I IIniciativy

Co
přinesl
Summit
Wd3fN DllTJficr;~ Země
o ohlédnutí za světovým summitem o životním prostředí v Rio de Ja­
neiru požádala Veronica v rozhovoru
RNDr. Jana Káru, CSc.
účastníka čs.
vládní delegace
V: Přišlo Ceskoslovensko do R ia s vlastními iniciativami nebo se jen
,!pasivně" spolupodepsalo
na dohodnuté smlouvy? (které?)
J. K.: Nedá mi, abych nereagoval nejprve na složení čs. delegace. Jedi­
nou federální "vládní osobností" v čs. delegaci byl ministr Vavroušek.
Dvě protikhzdné tvdfe md Rio de Janeiro - po­
dobně jako ostalně celd Braz(/je. Jedinečnd
poloha, atraklivnf plále a výstavné čtvrti osife
kontrastujfs nejubolejšfmifavellas, začfnajfcf­
mi pffmo pod sochou lehnajfc fho Krista. K nej­
oleha vějšfm brazilským problémrlm p atff bar­
barské vypalovánfdeštného pralesa,jet se fadl
k největšfm lidmi zprlsobeným a neustále trva­
jfcfm ekologickým katastrofám na světě. By­
tostně se dotýká 150 000 amazonských Indiá­
ml, kteff tak ztrácejf svrlj livotnf prostor, glo­
bálně však celého lidstva. Ne nadarmo se Sum­
mit Země konal prdvě zde
Loučení
s ministry
Připomeňme
si, že
před
listopadem 1989
patřilo Československo k těm nemnoha
zemím na světě, které neměly ani zákon
o životním prostředí, ani jednotnou sou­
stavu státních orgánů o životní prostředí
pečujících. Závažné informace o životním
prostředí byly utajovány, nejvíc ty o sou­
vislostech mezi nevyhovující, v některých
oblastech až katastrofální kvalitou vody,
ovzduší i dalších složek životního prostře­
dí a zhoršujícím se stavem zdravotního
stavu populace. Vznikl bludný kruh, jak
výstižně nazvala režisérka Weissová tele­
vizní film o postižených dětech v podkruš­
nohorské oblasti, trpících alergiemi, leu­
kémií a dalšími civilizačními chorobami
a jejich nešťastných rodičích. Na besedě
po jeho uvedení v české televizi počátkem
července byli na obrazovce naposledy
představeni Josef Vavroušek a Ivan Dej­
mal jako ministři životního prostředí. V té
době už bylo jasné, že v nových vládách
ČSFR a ČR nebudou. A že v české vládě
nebude ani Bedřich Moldan, který české
ministerstvo životního prostředí zakládal.
Myslím, že všichni tři si zaslouŽÍ poděko­
vání. Spolu s nimi pochopitelně řada pra­
covníků jejich úřadů a ti poslanci všech
našich parlamentů, kteří představovali
ekologickou lobby. Díky jejich soustředě­
nému úsilí jsme v zákonodárství a při vy­
tváření soustavy orgánů státní správy na
úseku životního prostředí začali překoná­
vat naši zaostalost. Připomeňme si alespoň
něco z toho, co se podařilo uskutečnit. By­
la přijata řada zákonů - o životním pro­
středí, odpadech, ovzduší, ochraně příro­
1
V Riu ovšem byl také ministr - předseda SKŽP ing. Tirpák, jeho ná­
městek dr. Miklós, náměstek ministra životmno prostředí ČR dr. Ml­
čoch a další. Jiná věc je, že Československo bylo reprezentováno zcela
nedostatečně. Měl jsem pocit, že o konferenci je ve "vyšších místech"
velmi malý zájem, který nelze vysvětlit jen tím, že její termín koliduje
s volbami. Z dá se mi, že je za tím i kus krátkozrakosti, zahleděnosti do
sebe, takové to " Co bychom se starali o globální problémy, máme teď
svých starostí až nad hlavu" . Navíc asi dost lidí mělo pocit, že jde "jen"
o životní prostředí, které je u nás vytěsňováno na periferii běžného vě­
domí. To je ale hluboký omyl: Konference byla o životním prostředí
a rozvoji, což zásadním způsobem ovlivnilo její charakter. Všem nám
bylo velice líto, že se prezident H avel - přes četná naléhání z domova
i ciziny - rozhodl konferenci nenavštívít. I zde snad zapůsobil výše po­
psaný syndrom. Rozhodně to byla velká ztráta pro Československo
a dovolím si tvrdit, že pro samotnou konferenci. V situaci, kdy se prezi­
dent Bush ocitl " na pranýři" jako symbol veškeré nespravedlnosti světa,
a kdy na opačném pólu popularity zaujal pevné místo Fidel Castro, H a­
vel byl snad jediným státm'kem, který mohl narušit toto poněkud per­
verzní klišé. Samotnou svou přítomností mohl usvědčit Fidela z boha­
pusté demagogie a do značné míry neutralizovat jeho vliv. Prospělo by
to ostatně celé skupině zemí střední a východní Evropy, jejichž předsta­
vitelé působili velmi nevýrazným dojmem.
