. Dann wurde sie zu „Regionalplanung, Infrastruktur und Verkehr“, und später zum „Straßenverkehr“ umbenannt. Die Namensänderungen waren auf allmähliche Spezialisierung dieses Gremiums zurückzuführen und waren mit Aussonderung der Fragen aus dem Bereich Tourismus, Bahnverkehr, Regionalplanung verbunden. Auf die heutige Spezialisierung hatte auch der Schengener Beitritt Tschechiens und Polens einen Einfluss, denn in den Jahren 1991-2007 machten die Grenzübergänge die Schwerpunkte aus. Die Handlungsprinzipien der Gruppe „Straßenverkehr“ wurden in der dritten Sitzung des Rates am 24.10.1992 festgelegt. Die ersten Vorsitzenden waren: Christian Neumann aus Deutschland, Stanislava Jakesova aus Tschechien und Jerzy Bucki aus Polen. Über die Jahre haben sich viele Personen als Vertreter zahlreicher Institutionen eingesetzt, und jetzt sind die Leader der Gruppe Michael Hiltscher aus Deutschland, Stanislava Jakesova aus Tschechien und Zbigniew Jakiel aus Polen. Unter den wichtigsten Einheiten, die sich an den Arbeiten der EUREX beteiligen, sind: von der deutschen Seite Städte, Kreise und Landesbehörden Sachsens, von der tschechischen Seite Kraj Liberecki und von der polnischen Seite Kreise und Gemeinden sowie das Marschallamt der Woiwodschaft Niederschlesien. Es ist zu betonen, innerhalb von diesen 20 Jahren des Bestehens der Gruppe wurden in den Ländern Verwaltungsreformen durchgeführt, was in der Zusammensetzung der Gruppe 145 und in der Thematik der realisierten initiativen Widerspiegelung fand. Die ersten Jahre waren hauptsächlich mit der Erarbeitung einer neuen Betrachtungsweise der Straßen verbunden, die bis dahin in den Randgebieten Polens, Tschechiens und Deutschlands verliefen. Das Dreiländereck war verkehrsmäßig nicht stark entwickelt. Die Entstehung der Euroregion erlaubte es, diesen Zustand zu ändern. Das Ergebnis der Betrachtung der Euroregion als ein gemeinsames Gebiet ließ eine neue Vorstellung dieses Gebietes in der verkehrsbezogenen Hinsicht entwickeln. Obwohl die Grenzübergänge immer noch eine tatsächliche Hürde waren, wurde das Gebiet der Euroregion Neisse nach und nach verkehrsmäßig immer zugänglicher. Ein sehr wichtiges Element waren die Fördermittel. Die deutsche Seite konnte diese Mittel früher beanspruchen (Programm Interreg), und auf der polnischen und tschechischen Seite wurden die Straßeninvestitionen um die Hälfte der neunziger Jahre begonnen (Programm Phare CBC). In den weiteren Jahren wurden sehr viele Vorhaben im Bereich Straßenbau und Brückenbau sowie Errichtung von Grenzübergängen realisiert. Außer den internationalen Verkehrswegen wurden auch zahlreiche Vorhaben in jedem Land auf den jeweils wichtigen Verkehrswegen realisiert. Bei den Grenzübergängen ist Zusammenarbeit mit Regierungsbehörden, darunter Regierungsverwaltung, Grenzschutz oder Zollbehörden zu nennen. Die EUREX Straßenverkehr hat im großen Maße zur Flexibilisierung der Zollabfertigungen (z. B. kleiner Grenzverkehr, Erleichterungen für Schulen usw.) zur Errichtung mehrerer Grenzübergänge in diesem Teil Europas und zur Gestaltung einer neuen Kategorie und zwar der touristischen Grenzübergänge beigetragen. Wichtig sind auch geographische Verhältnisse, denn die Grenzen verlaufen sehr oft in Berggebieten und hier entlang der Lausitzer Neiße. Besonders schwierige Maßnahmen mussten an der deutsch-polnischen Grenze wegen der notwendigen Errichtung der Straßen– aber auch der Flussinfrastruktur ergriffen werden. Das Inkrafttreten des Schengener Abkommens im Dezember 2007 hatte zur Folge, dass die Grenzübergänge keine Priorität mehr waren, jedoch sind die Staatsgrenzen und Verwaltungsgrenzen geblieben, was mit bestimmten Investitionsvoraussetzungen, zum Beispiel mit diplomatischen Voraussetzungen zusammenhängt. 20 jähriges Bestehen der Euroregion NeisseNisa-Nysa bedeutet auch sehr viele Initiativen von EUREX Straßenverkehr. Es wurden viele wichtige Konferenzen veranstaltet. Die erste Verkehrskonferenz fand 1994 in Lubawka auf der polnischen Seite, und die letzte 2010 in Liberec in Tschechien statt. Die Konferenzen galten als wichtige Ebenen zum Information– und Erfahrungsaustausch, auch deswegen, dass die Teilnehmer außer den Mitgliedern von EUREX auch Vertreter vieler kompetenter Träger waren. Die in den Konferenzen erarbeiteten Ideen konnten breiter vorgestellt werden, es ist sehr oft gelungen, ein bestimmtes Vorhaben in die Pläne oder in Prioritäten verschiedener Träger aufzunehmen. Die zwei letzten Konferenzen verlagerten ihre Schwerpunkte eher auf die grenzübergreifende Beförderung, als auf Investitionen, und obwohl die Thematik des Bahnverkehrs ausgesondert wurde, stehen die Fragen der Bahn auch in der Thematik der Konferenzen. Zum wichtigsten raumordnungsbezogenen Ergebnis der EUREX wurde „Das Konzept der Verkehrsentwicklung“, das durch die polnische Seite in Kooperation mit den anderen Seiten 2000 erarbeitet hatte. Seither wird alle paar Jahre die bilaterale Karte der Straßeninvestitionen aktualisiert. Im Moment wird an der Aktualisierung der Liste der Straßenprioritäten gearbeitet. Dieses Konzept bestimmt die so genannten räumlichen Anordnungen der Straßen. Das sind: a) auf der deutschen Seite Die grundlegende räumliche Anordnung der Straßen im deutschen Teil der Euroregion Neisse verbindet sich mit überregionalen EntwicklungsVerkehrsachsen, welche im Plan der regionalen Entwicklung Sachsens genannt wurden. - überregionale Entwicklungs– und Verkehrsachsen (Dresden-Berlin, DresdenHoyerswerda-Cottbus-Berlin, Dresden- 146 Wrocław, Liberec-Zittau-Bautzen-Berlin) regionale Entwicklungs- und Verkehrsachsen (Leipzig - Hoyerswerda, Hoyerswerda Senftenberg, Neuestadt / Sa - Bischofswerda, Löbau - Görlitz, Bautzen - Sohland, Weißenberg - Rumburk, Radeburg - Radeberg) - sonstige wichtige regionale Achsen (Hoyerswerda - Bad Muskau, Großenhain Bautzen, Bautzen - Bad Muskau, Weißwasser - Spremberg, Rothenburg - Hoyerswerda, Dresden - Grosshartau b) auf der tschechischen Seite Der tschechische Teil der Euroregion ist zwischen zwei internationalen Korridoren der geplanten Autobahnen der Tschechischen Republik gelegen. D8 (Prag – Dresden) i D11 (Prag-LubawkaSzczecin). Das grundlegende Verkehrsnetz dieses Gebiets machen folgende Straßen aus: - R 10 (Prag-Trutnov-Harrachov - R 35 (Hradec Kralove-Liberec-Hradek nad Nisou - I/6 (Radelsky Mlyn-Jablonec nad Nisou) - I/9 (Melnik-Ceska Lipa-Rumburk) - I/13 (Decin-Novy Bor-Liberec-Habartice) - I/14 (Liberec-Tanvald-Korenov-Jablonec nad Jizerou-Trutnov - I/15 (Litomerice-Zahradky) - I/16 (Jicin-Trutnov) - I/35 Mlada Boleslav-Jestrebi c) auf der polnischen Seite Die polnischen Gebiete der Euroregion Neisse sind im nördlichen Teil im Verkehrskorridor (III Paneuropäischer Verkehrskorridor) gestützt, auf den Autobahnen A4 oder 12. Der östliche Teil verläuft mit der geplanten Autobahn (eventuell Schnellstraße) Szczecin-Lubawka A 3 (S3). Mit diesen Korridoren ist das grundlegende Verkehrssystem verbunden, welches folgende Straßen ausmachen: - Autobahn A 4 (Zgorzelec-Wrocław) - Nr. 3 (Bolków-Jelenia Góra-Jakuszyce) - Nr. 4 (Zgorzelec-Bolesłwiec) - Nr. 5 (Bolków-Wrocław) - Nr. 12 (Olszyna/Forst-Bolesławiec-Wrocław) - Nr. 356 (Zgorzelec-Lubań-Jelenia Góra) - Nr. 371 (Bolków-Lubawka) Alle drei Seiten der Euroregion Neisse ergän- zen die hier beschriebenen Verkehrsachsen mit zusätzlichen Verkehrssystemen. Ein verkehrsrelevantes Element sind auch die Lösungen im Dreiländereck. Hradek-Bogatynia (Sieniawka)Zittau. Diese schon 1991 injizierte Strecke ist im Moment in der Realisierungsphase. Die polnische Seite nimmt dieses Gebiet breiter mit der Strecke von Zgorzelec, die tschechische von Liberec und die deutsche von Görlitz und Bautzen wahr. Aktivitäten in den Jahren 1991-2000 und 2001-2011. Auf der deutschen Seite: nach und nach in Betrieb genommene Strecken der Autobahn Dresden-Ludwigsdorf, 1999 wurde die ganze Strecke in Betrieb genommen - Nord-West-Umgehung von Görlitz - Nord-Ost-Umgehung von Reichenbach - die Straßen entlang der Spree auf der Strecke Neustadt-Boxberg mit seiner Süd-Umgehung Außer diesen Straßenbauinvestitionen gab es auch Verbesserungen des technischen Zustandes von fast allen Bundes-, Landes– und Kreisstraßen, was zur Verbesserung des Verkehrs und zur Sicherheitssteigerung im deutschen Teil der Euroregion Neisse beigetragen hat. Auf der tschechischen Seite: Die Straßenbauarbeiten beruhten hauptsächlich auf Fahrbahninstandsetzungen von Hauptstraßen, und auch auf Abschluss oder Fortsetzung von Straßenbauarbeiten auf den folgenden Straßen: - R 35 - Nord-Umgehung von Novy Bor - Umbau des Verkehrssystems in Studanka - Umbau der Strecke um die Stausee Sous - Umgehung der Sandsteingrube in Horni Rasnice - Ost-Umgehung von Rumburk Auf der polnischen Seite: - In zwei Etappen wurde die Autobahnstrecke Zgorzelec-Krzyżowa (A4) gebaut. - die Umgehung von Bolesławiec - die Rampenbrücke und die Nord-Umgehung - 147 im Verlauf der Straße Nr. 3 Modernisierung von über 10 Straßenstrecken der Stadt Jelenia Góra - Umgehung ders Stausees Sosnówka - Modernisierung im Verlauf der Straße Nr. 359 Lubań-Miłoszów - Modernisierung in einem Abschnitt der Straße Nr. 371 Bolków-Lubawka - Ortsumgehung von Olszyna im Verlauf der Straße Jelenia Góra-Zgorzelec - Ortsumgehung von Radoniów auch im Verlauf der Straße - Instandsetzungen im Teil des Anschlusses Świeradów Zdrój-Szklarska Poręba - Straßeninstandsetzungen im Zusammenhang mit der Sicherheit auf Fahrradwegen in den Kreisen jeleniogórski und kamiennogórski - Modernisierung der Straßenstrecke Zgorzelec-Bogatynia Außer diesen Investitionen wurden auch Maßnahmen zur Verbesserung des technischen Zustandes von sehr vielen Kreisstraßen und Gemeindestraßen im polnischen Teil der Euroregion Neisse ergriffen. - Zusammenfassung und Schlussfolgerungen Die EUREX Straßenverkehr war die „Anstifterin“ für eine Vielzahl von Investitionsinitiativen, die die Verkehrsverhältnisse auf dem Gebiet der Euroregion Neisse grundsätzlich geändert haben. Dies war möglich dank der Anwendung eines Mechanismus, in dem EUREX zur universellen Ebene für die Suche nach Methoden der Erleichterung der Kommunikation zwischen den Gesellschaften im Dreiländereck wurde. Selbstverständlich haben weder EUREX noch die Euroregion die Straßenbauinvestitionen abgewickelt, das haben die von den Bauherren beauftragten Subjekte gemacht. Aber die Aktivität der Gruppe und das Vorhandensein einer Hilfsebene waren – bei der Unterstützung der zuständigen Subjekte – von entscheidender Bedeutung. Ähnlich verhält es sich mit den Finanzierungsquellen, insbesondere mit den Fördermitteln. Der Erfahrungsaustausch; die Anknüpfung der Partnerschaften oder sogar freundschaftliche Lösung von manchmal schweren Meinungsunterschieden waren Determinanten für effiziente Nutzung der EUMittel zur Verbesserung der Straßen. In dieser Hinsicht ist das Resümee des 20 jährigen Bestehens der Euroregion Neisse im Bereich des Straßenverkehrs oder z. B. der Grenzübergänge, sehr positiv. Gleichzeitig bleiben die Fragen von Straßen und Brücken eine dauerhafte, und in den Verhältnissen der grenzübergreifenden Zusammenarbeit sogar notwendige Aufgabe. Viele wichtige Initiativen sind in der Realisierungsphase, viele warten auf Investitionsmaßnahmen. Im Alltag der Euroregionen spielen neben dem Hauptfaktor der Abnutzung von Straßen, also der Zeit, noch außerordentliche Ereignisse eine Rolle, unter denen Hochwasser besonders destruktive Auswirkungen hat. Bei der Hochwassergefahr sind der Schutz von Menschen, Tieren, und Umwelt am wichtigsten… Schöden nach Katastrophen zu beseitigen ist schwer. Aus diesem Grunde sollten die Straßen in den folgenden Jahren immer noch eine Priorität für die Euroregion Neisse bleiben. Die Straßeninvestitionen müssen ihre Widerspiegelung in Förderprogrammen finden, und neben den allgemeinen Funktionen ist noch auf die Eigenart der Region hinzuweisen (Bergverhältnisse, Umweltschutz, Hochwassergefahr), aber vor allem auf die außerordentlich wichtige Aufgabe der Straßen, die nicht nur Verkehrsfunktionen erfüllen, sondern auch eine dauerhafte europäische Integration im deutsch-tschechisch-polnischen Grenzgebiet ermöglichen. Maciej Gałęski Bahnverkehr in der Euroregion Neisse Geschichtlich gesehen war die Bahn auf dem Gebiet der Euroregion Neisse immer das wichtigste Mittel im Durchgangs– und Lokalverkehr, sowohl bei Personen– als auch bei der Güterbeförderung. Die dynamische Entwicklung um die Wende des 19. und 20. Jahrhunderts ver- ursachte, dass sowohl das Bahnnetz als auch die Qualität der erbrachten Leistungen, inklusive der kurzen Reisezeiten, bis heute noch Respekt erwecken. Aus diesem Grunde ist der Wille zum Wiederaufbau des Bahnverkehrs, der über die Jahre der Trennung benachteiligt war, durchaus begründet. Daher wurde ein Projekt bereits zur Entstehung der Euroregion Neisse vor 20 Jahren zu einer Priorität, es hat die Bezeichnung „Ringbahn“ bekommen. Über die Jahre ist es 149 dank den großen Bemühungen vieler Träger gelungen, sie in Form der Wiederherstellung der Verbindung Szklarska Poręba – Harrachov zu verwirklichen. Früher wurden polnisch-deutsche und tschechisch-deutsche Verbindungen eröffnet. Es ist zu betonen, trotz offensichtlicher, konkreter Ergebnisse, gibt es noch eine ganze Menge zu tun, z. B. Verbesserung der externen Verbindungen auf der polnischen Seite mit Wrocław oder mit dem nördlichen Raum Polens, d. h. der so genannten Hochgeschwindigkeitsbahn, die in Dresden ein Ziel haben soll, oder vieles mehr. Während der Vorbereitung auf die Realisierung der obigen Aufgaben wurde eine ganze Reihe von Studien und Analysen erarbeitet. Es sind aktuelle Datenbanken entstanden und es wurden die wichtigsten Handlungsrichtungen für die Zukunft entwickelt. Über die Jahre sind hier folgende Hauptpartner zu nennen: auf der deutschen Seite die kommunale Gesellschaft ZVON, auf der polnischen Seite – Województwo Dolnośląskie, die Selbstverwaltungen, hauptsächlich auf der Kreisebene, sowie die Gesellschaften der polnischen Bahn PKP (Przewozy Regionalne und Polskie Linie Kolejowe), auf der tschechischen Seite – Liberecki kraj und die Tschechische Bahn. Seit letzter Zeit erfreut sich ein gemeinsames, trilaterales Vorhaben, – das EURO-NEISSETicket, – eines immer größeren Interesses. Es verbindet immer mehr Unternehmen, auch Busunternehmen. Mit dem Ticket kann man in der ganzen Euroregion reisen. Die Idee, die durch die EUREX Banh injiziert wurde, wird zum selbstständigen Vorhaben, welches eine neue Qualität herstellt – und ein interessantes Angebot für Einwohner und Touristen darstellt. In Zukunft werden sich die wichtigsten Handlungsrichtungen auf Bekräftigung des gemeinsamen Angebotes – auf das Ticket, auf Realisierung von Prioritäten in Verbindung mit Fortsetzung der Investitionsmaßnahmen auf den einzelnen Abschnitten, auf Monitoring des Personen– und Güterverkehrs sowie auf Förderung von konkreten Trägern konzentrieren, die die oben genannten Aufgaben realisieren. Holm Grosse Die Euroregion Neisse-Nisa-Nysa auf dem Weg zum gemeinsamem Wirtschaftsraum und der Beitrag der EUREX Wirtschaft 1. Ausgangssituation Naturgemäß befinden sich Grenzregionen in den Randlagen der Länder – in aller Regel mit spezifischen Merkmalen, die sowohl wirtschaftliche, politische als auch kulturell-soziale Bereiche tangieren. Diese Besonderheiten kann man als schwerwiegende Probleme betrachten, man kann aber auch durchaus die Sichtweise auf die Chancen fokussieren, die sich durch die multikulturelle Lebens– und Arbeitswelt ergeben. Damit kann eine Euroregion aus einer Randzone zu einem europäischen Lebensmittelpunkt werden. Für die Euroregion Neisse-Nisa-Nysa (ERN) kann man feststellen, dass in den vergangenen Jahren intensive Prozesse der Euroregionalisierung und grenzüberschreitenden Zusammenarbeit stattfanden. Zahlreiche Partnerschaften entstanden, die sowohl auf kulturell-sozialem Gebiet als auch im Bildungs– und Wirtschaftsbereich das Zusammenwachsen der Region spürbar unterstützen und befördern. Die direkten Kontakte zwischen den Menschen, wie sie etwa im Rahmen kleinerer 151 überschaubarer Projekte entstehen, sind von hoher Bedeutung für den deutsch-polnisch-tschechischen Grenzraum. Sie entfalten besonders intensive Effekte, wenn sie von der Basis, also den „Machern“ in der (Euro-) Region, getragen und erlebt werden. Entsprechende Aktivitäten der Unternehmen und ihrer Interessenvertreter aufzugreifen, zu begleiten und zu unterstützen, ist Hauptaufgabe der EUREX Wirtschaft. 