Ale k vlastní otázce. Malý zájem o konferenci se odrazil i v přípravě
a konec konců v samotné účasti: napn'klad již v tom, že v delegaci bylo
minimum "expertů", kteří by se mohli aktivně pomlet na konečné do­
kumentaci. Pokud otázka směřuje na vlastní iniciativy ČSFR, za odpo­
vědí "ne" se ovšem skrývá prostá skutečnost, že vlastní konference žá­
dné nové iniciativy jednoduše nepřijímala . Její dokumenty vznikaly
v dvouletém (a poněkud těžkopádném) procesu a dva měsíce před za­
hájením měly prakticky konečnou podobu - ovšem s řadou závorek ko­
lem slov, vět a odstavců, na nichž se účastníci přípravného procesu ne­
dokázali dohodnout. V Riu se jednalo pouze o těchto závorkách. Celko­
vě jistě nebyl podíl ČSFR na přípravě dokumentů nijak velký, ale
v řadě konkrétních témat jsme se jednání aktivně účastnili. Proto roz­
hodně nelze mluvit o "pasivním spolupodepsání dohodnuté smlouvy" .
Výsledkem konference jsou tři dokumenty a podepsáním stručného zá­
věrečného prohlášení se Československo ke všem třem přihlásilo. Jsou to: 1) Rio Deklarace o životním prostředí a rozvoji. Jde o stručný, práv­ ně nezávazný dokument, původně označovaný jako Charta Země ; obsa­
huje 27 základních principů, jimiž by se měly řídit země a mezinárodní společenství při dosahování trvale udržitelného rozvoje; 2) Agenda 21. Jde o rozsáhlý (zhruba 400 stran), právně nezávazný
dokument, který rozvádí principy Rio Deklarace do roviny akčního pro­
gramu. Vymezuje nej důležitější okruhy globálních problémů životního
prostředí a rozvoje, hodnotí roli různých společenských skupin při jejich
řešení a definuj e nutná opatření, která by vedla v celosvětovém měřítku
2
dy a krajiny, vyhlášeny nové národní par­
ky Sumava a Podyjí a nové chráněné kra­
jinné oblasti (na Moravě Litovelské Po­
moraví a Poodří), vznikl Státní program
pro péči o životní prostředí, byly publiko­
vány první souborné informace o skuteč­
ném stavu životmno prostředí - Zpráva
o stavu životního prostředí v ČSFR, Ro­
čenka životního prostředí ČR, Atlas život­
ního prostředí a zdraví obyvatel ČSFR.
Stejně důležité jako tyto a mnohé další
konkrétní výsledky bylo to, že Ivan Dej­
mal, Bedřich Moldan i Josef Vavroušek
neúnavně a tvrdohlavě prosazovali v naší
politické praxi nadstranické principy eko­
logické etiky, založené na poznání, že si už
nyní nemůžeme dovolit narušovat naši pří­
rodu a krajinu, jediné životní prostředí ne­
jen nás, ale i budoucích generací. Nezbývá
než doufat, že jejich nástupci v tom budou
pokračovat. Nevládní ochranářské organi­
zace a hnutí jim v tom obtížném poslání
pomohou. Významně posíleny o b}'Valé
ministry.
Antonín Buček
Zdena Zábranská
A tak to půjde
až do prvního sněhu
Zklamání na keřích
lepkavé šípky
které jsme nestihli otrhat
Zčernalé oko
zapomenutých ostružin
mrká na ledové stráni
Za svítání?