2. Die Euroregion Neisse-Nisa-Nysa als Wirtschafts– und Ferienregion Mit einer Gesamtfläche von 13.254 km2 und über 1,5 Millionen Einwohnern stellt sich die Euroregion Neisse-Nisa-Nysa (ERN) dar und bietet mit 14 Universitäts– und Hochschuleinrichtungen beste Ausgangsbedingungen für innovative Forschungs– und Entwicklungsleistungen. Als abwechslungsreich, dynamisch und aufgeschlossen ist sie heute beschreibbar, die Region im Dreiländereck Deutschland – Polen – Tschechien. Sie wartet mit zahlreichen Besonderheiten und Markenzeichen auf. Durch die kulturelle Vielfalt sowie die gemeinsame Geschichte und Gegenwart von Sachsen, Böhmen, Schlesiern und Sorben und ihre Viersprachigkeit (deutsch, tschechisch, polnisch, sorbisch) hat sich hier an der Schnittstelle Europas, nach dessen „Wieder-Vereinigung“ in demokratischen Strukturen, eine sehr enge Kooperation herausgebildet, die sowohl im touristischen, als auch im kulturellen und wirtschaftlichen Bereich Vorteile mit sich bringt. Die Region stellt zudem die Brücke für das zusammenwachsende Europa – nicht zuletzt mit der Europastadt Görlitz/Zgorzelec – dar. Die (Euro-) Region punktet mit einer starken Hochschullandschaft als Bildungsstandort, aber auch mit zahlreichen kleinen und mittelständischen Unternehmen (KMU) sowie den wachsenden Schlüsselbranchen Maschinenbau und Metallindustrie, der besonderen Ausrichtung als Fahrzeugregion (Bahntechnik mit Projektierung und Bau von Straßen– und Stadtbahnen, Personenzügen sowie Güter– und Spezialwaggons; Automobilzulieferindustrie; Landmaschinenbau), der Kunststoff– und Textilindustrie, der Informationstechnologie sowie mit 2 Mio. Gästen und über 8 Mio. Übernachtungen im Jahr 2008 als eine der stärksten Ferienregionen in Polen, Sachsen und Tschechien. Darüber hinaus verfügt die ERN über eine hohe Lebens– und Freizeitqualität. Im Mittelpunkt steht die leistungsstarke (und arbeitsmarktwirksame) Wirtschaft, unterstützt von flexiblen Verwaltungen und effizienten Netzwerken. Zahlreiche Ansiedlungen von Unternehmen und Neugründungen von Betrieben heilen zum Teil die Wunden, die der Zusammenbruch bedeutender Wirtschaftszweige (Textil – Glas – Landmaschinenbau) zu Beginn der neunziger Jahre mit sich brachte. Im verarbeitenden Gewerbe existieren in der ERN derzeit 24.000 Unternehmen – die meisten davon sind klein– und mittelständische Betriebe. Der Maschinenbau, aber auch die Kunststofftechnik im deutschen Teil sowie die Glasindustrie in Tschechien und Polen haben sich zu Schlüsselbranchen der Region entwickelt. Die ERN gestaltet sich in Summe als Kern der Euro-Textil-Region, in der sich die traditionsbehaftete Textiltechnik wieder etabliert – mit hohem Innovationspotential und völlig neuartigen Produktentwicklungen. Überregional beliefern unter anderem auch die Unternehmen der Konsumgüterindustrie sowie der Ernährungswirtschaft ihre Kunden mit qualitativ hochwertigen Erzeugnissen. Bedeutende Unternehmensnetzwerke (auch länderübergreifend) sind entstanden, in denen die Kompetenzen gebündelt und weiterentwickelt, in denen gemeinsam Märkte erschlossen und Entwicklungstätigkeiten konzentriert werden. In Kooperation mit den regionalen Bildungs– und Forschungseinrichtungen und mit Unterstützung öffentlicher Träger und Verwaltungseinheiten werden die Innovationspotenziale der Partner genutzt, um kreativ Produkte zu gestalten und am Markt zu etablieren. Diese vernetzten Strukturen unter Nutzung des Know-hows jedes Einzelnen sollte in Zukunft verstärkt als Garant für die weitere positive Entwicklung des euroregionalen Wirtschaftsraumes genutzt werden. Internationalität und enge Zusammenarbeit 152 mit den Partnern aus Wirtschaft, Tourismus und Verwaltung der benachbarten Regionen in Polen und Tschechien sind tagtäglich gelebte Normalität. Davon zeugen gemeinsame Ausbildungsaktivitäten, grenzübergreifende Unternehmenskooperationen und vor allem der seit 2003 jährlich ausgetragene trinationale Preis „INNOVATION – Euroregion Neisse-Nisa-Nysa“. Er steht daher seit 2005 auch im Fokus der trinationalen Arbeit der EUREX Wirtschaft 3. Schwerpunkt der EUREX Wirtschaft: Der Preis INNOVATION Euroregion Neisse-Nisa-Nysa Bereits zum neunten Mal wird im Jahr 2011 in der deutsch-polnisch-tschechischen Euroregion Neisse-Nisa-Nysa der trinationale Innovationspreis INNOVATION in den Kategorien „BEST INNOVATION“, „BEST PARTNERSHIP“ und „BEST STUDENTS INNOVATION“ verliehen. In der Kategorie „BEST INNOVATION“ werden neuartige und wirtschaftlich erfolgreich am Markt platzierte Produkt– und Verfahrensentwicklungen ausgezeichnet. In der Kategorie „BEST PARTNERSHIP“ werden grenzübergreifende Kooperationsverbünde, die erfolgreich neuartige Produkte und Verfahren entwickeln, ausgezeichnet. In der Kategorie „BEST STUDENTS INNOVATION“ werden hervorragende studentische Innovationen für die Wirtschaft der Euroregion ausgezeichnet. Die Bewertung der Wettbewerbsanträge erfolgt auf der Grundlage der gemeinsam erarbeiteten Kriterien für die Kategorien. Kategorie Best Innovation: a. Innovationsgrad: - Beschreibung des Standes der Technik; - Beschreibung der Innovation im Produkt/ Verfahren im Vergleich zum Stand der Technik; - Realisierte Patentanmeldungen; b. Marktfähigkeit der Produkte und/oder Technologien: - Entwicklung der Umsatzzahlen nach der Einführung des Produktes/ Verfahren; - - Bereits akquiriertes Auftragsvolumen; Neuerschlossene Absatzmärkte (regional, national, international); c. Sicherung und/ oder Schaffung von neuen Arbeitsplätzen im Unternehmen: - Anzahl der mit der Einführung des neuen Produkte/ Verfahrens gesicherten Arbeitsplätze im Unternehmen; - Anzahl der neu bzw. zusätzlich geschaffenen Arbeitsplätze im Unternehmen am Standort in der Euroregion; d. Anwendung europäischer Umwelt– und Qualitätsstandards: - Benennung und Beschreibung von Umwelt– und Qualitätsstandards, die im Unternehmen angewendet werden - Informationen zu Planungen über die Einführung von Umwelt– und Qualitätsstandards im Unternehmen Kategorie Best Partnership: a. Partnership: - Beschreibung des Kooperationsgegenstandes; - Dauer der Kooperation; - Synergien der Kooperation; b. Wertumfang der Kooperation: - Entwicklung des Umsatzes seit Beginn der Kooperation; - Anteil am Gesamtumsatz; - Gemeinsame Innovationen (Produkte/ Verfahren); c. Sicherung und/ oder Schaffung von neuen Arbeitsplätzen: - Anzahl der mit der Kooperation gesicherten Arbeitsplätze bei den Kooperationspartnern - Anzahl der neu bzw. zusätzlich geschaffenen Arbeitsplätze bei den Kooperationspartnern am Standort in der Euroregion. Mit der Auszeichnung finden herausragende Erfolge kleiner und mittelständischer Unternehmen in der Entwicklung und Umsetzung neuer Produkte und Technologien, sowie grenzüberschreitende Kooperationen und studentische Innovationen im Dreiländereck Deutschland – Polen – Tschechien eine öffentliche Anerkennung. Der trinationale Innovationspreis zeugt aber 153 vor allem von dem enormen Entwicklungs– und Partnerschaftspotenzial der Region. Der in drei Kategorien ausgelobte Preis berücksichtigt sowohl marktplatzierte Produkt– und Verfahrensentwicklungen, besonders erfolgreiche Kooperationsverbünde als auch hervorragende studentische Innovationen für die Wirtschaft der ERN. Die Publizierung solcher best-practice-Beispiele dient zum einen der Motivation der Wettbewerbsteilnehmer, diese intensiven Kontakte weiter zu pflegen und auszubauen. Es soll damit aber auch ein „Motivationsschub“ für weitere Kooperationen erfolgen und der Aufbau von Projekten und Netzwerken unterstützt werden. Um die Wirtschaftskraft und Innovationsfähigkeit des gemeinsamen Wirtschaftsraums herauszustellen sowie auf eigene Erfolge aufmerksam zu machen, wird der Preis von vielen deutschen, polnischen und tschechischen Unternehmen wahrgenommen und als Marketinginstrument eingesetzt. Auch die Vorteile einer Geschäftstätigkeit oder Unternehmensansiedlung im Dreiländereck Sachsen – Polen – Tschechien werden verdeutlicht. 4. Humankapital und Fachkräfteentwicklung Die bedarfsgerechte Aus– und Weiterbildung von Fachkräften für die ERN ist als Grundvoraussetzung für das weitere Wirtschaftswachstum und zur Gestaltung einer jungen, dynamischen Region zu betrachten. Die gemeinsame Mobilisierung und Qualifizierung von Arbeitssuchenden ist dabei ebenso von Bedeutung wie die frühzeitige Nachwuchsrekrutierung durch zielgerichtete Berufsorientierung in den Schulen. Nicht zu vergessen sind die „Auswanderer“, die in zahlreichen Fällen gern in die ERN zurückkehren würden und mit ihren Kenntnissen die Entwicklungsprozesse unterstützen können. Als schwerste Vermittlungshemmnisse gelten immer noch die fehlende Sprachkompetenz und Verständigungsprobleme im Nachbarland. Gerade in diesem Bereich muss verstärkt auf die Ausprägung euroregionaler Kompetenzen geachtet werden, um die Menschen für den gemeinsamen Arbeitsmarkt der Euroregion fit zu machen. Bei den kulturellen, sozialen und sprachlichen Barrieren bedarf es noch ausreichend Zeit, um diese nachhaltig und flächendeckend zu überwinden. Aus diesem Grund bilden Partnerschaften im Bereich Kinder– und Jugendarbeit eine sehr wichtige Grundlage beim Zusammenwachsen der ERN. Bereits frühzeitig – also im Kindergarten– und Grundschulalter – sollen Begegnungen mit Kindern der anderen Länder die Verständigung miteinander und das Verständnis füreinander fördern. Dazu bereits bestehende Möglichkeiten sind in den nächsten Jahren noch auszubauen bzw. der Wirtschaft und den Bürgern der Euroregion bekannt(er) zu machen. 5. Ausblick: Aufgaben der EUREX Wirtschaft Die ERN bietet die Chance, die sich aus den nationalen „Grenzlagen“ ergebenden Nachteile zu kompensieren – durch die gemeinsame Nutzung von Ressourcen, die gemeinsame Produktforschung und die Erschließung von neuen Märkten. Durch die gezielte Entwicklung der euroregionalen Kompetenz bietet die Region die Möglichkeit der Gestaltung eines mehrsprachigen Lebensraumes, was sich im Kontext der weiteren Annäherung der europäischen Wirtschafts– und Lebensräume und dem verstärkten Agieren auf den Weltmärkten als Standortvorteil erweisen wird. Sprachkompetenz und interkulturelles Know-how werden zukünftig noch entscheidender als bisher Wirtschaftserfolge beeinflussen. Wichtig ist die Schaffung einer Strategie zur Schaffung eines gemeinsamen Wirtschafts– und Lebensraumes der ERN – über Ländergrenzen hinweg und mit einem klaren und unverwechselbaren Kompetenzprofil. Dieses sollte als gemeinsamer Handlungs– und Leitfaden die Basis für ein weiterhin abgestimmtes partnerschaftliches und vernetztes Denken und Handeln von Verwaltung, Wirtschaft, Politik und Verbänden 154 in Polen, Tschechien und Deutschland bei der Stabilisierung und Weiterentwicklung der Euroregion als Standort zum Investieren, Wohnen, Arbeiten, Leben und Erholen bilden. Hierbei kommt der EUREX Wirtschaft für die Zukunft eine große Aufgabe zu. Hauptziel ist die Verbesserung der Wettbewerbsfähigkeit der Euroregion durch: - die Fokussierung auf zentrale Handlungsbereiche, - die Definition der Schlüsselbranchen und ökonomischen Entwicklungskerne, in Verbindung mit führenden Unternehmen und unternehmerischen Netzwerken und die strategische Positionierung zu den Wachstumspolen und europäischen Wirtschaftszentren. Der Präsident der deutschen Seite der Euroregion und Landrat des Landkreises Görlitz, Bernd Lange, sagte in seiner Rede zur Tagung „Entwicklung des euroregionalen Wirtschaftsraumes in der Euroregion Neisse“ am 16.11.2006 in Bautzen: „Es genügt aber nicht, über die Vorteile im Dreiländereck nur zu reden – wir müssen sie nutzen“(Berger 2006). Wir freuen uns auf die weitere Zusammenarbeit! - Quellen: Berger,T. (2006) „Über Vorteile nicht reden, sondern sie nutzen“ Tagungsdokumentation „Entwicklung der euroregionalen Wirtschaftsraumes in der Euroregion Neisse“, Bautzen, 16.11.2006. Wolfgang Michel Tourismus der Euroregion Neisse D ie Entwicklung des Tourismus in der Euroregion Neisse war und ist unmittelbar mit der Zusammenarbeit in unseren Grenzräumen zu Polen und Tschechien verbunden. Die Attraktivität und Anziehungskraft wurde in dem Maße erhöht, wie es uns gelang gemeinsam die touristischen Potentiale der Sehenswürdigkeiten, der Natur und der Erlebnisbereiche gemeinsam darzustellen. Mit dem Aufbau neuer touristischer Strukturen in unseren Ländern wurde sehr schnell die Notwendigkeit des Zusammenwirkens touristischer Anbieter grenzüberschreitend deutlich und dringend notwendig. Die Entwicklung des Tourismus in unserer Region wurde ein wesentlicher Faktor in der wirtschaftlichen Entwicklung der gesamten Euroregion. Die umfassende Betreuung der Touristen und Gäste erforderte ein umfassendes Wissen über die Region, und das vor allem auch grenzüberschreitend. Diese Anforderung erkennend trafen sich 156 bereits 1990 deutsche und polnische Touristiker in Görlitz um erste Informationen über touristische Strukturen und Angebote des jeweiligen Anderen auszutauschen. Darauf aufbauend wurde sofort mit der Bildung der Euroregion Neisse 1991 eine gemeinsame trilaterale Arbeitsgruppe Tourismus, unter Einbeziehung auch der tschechischen Partner geschaffen. Die Tätigkeit dieser Arbeitsgruppe konzentrierte sich zu erst auf den umfassenden Austausch von Informationen über touristische Angebote und die Herausgabe gemeinsamer drei bzw. viersprachiger Informationsmaterialien. So wurde zum Beispiel das Prospekt „Sehenswürdigkeiten der Euroregion Neisse“ zum ersten grenzüberschreitenden Informationsmaterial unserer Zusammenarbeit. Dieses Material war unter anderen auch Voraussetzung der gemeinsamen Präsentationen auf den Tourismusmessen in Prag, Brünn und Jelenia Góra bzw. wurde von allen drei Partnern auf den anderen großen touristischen Präsentationen, wie z. B. der ITB in Berlin genutzt um unsere Region bekannt zu machen. Weitere gemeinsame Publikationen folgten zu einzelnen Themen, zum Beispiel sakrale Bauten in der Euroregion. Neben den Aktivitäten nach Außen wurde der Qualifikation der im Tourismus Tätigen in der Euroregion Neisse große Aufmerksamkeit geschenkt. Im Rahmen von Tagungen und gemeinsamen Beratungen, u.a. mit den Leitern der Touristinformationen unserer Euroregion konnte die Qualität der Gästebetreuung weiter verbessert bzw. neue Initiativen entwickelt werden. So wurde in Zusammenarbeit mit der Hochschule Zittau/Görlitz, Studiengang Tourismus im Rahmen einer Praktikums– und Diplomarbeit ein Informationskatalog für die Arbeit in den Touristinformationen der Euroregion erarbeitet und ist heute Grundlage für eine elektronische Vernetzung dieser. Diese Einzelaktivitäten, die sich auch auf Maßnahmen der Infrastrukturellen Verbesserung in den Gebieten bezogen, erforderten eine ganz- heitliche Strategie der touristischen Entwicklung für die Euroregion über einen längeren Zeitraum. Deshalb wurde auf Initiative der Arbeitsgruppe ein Touristisches Leitbild der Euroregion Neisse zur Zusammenarbeit über einen Zeitraum ca 10 Jahren erarbeitet. Mit diesem Dokument verfügt die Euroregion ein strategisches Material für die weitere Ausgestaltung der Zusammenarbeit auf dem Gebiet des Tourismus. Es wart gleichzeitig eine Einmaligkeit und beispielgebend für die grenzüberschreitende touristische Zusammenarbeit auch für andere Euroregionen. Auf Grundlage dieses Materials wurden und werden die grenzüberschreitenden Rad– und Wanderwege ausgebaut, dabei bildet zum Beispiel der Oder-Neisse Radweg einen wesentlichen Schwerpunkt unserer heutigen Arbeit. Jährlicher Höhepunkt dieser Zusammenarbeit war ein Branchentreff der Touristiker der Euroregion Neisse, bekannt auch als Touristikbörse Görlitz in der Europastadt Görlitz, auf der u. a. auch das gemeinsame Memorandum über den Ausbau von 5 touristischen Routen in der Euroregion beschlossen wurde. In den letzen 5 Jahren konzentriert sich die Zusammenarbeit u. a. auf solche Projekte, wie dem „Neuen Kammweg“ entlang der gemeinsamen Grenze zu Polen, Tschechiens und Deutschland, der Einbindung der sakralen Sehenswürdigkeiten im Rahmen des Projektes „Via Sacra“ und der Teilnahme an den regionalen Tourismusmessen in Jablonec, Jelenia Góra und in der Oberlausitz. Mit der Festlegung der nur noch bilateralen Projektmöglichkeiten und der personellen Zusammensetzung besonders auf der tschechischen und polnischen Seite ist die Arbeit der Eurex Tourismus in den letzten zwei Jahren relativ kompliziert geworden. Für eine erfolgreiche und vor allem dringend notwendige Koodinierung der touristischen Entwicklung im gesamten Gebiet der Euroregion ist aber eine solche EUREX von großer Bedeutung. Marius Winzeler Geschichte Am 20. November 1992 gründete sich in Liberec die „Geschichtskommission des Akademischen Koordinierungszentrums der Euroregion Neisse“. Vor einigen Jahren wurde sie umbenannt und trägt jetzt die Bezeichnung „Euroregionale Expertengruppe Geschichte“ Die Gründungsmitglieder waren: - auf der tschechischen Seite Herr Dozent Dr. Rudolf Anděl, damals Leiter des Fachbereichs Geschichte und Prodekan der Pädagogischen Fakultät der Technischen Universität Liberec; auf der polnischen Seite Herr Dr. Marian Iwanek vom Karkonoskie Towarzystwo Naukowe mit Sitz in Jelenia Góra und - auf der deutschen Seite Herr Dozent Dr. Volker Dudeck, damals Direktor der Städtischen Museen Zittau. 1996 musste Dr. Marian Iwanek aus gesundheitlichen Gründen seine Mitarbeit in der Geschichtskommission beenden. Für ihn berief - 158 die polnische Seite Herrn Dr. Przemysław Wiatr. Er war Leiter des Carl und Gerhart Hauptmann Hauses in Szklarska Poręba. Bis November 2004 arbeitete er in der Kommission mit. Für ihn berief die polnische Seite im Mai 2005 den langjährigen Direktor des Muzeum Karkonoskie in Jelenia Góra, Herrn Mgr. Stanisław Firszt sowie als zweiten Vertreter den Leiter des Archivs in Jelenia Góra, Herrn Mgr. Ivo Łaborewicz. Da die Doppelbesetzung allgemeine Zustimmung fand, wurden im Oktober 2006 von tschechischer Seite Herr Dr. Milan Svoboda (Leiter des Fachbereichs Geschichte an der TU-Liberec) und von deutscher Seite Herr lic. phil. Marius Winzeler (Museum Görlitz, seit 2008 Direktor der Städtischen Museen Zittau) als Mitglieder in die Geschichtskommission aufgenommen. Mit unserer einhelligen Zustimmung übernahm Dr. Anděl die Leitung unserer kleinen Gruppe. Er erfüllt diese Aufgabe 13 Jahr lang. Mit seiner wissenschaftlichen Kompetenz, seinen pädagogischen Erfahrungen, seinem Organisationstalent und nicht zuletzt mit seiner freundschaftlich-kollegialen Art hat er den größten Anteil an der kontinuierlichen und erfolgreichen Arbeit der Geschichtskommission. 2005 legte man fest, dass die Leitung der Expertengruppe alle zwei Jahre gewechselt und einer der drei Seiten übertragen wird. 2005 bis 2007 leitete Dr. Volker Dudeck von der deutschen, 2007 bis 2009 Mgr. Stanisław Firszt von der polnischen und 2009 bis 2011 Dr. des. Marius Winzeler von der deutschen Seite die Gruppe. Als Teil der Fachsektion „Multikulturelle Zusammenarbeit“ des Akademischen Koordinierungszentrums der Euroregion Neisse stellten wir uns drei grundlegende Aufgaben: 1. Förderung der regionalgeschichtlichen Forschungsarbeit; 2. Organisation des wissenschaftlichen Austausches in Form von Konferenzen; 3. Publikation der Konferenzbeiträge in Sammelbänden. Es wurde vereinbart, jedes Jahr eine Konferenz zu einem regionalgeschichtli- chen Thema zu organisieren und dazu nach Möglichkeit historische Jubiläen zu nutzen. Obwohl uns die sehr kurzen Abstände eine Menge Arbeit bescherten, schafften wir es, zwischen 1993 und 1996 vier solide wissenschaftliche Veranstaltungen durchzuführen und ihre Ergebnisse zur veröffentlichen. - Die erste Konferenz thematisierte die frühe Besiedlungsgeschichte und fand am 13. und 14. Oktober 1993 nach Zittau statt. - Die zweite stellte die Verkehrs– und Kommunikationsgeschichte in den Mittelpunkt und wurde im Oktober 1994 im polnischen Milków durchgeführt. - Die dritte wurde für den 14. September 1995 nach Liberec einberufen und behandelte Fragen der Wirtschaftsgeschichte. - Die vierte schließlich fand vom 19. bis 21. September 1996 wieder in Zittau statt. Vor dem Hintergrund des 650. Gründungsjubiläums des Oberlausitzer Sechsstädtebundes standen grundlegende Fragen der Politikgeschichte im Mittelpunkt. Angesichts des beträchtlichen Aufwandes, den der Jahresrhythmus mit sich brachte, beschlossen wir, ab 1996 die Konferenzen nur noch alle zwei Jahre durchzuführen. - Am 24. und 25. September 1998 wurde ein Symposium zu den Hintergründen und Wirkungen des Westfälischen Friedens in im polnischen Czocha abgehalten. Der Anlass war der 350. Jahrestag der Verträge von Münster und Osnabrück, die den Dreißigjährigen Krieg beendeten. - Am 21. und 22. September 2000 standen unter dem Motto „Kunstgewerbe ohne Grenzen“ museale Themen im Mittelpunkt der nächsten Konferenz, die die Geschichtskommission gemeinsam mit dem Nordböhmischen Museum Liberec ausrichtete. - Vom 4. Mai bis 3. November 2002 präsentierten die Städtischen Museen Zittau viel beachtete Ausstellung „Welt-Macht-Geist. Das Haus Habsburg und die Oberlausitz 1526–1635“. Die große Schau, mit Exponaten aus den reichen Zittauer Sammlungen sowie aus bedeutenden Museen ganz Deutschlands, Tschechiens, 159 Polens, Österreichs, Ungarns und Belgiens, zählte mehr als 70.000 Besucher aus vielen Ländern. Die Geschichtskommission war von Anfang an in die inhaltliche Vorbereitung des Projektes einbezogen und gehörte zu den Initiatoren der hochkarätigen Konferenz „Die Oberlausitz im frühneuzeitlichen Mitteleuropa. Beziehungen – Strukturen – Prozesse“. In Würdigung des 1000-jährigen Jubiläums der alten Hauptstadt der Oberlausitz, das im gleichen Jahr gefeiert wurde, fand sie nicht in Zittau, sondern vom 28. bis 31. August in Bautzen statt. Dass die Sächsische Akademie der Wissenschaften zu Leipzig die Konferenzbeiträge als Sammelband in ihre renommierte Schriftenreihe „Quellen und Forschungen zur sächsischen Geschichte“ aufgenommen hat, spricht für die hohe Qualität der Tagung. Meine sehr verehrten Damen und Herren, durch die Realisierung von internationalen Konferenzen zu ganz unterschiedlichen Themenkomplexen hat die EUREX Geschichte einen wichtigen Beitrag zur Vernetzung von Geschichtsinteressierten und Wissenschaftlern in der Euroregion Neisse geleistet und die fachliche Kommunikation über die Grenzen in erheblichem Umfang befördert. Zahlreiche weitere Veranstaltungen und Publikationen haben davon in entscheidendem Maß profitiert. Seit 2009 begleitete die Facharbeitsgruppe auch den Aufbau des musealen Koordinierungs– und Ausstellungszentrums Brána Trojzemí in Hrádek nad Nisou, das zukünftig ein wichtiger Ort der Begegnung mit der grenzübergreifenden Geschichte der Euroregion sein wird und dessen Konzept unter dem Motto „Erinnerung an eine gemeinsame Zukunft“ von der Arbeit der EUREX Geschichte wichtige Impulse erhalten hat. Dass die EUREX Geschichte in den 19 Jahren ihrer Existenz zehn internationale Konferenzen durchführte und alle Beiträge in Sammelbänden publiziert worden sind (das wird auch für die diesjährige Konferenz gelingen), spricht für die hohe Effizienz ihrer Arbeit. Fragt man nach dem „Rezept“ dieses Erfolges so sehen wir es vor allem in drei Punkten: 1. Die Gruppe bestand in ihrem Kern aus nur drei, später aus sechs Mitgliedern. Sie waren als Historiker nicht nur anerkannte Fachleute, sondern sich bald auch persönlich freundschaftlich verbunden. Dadurch wurde es leichter, Brücken zu schlagen und die Fachkollegen zusammenzubringen. 2. Es wurden nicht nur Ideen „produziert“, sondern auch umgesetzt. Dabei galt: Tragfähige Ideen für Konferenzen wurden gemeinsam zu realisierbaren Konzepten entwickelt. Danach übernahm entweder die tschechische, polnische oder deutsche Seite die Hauptverantwortung für die Finanzierung und die Organisation der Veranstaltung sowie für die Publikation der wissenschaftlichen Ergebnisse. 3. Zumindest auf der tschechischen und deutschen Seite konnte über die ganze Zeit die Kontinuität der Gruppenmitglieder gesichert werden. Acht der zehn Konferenzen wurden von ihnen organisiert. Wir denken, dass die EUREX Geschichte auf diese Weise einen ganz spezifischen Beitrag zum Erfolg der Zusammenarbeit im Rahmen der Euroregion Neisse leisten konnte und bedanken uns für Ihre Aufmerksamkeit. Ausblick und Perspektiven für die Arbeit der EUREX Geschichte 2011–2020. Angesichts der aktuellen Bilanz unserer Arbeit in der Fachgruppe EUREX Geschichte möchten wir die bisherige Tätigkeit in Zukunft ähnlich fortsetzen. Die Initiierung von trilateralen Konferenzen zu historischen Themen soll weiterhin ein Eckpfeiler der Kommissionsarbeit sein, ebenso die Realisierung von Publikationen der Konferenzbeiträge, die dadurch auch längerfristig verfügbar sind und den bleibenden Wert der Konferenzen darstellen. Kontinuität ist für den weiteren fachlichen Austausch und die Kommunikation über die Grenzen wichtig. Die Stärkung der regionalen Identität mittels gegenseitiger Betrachtung und Diskussion wesentlicher Themen soll weiter ausgebaut und gestärkt werden. Dabei ist zu wünschen, dass die Kommissionsarbeit noch stärker als bisher paritätisch trilateral vorangebracht wird. 160 In diesem Zusammenhang ist zu betonen, dass die Arbeit der EUREX Geschichte nur Erfolg haben kann, wenn es weiterhin gelingt, Partner für die Realisierung der Konferenzen und anderer Projekte zu finden. Es sei hier auch die Hoffnung geäußert, dass die Verwaltung der Euroregion Neisse die Kommissionsarbeit bei Förderprojekten noch stärker als bisher unterstützt und bei der Suche nach Finanzierungsmöglichkeiten für wichtige Projekte behilflich ist. Im Rahmen der Arbeit in der EUREX Geschichte sollen die Synergien zwischen den Mitgliedern und deren Institutionen in Fortsetzung der aktuellen Situation (z. B. Kooperation mit der TU Liberec) sowie weitere Kontakte innerhalb der Euroregion Neisse gestärkt und ausgebaut werden: - zu den Universitäten, Hochschulen und anderen Bildungsträgern; - zu wissenschaftlichen Gesellschaften und historischen Vereinen; - zu Museen und vergleichbaren Kultureinrichtungen; - zu den anderen Fachgruppen der Euroregion (u.a. Bibliotheken, Bildung, Denkmalpflege); - zu den regionalen und überregionalen Medien. Die Kommission soll sich verstärkt auch der Nachwuchsförderung widmen, indem Projekte mit Schülern und Studenten angeregt und begleitet sowie Veranstaltungen auch für jüngere Teilnehmer attraktiver ausgerichtet werden. Die enge Verbindung der Kommission mit dem Lehrstuhl für Geschichte der TU Liberec bietet dafür eine gute Basis. Das Koordinierungs– und Ausstellungszentrum Brána Trojzemí in Hrádek n. N. ist in seiner Bedeutung als Mittelpunkt eines zukünftigen musealen Netzwerkes für die Euroregion zu unterstützen. Dies schließt beratende Mitarbeit an Konzeptionen von Ausstellungen und Veranstaltungen ebenso ein wie die Nutzung des Ortes als Tagungsort – nicht zuletzt für die EUREX Geschichte selbst – und als Ort, wo auch andere Expertengruppen der Euroregion Neisse mit ihren Partnern Arbeitsergebnisse präsentieren können. Ein wichtiges Vorhaben der nächsten Jahre betrifft die Initiierung und inhaltliche Begleitung von Publikationen: In Zusammenarbeit mit Vertreterinnen und Vertretern der EUREX Bildung und Bibliotheken sollen trilaterale Überblickswerke zur grenzüberschreitenden Geschichte der Euroregion Neisse erarbeitet werden. Sie sollen wissenschaftlich fundiert sein, aber vor allem einen populärwissenschaftlichen Charakter haben und ein großes Publikum erreichen sowie u. a. auch in den Schulen genutzt werden können. Für die Erarbeitung und Realisierung solcher Publikationen ist jedoch ein größeres Finanzvolumen unabdingbar. Es müssen starke Träger für diese bildungs– und kulturpolitisch ebenso anspruchsvollen wie bedeutsamen Projekte gefunden werden, wobei die EUREX Geschichte diesbezüglich und hinsichtlich der Finanzierungsmöglichkeit an die beratende Unterstützung durch Verwaltung und weitere Gremien der Euroregion Neisse appelliert. Jacek Jakubiec Denkmalschutz – eine wichtige Priorität der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa Davon, dass das Erbe der Vergangenheit auf ei- nem multikulturellen Gebiet, welches heute unsere Euroregion ist, eben ihr großes Reichtum und nicht zu überschätzender Entwicklungsvorteil ist, waren ihre Gründer von Anfang an überzeugt. Bereits im Memorandum der Konferenz „Dreiländereck“ (Mai 1991) wurde unter den Hauptzielen, für welche diese grenzübergreifende Gemeinschaft steht, die Verbesserung der natürlichen als auch kulturellen Umwelt hervorgehoben. Wenn man an die ökologische und kulturelle Belastung dieser Gebiete nach einigen Jahrzehnten des Kommunismus zurück denkt, war es auch verständlich. Für die politischen Entscheidungsträger der früheren Epoche, galten sie als ferne Randgebiete von den DDR, Tschechoslowakei und Volksrepublik Polen, die für rücksichtslose wirtschaftliche Ausbeutung be- stimmt waren. Die Natur litt, die Menschen waren krank, die Denkmäler gingen zunichte… Für uns war es selbstverständlich, dass diese schöne Region Mitteleuropas, so reich an den Vorteilen der Natur und mit zahlreichen 162 Denkmälern, ihren Erfolg eben auf diesen Vorteilen aufzubauen hat. Wichtig war und ist es, touristische, Kur– und Erholungsfunktionen zu entwickeln, die Entwicklung von Kultur, Wissen und Bildung zu fördern… also den Bewohnern dieser Gebiete und auch den zahlreichen Besuchern Attraktionen höheren Ranges anzubieten und ästhetisch-kulturelle und geistige Sensibilität zu bereichern. In diesem Zusammenhang mussten Denkmalschutz und Pflege zu Prioritäten des strategischen Auftrags der Euroregion Neisse-NisaNysa werden. Wie die Umsetzung des Auftrages verläuft, und was – nach der Auffassung der EUREX Denkmäler zu tun ist, um diese Effizienz bedeutend zu steigern, wollen wir nachstehend kurz darstellen. Rückblick 1991-2011 Den ersten Anlass zum Treffen der Denkmalpfleger in der Euroregion Neisse bot die deutsche Firma „Desovag“, indem sie 1992 in Zittau eine Konferenz über die Pflege der Denkmäler der Holzarchitektur organisierte. Zur Konferenz kamen Vertreter vieler Bereiche, die mit dem Schutz des Kulturerbes verbunden waren. Günstig für ihre weiteren Kontakte war die Entwicklung der Aktivitäten vieler Personen und Institutionen in der Euroregion, die sich für den praktischen Denkmalschutz eingesetzt haben. Es sind vor allem zu nennen: - Görlitzer Fortbildungszentrum für Handwerk und Denkmalpflege, damals unter der Leitung von Prof. Heribert Jünemann und Manfred Zukunft, - Die Stadtarchitektin von Ebersbach – Frau Dolores Weidner, die gemeinsam mit anderen Experten die Kampagne zum Schutz der „Umgebindehäuser“ eingeleitet hatte, - Internationales Begegnungszentrum, welches in der alten Anlage am Kloster St. Marienthal Ostritz geschaffen wurde. Als Parallelen zu diesem letzten Beispiel gab es zwei weitere Baustellen im Zusammenhang mit Denkmälern: das Kloster in Hejnice (CZ), mit dem errichteten Zentrum der geistlichen Erneuerung und die aus dem 16. Jh. stammende Anlage Schloss Czarne in Jelenia Góra (PL) mit dem dort geplanten internationalen Zentrum für ökologische Kultur. Eben im Schloss Czarne fand am 13. September 1995 die erste trilaterale Beratung zur Gründung der EUREX Denkmäler statt. So war der Anfang … Die Unterlagen zur Tätigkeit der Gruppe, die in einigen dicken Ordnern aufbewahrt werden, verleihen ein Bild der multidimensionalen Aktivität des immer breiter werdenden Kreises der Experten und Freunde der Denkmäler aus drei Ländern der Euroregion. Regelmäßige, trilaterale Beratungen (durchschnittlich dreimal im Jahr) will die Gruppe jedes Mal in einem anderen alten Objekt organisieren, was das Wissen über die Denkmäler der Nachbarländer bereichern lässt und darüber hinaus den direkten Austausch praktischer Erfahrungen der tschechischen, sächsischen und polnischen Spezialisten ermöglicht. In den letzten 16 Jahren der Tätigkeit hatte die EUREX Denkmäler 46 formelle Beratungen abgehalten. Unabhängig davon waren die Mitglieder der Gruppe Teilnehmer an unzähligen Beratungen, Veranstaltungen, Konferenzen, Seminaren und anderen Events zur Denkmalpflege. Die Thematik der Aktivitäten der EUREX Denkmäler ergibt sich aus drei Herausforderungen, in denen die Gruppe ihren satzungsgemäßen Auftrag sieht. Das sind: 1. Effizienter Schutz der materiellen Kulturgüter im Interesse der nächsten Generationen, insbesondere derer mit eigenartigem Charakter wie die Umgebindehäuser. 2. Entwicklung von nicht nur sozialer Sensibilität fürs Schicksal der Denkmäler, aber auch des Bewusstseins der ihrer Relevanz für Wirtschaft und Entwicklung im lokalen Maßstab. 3. Entwicklung und stetige Professionalisierung des Fachpotenzials für die Bedürfnisse der Restaurierung und Pflege von Denkmälern, insbesondere von alten Bauberufen auf handwerklichem Niveau. Im Geiste dieses Auftrags sind für die Euroregion Neisse relevante Initiativen zu nennen: – Publikation einer Broschürenreihe zur Popularisierung des Kulturerbes der Euroregion Neisse in den Gruppen: Kirchen, Schlösser, Museen, Volksarchitektur, nationale Speisen, 163 – seit 1998 gemeinsame Teilnahme an der Fachmesse „Denkmal“ in Leipzig, – Realisierung im Rahmen eines EUFörderprogramms Leonardo da Vinci des Projektes „Kulturerbe – Identität – Dialog” (Potsdam, Venedig, Liberec, Görlitz, Jelenia Góra 2005-2006), – Entstehung eines trinationalen Projektes mit dem Titel „Das Umgebindeland“ (Ebersbach, Juni 2003) mit anschließender Genehmigung des strategischen Konzeptes der regionalen Entwicklung gleichen Namens durchs Präsidium der Euroregion Neisse (Zittau, Oktober 2007), – jährliche Veranstaltungen im Rahmen der „Umgebindetage“ (am letzten Mai-Sonntag seit 2008). Strategie für die Jahre 2012-2020 Die Situation der Denkmäler auf dem Gebiet der Euroregion Neisse hat sich in den Jahren 19912011 radikal verbessert. Trotzdem sind wir, mit der Analyse unserer über 10 Jahre langen Erfahrung und unseres bisherigen Werkes, als Arbeitsgruppe (seit 2004 zu EUREX Denkmäler umbenannt), fern davon, volle Zufriedenheit zu empfinden. Nicht nur wegen des 2010 erlebten Hochwassers, durch dessen Einwirkungen viele Umgebindehäuser besonders in Bogatynia vernichtet wurden, was uns zu bedenken gab, dass unsere Euroregion, obwohl sie eine feste und gut funktionierende Gemeinschaft bildet, nicht darauf vorbereitet ist, Hilfe erfolgreich dort zu leisten, wo sie am nötigsten ist. Aber selbst, wenn wir solche Ereignisse außer acht lassen, würde diese Zufriedenheit durch das Bewusstsein gestoppt, dass sowohl das Tempo, als auch der quantitative Umfang und häufig die Art und Weise der Rettung und Wiederbelebung der Denkmäler, den von uns wahrgenommenen Bedürfnissen oder von uns als angemessen betrachteten Standards nicht angepasst sind. Besonders krass zeigen dies verschiedene Hürden, welche seit Jahren Bürgerinitiativen zum erfolgreichen Schutz und zur erfolgreichen Pflege der Volksarchitektur, insbesondere der Umgebindehäuser auch „Lausitzer Häuser“ genannt, zu überwinden haben. Es sei hier zu erwähnen, seit mehreren Jahren kommt immer wieder das Postulat, den multidimensionalen Raum der einzigartigen Kulturlandschaft, wie „Das Umgebindeland“ einer ist, in die Liste des Welterbes, als UNESCO-Liste bekannt, einzutragen. Angesichts der zu Anfang angeführten Feststellungen, ist Überwindung von Problemen und Defiziten, welche als Hemmfaktoren für die Beschleunigung der Aktivitäten zum Schutz der so kostbaren Vorteile gelten, sehr erforderlich. Unserer Überzeugung nach ist es möglich, aber es verlangt eine ganz neue Betrachtungsweise der auf die komplexen Denkmäler bezogenen Angelegenheiten. Die Strategie, die die EUREX Denkmäler dem Rat der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa empfehlen will, entspricht der Formel der so genannten „Flucht nach vorne“. Was hätte dies zu bedeuten? 