V mechové dutině
zabušilo náhle
skryté nemluvňátko
Náhle les hlasů
a zaschlé pryskyřice
k trvale udržitelnému rozvoji. Agenda 21 je členěna do 4 základních
sekcí a dále celkem do 40 programových okruhů.
3) Právně nezávazné autoritativní prohlášení k principům dohody
o využívání, ochraně a trvale udržitelném rozvoji všech typů lesů. Jde
o dokument, který naznačuj e všeobecné zásady hospodaření s lesním
bohatstvím, zásady ochrany a reprodukce lesních porostů. Tento doku­
ment je všeobecně považován za předstupeň k budoucí mezinárodní
úmluvě o ochraně lesů .
V: Jaké máme předpoklady k plnění p odepsaných dohod a které
Z nich pro nás budou více náročné? Pro č?
J. K. Zde je třeba předeslat a zdůraznit, že konference se snažila postih­
nout problémy globálního rozměru a že hlavními "jednacími stranami"
byly bohaté země Severu na jedné straně, a chudé země Jihu na straně
druhé. U první skupiny pak šlo o míru přiznání zodpovědnosti za stav
celého světa (a pochopitelně i tomu adekvátní finanční a další závazky),
u druhé skupiny pak o obhájení " práva na rozvoj", jehož trvalá udržitel­
nost bude závislá na příspěvcích Severu. Jih se tedy podmínečně zavazu­
je dodržovat principy trvalé udržitelnosti.
Země střední a východní Evropy jsou i nadále ve zvláštní situaci a z glo­
bálních úmluv jakoby vypadávají. Nechtěj í se počítat k rozvojovým ze­
mím, ale zároveň na sebe v současné situaci nechtějí (a prakticky nemo­
hou) brát žádné finanční a další závazky. Zjednodušeně lze říci, že to, co
se žádá od "Jihu", máme již v řadě ohledů splněno, případně že toho
musíme dosáhnout především vlastními silami a prostředky, a to, co se
žádá od "Severu" , se na nás zatím nevztahuje. Proto se domnívám, že
plnění dohodnutých dokumentů by nám nemělo dělat problémy. Navíc
- a to nemá být výmluva pro případ neplnění - dohody z Ria nemají
mezinárodně právní závaznost. Zdaleka nejdůležitější tedy je, aby se
nám principy obsažené například v Agendě 21 podařilo postupně pro­
mítnout do domácí ekologické politiky (případně legislativy), tj . aby­
chom dobrovolně Agendu 21 naplňovali. Váha dohodnutých textů je
především morální, ale i to má nesmírný význam, neboť postoje jednot­
iivých zemí budou průběžně sledovány na úrovni Valného shromáždění
OSN; s trochou nadsázky lze říci, že z přístupu k naplňování závěrů
z Ria bude do značné (a dále rostoucí) míry odvozován "kurs akcií"
jednotlivých zemí na mezinárodní scéně.
V: Je známo, že se zvětšuje napětí mezi chudým "Jihem" a bohatým
" Severem", reprezentovaným zejména USA . Proj evilo se to v příprav­
ných i oficiálníchjednáních?
J. K: Zda a nakolik se zmíněné napětí zvětšuj e, to se neodvažuji posou­
dit - UNCED je pro mne v tomto směru první osobní zkušeností. Na­
pětí mezi "Jihem" a "Severem" je nicméně realitou, která zcela zásad­
ním způsobem prostoupila i vlastní jednání konference, a prakticky veš­
kerá její témata. Byla to v prvé řadě "severojižní" konference; proti
"ekologickým prioritám" Severu stály "rozvojové priority" Jihu, hovoři­
lo se o nestejné odpovědnosti za současný stav světa, nadměrná spotře­
Představujeme
nevládní
ekologické organizace
EkoCentrum Brno
Vznik: prosinec 1989
Hlavní osobnosti: Jiří Bělohoubek, Michal
Franek, Zuzana Šroufová, Jiří J edlička
Počet členů : 6 stálých zaměstnanců, 2 vo­
jáci náhradní služby
Spřízněné duše: většina brněnských ne­
vládních ekologických hnutí
Nespřízněné duše: nespecifikováno
Myšlenka EkoCentra vznikla v prostředí
brněnských Brontosaurů v období před
listopadem 1989 a k jejímu uskutečnění
došlo v pohnutých dobách prosince téhož
roku, kdy se pro tento účel podařilo zabrat
prostory sloužící do té doby obvodnímu
výboru KSČ Brno I.
B ěhem své dosavadní existence získalo to­
to pracovi ště zvláštní dvoj- až trojjedinou
podobu díky níž je obtížné jeho činnost
jednoduše charakterizovat - ostatně i sa­
motné zařazení mezi nevládní hnutí není
úplně jednoznačné. V náplni EkoCentra
se prolínají tři prvky:
1) EkoCentrum jako takové - je nebo
mělo by být pracovištěm ekologické vý­
chovy. Konkrétní obsah se různí podle za­
měření jednot..i ,ých pracovníků, celková
koncepce - pokud existuje - je spíše vág­
ní. Mezi nej důležitější aktivity p atří Ekoly­
ceum (jakás~ ekologická škola pro středo­
školáky, navazující na tradice hnutí Bron­
tosaurus), pravidelné pořádání diskusních
Ekovečerů, informační služby poskytova­
né víceméně přI1ežitostně zájemcům z řad
veřej nosti. Sem spadá i zatím velmi úspěš­
né pořádání dubnových brněnských Eko­
trhů a záslužná spolupráce s novináři .
2) Ekocentrum jako Desk Top Publish­
ing. Dľky aktivitě prvního vedoucfh.o J.
Bělohoubka a za využití nej různějších fi­
nančních i jiných podpor se zde podařilo
shromáždit téměř neuvěřitelné množství
techniky, především počítačů . EkoCen­
trum má vlastní pracoviště DTP, sloužící
přípravě nejrůznějších tiskovin pro potře­
by ekologické výchovy (viz bod 1) i pro
jiné účely.
3
ba v zemích Severu byla konfrontována s neudržitelným populačním 3) EkoCentrum jako základna ekologic­
v zemích Jihu atd. Vše se ovšem nakonec koncentrovalo do ně­
kého hnutí. EkoCentrum poskytuje zmí­
kolika málo klíčových okruhů, především do řešení finančních otázek něným hnutím pracovní prostory a umož­
ňuje jim přístup k počítačům , telefonům,
a otázek zpřístupnění technologií (tj. nakolik je Sever ochoten finančně rozmnožovaCÍ
technice. Svou základnu
a technologicky podporovat Jih při zajišťování trvale udržitelného roz­
zde mají mj. Děti země, Hnutí DUHA,
voje). Dopravní klub ČSFR, Hnutí Brontosaurus
Spor má ale i jinou dimenzi: Sever se ani tak nebrání finančním závaz­
aj.
kům vůči Jihu, vyžaduje však určitou míru kontroly nad rozdělováním EkoCentrum díky svým materiálním (do­
těchto prostředků, garance, že se pomoc dostane tam, kam je adresová­
statek prostoru, fotokomora, přednáškový
na. Ne nadarmo se totiž říká, že dosavadní pomoc byla "pomocí boha­
sál, technické vybavení, ideální poloha ve
tým v chudých zemích na úkor chudých v bohatých zemích". Pro před­
středu města) i personálním (relativně vy­
soký počet stálých zaměstnanců) mož­
stavitele rozvojových zemí je ovšem taková kontrola namnoze nepřij a­
nostem tak mimo vlastní činnosti do znač­
telná, interpretují ji jako zásah do státní suverenity. né míry ovlivňuje i celkovou podobu eko­
Tenze mezi Severem a Jihem se pochopitelně promítla i do procedur logického hnutí v Brně . Na druhé straně tu
konference. Je zajímavé, že rozvojové země dokázaly vystupovat mno­
existuje i řada problémů : nejasnosti v kon­
hem j ednotněj i , pod hlavičkou takzvané " G 77". Jejich zkušení a tvrdí cepci (jde např. o otázku postavení praco­
vyjednávači, např:fklad pakistánští diplomaté (Pakistán v průběhu pří­
viště DTP) vedou k tomu, že se toto dnes
pravy konference skupině 77 předsedal) dokázali jít vždy až na samé asi n ejdůležitější brněnské ekologické stře­
hranice možné dohody, a to i za cenu obstrukce, paušálního odmítnutí disko dostává pomalu, ale jistě na rozcestí.