1. Wir gehen davon aus, Schutz und Pflege des Kulturerbes können und sollen zur tatsächlichen Priorität und im Endeffekt ein Wahrzeichen unserer Euroregion werden, welches sie verdient europaweit auszeichnen würde. 2. Erforderlich ist nicht nur vollständige Diagnose über den Zustand und Kondition der Denkmäler in der ERN, sondern auch darüber, welche Kräfte und Mittel sie verlangen. 3. In der Diagnose sollten sich die Fokussierung und der entscheidende Vorrang auf die Bedürfnisse „Des Umgebindelandes“ beziehen. 4. Mit der Kenntnis der dringendsten (finanziellen, personellen, logistischen, gesetzgeberischen, bildungsbezogenen und sonstigen) Defizite soll man aktive Bemühungen um ihre Herabsetzung vornehmen, unter anderen durch Gewährleistung der angemessenen Mittel im Haushalt der Europäischen Union für die Jahre 2014-2020. Die EUREX Denkmäler beabsichtigt, in der Zusammenarbeit mit den euroregionalen Experten aus anderen Bereichen im Jahre 2012 ein detailliertes Aktivitätsprogramm zu erarbeiten, welches mit ihren Grundsätzen mit den Punkten 1-4 im Einklang stünde. Maciej Gałęski 20 Jahre Gefahrenschutz, Entgegenwirken den und Beseitigung von Katastrophenfolgen im Dreiländereck Deutschlands, Tschechiens und Polens „Die Sicherheit ist nicht alles, aber ohne Sicherheit ist alles nichts“ K. Nauman D as Dreiländereck Deutschland, Tschechien und Polen ist ein außerordentlicher geopolitischer Punkt, der aus Potenzial der Zusammenarbeit, aber auch aus Potenzial von Gefahren, besteht. Die Ereignisse der letzten Jahre machen uns den Maßstab des Problems sichtbar und zeugen gleichzeitig vom Bedarf für gegenseitige grenzübergreifende Zusammenarbeit auf diesem Gebiet. Das klimatisch schwierige Riesengebirge mit der Schneekoppe, das ein wenig kleinere aber wettermäßig genauso dynamische Isergebirge und Lausitzer Gebirge mit ihrem Gebirgsvorland und zahlreichen Quellen, Flüssen und Bächen von großen Höhenunterschieden, bei ver- 165 hältnismäßig wenigen flache Ebenen, erhöhen das Risiko für Hochwassersituationen. Der gemeinsame Grenzfluss zwischen Polen und Deutschland – die Lausitzer Neiße, mit den Quellen in Tschechien wurde in den letzten Jahren zur Gefahr, und dies nicht nur für die direkt anliegenden Gebiete, sondern im ganzen Einzugsgebiet. Auch andere Flüsse die Elbe, die Iser, die Bober oder die Queis mit ihren Zuflüssen charakterisieren sich durch einen großen Höhenunterschied im Oberstrom. Aus diesem Grunde sind die Hochwasserereignisse auf dem Gebiet der Euroregion Neisse durch gewaltsame und dynamische Erscheinungen gekennzeichnet. Es bringt bestimmte Erschwernisse für Einwohner und entsprechende Dienste, und macht hohe Anforderungen an Koordinierung und Einsatzschnelligkeit der Dienste notwendig. Außer der Hochwassergefahr ist das Gebiet verschiedenen Verunreinigungen und Zivilisationsgefahren ausgesetzt. Das mit riesigem Erfolg abgeschlossene Programm „Schwarzes Dreieck“, dank den sichtbaren qualitativen Änderungen in der Umwelt bereits vergessen, war dem früheren katastrophalen Zustand der Umwelt geschuldet. Im Laufe der Jahre, infolge von zahlreichen und kostenintensiven Maßnahmen ist der Zustand der Umwelt grundsätzlich verbessert, aber die Verunreinigungsgefahren wurden nicht geringer. Dies auch wegen der Verkehrsentwicklung. Über das Gebiet der Euroregion Neisse führen zahlreihe Straßen, die somit zahlreiche Gefahrensituationen bedingen können. Der Brandschutz betrifft gewöhnlich lokale Gefahren, es kommen aber auch Gefahren größeren Maßstabs vor, wie Waldbrände oder Brände von Industrieanlagen. Gefahren lauern auch im veterinären oder sanitären Bereich. Brände und Verunreinigungen wirken sich negativ sowohl auf die Umwelt, als auch auf die Lebensqualität der Einwohner und aufs Funktionieren verschiedener Wirtschaftszweige und auf die Landwirtschaft aus. Eine andere Gefährdung ist die Sphäre der Zivilisation und der sozialen Einwirkung in Form der Kriminalität. In den Jahren 1991-2007 waren die Grenzen ein deutliches Hindernis für grenzübergreifende Kriminalität, und neben der Polizei und den Staatsanwälten setzten sich für Entgegenwirkung und Verfolgung auch die Dienste des Grenzschutzes ein. Zolldelikte machten den wesentlichen Bestandteil der ganzen Kriminalität im Grenzgebiet aus. Der Beitritt Polens und Tschechiens zum Schengener Abkommen am 21.12.2007 sowie ihr früherer EU-Beitritt änderten die Fragen der Zollabfertigungen entscheidend. Dies brachte automatisch eine Ungewissheit der Bürger auf der deutschen Seite, die eine Steigerung der Kriminalität erwartete. Die Bedenken haben sich jedoch nicht bestätigt, unter anderem Dank der guten Zusammenarbeit der zuständigen Behörden wie zum Beispiel der Polizei. Die Lage im Dreiländereck Deutschland, Tschechien und Polen bedingt, dass die Größenordnung von jeweiligen Problemen und Gefahren mit den Gefahren aus einem anderen Staat potenziert wird. Sei es ein durch Klimaverhältnisse gestalteter Faktor, sei es aus sozialen Voraussetzungen. Aus Erfahrung weiß man, dass Intensivierung von Zollabfertigung keine Beseitigung von internationaler Kriminalität gewährleistet. Dazu kamen noch Einflüsse der Makropolitik und die Sachverhalte im Zusammenhang mit der Globalisierung. Die Freizügigkeit, sich vom einem bis zum anderen Ort zu bewegen, stellten die sanitären und veterinären Gefahren ins neue Licht. Wenn die Gefahren einen grenzübergreifenden Charakter haben, muss auch das Entgegenwirken sich auf direkte grenzübergreifende Zusammenarbeit von allen nicht nur gesetzlich zuständigen Subjekten stützen, 166 sondern sie bedarf auch der Zusammenarbeit der Nichtregierungsorganisationen und der Einwohner selbst. Um den vielen Sicherheitsfragen einen Rahmen der organisierten Kooperations-ebene zu geben, wurde direkt zu Beginn, d. h. am 21.12.1991 die euroregionale Arbeitsgruppe „Katastrophenschutz Sicherheit“ ins Leben gerufen. Im Laufe der Tätigkeit wurde die Gruppe thematisch mehrmals geändert, was wesentlich auf den Bestand und Engagement vieler Personen und Institutionen Einfluss hatte. Das Augenmerk auf die Kriminalität mit besonderer Betonung der Polizei wurde mit den Jahren durch andere Prioritäten im Zusammenhang mit dem Krisenmanagement ersetzt, was am 28.2.1998 erfolgte Trennung in zwei Gruppen „Katastrophenschutz“ und „Sicherheit“ zur Folge hatte, wo im ersten Falle die Hauptaktivitäten der Feuerwehren und im zweiten der Polizei, insbesondere der Internationalen Polizei Association (IPA) beigemessen wurden. Angesichts der Änderungen in der Verwaltung auf der tschechischen und polnischen Seite begann man mit der Koordinierung der Zusammenarbeit von Polizeibehörden direkt auf der Ebene der polizeilichen Strukturen. Die Fragen des Krisenmanagements wurden zu Prioritäten der euroregionalen Arbeitsgruppe „grenzübergreifendes Krisenmanagement“, welche Nachfolgerin der Gruppe „Katastrophenschutz“ war. Eine weitere Etappe der thematischen Modifizierung war die 2007 erfolgte Ausgliederung der Fragen der Gesundheitsrettung zu einer eigenständigen EUREX. Obwohl praktisch alle Themenbereiche im Zusammenhang mit der Sicherheit vertreten waren, dominierte der Wille zur konkreten Kooperation, im Krisenmanagement. Im Jahre 2003 wurde ein zusätzliches Gremium als Sicherheitsforum (FOR-BES) bestellt, das alle Bereiche im Zusammenhang mit der Sicherheit abdecken sollte. Nach den ersten Jahren der ideenbezo- genen Betrachtung der Sicherheit sowie des Bedarfs an direkter Zusammenarbeit, begann man mit dem Definieren von konkreten Anforderungen der Zusammenarbeit. Das Hochwasser im Jahre 1997 löste einen noch stärkeren gesellschaftlichen, medialen und politischen Nachdruck aus, Regelungen zur einfacheren und schnelleren Überführung von Informationen zum Nachbarland sowie zur effizienteren Kooperation der sicherheitsbezogenen Dienste zu erarbeiten. Die Sicherheitssphäre ist in Deutschland, Tschechien und in Polen gesetzlich gesehen verschiedenen Subjekten unterordnet. Aus diesem Grunde und mangels der Regelungen für internationale Zusammenarbeit begann man mit Arbeiten an entsprechenden Verträgen und Vereinbarungen. Die Euroregion Neisse war eine der ersten Initiatoren dieser Verträge, bedingt durch ihre Erfahrungen und aus vielen Einsatzübungen. In den weiteren 6 Jahren wurden entsprechende Rechtsakte für polnisch-deutsche und polnisch-tschechische Kooperationen unterzeichnet. Diese Dokumente waren wichtig und erforderlich und gaben den Diensten, Inspektionen und Wachen Handlungsgrundlage. Ein Nachteil war der lange die legislative Weg mit dem Ergebnis, dass man auf Ermöglichung der Zusammenarbeit weitere Jahre warten musste. Trotzdem sind die früheren Verträge und Vereinbarungen sehr hoch zu schätzen, zumal dass in diesem Teil des Kontinents kaum ähnliche Initiativen vorhanden waren. Nach dem EU-Beitritt Polens und Tschechiens war auf neue Chancen und Möglichkeiten im Bereich der Sicherheit zu hoffen. Die Initiativen des Inkrafttretens des Schengener Abkommens hatten Fokussierungen auf Aufgaben zur Folge, die den Anforderungen an den Grenzen, besonders den Ostgrenzen – als nun Außengrenzen der EU angepasst werden mussten. Die Bemühungen zur Erfüllung der formalen und technischen Anforderungen an Außengrenzen rückten die Möglichkeiten der Diskussion über die laufen- 167 den Probleme an den inneren Grenzen, zu denen die polnisch-deutsche, tschechisch-deutsche und polnisch-tschechische wurden, in den Hintergrund. Parallel generierten weitere kleinere und größere Gefahren einen immer größer werdenden Bedarf an Intensivierung der Zusammenarbeit, denn die Bürger erwarteten mit der sehr positiven Wahrnehmung der EU-Erweiterung und des Schengener Abkommens die Entstehung von konkreten Kooperationsmechanismen, die bei Gefahren und Bedürfnissen effizient sind, zum Beispiel medizinische Hilfe. In dem Sicherheitsforum in Bautzen 2007 wurde bei Anwesentheit die stellvertretenden Minister Polens, Tschechien und Sachsens eine Vereinbarung zur Errichtung eines gemeinsamen Systems für Krisenmanagement und Kriseneinsatz unterzeichnet, und in der Idee des so genannten Einsatzdokuments aufgegriffen. Nach dieser Idee soll eine Datenbank mit möglichen Gefahren und Rettungsdiensten für die ganze Euroregion Neisse, inklusive der Melde– und Notrufsysteme entstehen. Die Arbeiten an diesem Dokument erwiesen sich aber als unmöglich ohne Einführung von gesetzlichen Erleichterungen, weil die früher erwähnten Verträge und Vereinbarungen zwischen den Regierungen sich zwar für Einhaltung der Prozeduren bei Massenereignissen bewahrheiteten, aber keine Ebene für laufende grenzübergreifende Zusammenarbeit darstellten. Wie kostbar diese euroregionalen Initiativen mit ihren Änderungsbestrebungen waren, zeigt uns das tragische Hochwasser im Dreiländereck im Jahre 2010. Man hatte mit einem klassischen Mechanismus der schnellen Ereignisse zu tun, für den kein Platz in den Regelungen vorgesehen war. Obwohl alle Dienste nach ihren Richtlinien reagierten, wurde allen klar, dass für die Euroregion Neisse andere Grundsätze des Krisenmanagements erarbeitet werden müssen. Im Moment arbeitet man an ande- ren Regelungen, es gibt aber Befürchtungen, dass sich die Gruppen um die gesetzlich mit Rettungswesen und Sicherheit verbundenen Subjekte auflösen. In letzter Zeit gibt es Ansätye im Bereich des Krisenmanagements, Prävention als eine der Hauptrichtungen für die Zukunft aufzunehmen. Neben der notwendigen Aktualisierung von gesetzlichen Normen gewinnt immer mehr die Frage der Aufklärung der Gesellschaft an Bedeutung. Es ist dabei selbstverständlich, dass die Summe der einzelnen Verhaltensweisen für das Sicherheitsgefühl entscheidend ist. Es ist nicht möglich, dass bei jedem Bürger ein Feuerwehrmann, ein Polizist oder ein Arzt steht. Deswegen wird von europäischen Strukturen so deutlich das Engagement der bürgerlichen Kreise im Bereich der Prävention dargestellt. Hervorzuheben ist auch eine Initiative der permanenten Aufklärung für Sicherheit unter Kindern und Jugendlichen im Rahmen des Wettbewerbs „Ich lerne sicher leben“. Parallel wird nach den Erfahrungen mit dem Hochwasser immer aktiver ein Schulungssystem für Erwachsene, Beamte und Bedienstete eingeführt. Da zeichnet sich die Möglichkeit ab, das Sicherheitssystem auf der Grundlage von drei Säulen zu fördern: Regierungs-, Selbstverwaltungs– und Nichtregierungs-System. Mit Betonung auf „fördern“ wird aufs Bewusstsein verwiesen – wer zu welchem Zweck bestellt ist. Gleichzeitig wird zur natürlichen Selbstverständlichkeit, dass alle für einen Zweck kooperieren müssen – nämlich für die Sicherheit. Vorschläge fürs Memorandum: Die Sicherheit war, ist und bleibt eine der euroregionalen Prioritäten. Es ergibt sich aus offensichtlichen Fakten, dass menschliche Aktivitäten und die Umwelt durch Sicherheit determiniert werden. Immer noch bestehen jedoch Probleme, die für diese Region zu lösen sind, indem die Kooperation von allen mit Sicherheit verbundenen Subjekten verbessert wird. Die gesetzlichen Regelungen je- 168 des Landes sind ein Prisma zur Wahrnehmung von Regelungen des Sicherheitssystems in der Grenzregion. Ähnlich verhält es sich mit zwischenstaatlichen resortübergreifenden Vereinbarungen. Zu diesem Zweck sind neue rechtliche Rahmen zur Unterstützung der laufenden Zusammenarbeit in den Sicherheitsfragen in der Grenzregion notwendig. Notwendig ist auch die Unterstützung von Bildungsinitiativen, darunter für den Wettbewerb „Ich lerne sicher leben“, von Schulungen und Veröffentlichungen. Außerordentlich wichtig ist die Wahrnehmung des Bedarfs an deutlich größeren Mitteln in der Finanzperspektive 2014-2020 für Initiativen zur Förderung von nationalen und künftig grenzübergreifenden Sicherheitssystemen. Ines Fabisch Chancengleichheit Rückblick: Entstehungsgeschichte Der Rat der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa hat auf seiner Sitzung am 31. August 2008 die Bildung der Euroregionalen Expertengruppe Chancengleichheit beschlossen. Dieser Beschlussfassung ging ein breiter Diskussions– und Beteiligungsprozess von Frauen und Männern in der Euroregion voraus. Die Europäische Union verfolgt seit ihrer Gründung den Grundsatz der Gleichbehandlung von Frauen und Männern mit dem Ziel, Ungleichheiten zu beseitigen und die Gleichstellung in der gesamten Europäischen Gemeinschaft zu fördern. Um die Mitgliedsländer bei der Umsetzung dieses Zieles zu unterstützen, werden über die Kommission auch im Bereich der Chancengleichheit Ausschreibungen initiiert und Aktionsprogramme aufgelegt. Diese Möglichkeit nutzte im Jahr 2006 der damalige Landkreis Löbau-Zittau in Kooperation mit dem Powiat Lubański und dem Liberecký kraj und initiierte das Projekt „Chancengerechtigkeit von Frauen und Männern in der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa“ . Die Projektumsetzung erfolgte durch das Internationale Begegnungszentrum St. Marienthal in Ostritz. Ziel dieses Projektes war es, die Chancengleichheit von Frauen und Männern als durchgängiges Leitprinzip in der deutsch-polnisch-tschechischen Euroregion zu verankern. In 18 Monaten Projektlaufzeit beteiligten sich trinational zirka 1000 Frauen und Männer in Form von Netzwerkarbeit, Qualifizierungen und Konferenzen an dem Projekt. Eine grenzüberschreitende Zusammenarbeit, trotz unterschiedlicher Voraussetzungen in den drei Nachbarländern, gelang beispielhaft. Mit der EUREX Chancengleichheit als politisch legitimierte Arbeitsstruktur der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa soll die Grundlage geschaffen werden, das im Projekt verfolgte Ziel der Verankerung der Chancengleichheit von Frauen und Männern als durchgängiges politisches Leitprinzip langfristig umzusetzen. Die zum Abschluss des Projektes verabschiedete „Marienthaler Erklärung“ mit ihrem Maßnahmekatalog bildet die Grundlage für die weitere Arbeit. Im Bekenntnis dieser Erklärung heißt es unter anderem: „Die Durchsetzung der Chancengleichheit in allen Politikbereichen stellt einen nachhaltigen Beitrag zur Erhöhung der Attraktivität unserer Euroregion für Frauen und Männer dar und ist damit auch eine Chance, um der Abwanderung entgegenzuwirken und die Zuwanderung zu fördern. Chancengleichheit ist ein entscheidendes Kriterium für den wirtschaftlichen und gesellschaftlichen Erfolg in unserer gemeinsamen Euroregion Neisse-Nisa-Nysa.