Sestavil Petr Jokeš
předchozích výsledků dohadování. Země Severu podobnou jednotu po­
strádaly, o skupině zemí střední a východní Evropy ani nemluvě. Je tře­
ba dodat, že přes místy konfrontační charakter dohadování vše probíha­
Kontrasty 20. století - bohatý Sever a chudý
lo navýsost kultivovaně, s veškerým diplomatickým taktem. Tento rozpor konference pochopitelně ne­
Výsledný dojem z konference byl, že svým způsobem přispěla k "otupe­
Jih.
mohla vyřešit, nevyrovnala se s polarizalnlmi
ní hrotů" a ke globální spolupráci. Její význam je také v tom, že tyto trendy mezi bohatými a chudými, ale prohlou­
všeobecné vědomi našeho spolelného osu­
"hroty" víceméně systematicky zmapovala. K celkovému hodnocení bila
du. Foto Vladimír Vůjta (New York) a Igor
pak lze citovat závěrečný projev brazilského prezidenta Collora: "Kon­ Míchal (Indie)
růstem
4
Příroda
budoucnosti?
ference se rozhodným způsobem nevyrovnala s polariza čními trendy o existenci Červenomlýnského rybm'ka
mezi bohatými a chudými, ale prohloubila všeobecné v ědomí našeho jsem se dozvěděl poprvé z Vlastivědy mo­
ravské - svazku z r. 1897. F. Dvorský
společného osudu. "
v: Radikálnějšími ekologickými hnutími jsou
výsledky summitu cha­
rakterizovány jako naprosto nedostatečné a celá konferenceje p ovažo­
vána za " divadélko" politiků k uchlácholení veřejnosti. Jakýje tvůj ná­
zor na tyto kritiky?
J. K. To je věc pohledu. Výsledky čehokoli jsou měřeny především oče­
káváními; a ta byla v případě UNCED velice pestrá. Bylo pošetilé oče­
kávat, že konference spasí svět nebo že vyřeší hlavní ekologické problé­
my. Tak jednoduché to zdaleka není, svět na rychlá řešení nemá účinné
mechanismy a jakékoli dohadování, i o malichernostech, pořádně "bo­
lí". Cíle UNCED byly poněkud grandiózní a možná že zmátly část ve­
řej nosti. To je snad jediné, z čeho se dají protagonisté U NCED obvinit.
Možná, že laťka byla nasazena záměrně vysoko, aby se v průběhu doha­
dování mohla snižovat. Možná, že byla nasazena příliš vysoko. Skuteč­
ností je, že v průběhu příprav nejsmělejší cíle postupně braly za své: ne­
obstály před mnohoúhelným pohledem zájmů různých zemí a jejich sku­
pin. Jsem však přesvědčen, že v daném momentě nešlo dosáhnout více,
že výsledná podoba přijatých dokumentů věrně odráží současné mož­
nosti globálního konsensu. Počítám ostatně mezi hlavní zásluhy
UNCED, že tyto možnosti dost přesně změřil a definoval tak vlastně
"startovní čáru" pro proces všeobecné spolupráce k dosažení trvale udr­
žitelného rozvoje. Opakovaně na konferenci zaznělo, že není zdaleka ni­
čím uzavřeným, že je v tomto směru pouze "koncem přípravné fáze",
začátkem kvalitativně nového procesu.
V průběhu dohadovacího řízení mohl člověk často skutečně nabýt do-
v něm píše, že na tomto rybm'ku u Brna byl
střelen vzácný člen moravské avifauny, ra­
cek žlutonohý. Že rybník nadále existuje,
stejně jako Červený mlýn, jsem zjistil až
v roce 1949. Rybník leží při okraji údolí
Ponávky pod svahem Černých Polí, pů­
vo dně na jejím toku pod nádražím Králo­
vo Pole, jako jeden z řady rybníků, které
kdysi pokračovaly dále k Lužánkám a ryb­
níku na náměstí 28. října. Historikové
zběhlí v brněnské topografii o něm budou
vědět jistě vše. Já jsem si jen v r. 1949
o něm poznamenal, že směrem proti toku
Ponávky je ohraničen kartouzskou Bor­
geskou (neboli Královopolskou strojír­
nou), na pravém břehu železniční vlečkou ,
na levém břehu hraničí s poli. Kolem hráze
byla řada vrb, dole pod hrází stál Červený
mlýn. Na černopolním břehu jsem našel
hnízdo konipasů lučních, jejichž hnízdění
nebylo tehdy v severním okolí Brna běžné,
ale jinak věc nijak výjimečná.
Že tento rybník existuje nadále, mne zno­
vu překvapilo v sedmdesátých letech a od
té doby ho navštěvuji dosti pravid elně.
V úředních dokumentech je bývalý rybru'k
veden jako retenční nádrž, o velikosti
zhruba 2 ha. Ponávka již neprochází pří­
mo rybníkem, ale je zkanalizována, v pra­
vém smyslu tohoto slova. Na téměř su­
chém dn ě nádrže vznikl typický mokřad
s poměrně rozlehlými porosty rákosin,
prostoupený vrbovými keři a řadou stro­
mových vrb, na zcela suchých místech
s nízkým travním porostem, to vše protká­
no několika strouhami a loužemi s trvalou
nebo občasnou vodní hladinou. Kapalina
v těchto prohlubních si ovšem jen zřídka
zaslouží jméno voda.
Také okolí nádrže se změnilo a trend změn
se dá charakterizovat jako přechod od
krajiny agrární ke krajině raně industriál­
ní, s výraznými znaky prvobytně-pospol­
ných majetkových vztahů, typickými pro
fázi budování vyspělé společnosti. Silueta
Královopolské strojírny, ohraničující ryb­
ník na severu, se pffiiš nezměnila, jt:l1 :té­
lezné součásti hal a okolíjsou rezavější. Na
celém zbytku východní strany vznikla no­
vá výrazná dominanta, výtopna Červený
mlýn, do níž se vozí uhlí z královopolské­
5
jmu, že jde jen o zmíněné "divadélko", o rétorické prostocviky a diplo­
matické hry. Jistě je na tom trochu pravdy, diplomatická klání mají svá
nepsaná pravidla a někdy je to trochu "show"; ale přesvědčil jsem se
opakovaně o tom (například na nočních zasedáních), že je to především
tvrdá práce, k níž naprostá většina delegátů přistupovala velice zodpo­
vědně a profesionálně. Za každou formulací, za každým slovem doha­
dovaných textů je třeba vidět celou kaskádu implikací pro národní zá­
jmy, strategie, rozpočty, pro odvětví průmyslu, různé skupiny společ­
nosti atd. (tohle j eště my tak úplně neumíme). Jinak samozřej mě pova­
žuji veškeré kritiky za funkční. V průběhu příprav UNCED sehrály tyto
kritiky velmi pozitivní roli, neboť vládní vyjednávači, svázaní různými
instrukcemi, tIl mou někdy k jednostranným pohledům, nemají dostateč­
ně vyvinutou "zpětnou vazbu" . Tu perfektně a ve velice pestrém prove­
dení obstarávaly právě nevládní organizace a v tom byly nezastupitelné.
Myslím, že příprava U NCED byla dobrým přfkladem spolupráce na
vládní a nevládní úrovni, stovkám nevládních organizací byla od začátku
dána možnost se na přípravě aktivně podflet.
V: Současně s jednáními vládních delegací probíhala v Riu konference
nevládních ekologických hnutí z celého světa. Byla tato dvě fóra v kon­
taktu, došlo k akceptování některých návrhů nevládních hnutí nebo
spolu oběfóra nekomunikovala?
J. K: Domnívám se, že propojení vládní a nevládní konference bylo na
velmi solidní úrovni (v intencích toho, co jsem uvedl výše), i když se ko­
naly na místech vzdálených od sebe asi 30 km. Fungovala oboustranná
akreditace, sdělovací prostředky informovaly o obou akcích, většina vý­
znanmých vládních činitelů si udělala čas k návštěvě Global Fora a na­
opak. V tom se zúročil přístup praktikovaný od začátku příprav
UNCED - do přípravného procesu byly nevládní organizace přímo in­
tegrovány. Nevládní organizace jsou pochopitelně velice heterogenní
směsicí nejrůznějších názorových proudů, metod atd. Řada z nich odmí­
tá jakoukoli akci na mezivládní úrovni takřfkaj íc a priori. Význam ne­
vládních organizací je však také (nebo možná především) v jejich pest­
rosti, NGO - diverzitě - pokud mohu parafrázovat nedávno přij atou a
v Riu podepisovanou Úmluvu o biodiverzitě.