“ Die EUREX Chancengleichheit in der praktischen Umsetzung – ein Prozess. Chancengleichheit braucht gute Kondition und einen langen Atem, wurde bereits auf dem ersten Euroregionalen Frauengipfel im März 2007 auf dem Hochwald im Zittauer Gebirge vermutet und dies hat sich auch in der Arbeit der EUREX bis zum jetzigen Zeitpunkt immer wieder bestätigt. Im Juni 2008 fand die konstituierende Sitzung der EUREX Chancengleichheit in Liberec statt. Dort wurden Erwartungen und Ziele formuliert, für die der Maßnahmekatalog der „Marienthaler Erklärung“ die Arbeitsgrundlage war. Erste Projektideen wurden vorgestellt und diskutiert. Die Mitglieder der EUREX sehen sich dabei als Initiatorinnen und Unterstützerinnen von Projekten zur Chancengleichheit. Die Benennung der Themen und die Schwerpunkte haben sich in den nächsten gemeinsamen Sitzungen bei den Teilnehmenden sehr verschieden dargestellt. So sieht die polnische Seite die Chancengleichheit von Behinderten und Nichtbehinderten als das Schwerpunktthema dieser EUREX. Das macht die Zusammenarbeit schwierig, da die deutschen und tschechischen Mitglieder hauptsächlich auf den Gebieten der Chancengleichheit von Frauen und Männern arbeiten. Sie versuchen aber als Multiplikatorinnen zu wirken und die entsprechenden Informationen weiterzuleiten und Ansprechpersonen zu vermitteln. In der inhaltlichen Arbeit wird versucht Kompromisse zu finden. So wird bei den Sitzungen beiden Themen Raum gegeben, obwohl die Interessenlagen sehr verschieden sind. Zum Beispiel stellten polnische Behindertenverbände ihre Projekte vor und berichteten von der Situation von Behinderten im Land. In der letzten Zusammenkunft wurde durch eine Vertreterin des Internationalen Begegnungszentrums St. Marienthal ein ganz besonderes Projekt vorgestellt. Zum ersten Mal fand in diesem Jahr der Euroregionale Girl`s und Boy`s Day statt. Nach Informationen aus 171 dem Bundesministerium für Familie, Senioren, Frauen und Jugend hat dieses Projekt das Alleinstellungsmerkmal im gesamten Grenzraum der Bundesrepublik. Bei diesen Aktionstagen der Berufsorientierung lernen Schülerinnen und Schüler Berufe kennen, die als frauen– bzw. männeruntypisch bezeichnet werden. Konkret schauten sich die Mädchen in Unternehmen der Energiewirtschaft und des Maschinenbaus um und die Jungen besichtigten soziale Einrichtungen. Natürlich konnten auch praktische Dinge selbst ausprobiert werden. Die Mädchen und Jungen kamen aus Schulen der drei Euroregionsländer und waren auch in Unternehmen und Einrichtungen in den drei Ländern unterwegs. Möglich geworden ist dieses Projekt durch die Förderung aus dem Kleinprojektefond der Euroregion. Diese Projektvorstellungen sind innerhalb der EUREX Ausgangspunkt für eine intensive Diskussion über die Situation in den jeweiligen Ländern. Sie dienen dem Erfahrungsaustausch und bringen neue Ideen für die grenzüberschreitende Zusammenarbeit. Ausblick und Ziele Alle Mitglieder der EUREX Chancengleichheit sind sich einig, bis zum jetzigen Zeitpunkt noch nicht die ideale Arbeitsstruktur gefunden zu haben. Der bisher gegangene Weg ist ein konstruktiver Prozess, um zielorientiertes Arbeiten für alle Beteiligten zu ermöglichen. Derzeit überwiegt die Vorstellung, zwei Schwerpunkte in der EUREX zu behandeln – Chancengleichheit von Frauen und Männern und die Chancengleichheit von Behinderten. Dazu ist es dringend zum einen erforderlich, Behindertenvertreter auch von deutscher und tschechischer Seite bei der Problematik Chancengleichheit von Behinderten mit einzubeziehen. Zum zweiten ist es erforderlich, dass die polnische Seite Vertreter zur Thematik der Chancengleichheit von Frauen und Männern entsendet. Chancengleichheit ist ein Querschnittsthema, dass sich durch alle gesellschaftlichen Bereiche zieht. Darauf soll zukünftig die Arbeit der EUREX Chancengleichheit stärker ausgerichtet werden. Aus diesem Grund begrüßen alle Mitglieder ausdrücklich diese gemeinsame EUREX – Konferenz, und erwarten den fachlichen Austausch zwischen den Expertengruppen als kontinuierlichen Bestandteil der Zusammenarbeit. S ławomir Banaszak Statistik Eine Voraussetzung zur Annäherung der Gesellschaften auf den gegenüberliegenden Seiten der Grenze und zur guten nachbarschaftlichen Zusammenarbeit ist gegenseitiges Kennenlernen, Wahrnehmung sowohl der Ähnlichkeiten als auch der Unterschiede. Der Gedanke wurde zur Herausforderung für statistische Dienste in der zu Anfang der Neunzigerjahre entstandenen Euroregion Neisse. Die Statistiker aus Liberec, Kamenz und Jelenia Góra starteten die Zusammenarbeit bald nach der Gründung der Euroregion, das heißt um die Jahreswende 1991/92, indem sie den Versuch unternommen haben, von Anfang an sich aktiv in die Umsetzung der euroregionalen Ideen einzusetzen und Informationen über die einzelnen Teile der Euroregion und über ihre Einwohner zu liefern. Das Hauptproblem bei der Umsetzung dieser Aufgabe sind wesentliche methodologische 173 Unterschiede zwischen den Statistiken dreier Länder. Man kann nicht auf eine einfache Art und Weise die statistischen Jahrbücher Sachsens, der Landkreise in Nordböhmen und der Woiwodschaft Dolnośląskie (Niederschlesien) vergleichen, denn sehr oft bedeuten identisch klingende Begriffe unvergleichbare Inhalte, insbesondere in solchen Gebieten wie Wirtschaft, Bildung oder Umweltschutz, wo die Abweichungen am größten sind. Ein Durchschnittsleser muss zum Beispiel nicht wissen, dass die Grundschule in Sachsen nur vier und in der tschechischen Republik neun Klassen umfasst, und zu Personen im so genannten „arbeitsfähigen Alter“ in Tschechien und in Deutschland Personen nach dem 15. Lebensjahr zählen, während in Polen die untere Grenze der Kategorie 18 Jahre ist. Das erste Treffen der Statistiker der ehemaligen statistischen Woiwodschaftsverwaltung in Jelenia Góra mit den Vertretern der statistischen Ämter aus Nordböhmen und Sachsen fand am 21. November 1991 in Oybin (Sachsen) statt. Die Initiatoren dieses Treffens und die Gestalter langjähriger guten Zusammenarbeit waren: Direktor des statistischen Amtes in Jelenia Góra – verstorbener Kazimierz Żurawski, Direktor des tschechischen statistischen Amtes Zweigstelle in Liberec – Ladislav Knap und stellvertretender Präsident des statistischen Landesamtes Sachsens Ullrich Eichler. Die formelle Gründung der trilateralen Arbeitsgruppe „Statistik“, die im Rahmen der Euroregion tätig war, erfolgte im Mai 1997. Zum Vorsitzenden der Gruppe wurde Kazimierz Żurawski. In der Zeit von 1991 bis 2011 fanden ca. 90 Arbeitstreffen von polnischen, tschechischen und deutschen Statistikern im Rahmen der Arbeitsstrukturen der Euroregion Neisse statt. Die Treffen wurden nacheinander in den jeweils einzelnen Landesteilen der Euroregion organisiert. Das Ergebnis der seit 20 Jahren ununterbrochen andauernden Zusammenarbeit sind zehn statistischbeschreibende Publikationen zur Darbietung des sozial-wirtschaftlichen Zustandes des polnischtschechisch-sächsischen Grenzgebietes und die Effekte der Zusammenarbeit. Nachstehend eine thematisch-inhaltliche Darstellung der gemeinsamen Publikationen: 1. Methodische Erarbeitungen: • Methodische und praktische Probleme der Statistik in den Regionen (1994). 2. Komplexe Erarbeitungen: • Euroregion Neisse-Nisa-Nysa – grundlegende Informationen (1994); • Grenzübergreifende Zusammenarbeit in Polen – Ergebnisse und Möglichkeiten der Zusammenarbeit der polnischen Seite am Beispiel der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa (1996); • Jahrbuch der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 1998 – grundlegende Daten; • Euroregion Neisse-Nisa-Nysa – Broschüre (2000); • Statistisches Jahrbuch der Euroregion NeisseNisa-Nysa – 2003 (2004); • Euroregion Neisse-Nisa-Nysa – Broschüre (2009); • Polnisch-tschechisches Grenzgebiet in Zahlen 2009 (2010). 3. Publikationsreihe über die Städte und die Landkreise in der Euroregion Neisse-NisaNysa: • Görlitz-Jelenia Góra-Liberec (1995); • Bogatynia-Zittau-Hradek nad Nisou (1997); • Zgorzelec-Bautzen-Jablonec nad Nisou (1998); • Löbau-Varnsdorf (1999); • Städte in der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa (1999); • Die Landkreise in der Euroregion NeisseNisa-Nysa (2000 und jährliche übergreifende elektronische Publikation – seit 2000, 10 Ausgaben); • Die Landkreise der Euroregion Neisse (2009, tschechische Version, Broschüre wurde im Auftrage des tschechischen Sekretariats der Euroregion erarbeitet). 4. Publikationsreihe – Euroregionen entlang der polnischen Grenze: • Das Panorama von Euroregionen (1997); • Das Panorama von Euroregionen – zweite geänderte Ausgabe (1998); • Euroregionen in den neuen Verwaltungseinheiten Polens (1999); 174 • Euroregionen entlang der polnischen Grenze 2001; • Euroregionen entlang der polnischen Grenze 2003 (2004); • Euroregionen entlang der polnischen Grenze 2007; 5. bereichsbezogen/ thematisch: • Der Zustand und Schutz der Umwelt im polnisch-tschechisch-deutschen Grenzgebiet (1999); • Tourismus in der Euroregion Neisse-NisaNysa (2001); • Preise und Einnahmen in der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa. Integration Polens und Tschechiens mit der Europäischen Union (2003); • Preise in der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa (2004); • Preise in der Euroregion Neisse 2003-2005 (2005); • Preise in der Euroregion Neisse 2006; • Preise in der Euroregion Neisse 2007; • Preise in der Euroregion Neisse 2008; • Preise in der Euroregion Neisse 2009; • Preise in der Euroregion Neisse 2010; • Preise in der Euroregion Neisse 2011; • Schulwesen in der Euroregion Neisse-NisaNysa 2002 (2004); • Bevölkerung und Wohnbedingungen im polnisch-tschechischen Grenzgebiet angesichts der Ergebnisse der Völkererzählungen (2005); • Kinder in der Euroregion Neisse 2007; • Frauen und Männer in der Euroregion Neisse (2009); Die Ausschöpfung der Auflagen der oben genannten Publikationen zeugt von der Zweckmäßigkeit der langjährigen Zusammenarbeit der Statistiker und über den Bedarf, die Zusammenarbeit fortzusetzen. Ein weiteres gemeinsames Projekt der Statistiker, das im Jahre 2003 gestartet wurde, ist die grenzübergreifende polnisch-tschechisch-deutsche Datenbank (Cross-border friendship database). Die Idee des Vorhabens beruht auf der Bereitstellung im Internet von vergleichbaren statistischen Informationen über polnische, tschechische und deutsche Verwaltungseinheiten. Gegenwärtig bietet diese Datenbank den Nutzern über das Internet (www.crossborderdatabase.org) einen Satz von vergleichbaren statistischen Informationen an – 250 Merkmale und Kennzahlen – über polnische, tschechische und deutsche (Sachsen und Bayern) Verwaltungseinheiten für die Jahre 20022008. Dank der sich dynamisch entwickelnden euroregionalen Zusammenarbeit wurde in der Datenbank auch ein Modul entwickelt, indem die eingepflegten Daten über die Euroregionen auch auf dem polnisch-tschechischen, polnisch-deutschen und tschechisch-deutschen Grenzgebiet verfügbar sind. Schlussfolgerungen 1. Steigendes Interesse an der grenzübergreifenden Zusammenarbeit stellte an die statistischen Dienste neue Aufgaben, glaubhafte und vergleichbare statistische Informationen über die sozial-wirtschaftliche SituationKonderhausOstritz der Grenzregionen zu liefern. 2. Die Entwicklung der grenzübergreifenden Zusammenarbeit wird durch starkes Interesse an ihren Ergebnissen begleitet, was die Notwendigkeit schafft, Analysen über den Einfluss der Zusammenarbeit auf die sozialökonomische Lage der Grenzregionen zu erarbeiten. 3. Wie die Praxis mancher Euroregionen gezeigt hat, hat sich die Bestellung der EUREX als sehr praktisch erwiesen, derer Aufgaben Beobachtung der Zusammenarbeit und Benennung ihrer Prioritätsbereiche sind. Regina Gellrich Bildung: Stand und Perspektiven B ildungseinrichtungen wie Kindertagesstätten, Schulen und Vereine leisten einen ganz wesentlichen und nachhaltigen Beitrag für die Zukunft der Euroregion. Mit ihrer auf die interkulturelle Begegnung und das gemeinsame Lernen von Kindern, Jugendlichen und Erwachsenen aller drei Nachbarländer ausgerichteten Arbeit schafKreftwer Turów fen sie wichtige Grundlagen für den Abbau von Vorurteilen, gelingendes grenzüberschreitendes Miteinander und die Stärkung der gemeinsamen euroregionalen Identität der in der Euroregion beheimateten Menschen. Interkulturelle und nachbarsprachliche Kompetenzen gewinnen dabei auf dem gemeinsamen grenzüberschreitenden Wirtschafts– und Arbeitsmarkt zunehmend auch wirtschaftliche und berufliche Relevanz für die Bürgerinnen und Bürger. Die Euroregion Neisse-Nisa-Nysa bietet ihnen hierfür gleichzeitig einen einzigartigen „Lernort“, denn hier verbindet eine jahrhundertelange gemeinsame Geschichte vier Völker (einschließlich der Sorben) mit vier verschiedenen Sprachen und Kulturen, die im Alltag gelebt werden. 176 Vor diesem Hintergrund wurden bereits in den 90er Jahren in der Euroregion zahlreiche modellhafte grenzüberschreitende Bildungsprojekte ins Leben gerufen. Initiativen wie z. B. zweisprachige Austauschprojekte zwischen Kitas in Zittau und Hradek n. N. oder Görlitz und Zgorzelec, der trinationale SCHKOLA-Schulverbund oder die Neisse University konnten sich dabei erfolgreich etablieren und wurden kontinuierlich weiterentwickelt. Seit dem Jahr 2002 bündelt das auf Grundlage des Konzeptes der Lernenden Regionen aufgebaute grenzüberschreitende Bildungsnetzwerk PONTES solche Initiativen, bietet eine Plattform für den trinationalen Erfahrungsaustausch und die Qualifizierung der Fachkräfte und Multiplikatoren und unterstützt die Akteure durch gemeinsame Aktivitäten des euroregionalen Bildungsmarketings. Im Jahr 2004 wurde EUREX Bildung ins Leben gerufen. Sie konstituierte sich am 17.03.2004 in Liberec und versteht sich seither als • beratendes Fachgremium der Euroregion Neisse – Nisa – Nysa bei der Umsetzung der strategischen Zielsetzung der Entwicklung der Euroregion zu einem leistungsfähigen grenzüberschreitenden Bildungsraum sowie • Impulsgeberin für grenzübergreifende Maßnahmen mit gesamteuroregionaler Ausstrahlung, die einen Beitrag zur Entwicklung des gemeinsamen euroregionalen Bildungsraumes leisten. Von zentraler Bedeutung sind hierfür Aktivitäten, die der umfassenden Vermittlung von Wissen über die Nachbarländer, der Förderung der Mehrsprachigkeit sowie der Förderung der gleichberechtigten und partnerschaftlichen Zusammenarbeit in allen Bildungsbereichen im Kontext des Lebenslangen Lernens dienen. Im gemeinsamen Diskussions– und Arbeitsprozess in der EUREX Bildung wird dabei immer wieder sichtbar, welch besonderes EUREX-Konferenz – Konference – Konferencja 30.09.2011, Jelenia Gora EUREX Bildung Potenzial und Mehrwert die Bündelung der Erfahrungen und Kompetenzen aus den drei unterschiedlichen Bildungssystemen der Nachbarländer für alle Beteiligten bietet. Die Experten der EUREX Bildung engagieren sich dabei nicht nur als Ideengeber, sondern sie bringen auch die Kompetenzen und Ressourcen ihrer Institutionen in die Umsetzung der Vorhaben mit ein und arbeiten dazu insbesondere auch im grenzüberschreitenden Bildungsnetzwerk PONTES eng zusammen. So war eine der ersten gemeinsamen Aktivitäten der Mitglieder der EUREX Bildung 2005 die Initiierung eines dreisprachigen „Schulinformationsportals der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa“ (www.neisse-nisa-nysa.eu). Ziel war es ein Instrument bereit zu stellen, das einerseits die Vielfalt an grenzüberschreitenden Aktivitäten von Kitas, Schulen und weiteren Bildungseinrichtungen in der Euroregion sichtbar macht, gleichzeitig aber auch eine Plattform für den Erfahrungsaustausch, das Knüpfen von Kontakten über Ländergrenzen hinweg und die Entwicklung von grenzüberschreitenden Partnerschaften und Projekten bietet. Die Umsetzung erfolgte im Rahmen eines deutschtschechischen Kleinprojektes in Kooperation von Schulamt des Kraj Liberec, PONTES-Agentur Ostritz und DODN Jelenia Gora. Weitere wichtige trinationale Aktivitäten und Ergebnisse der euroregionalen Zusammenarbeit sind darüber hinaus: • die Entwicklung des EuroregiokompetenzZertifikats KOMPETENT4, seine Implementierung in allen drei Ländern der Euroregion und seine Anerkennung durch einen Beschluss des Präsidiums der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa 2010, • jährliche Euroregionale Konferenzen zur beruflichen Bildung im Kontext des grenzüberschreitenden Wirtschafts– und Arbeitsmarktes (seit 2009), • die Durchführung trinationaler SchülerWorkshops wie dem Euroregionalen Girls‘ Day (seit 2007) und 2011 auch erstmalig einem Euroregionalen Girls‘ & Boys‘ Day zur Förderung der beruflichen Orientierung junger Menschen vor Ort auf dem grenzüberschreitenden Wirtschafts– und Arbeitsmarkt, • Euroregionale Konferenzen und Fortbildungen für Pädagogen zur interkulturellen und nachbarsprachigen Bildung (seit 2004), • die Entwicklung des viersprachigen Lernspiels „Schatzsuche – Poszukiwanie skarbów – 177 Hledání pokladu – Pytanje pokłada” über die Euroregion und ihre Sprachen, das inzwischen in mehr als 500 Kindereinrichtungen und Schulen in allen drei Nachbarländern genutzt wird, • die Durchführung Euroregionaler LernFESTe (seit 2003) • u. v. a. Seit 2008 werden jährlich herausragende Projekte und Partnerschaften der grenzüberschreitenden Bildungszusammenarbeit mit dem „Preis der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa“ in der Kategorie Bildung gewürdigt und auf diesem Wege als Beispiele guter euroregionaler Praxis in der Öffentlichkeit bekannt gemacht. Inzwischen ist die grenzüberschreitende Zusammenarbeit in vielen Bildungsbereichen in der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa bereits zur Normalität geworden. Das sich dabei in den zurückliegenden Jahren entwickelnde lebendige Miteinander von Einrichtungen unserer drei EUREX-Konferenz – Konference – Konferencja 30.09.2011, Jelenia Góra EUREX Bildung Nachbarländer gilt es nun nachhaltig zu sichern, auszubauen, weiter zu qualifizieren und dabei noch wirksamer auf die Stärkung der Euregiokompetenz und der euroregionalen Identität aller in der Euroregion beheimateten Menschen auszurichten. Dabei leben die meisten Aktivitäten nach wie vor von einem hohen ehrenamtlichen Engagement der Akteure vor Ort und sind auf eine Finanzierung im Rahmen von zeitlich befristeten Förderprojekten angewiesen. Sie verlangen meist einen erheblichen administrativen Aufwand, der gerade kleinere Einrichtungen wie Kitas oder Vereine oft überfordert. Auch zeitliche Unterbrechungen zwischen den Projekten erschweren den Aufbau dauerhafter Kooperationsbeziehungen. Und nicht zuletzt stellen die komplizierten Bedingungen für die paritätische Finanzierung und Umsetzung von trilateralen Vorhaben eine weitere Hürde dar, die überwunden werden muss, weil gerade diese Projekte für die gleichberechtigte Entwicklung unserer Dreiländerregion besonders bedeutsam sind. Um – ausgehend von dem bereits erreichten Niveau – eine neue Qualität in der Entwicklung der Euroregion zu einem leistungsfähigen grenzüberschreitenden Bildungsraum zu erzielen, muss deshalb künftig der Schaffung von Rahmenbedingungen zur Verstetigung der grenzüberschreitenden Kooperationsbeziehungen, der kontinuierlichen Qualitätsentwicklung in der grenzüberschreitenden Bildungsarbeit und dem Transfer guter Projektansätze in die gesamte Euroregion besondere Aufmerksamkeit gewidmet werden. Hierfür bedarf es tragfähiger trinationaler Vernetzungsstrukturen und professioneller Dienstleistungen zur Unterstützung der Bildungseinrichtungen, die ohne eine institutionelle Verankerung in der Euroregion und entsprechende Ressourcen kaum sicherzustellen sind. Der vom PONTES-Netzwerk eingeschlagene Weg des Aufbaus eines trinationalen Kooperationsverbundes mit Spiegelstrukturen in allen drei Nachbarländern und die damit angestrebte Perspektive der Institutionalisierung durch Gründung einer europäischen Rechtsform kann hierfür ein Erfolg versprechender Ansatz sein. Für die EUREX Bildung ergeben sich daraus u. a. folgende strategische Schwerpunkte für ihre Arbeit in den kommenden Jahren: • qualitative Weiterentwicklung und Professionalisierung grenzüberschreitender Bildungszusammenarbeit – u. a. durch Entwicklung und Umsetzung gemeinsamer Qualifizierungsangebote für das Bildungspersonal aller drei Nachbarländer, gemeinsamer Bildungsprogramme mit in allen drei Ländern anerkannten Zertifikaten sowie Bereitstellung von Unterstützungsdienstleistungen für grenzüberschreitende Partnerschaften und Kooperationen von Bildungseinrichtungen • Schaffung der institutionellen Voraussetzungen für das gemeinsame professionelle Management der sich zunehmend vernetzenden euroregionalen Bildungslandschaft im Kontext einer zukunftsorientierten Euroregionalentwicklung. Bärbel Wienrich, Blanka Konvalinková Bibliotheken Regionen und Grenzregionen gab es seit Beginn der Weltgeschichte. Die Euroregionen dagegen erst seit einigen Jahren. Eine Grenzregion wird zur Euroregion, wenn auf beiden Seiten der Grenze der Wille und die Absicht bestehen, etwas gemeinsam aufzubauen und sich gegenseitig kennen zu lernen. Polen, Böhmen und Deutschland verbinden über 1000 Jahre Geschichte. Über die Jahrhunderte funktionierte diese Symbiose mal besser, mal schlechter. Die Menschen haben je- doch eine Zugehörigkeit zu dem Kulturraum empfunden, den sie bewohnt haben. Hier traten bedeutsame Unterschiede zwischen Reichtum und Armut, zwischen politischen Ansichten, darunter dem Zentralismus und dem Regionalismus auf, aber immer kam auch die Frage der nationalen Würde zum Vorschein. Erst die totalitäre Form des Nationalismus hat sich auf dem Zusammenleben durch eine tiefe Spaltung ausgeprägt, welche in vielen Fällen bis heute noch nicht überwunden ist. Die Lage 179 der Grenzen haben sich geändert, schlimmer war aber das, dass Menschen diese Orte verlassen mussten, in denen sie lebten, sie wurden vertrieben, aber auch (vor allem die Juden) ausgerottet. Solche Ereignisse haben auch das lange Zusammenleben gestört. 1989 als Umbruchjahr, die Wiedervereinigung Deutschlands, aber vor allem der 2004 erfolgte EU-Beitritt Polens und Tschechiens, waren sehr wichtige Schritte auf dem Weg zur Wiedervereinigung des alten Kontinents, des für uns besonders wichtigen Mitteleuropas. Die Aufgaben der Bibliotheken beruhen vom Prinzip her auf Aufnahme der grenzübergreifenden Zusammenarbeit, da ein Buch und eine Bibliothek grundlegende Elemente der europäischer Integration und Zusammenarbeit sind. Sie sind von der Ansammlung des Kulturerbes nicht wegzudenken, ihre (auch Alt-) Bestände bergen geistigen Reichtum der früheren und der jetzigen Generation. Die Bedeutung von Bibliotheken bei der Zusammenarbeit steigt auch, weil sie den Experten nicht nur die Möglichkeit für persönliche Kontakte bieten, sondern auch riesige elektronische Informationsquellen bereitstellen, die es möglich machen, sich über Informationssysteme oder durch Videokonferenzen zu verbinden. In den letzten Jahren hat sich die Aktivität der Euroregion Neisse in vielen Bereichen erfolgreich entwickelt, zu denen auch das Bibliothekwesen gehört. Die EUREX Bibliotheken will den Versuch unternehmen, die Erfolge der letzten Jahre zu beurteilen. Gemeinsame Konferenzen, Projekte, Herausgabe von mehrsprachigen Publikationen, Ausstellungen und sonstige Vorhaben zeugen von guten Kontakten und der guten Zusammenarbeit. Diese Zusammenarbeit wurde nach und nach zur Freundschaft und kann sich noch vertiefen. Die Zusammenarbeit der städtischen Bibliothek in Jelenia Góra, der staatlichen Wissenschaftsbibliothek in Liberec und der staatlichen Fachstelle für öffentliche Bibliotheken in Dresden entwickelt sich seit 1993 auf der Grundlage von zweijährigen Verträgen. Der Zusammenarbeit hat sich später die Christian- Weise-Bibliothek in Zittau angeschlossen. 1999 wurde die Zusammenarbeit offiziell legitimiert. Es bedeutet, dass die Arbeitsgruppe Bibliotheken der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa gegründet wurde. Über die ersten Jahre wurden gemeinsame Aktivitäten durch öffentliche Bibliotheken der Euroregion Neisse und der Euroregion Elbe unternommen. Seit 1998 fanden sieben gemeinsame Konferenzen der Bibliothekare statt: 1. 1998 Rumburk (CZ) „Bibliotheken ohne Grenzen“ (Investition in Bibliotheken – Investition in die Zukunft). 2. 1999 Zittau (D) „Ohne Grenzen in die Zukunft“. 3. 2000 Karpacz (PL) „Europa bauen. Neue Aufgaben der öffentlichen Bibliotheken in den Verwaltungseinheiten der Euroregion Neisse“. 4. 2002 Bautzen (D) „Europäische Integration – nationale Identität der Bibliotheken (Restaurierung von Bücherbeständen, Präsentation der Altbestände)“. 5. 2004 Jelenia Góra (PL) „Perspektiven der Zusammenarbeit der öffentlichen Bibliotheken nach dem EU-Beitritt“. 6. 2009 Liberec (CZ) „Kommunale Bibliotheken – Potenzial und Perspektiven“. 7. 2011 Jelenia Góra (PL) ”Elektronische Dienstleistungen in Bibliotheken“. Die Veranstaltung von trilateralen Fachkonferenzen alle zwei Jahre ist für uns eine Verpflichtung. Die Konferenzen bieten nicht nur die Gelegenheit für freundschaftliche Treffen, sie sind vor allem eine Plattform für den Erfahrungsaustausch, gelten als ein Diskussionsforum. Es ist eine Gelegenheit für den Vergleich des Niveaus der Bibliotheken und eine Inspirationsquelle zur Verbesserung ihrer Arbeit. Fachseminare, Erfahrungsaustausch mit sonstigen Grenzregionen und gemeinsame Ausstellungen, u. a.: – 2000 Liberec (CZ) Internationales Symposium: „Bibliotheken für Europa – Europa für 180 – – – – – – Bibliotheken“ anlässlich der offiziellen Eröffnung der Bibliothek in Liberec „Das Bauwerk der Versöhnung“. 2002 Liberec (CZ) Ein Seminar der Gesellschaft ABDOS zum Thema Informationen und Fortbildung: „Regionale Zusammenarbeit im vereinigten Europa“. 2004 Liberec (CZ) Fachseminar: „Wege zum Lesen“ – Bibliotheksarbeit mit Kindern. 2004 Zittau (D) Feierliches Treffen anlässlich der EU-Erweiterung. Unterzeichnung des Vertrages über die Kooperation der Bibliotheken in der Euroregion Neisse für die Jahre 2004/2005. 2005 Zielona Góra (PL) „Geschichte der Bücher in den Grenzregionen, Bedeutung der Bücher für die Entwicklung der multikulturellen Gesellschaft“. 2006 Dresden Fachseminar im Rahmen des 95. Deutschen Bibliothekskongresses. 2010 Zittau (D) Workshops im Rahmen des Projekts: Brauchtum in der Euroregion Neisse, Verfassung einer Publikation für Kinder. Gemeinsame Publikationen: – 1997 „Öffentliche Bibliotheken in der Euroregion Neisse“, dreisprachig, farbig. – 1999 „Öffentliche Bibliotheken der Euroregionen im Dienste der Informationsgesellschaft“, dreisprachig, farbig. – 2002 „Sprachführer – Bibliotheken in der Euroregion Neisse“, Sprachbuch, dreisprachig. – 2004 „Sprachführer für Kinder Bibliotheken der Euroregion Neisse“, Sprachbuch, dreisprachig – 2006 Kalender der Euroregion Neisse für 2006 „Schätze der Bibliotheken der Euroregion Neisse“. – 2007 „Ein Kasten voller Kinderbücher“, deutschpolnische/ deutsch-tschechische Herausgabe. – 2011 Ein Buch für Kinder und Jugendliche über das Brauchtum in der Euroregion mit dem Titel: „Die vergessenen Ostereier“, viersprachig. Gemeinsame Herausgaben, gewöhnlich dreisprachig, haben zum Ziel, das Leben in der Euroregion deutlicher zu machen. Sie haben ei- nen Informationscharakter (Publikationen über Bibliotheken) oder sind bestimmt für Erwachsene und Kinder, um ihnen das Brauchtum in der Euroregion oder die Gestalten aus Märchen und Sagen dieser Region vorzustellen. Sonstige Vorhaben: Seit 1996 initiieren und organisieren polnische Partner von der Bibliothek in Jelenia Góra alle zwei Jahre Wettbewerbe der plastischen Künste. An den Wettbewerben nehmen Kinder und Jugendliche teil. Sie beziehen sich auf die Sagen über das Riesengebirge. Jeder Wettbewerb über die beste Darstellung des Berggeistes Rübezahl wird in mehreren Kategorien ausgeschrieben. In jedem Jahr wurden für den Wettbewerb circa 300 Arbeiten angemeldet. Seit 2011 wird die Thematik des Wettbewerbs des Berggeistes um den sorbischen Zauberer Krabat erweitert. Beide Gestalten sind sehr tief im regionalen Bewusstsein der polnisch-tschechisch-deutsch-sorbischen Grenzregion eingenistet, wovon ihre Anwesenheit in Literatur, Kunst und Kultur zeugt. Gemeinsame Präsentation auf den polnischen Seiten der Euroregionen Neisse sowie auf den neuen, die von den polnischen Partnern entwickelt wurden http://biblioteki-euroregion-nysa.eu/, Verwendung von mehreren branchenbezogenen WWW-Seiten: z.B. Sachsenopac, Bibliothekportalsachsen, Katalog Ziemi Jeleniogórskiej oder gemeinsames Informationstor der tschechischen Dokumente, darunter das EU-Portal mit digitalisierten Dokumenten Europeana. Es wird nach Mitteln und Ideen für digitale Verbindung und breitere Bereitstellung von deutschen, polnischen und tschechischen kultur-historischen Sammlungen gesucht. Die EUREX Bibliotheken tagt viermal im Jahr und arbeitet auf der Grundlage eines jährlichen Aktivitätsplans. Die Mitglieder der EUREX Bibliotheken sind die oben genannten Bibliotheken, die Stadtbibliothek in Rumburk so wie die Stadtbibliothek in Ceska Lipa, Stadtbibliothek in Jablonec nad Nisou, A.-Marek-Bibliothek in Turnov, Kultur– und Weiterbildungsgesellschaft Löbau-Zittau mbH, Stadtbibliothek in Görlitz, Wissenschaftliche 181 Bibliothek des Naturkundemuseums Görlitz, Sorbisches Institut Bautzen, Powiatowe Centrum Edukacyjne in Lubań und Publiczna Biblioteka Miejska in Bolesławiec. Darüber hinaus finden auch bilaterale Treffen der Gruppenmitglieder statt, die der Umsetzung der gemeinsamen Aufgaben, Projekte oder den einzelnen Veranstaltungen gewidmet sind. Dies gilt beispielsweise für das 10. Jubiläum der Eröffnung der Öffentlichen Kreisbibliothek im letzten Jahr sowie gemeinsames Treffen der polnischen, tschechischen und deutschen Partner in Zittau bei der Veranstaltung „Lebende Bibliothek“, die auch in Liberec organisiert wurde. Wichtige Punkte auf der Zeitachse unserer Zusammenarbeit: Errichtung und offizielle Eröffnung von drei großen Bibliotheken in Liberec, Jelenia Góra und Zittau mit der EU-Förderung. Wissenschaftliche Kreisbibliothek in Liberec, auch „Das Bauwerk der Versöhnung“ genannt, November 2000. 1,2 Millionen Medien, sie verfügt auch über den Bestand der deutschsprachigen Literatur aus den tschechischen Landen, die so genannte „Sudetika“, ca. 12.000 Positionen Christian-Weise-Bibliothek in Zittau – April 2002; 60.000 Medien, Altbestand mit 60.000 Positionen. Książnica Karkonoska in Jelenia Góra – August 2008; 287.000 Medien. In der Bibliothek gibt es auch touristische Information. Preis für Věra Vohlídalova (die ehemalige Direktorin der öffentlichen Kreisbibliothek in Liberec) für ihr außerordentliches Engagement und Verdienste bei der Unterstützung der Aktivitäten von Bibliotheken in der Euroregion Neisse. Der Preis wurde durch den deutschen Bibliothekarbund, Landesbund Sachsen verliehen. Sie hat den Preis im November 2001 in Liberec entgegengenommen. Die Mitglieder der EUREX Bibliotheken haben den Preis der Euroregion in der Kategorie Kultur für gelungene Zusammenarbeit und grenzübergreifende Kooperation erhalten. • Die Kreisbibliothek in Liberec und die Książnica Karkonoska in Jelenia Góra 2009. • Kultur– und Weiterbildungsgesellschaft mbH Löbau 2010. Zum Schluss möchte ich noch einige Gruppenmitglieder der EUREX Bibliotheken nennen, die einen besonderen Beitrag zur langjährigen erfolgreichen Zusammenarbeit geleistet haben. Am Anfang waren das Věra Vohlídalová, Christian Leutemann und Mirosława Jośko. Einen großen Verdienst haben auch Ladislava Skopová, Květa Candríková, Maciej Lokaj und Birgit Reim. Die Ausstellung Krakonoš-RübezahlRzepiór hat über viele Jahre Frau Ewa Grzempa mit der Unterstützung des Direktors von Książnica Karkonoska Herrn Maciej Zawiła betreut. Unter hier Anwesenden sind auch die Direktoren und Direktorinnen der tschechischen Stadtbibliotheken zu nennen. Dana Kroulíková, Zbyněk Duda, Alicja Raczek und Joanna Jagodzińska (Książnica Karkonoska in Jelenia Góra). Vor kurzem wurde die Gruppe um weitere zwei Personen stärker – Hanuš Karpíšek (Turnov) und Franz Schön (Bautzen). In diesem Jahr wollen wir eine geplante Publikation zum Brauchtum in der ERN herausgeben. Darüber hinaus wird eine mobile Ausstellung der Arbeiten der Kinder zu dieser Thematik organisiert. In den Wettbewerben der Berggeist und der Krabat werden Entscheidungen fallen. Die Preisträger werden in Jelenia Góra bekannt gegeben. Gegen Jahresende und im neuen Jahr planen wir die Realisierung eines polnischtschechischen Projektes mit der Bezeichnung Fotoruszenie (Fotobewegung). Für 2012 erwägen wir auch eine Vortragsreihe und gemeinsame Ausflüge zu Lebensorten der Gebrüder Hauptmann. Für 2013 ist eine weitere gemeinsame Konferenz der Bibliothekare der ERN geplant, diesmal in Zittau. Die Bibliotheken sind auch an Schaffung eines Bestands in den Sprachen der Mitglieder der EUREX oder an Verbindung von Internetseiten, sowie an Erarbeitung eines elektronischen Lexikons der Persönlichkeiten des Dreiländerecks interessiert. Es ist für uns eine große Ehre, in der freundlichen und schöpferischen Atmosphäre arbeiten zu können und auch dass unsere Arbeit in der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa einen Sinn hat. Vladimír Valenta Öffentliche Gesundheit D ie Arbeitsgruppe gründeten wir gemeinsam mit Herrn Dr. Wacharzt aus Görlitz, Herrn Doktor Soukup aus Zittau und Herrn Dr. Bucki aus Jelenia Góra in den Neunzigerjahren des letzten Jahrhunderts. Immer wenn ich in solche Formulierung benutze, kommt mir das so historisch vor. Mehr oder weniger haben Themen, mit denen wir uns beschäftigen, nicht an Aktualität verloren: 1. Wir haben den Gesundheitszustand der Einwohner verglichen, und nach den Ursachen für die bestehenden Differenzen gesucht; 2. Ein gemeinsames Informationssystem über die Qualität des Gewässers für Badezwecke haben früher und besser erarbeitet, als dies die EU verlangte; 3. Wir haben viele Fachseminare organisiert; 4. Wir haben meiner Meinung nach europaweit einzigartige Überwachung und regelmäßige Anmeldung von Infektionskrankheiten in der Euroregion Neisse eingeführt, die direkt wirkt, über keine Zentrale läuft und direkt die Behörden des öffentlichen Gesundheitswesens verbindet. Einige Einzelheiten zu diesem System: Die Zusammenarbeit von Epidemiologen im Rahmen der Euroregion Neisse wurde mit der Anmeldung von Infektionskrankheiten im Juli 1999 für 11 ausgewählte Krankheiten gestartet. Seit dem Herbst 1999 wurden die Erkrankungen sowohl in reellen Zahlen, als auch – zum möglichen Vergleich der einzelnen Regionen – auf 100.000 Einwohner umgerechnet angemeldet. Im Dezember 1999 wurden die Anmeldungen bis auf die heutigen 48 Krankheiten (Infektionskrankheiten) nach der 10. Revision der Internationalen Klassifikation der Krankheiten ausgeweitet. Im November 2002 wurden die Anmeldungen und weitere Zahlen der Fälle mit akuten Infektionen der Atemwege ergänzt. Die Anmeldungen wurden bei dem Gesundheitsamt von Kraj Liberecky angenommen: Aus den deutschen Gebieten der Euroregion: 1 x pro Woche per Fax kam die Anmeldung aus der Zittauer Region und 1 x im Monat per E-Mail aus der Görlitzer Region. Seit 2008 liegen keine weiteren Anmeldungen der deutschen Seite vor: 183 Aus den polnischen Gebieten der Euroregion: Die Anmeldungen kommen immer 1 x im Monat per E-Mail. Die Anmeldungen, die vom Gesundheitsamt von Kraj Liberecky (KHS LK) weitergeleitet werden: Die Anmeldungen von (KHS LK) werden tabellarisch mit 48 nach der 10. Revision der Internationalen Klassifikation der Krankheiten geordneten Krankheiten (48 Diagnosen der Infektionskrankheiten) versendet. Die Anmeldung umfasst darüber hinaus die akuten Infektionen der Atemwege und grafische Darstellung. Die Anmeldung wird immer einmal im Monat per Post, jeweils bis zum 15. des Folgemonats nach Zittau, Görlitz und ans Gesundheitsamt in Jelenia Góra geschickt. Sammelberichte über infektionsbezogene Situation in der Region Neisse werden zweimal pro Jahr per Post an die kooperierenden Gesundheitsämter des tschechischen Teils der Euroregion Neisse geschickt. Die Tabelle enthält immer die 48 Krankheiten. Die Anmeldungen von Infektionskrankheiten werden von Epidemiologen zur Erstellung von Prognosen der möglichen Entwicklung der epidemiologischen Situation in ihren Regionen verwendet. Neben dem oben genannten Informationstagaustausch bezüglich des Auftretens der Infektionskrankheiten werden die Kontakte im Rahmen der Euroregion Neisse auch zur Rückverfolgung der Infektionsquellen und der Verbreitungswege der Erkrankung verwendet. Als Beispiel, auf der Grundlage der Anmeldung des Dr. med. Soukup über vier salmonellakranke Einwohner von Zittau, die sich wahrscheinlich in einem Restaurant in Jiříkovo auf dem tschechischen Gebiet hätten infizieren sollen, wurden epidemiologische Untersuchungen durchgeführt und der Betrieb kontrolliert. Es wurden keine weiteren Erkrankungen festgestellt, aber als Ergebnis der durchgeführten Kontrolle wurden in einem Betrieb Verletzungen bezüglich der Hygiene festgestellt, die zum Gegenstand eines Verwaltungsverfahrens wurden. Es bezog sich auf einem Betrieb mit einem hohen Niveau der persönlichen und Arbeitshygiene, indem bei der früheren Prüfung keine Verletzungen festgestellt worden sind. Als sehr wichtig hat sich die Kooperation im Rahmen der Euroregion Neisse im April 2004 erwiesen, als an einem Freitagabend in Hradek nad Nisou ein deutscher Radfahrer ernsthafte Verletzungen erlitten hat. Der Patient wurde für eine kurze Zeit ohnmächtig, hatte zahlreiche Verletzungen der Mundhöhle und am Gesicht 184 erlitten und blutete. Hilfe wurde ihm durch insgesamt 17 Personen erteilt, mit der ersten Hilfe durch einen Feuerwehrmann der freiwilligen Feuerwehr angefangen bis zum OP-Tisch der Zahnchirurgie. Um 2:30 Uhr teilte der Patient mit, er sei ein HIV-Überträger. Die sofortigen Tests haben die HIV-Infektion bestätigt. Nach weiteren Untersuchungen wurde festgestellt, dass 2 von den 17 Personen Kontakt mit dem epidemiologisch relevanten Blut des Kranken hatten. Der erste war der Fahrer des Rettungswagens mit vielen Schürfwunden an seinen Händen, die zweite die OP-Schwester, derer Gesicht und Bindehaut bei der Blutabsaugung während der Eingriffs mit dem Blut bespritzt wurden. Nach Absprache mit dem Aids-Zentrum im Klinikum Bulkova fuhren diese beiden Mitarbeiter dahin zur antiretroviralen Therapie. Zur Bestimmung der prophylaktischen Therapie war die Festlegung der dem Kranken verabreichten Medikamente, der Virämie und der Lymphozyten DC4 notwendig. Dank der Zusammenarbeit im Rahmen der Euroregion ist es gelungen, und nach der durchgeführten Prophylaxe konnte man feststellen, dass die Infektion nicht übertragen worden ist. Die größte gemeinsame Veranstaltung und Beispiel für die Zusammenarbeit war eine zweitägige internationale Konferenz: „Schutz der öffentlichen Gesundheit in der Euroregion Neisse“ in Liberec 2006. Alle drei Seiten der Euroregion wurden mit über 100 Teilnehmern gleich stark vertreten. Zum Thema standen die gegenseitige Zusammenarbeit, Prioritäten der öffentlichen Gesundheit in den einzelnen Ländern und insbesondere das Krisenmanagements im Bereich der öffentlichen Gesundheit. Zum Schluss der Konferenz haben wir eine gemeinsame Erklärung zum Schutz und Förderung der öffentlichen Gesundheit verabschiedet, Ziele und Lösungen gezeigt und an die Regierungen aller drei Mitgliedsstaaten der Euroregion Neisse um ihre Realisierung appelliert. Ein letztes Beispiel der Zusammenarbeit war das Jahr 2010. Dies betrifft die Übergabe von Erfahrungen über den Schutz der öffentlichen Gesundheit bei der Veranstaltung der klassischen Ski-Weltmeisterschaft in Liberec während eines Treffens der polnischen Inspektoren in Karpacz und im Seminar mit dem Titel: Öffentliche Gesundheit in Sachsen und Tschechien zur Intensivierung der Zusammenarbeit im Bereich der Prophylaxe und des Gesundheitsschutzes in den Grenzregionen. Ich bin der Ansicht, die angeführten Aktivitäten der EUREX Öffentliche Gesundheit sowie die langjährige Zusammenarbeit gelten als Beweis für die Brauchbarkeit und Bedarf an Bestehen unserer Expertengruppe, die sich für die öffentliche Gesundheit in der Euroregion Neisse einsetzt. Immerhin ist unsere weitere Tätigkeit im gewissen Grade gefährdet, denn im Vergleich zu den bilateralen Treffen, ist es mehrfach nacheinander gescheitert, die Treffen aller drei Seiten zu organisieren. Deswegen nutze ich den Anlass der Konferenz, um weitere gemeinsame Aktivitäten zu initiieren. Bartosz Komeda Gesundheitsrettungsdienst D ie Gruppe Gesundheitsrettungsdienst als die EUREX wurde im Jahre 2008 gegründet. Die Amtszeit des jeweils aus dem nächsten Land zu bestellenden Gruppenleiters beträgt ein Jahr. Bis heute haben im Rahmen der Gruppe 16 internationale (polnisch-tschechisch-deutsche) Treffen sowie zahlreiche Beratungen stattgefunden. Institutionen, die im Rahmen der Gruppe zusammenarbeiten: – Marschallamt der Woiwodschaft Niederschlesien, – Gesundheitsrettungsdienst in Jelenia Góra, – Multifachkrankenhaus in Zgorzelec, – Komplex für Gesundheitswesen in Bolesawiec, – Gesundheitsrettungsdienst in Liberec, – Landratsamt Görlitz Im Rahmen der Zusammenarbeit wurde ein trilateraler Vertrag zwischen Zdravotnickou Zachrannou Sluzbou Libereckeho Kraje, dem selbstständigen Komplex für Gesundheitswesen in Zgorzelec sowie dem Gesundheitsrettungsdienst in Jelenia Góra abgeschlossen, der unter anderem die Gestaltung eines homogenen grenzübergreifenden Rettungssystems der medizinischen Hilfe, Verbesserung der vorstationären Versorgung der Bürger der einzelnen Länder sowie Errichtung 186 der Koordinierungs– und Verwaltungszentren für grenzübergreifende Rettungsdienste betraf. Die Arbeitsgruppe hat gelungene Bemühungen unternommen, eine Ebene für gemeinsame Projekte im Rahmen der Programme der grenzübergreifenden Zusammenarbeit zu schaffen. Das Ergebnis war die Umsetzung der Projekte mit der EU-Förderung. Zu der EUREX Gesundheitsrettungsdienst wurden auch die Dienste der Bergwacht, und zwar GOPR Bergwacht sowie Horske Sluzby, zur näheren Zusammenarbeit der Dienste der Bergwacht und der medizinischen Dienste eingeladen. Diese Maßnahmen wurden ausgerichtet auf Errichtung dauerhafter Bindungen der Zusammenarbeit der Rettungsteams, die sich als Profis mit der Rettung in der Euroregion Neisse beschäftigen. Die Zusammenarbeit im Rahmen der Euroregion Neisse bietet größere Chancen, mehrere gemeinsame Initiativen zu beantragen. Die wichtigsten Vorhaben der Gruppe seit der Gründung: 1. Konferenz 16.-17.10.2008 in Piechowice Die Konferenz fand an 16.-17.10.2008 in Piechowice statt. Im Rahmen der inhaltlichen Maßnahmen wurden am ersten Konferenztag, also am 16. Oktober 2008, die Vorträge gehalten, und am zweiten Tag, am 17.10.2008 Workshops durchgeführt. Das waren eine Übung mit Einsatz des Rettungshubschraubers aus Liberec, eine Vorführung der polnischen Bergwacht im Riesengebirge, Übungen zur Kanalisierung des oberen Atemtraktes mit Instrumenten sowie Übungen zu BLS-AED. Die durchgeführten Übungen haben ohne Zweifel zur Erarbeitung von Grundsätzen der Zusammenarbeit bei Ereignissen mit Beteiligung der partnerschaftlichen Dienste beigetragen. 2. Realisierung des Projektes Zusammenarbeit der Gesundheitsrettungsdienste in der Euroregion Neisse, gefördert aus den EU-Mitteln im Rahmen des operationellen Programms der grenzübergreifenden Zusammenarbeit Tschechische Republik – Republik Polen 2007-2013 im Rahmen dessen folgende Aktionen durchgeführt worden sind: – Veranstaltung einer internationalen Konferenz „Grenzübergreifende Zusammenarbeit der Gesundheitsrettungsdienste in der Euroregion Neisse“ 29.-30.04.2010 in Piechowice. Die Konferenz fand am 29.-30.04.2010 in Piechowice statt. An der Konferenz haben ca. 120 Personen aus Polen, Tschechien und Deutschland teilgenommen. Während der Konferenz wurden unter anderem rechtliche Aspekte der grenzübergreifenden Zusammenarbeit, moderner technischer Lösungen in der Rettungsmedizin behandelt. Die Konferenz war eine Gelegenheit zum Erfahrungsaustausch zwischen dem medizinischen Personal. – Veranstaltung einer internationalen Konferenz „Grenzübergreifende Zusammenarbeit der Gesundheitsrettungsdienste in der Euroregion Neisse“ 28.-29.04.2011 in Hejnice. Am 28. bis zum 29.4.2011 hat in Hejnice im Rahmen des polnisch-tschechischen Projektes eine internationale Konferenz zur Thematik der Zusammenarbeit der Gesundheitsrettungsdienste in der Euroregion Neisse zum Resümee des Projektes „Grenzübergreifende Zusammenarbeit der Gesundheitsrettungsdienste in der Euroregion Neisse“ organisiert. – Kauf von vier speziellen Rettungswagen mit Allradantrieb und Ausrüstung für das polnisch– tschechische Grenzgebiet (je zwei Fahrzeuge auf jeder Seite, in Polen für Świeradów Zdrój und Bogatynia). – Veranstaltung von internationalen Einsatzübungen der Gesundheitsrettung und sonstiger Dienste in Krasny Las am 16.06.2010. Die Teilnehmer der Einsatzübungen waren folgende Teams: Gesundheitsrettungsdienst in Liberec, in Jelenia Góra, Multifachkrankenhaus in Zgorzelec, tschechische und polnische Feuerwehr, Tschechisches und Polnisches Rotes Kreuz, tschechische Polizei sowie der Flugrettungsdienst aus Liberec. Der Gegenstand der Übungen war die Hilfe für 10 Personen beim simulierten Unfall eines Omnibusses mit einem Pkw und einem Lkw in Krasny Les bei Frydlant. Die Übungen der Rettungsdienste wurden durch Vertreter der Woiwodschaft Niederschlesien, des Liberecki Kraj, der Selbstverwaltung der Kreise in der Grenzregion sowie der Euroregion Neisse beobachtet. Die übri- 187 gen gaben auch den Anlass, die im Rahmen des Projektes gekauften Fahrzeuge vorzustellen, die ihren Standort in den grenznahen Ortschaften auf der polnischen und tschechischen Seite haben sollen. Übungen der Rettungsdienste in Sieniawka am 17.06.2011. Übungen, an denen außer den medizinischen Diensten auch die staatliche und freiwillige Feuerwehr, Polizei, Grenzschutz und für Krisenmanagements zuständige Einheiten teilgenommen haben, wurden im Rahmen der grenzübergreifenden Zusammenarbeit der medizinischen Rettungsdienste organisiert. Nach dem Plan sollte der Disponent der staatlichen Feuerwehr aus Zgorzelec vom Disponenten der Polizei Information über den Brand in Sieniawka erhalten – Pavillon 6 der Nervenklinik. Der Brand bräche im nicht benutzten Erdgeschoss während Renovierungsarbeiten aus, und im ersten und zweiten Stock gab es Patienten, die evakuiert werden mussten. – Ein polnisch-tschechisches Wörterbuch für Mitarbeiter der medizinischen Bereiche und der Rettungsdienste wurde erarbeitet und herausgegeben. – Durchgeführt wurden Austauschpraktika von Mitarbeitern der Gesundheitsrettungsdienste von der tschechischen und polnischen Seite (Rettungsassistenten und Ärzte). – Man hat auch Koordinierungs– und Kontaktstellen (in Jelenia Góra und in Liberec) zur Überwachung von laufenden Tätigkeiten der medizinischen Rettungsdienste im Grenzgebiet (Juni 2011) errichtet. Es wurden Umfang und Formate von Daten abgestimmt. Im Moment läuft die Testphase der erarbeiteten Lösungen. 3. Es wurden Maßnahmen im Zusammenhang mit der Umsetzung eines Projektes im Rahmen des operationellen Programms Tschechien-Sachsen 2007–2013 eingeleitet. Als Hauptelement des Projektes ist Zusammenarbeit der Gesundheitsrettungsdienste, gemeinsame Ausbildung in allen Bereichen der Tätigkeit sowie Organisation von gemeinsamen Seminaren und Konferenzen vorgesehen. Im Rahmen des Projektes soll in Hradek nad 4. 5. 6. 1. 2. 3. 4. Nisou ein Zentrum für Aus– und Fortbildung der Rettungsassistenten sowie eine Basis zur Erteilung der grenzübergreifenden Hilfe bei außerordentlichen Ereignissen errichtet werden. Bildungsmaßnahmen für Kinder im Bereich der ersten Hilfe wurden durch Organisation von Schulungen für die Schüler sowie durch Teilnahme an verschiedenen Wettbewerben (unter anderem „ Ich lerne, sicher zu leben“) gefördert. Die Vertreter der EUREX haben an der deutschpolnischen Sommerakademie „Rettung im grenzübergreifenden Kontext der Euroregion Oder und Neiße“ in Bad Saarow im August 2010 teilgenommen. Es wurden Aktivitäten im Bereich der rechtlichen Regelungen der grenzübergreifenden Zusammenarbeit in der medizinischen Rettung (Beurteilung der vorgeschlagenen Lösungen, Aufklärung über Art der zu erwartenden rechtlichen Lösungen, Arbeit in den Sonderteams) vorgenommen. Pläne: Fortsetzung der Arbeiten im Bereich der Erarbeitung von Lösungsvorschlägen zur laufenden Zusammenarbeit der medizinischen Rettungsdienste in der Euroregion Neisse. Fortsetzung der Zusammenarbeit im Rahmen der deutsch-polnischen Sommerakademie „Rettung im grenzübergreifenden Kontext der Euroregion Oder und Neiße“ in Bad Saarow im Kontext der Lösung von formal-rechtlichen Problemen der grenzübergreifenden Zusammenarbeit der Gesundheitsrettungsdienste. Vorbereitung von weiteren mit den EUMitteln geförderten Projekten, unter anderem Errichtung eines gemeinsamen Schulungszentrums für grenzübergreifende Dienste der Gesundheitsrettung Tschechiens und Polens. Erarbeitung des Konzeptes des gemeinsamen Winter-Wettbewerbs für die Gesundheitsrettungsdienste in der Euroregion Neisse. Konzeptionelle und organisatorische Arbeiten sind für die Jahre 2011 – 2012, die Durchführung des ersten Wettbewerbs – Januar/Februar 2012 vorgesehen. Helena Neumannová Die Zusammenarbeit der Hochschulen in der Euroregion Neisse im Rahmen des akademischen Koordinierungszentrums in der ERN (ACC) und ihre Perspektiven 1. Die Rolle der Hochschuleinrichtungen in der Euroregion Neisse Die grenzübergreifende Zusammenarbeit und ihre Abwickler – die Euroregionen selbst oder sich für ihre Tätigkeit einsetzenden Länder/ Woiwodschaften, sind ein grundlegendes Element der europäischen Integration. Der Erfolg des Integrationsprozesses ist vom Erfolg der grenzübergreifenden Zusammenarbeit abhängig. Es scheint sich immer häufiger zu bestätigen, dass die wichtigsten sozial- wirtschaftlichen Prozesse heute nicht nur eine traditionelle nationa- 189 le Form, sondern vor allem eine regionale Form annehmen. Interkulturelle Kontakte im Rahmen der drei Länder hätten ohne Beteiligung der Bildungsund öffentlich-rechtlichen Einrichtungen keine Chancen auf optimale Entwicklung gehabt. Die Hochschuleinrichtungen, als die letzte und höchste Stufe des Bildungssystems in den jeweiligen Ländern, nehmen also in diesem Bereich einen nicht zu ersetzenden Platz ein. Sie beteiligen sich wesentlich an der Gestaltung des wissenschaftlichen, kulturellen und wirtschaftlichen Potenzials der Euroregion. In dieser Hinsicht erfüllen Technická univerzita v Liberci (Tschechien), Hochschule Zittau/Görlitz (Deutschland), Internationales Hochschulinstitut (Deutschland), Politechnika Wrocławska, Zamiejscowy ośrodek dydaktyczny w Jeleniej Górze (Polen), Uniwersytet Ekonomizny we Wrocławiu, Wydział Gospodarki Regionalnej i Turystyki w Jeleniej Górze (Polen), Karkonoska Państwowa Szkoła Wyższa w Jeleniej Górze eine außerordentliche Rolle – diese Institutionen tragen eine besondere Verantwortung, denn sie schicken hoch gebildete Experten in die Berufspraxis, von denen die meisten direkt in der Euroregion zu arbeiten beginnen, um sich somit an ihrer zukünftigen Entwicklung und am Aufbau ihrer Infrastruktur zu beteiligen. Die euroregionalen Hochschuleinrichtungen sollen gemeinsame Ziele anstreben, die sich aus gemeinsamen Grundsätzen im Bereich der Entwicklung des Dritten Sektors ergeben. Insbesondere nach der Unterzeichnung des Bologna-Prozesses gelten für die Mitgliedsstaaten folgende Prioritäten: • Orientierung von Reformen und Investitionen auf die Schlüsselbereiche des Aufbaus einer auf Wissen basierten Gesellschaft, das heißt Investitionen ins Humankapital bei der Hochschulbildung, bei Erwachsenenbildung und bei Berufsvorbereitung • Schaffung vom Realität bezogenen lebenslangen Lernen, d. h. Attraktivierung des lebenslangen Lernens, Gewährleistung von Bindungen zwischen den Unternehmen, sozialen Partnern und Institutionen. • Schaffung des europäischen Bildungsraumes; d. h. Förderung der Mobilität von Studenten und Hochschullehrern, Anerkennung der an den ausländischen Partner-Hochschulen erzielten Leistungen (Leitungspunkte), Anerkennung von Abschlüssen. Nach dem EU-Beitritt Polens und Tschechiens werden die Fragen der Mobilität der Arbeitskraft und die damit verbundene Vergleichbarkeit von Qualifikationen aktuell. Deutsche Unternehmer gehören zu den erfolgreichsten Investoren in unserem Land und in unserer Region, daher gilt die Überwindung der Sprachbarriere als Voraussetzung für Entstehung einer Wirtschaftbranche. Das Konzept der Zusammenarbeit und der Mobilität von Studenten und Hochschullehrern wird durch die Rektorate und Abteilungen für Auslandsstudenten der einzelnen Hochschulen abgewickelt. Das Akademische Koordinierungszentrum in der ERN (ACC) weitet durch seine Tätigkeit die internationale Zusammenarbeit aus, indem es sie in erster Linie durch Fokussierung auf euroregionale Vorhaben ergänzt. 2. Grenzübergreifende Zusammenarbeit der Hochschulen im Rahmen vom ACC. Der Sitz des ACC-Sekretariats ist an der Technischen Universität in Liberec. Es entstand im Jahre 1991 als direkte Anbindung an die Gründung der Euroregion Neisse. Es koordiniert die Bildungs-, wissenschaftliche und Forschungstätigkeiten der didaktischen und wissenschaftlichen Mitarbeiter der Hochschulen auf dem polnisch-tschechischdeutschen Grenzgebiet in der Euroregion Neisse. Die Koordinierungstätigkeiten des ACC werden im Rahmen der Fachsektionen geführt, derer Mitglieder Mitarbeiter der einzelnen Hochschulen sind. Das sind folgende Sektionen: • Životní prostředí / Umweltschutz / Ochrona środowiska; • Ekonomie / Wirtschaft / Gospodarka; • Technika, komunikace / Technik, Kommunikation / Technika, Komunikacja; • Vzdělávání, aktivity studentů / Bildung, 190 Studentenaktivitäten / Edukacja, Działalność studentów; • Zdravotnictví, Sociální problémy / Gesundheit, Sozialwesen / Służba zdrowia, Sprawy socjalne; • Kultura, Historie / Kultur, Geschichte / Kultura, Historia. Das akademische Koordinierungszentrum beteiligt sich seit 1991 an Vorhaben, welche unter anderem zur Entstehung von neuen Bildungseinrichtungen in den sonstigen Teilen der Euroregion beigetragen haben. Die wichtigsten Vorhaben sind: Beteiligung an der Entstehung des internationalen Hochschulinstituts Zittau (IHI) – 1993; Beteiligung an der Entstehung der virtuellen Neisseuniwersity – 2001; Beteiligung an der Entstehung des sächsisch-tschechischen Hochschulzentrums in Chemnitz (Deutschland) – 2003. Von den weiteren Formen der Tätigkeit sind besonders folgende zu nennen: Organisation von wissenschaftlichen Symposien für Studenten und Doktoranden Jelenia Góra Organisation von internationalen Konferenzen in Zittau, Jelenia Góra und Liberec Herausgabe der internationalen wissenschaftlichen Publikationen ACC JOURNAL Unterstützung vom Austausch von Studenten und wissenschaftlichen Mitarbeitern der jeweiligen Partnerhochschulen und Unterstützung von didaktischen Lehrgängen Realisierung von tschechisch-deutschen und tschechisch-polnischen Projekten im Rahmen der EU-Programme Interreg IIIA und Phare, jetzt KPF Ziel 3 Die Realisierung von bilateralen Projekten war in den letzten Jahren sehr intensiv und hat zur Anknüpfung und Vertiefung von sehr konkreten Kontakten zwischen den Einrichtungen der einzelnen Hochschulen beigetragen. Manche Ergebnisse der gemeinsamen Forschungen wurden auf internationaler Ebene publiziert. In den letzten drei Jahren wurden bspw. im Rahmen des KPF Ziel 3 folgende Projekte realisiert: KPSW JG i TUL: Mobilität von Studenten und Hochschullehrer und gemeinsame Publikationen (2011, CZ-PL) Die Identität der Stadt – euroregionale Studententreffen der Hochschulen in der ERN (2011, CZ-DE) Die Folgen der Wirtschaftskrise für den polnischen und tschechischen Teil der Euroregion Neisse (2010, CZ-PL) Netzwerk Hochschulstudium in der Euroregion Neisse (2010, CZ-DE) Internationale Ausbildungsplattform für Maschinenbau in der ERN (2010, CZ-DE) Ökologische Nutzung von Energiequellen in der Euroregion Neisse. Biomasse in der Praxis. (2010, CZ-DE) Informationsportal der Hochschulen in der ERN (2010, CZ-PL); study.art 2009 (2009, CZ-DE) Absolventen des Doktorandenstudiums und ihre Chancen auf dem Arbeitsmarkt in der ERN (2009, CZ-PL) Mehr über die Projekte finden Sie auf den Internetseiten des ACC: http://acc-ern.tul.cz Im Jahre 2010 hat das ACC den zweiten Platz im Rahmen des Preises der Euroregion Neisse für seine Tätigkeit und Unterstützung der Zusammenarbeit der Hochschulen im Bereich der Bildung erhalten. Angesichts der Konkurrenz von 10 sonstigen Bildungseinrichtungen ist der Preis sehr wichtig und ist zugleich eine Herausforderung und Verpflichtung für die Zukunft - das Akademische Koordinierungszentrum in der ERN (ACC) will sich auch in Zukunft aktiv am Prozess der gesellschaftlichen Veränderungen in der Euroregion Neisse beteiligen und weitere Vorhaben zum Ziel der Verbesserung des Bildungsprozesses an Hochschulen in der ERN initiieren. M irosław Zdulski Zusammenfassung der Workshops - Informationsaustausch zur katastrophalen ökologischen Lage; - Erarbeitung „Bericht über den Waldzustand in der Euroregion Neisse (1998); - Wissensvertiefung über die Arbeitsweise der Forstverwaltungen und über die des Naturschutzes in den drei Ländern; - gemeinsame Konferenzen und Publikationen; Ziele in Realisierung: - Förderung der Errichtung von Kläranlagen und Abwässersystemen in Kommunen; - Hochwasserschutz; - Diagnose der Besetzung mit Fischbrut - Informationen zu Schäden im Waldbestand; - Zusammenarbeit bei Beseitigung von Schäden im Waldbestand und bei Vorbeugung der Verschlechterung der Umweltfunktionen der Waldlandschaft Gesetzte Ziele (1994): - Realisierung von Aufgaben im Programm Saubere Neiße; - Verbesserung der Wasserqualität in der Lausitzer Neiße; - Hochwasserschutz, Fischbestand in den Flüssen - Bekämpfung invasiver Neophyten; - Öffentlichkeitsarbeit Saubere Neiße Ziele in Realisierung: Gesetzte Ziele (1993): Wald Gegenwart Vergangenheit Arbeitsgruppe - Beendigung des Programms Saubere Neiße durch Lösung des Problems des Einzugsgebietes des Flusses Czerwona Woda; - Schaffung eines einheitlichen Systems zur Bekämpfung von invasiven Neophyten; - Beeinflussung der Herstellung von Durchlässigkeit von Flüssen für Fische; - weiterer Ausbau des Meldesystems über Störungen (Krisenmanagement) - Erarbeitung eines integrierten Konzepts zur nachhaltigen Aufrechterhaltung der biologischen Vielfalt im Einzugsgebiet der Lausitzer Neiße; - Erarbeitung eines Konzepts zur Abwasserentsorgung im Einzugsgebiet des Flusses - Monitoring der Verunreinigungsquellen; - Verbesserung der ästhetischen, touristischen und erholungsbezogenen Attraktivität der Lausitzer Neiße und ihrer Umgebung Prioritäten: - Verbesserung der Effizienz durchs Lernen der Partnersprachen; - Schaffung eines einheitlichen Systems zum Informationsaustausch; - Herstellung der Zusammenarbeit im Bereich der Umweltbildung und der Waldpädagogik - Realisierung gemeinsamer Projekte (Hochwasserwarnsystem, Waldbrandüberwachung, Monitorring von Wald und Wildschäden); - Aufgreifen neuer Themenfelder, Positionierung der Forstwirtschaft als Vermittler wirtschaftlicher, ökologischer, sozialer und kultureller Aktivitäten; - Erkundung neuer Möglichkeiten für Dienstleistungserbringung; - Bemühungen um Kompatibilität von beruflichen Qualifikationen Prioritäten: Zukunft 192 Wirtschaft Bahnverkehr Straßenverkehr *Umbenennung von: Regionalplanung, Infrastruktur, Verkehr >Regionalplanung und Verkehr-> Straßenverkehr; * Umbenennung wegen der Ausgliederungen von EUREX Ziele in Realisierung: - Verbesserung der Infrastruktur> Deutschland (bis zur Hälfte der Neunzigerjahre Interreg), Polen und Tschechien seit der zweiten Hälfte der Neunzigerjahre); - Grenzübergänge, Brücken, Straßen; - - Erarbeitung vom „Konzept der Verkehrsentwicklung“ – im Moment in der Aktualisierung. Ziele in Realisierung: - Bemühungen um Erschaffung der Ringbahn; - Erarbeitung von Studien und Analysen; - Erarbeitung von weiteren Handlungsrichtungen; Einführung des trilateralen Euroneissetickets der Euroregion Ziele in Realisierung: - trilateraler Innovationspreis der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa; - Erarbeitung der trilateralen Entwicklungsstrategie der ERN; - Veröffentlichungen und Kataloge; - Bestellung der wirtschaftlichen Selbstverwaltung der Euroregion Neisse; - Herausgabe von Fachzeitschriften über Wirtschaft Gesetzte Ziele: - Bildung der Straßeninfrastruktur in der Grenzregion Gesetzte Ziele: - Sanierung des Bahnverkehrs in der polnisch-tschechischdeutschen Grenzregion; Gesetzte Ziele (1993): - wirtschaftliche Entwicklungsstrategie des Raums der ERN; - Vertiefung der Zusammenarbeit der wirtschaftlichen Selbstverwaltungen - Verbesserung der Konkurrenzfähigkeit durch Fokussierung auf zentrale Tätigkeitsbereiche, Definierung von wichtigsten Entwicklungsbranchen, Orientierung auf Wachstumspole und europäische Wirtschaftszentren, - Unterstützung der Vorhaben der Wirtschaftskammern; Veranstaltung von Wirtschaftsausstellungen und –messen; - Förderung vom innovativen Umfeld Prioritäten: - Entwicklung eines gemeinsamen Verkehrsangebotes – des Euroneisse-Tickets; - Fortsetzung der Investitionsvorhaben auf den einzelnen Abschnitten; - Monitoring des Personen- und Güterverkehrs; - Unterstützung von konkreten Trägern, die die obigen Maßnahmen realisieren, - Bestrebungen zur Verbesserung der Verbindungen auf der polnischen Seite der Euroregion mit Wrocław und mit nördlichem Raum Polens, Entwicklung der Schnellbahn Prioritäten: Prioritäten: - Erarbeitung von Verkehrs- und Entwicklungsachsen und Ergänzung mit zusätzlichen Wegesystemen; - Im Moment wird an der Aktualisierung der Liste der Straßenprioritäten gearbeitet. - aus dem Text ergibt sich Mangel an gemeinsamer Methodologie zur Dokumentenerstellung 193 Geschichte Tourismus Ziele in Realisierung: - Erarbeitung (1999) des touristischen Leitbilds der Euroregion Neisse-Nisa-Nysa; - Gestaltung eines Netzwerks mit Radwegen in der Euroregion; - Bildung eines Netzwerks von Grenzübergängen (bis 2007); - Informationsaustausch über touristische Angebote und Herausgabe von gemeinsamen Informationsmaterialien - Präsentation auf Messen; - Erhöhung von Qualifikationen der im Tourismus Tätigen; - das Memorandum über den Ausbau von 5 touristischen Routen in der Euroregion; Ziele in Realisierung: - thematisierte Konferenzen über Besiedlungen, Verkehr und Kommunikation, Wirtschaft, Politikgeschichte; - Aufbau des musealen Koordinierungs- und Ausstellungszentrums Brána Trojzemí in Hrádek nad Nisou Gesetzte Ziele (1991): - Informationsaustausch über touristische Strukturen und Angebote Gesetzte Ziele (1992): - Förderung der Forschungsarbeit über die Geschichte des Raums ERN; - wissenschaftlicher Austausch, - Herausgabe von Publikationen; - Fortsetzung und Suche nach Finanzierungsmöglichkeiten über Projekte; - Erweiterung der Zusammenarbeit mit Hochschulen, Vereinen und Gesellschaften sowie mit anderen Arbeitsgruppen und Massenmedien; - Initiierung von Projekten für Jugendliche; - digitale Bibliothek der historischen Veröffentlichungen über den Raum der ERN; Prioritäten: - Tätigkeit zur Errichtung der euroregionalen Ferienregion; - Aufbau eines gemeinsamen touristischen Angebots; - Bildung eines Systems der Touristinformation; Prioritäten: Prioritäten: 194 Katastrophenschutz. Sicherheit - die Entwicklung der Gruppe: Katastrophenschutz. Sicherheit -> Unterteilung in zwei Subgruppen: • Katastrophenschutz-> grenzübergreifendes Krisenmanagement • Sicherheit-> Bestellung des Gremiums: Sicherheitsforum (FORBES) Denkmalschutz Ziele in Realisierung: - Ausgabe von Broschüren über das Kulturerbe in der ERN; - Fachmessen, - Schaffung von Projekten „Das Umgebindeland“; Ziele in Realisierung: - Aktivitäten zur Einschränkung der Kriminalität im Grenzgebiet (Herausbildung einer formalisierten Zusammenarbeit - Polizei); - Gemeinsame Koordinierung bei Katastrophen (Informationsfluss und Zusammenarbeit); - Gestaltung der rechtlichen Lösungen für Kooperationen der Grenzschutzdienste — die Idee des so genannten Einsatzdokuments); - Aufbau der Zusammenarbeit mit den Einwohnern der Grenzregion; - Koordinierung der Einsätze bei der Bergrettung; - Organisationen von weiteren Einsatzübungen. Gesetzte Ziele (1992): - effizienter Schutz der materiellen Kulturgüter mit einzigartigem Charakter (Umgebindehäuser); - Entwicklung der Sensibilität fürs Schicksal der Denkmäler und für ihre Relevanz für die Wirtschaft, - Restaurierung und Pflege von Denkmälern durch Entwicklung von Bauberufen (Handwerker); Gesetzte Ziele (1991): - Gewährleistung der breit verstandenen Sicherheit; - Aktivitäten zur Beseitigung von rechtlichen Barrieren der laufenden grenzübergreifenden Zusammenarbeit - Unterstützung der Prävention als Hauptrichtung der künftigen Aktivitäten; - Aufklärung der Gesellschaft im Bereich der Prävention, hauptsächlich Aufklärung von Kindern und Jugendlichen - Schulungen von Mitarbeitern in der Verwaltung; - Förderung des Aufbaus eines Sicherheitssystems auf der Grundlage von drei Säulen: Regierungs-, Selbstverwaltungsund Nichtregierungs-System; - Ergreifen von Koordinierungsmaßnahmen zur Verbesserung der Sicherheit in der Grenzregion - grenzübergreifendes Schnelleinsatzsystem bei Krisenereignissen (z.B. beim Hochwasser). Prioritäten: - Arbeit am erfolgreichen System von Schutz und Pflege der Volksarchitektur; - Schutz und Pflege des traditionellen Bauhandwerks; - Eintragung des „Umgebindelands“ in die UNESCO-Liste; - Bestrebungen, dass der Denkmalschutz und die Pflege der Kulturgüter zur Priorität und zum „Wahrzeichen“ der ERN werden; - Diagnose über den Zustand der Denkmäler; - Aufklärung und Beschaffung von mehr EU-Mitteln für die Jahre 2014-2020. Prioritäten: 195 Bildung Statistik Chancengleichheit Ziele in Realisierung: - Suche nach einer trilateralen Kooperationsebene Ziele in Realisierung: - Treffen; - Erarbeitung von Publikationen; - Aufbau einer Datenbank Ziele in Realisierung: - Schulinformationsportal der ERN als Plattform für das Knüpfen von Kontakten für Kindergärten, Schulen und sonstige Bildungseinrichtungen; - Entwicklung des Zertifikates KOMPETENT; - Konferenzen; SchülerWorkshops; - Lehrerfortbildung, LernFESTe; - Realisierung des „PONTES“Projekts „Lernen in und für Europa“ Gesetzte Ziele (2008): - Verankerung der Chancengleichheit von Frauen und Männern in allen politischen Bereichen; - Chancengleichheit von Behinderten und Nichtbehinderten Gesetzte Ziele (1991/1992): - Lieferung von Informationen über die sozial-ökonomische Situation in der ERN; - Lieferung von einheitlichen (trilateralen) statistischen Daten - Überwindung von methodologischen Problemen. Gesetzte Ziele (2004): - Wissensvermittlung über die Landeskunde der Nachbarländer; - Förderung zur Zusammenarbeit im Bereich der Bildung hinsichtlich des lebenslangen Lernens; - Schaffung eines grenzübergreifenden Bildungsraumes; - qualitative Weiterentwicklung und Professionalisierung der Bildung: einheitliche Qualifizierungsangebote für das Bildungspersonal, gemeinsame Bildungsprogramme mit Zertifikaten; - Bereitstellung und Erbringung von Dienstleistungen zur Unterstützung der Partner; - Schaffung der institutionellen Voraussetzungen für das gemeinsame professionelle Management des vernetzten Bildungssystems; Hervorhebung von Einschränkungen für die EU-Projekte in der Abwicklung der Aktivitäten der EUREX zeitlich befristete Förderprojekte und komplizierte Finanzierung; - Anpassung der beruflichen Bildung an die tatsächlichen Bedürfnisse der Region (Euroregion). Prioritäten: - Fortsetzung: Erfassung und Verbreitung der statistischen Daten über die Euroregion Neisse; - Verbesserung der Methodologie zur Datenverarbeitung Prioritäten: - Suche nach einer gemeinsamen Kooperationsebene für die Chancengleichheit von Frauen und Männern und für Vorbeugung jeglichen Ausgrenzungen Prioritäten: 196 Gesundheitsrettungsdienst Öffentliche Gesundheit Bibliotheken Ziele in Realisierung: - Weiterentwicklung der Zusammenarbeit von Bibliotheken; - Gemeinsame Ausstellungen, Konferenzen; - Projektumsetzung, Wettbewerb der plastischen Künste. Ziele in Realisierung: - Gefährdung mit 48 Infektionskrankheiten und akuten Infektionen der Atemwege; - Rückverfolgung der Infektionsquellen, Verabschiedung der „Erklärung zum Schutz und Förderung der öffentlichen Gesundheit“ Ziele in Realisierung: - Einsatzübungen, - Vertiefung des rechtlichen Wissens, - Schulungen und Kurse Gesetzte Ziele (1999): - Ansammlung vom Bücherbestand; - Gewährleistung von direkten Kontakten; Gesetzte Ziele (1999): - Diagnose über den Gesundheitszustand in der ERN, Informationsaustausch über die Qualität des Gewässers für Badezwecke, Monitoring und regelmäßige Anmeldung von Erkrankungen; Gesetzte Ziele (2008): - Gestaltung eines homogenen (grenzübergreifenden) Gesundheitsrettungssystems; - Verbesserung der vorstationären Behandlung, - Koordinierung und Verwaltung der medizinischen Rettungsdienste - Errichtung eines gemeinsamen Schulungssystems für Dienste der Gesundheitsrettung auf dem Gebiet der ERN; - Erarbeitung des Konzepts des gemeinsamen Schulungszentrums; - Erarbeitung des Konzeptes des Winter-Wettbewerbs Prioritäten: - Verabschiedung der „Erklärung zum Schutz und Förderung der öffentlichen Gesundheit“ - Fortsetzung der bisherigen Aktivitäten. Prioritäten: - digitale Verbindung von deutschen, polnischen und tschechischen kultur-historischen Sammlungen; - Veröffentlichungen über verschiedene Aspekte der Kultur der Grenzregion Prioritäten: 197 Akademisches Koordinierungszentrum in der ERN Ziele in Realisierung: - Die Koordinierung durch das ACC von Bildungs-, wissenschaftlichen und Forschungstätigkeiten der Einrichtungen auf dem Gebiet der ERN (Fachsektionen: Umweltschutz, Wirtschaft, Technik, Kommunikation, Bildung, Gesundheit, Kultur, Geschichte); - Bestellung von Bildungseinrichtungen; - Veranstaltung von Symposien, Konferenzen; - Förderung des Austauschs von Studenten und Mitarbeitern; - Herausgabe der Publikation; - „neisse university” Gesetzte Ziele (1992): - stufenweise Integration der wissenschaftlichen Zentren; - Gestaltung des wissenschaftlichen, kulturellen und wirtschaftlichen Potenzials der Region; - Orientierung von Reformen und Investitionen auf die Schlüsselbereiche des Aufbaus einer auf Wissen basierten Gesellschaft; - Schaffung vom lebenslangen Lernen, Schaffung des europäischen Bildungsraumes; - Fortsetzung: Koordinierung von Bildungs-, wissenschaftlichen und Forschungstätigkeiten der Einrichtungen auf dem Gebiet der ERN; Prioritäten: 198 KARPACZ 2011 20 EUROREGION NEISSE-NISA-NYSA LAT LET JAHRE LAT • LET • JAHRE EUROREGION NEISSE-NISA-NYSA ISBN 978-83-62708-31-4 WSPÓŁPRACY TRANSGRANICZNEJ W EUROREGIONIE NEISSE-NISA-NYSA PŘESHRANIČNI SPOLUPRÁCE V EUROREGIONU NEISSE-NISA-NYSA DER GRENZÜBERSCHREITENDEN ZUSAMMENARBEIT IN DER EUROREGION NEISSE-NISA-NYSA