Co se týče možností zásahu NGO do tvorby a projednávání dokumentů,
byly spíše nepřímé - tedy formou nátlaku na delegace. Tento nátlak ne­
byl rozhodně zanedbatelný, jeho efekt se dá ovšem těžko měřit. Zazna­
menány byly však i přímé vstupy NGO do tvorby dokumentů a jejich
negociací, když oficiální delegace některé země převzala a prezentovala
podnět od nevládní organizace. Řada zemí (ČSFR nevyjímaje) navíc
v přípravném procesu i pro samotnou konferenci představitele nevlád­
ních organizací kooptovala do svých delegací.
O sobně jsem strávil na Global Foru jen asi 4 hodiny a moje dojmy jsou
poněkud smíšené. Nepochybně bylo toto setkání mnohem pestřej ší než
vlastní konference, mělo bohatý kolorit, a poskytovalo jistě obrovské
množství zajímavých informací, přfležitostí k navázání kontaktů a výmě­
ně zkušeností. Celková atmosféra však byla, a to mne trochu zklamalo,
tak trochu pouťová - dominantou byly stánky s různými tretkami a su­
venýry. Ale tím rozhodně nechci snížit význam tohoto alternativního se­
tkání.
V: Jaký největší osobní dojem sis z R ia odnesl?
J. K: Já mám dva základní typy doj mů - z města a z konference.
A možná ještě důležitěj ší je jejich výslednice, která by se dala charakte­
rizovat asi takto: V Riu snad každý musí automaticky začít přemýšlet
o kontrastech: na malém kousku země je tu celý svět, okázalý luxus ve­
6
ho nádraží železniční vlečkou na náspu,
tvořícím nyní celý východní břeh rybníka.
Západní břeh tvořila stará vlečka, lemova­
ná kdysi zahrádkami s lidovou architektu­
rou dřevěnou, térpapírovou a plechovou.
Místo ní se zde momentálně staví pokra­
čování svitavské výpadovky dálničního ty­
pu. No a bývalá hráz se starými vrbami (4
pahýly tu ještě jsou) byla zasypávána od­
padky včetn ě vraku staré škodovky, což už
se nesmí. Při st avbě výpadovky byl zlikvi­
dován mlýn a celé rumiště kolem stavidla
je rozšířeno stavbou kanalizace. Tedy
když se to vezme kolem a kolem: železnič­
ní vlečka , výtopna, skládka, dálnice, stará
továrna. Spolu s "vodou" na dně nic pro
člán ek do Veroniky, kdyby ne ptáků, žab,
zvěře a obecných otázek kolem takových
žump, jak to nazývá ctěný kolega - eko­
log.
Je velice optimistické slyšet každým jarem
znovu a znovu z tekutiny na dně roztouže­
né akustické signály zelených ropuch.
Udivující jsou však zejména ptáci. Nejpo­
četněj šími návštěvníky rákosin jsou špačci,
kteří zde konečně objevili přirozen é noco­
viště, v němž nebývají rušeni jako na
smrcích u univerzitní menzy na Brandlově
ulici nebo na stromcích kolem justičního
paláce. Po čet deset tisíc špačků v letošním
jaře nebyl patrně nadhodnocen a večerní
manévry sražených hejn před zapadnutím
do rákosí stojí za zhlédnutí. .
Rybm'k je trvalým domovem i některých
dalších druhů . Bažanti se do rákosí stahují
z celého okolí, a stejně tak se na večer na
odpadcích procházejí tokající koroptví ko­
houti. Na barevných loužích klidně plavou
i malá mláďata divokých kachen nebo slí­
pek zelenonohých (zejména slípka je druh
na přírodních rybnících jižní Moravy té­
měř na vymřern). To platí ještě ve větší mí­
ře o chřástalu vodním, ozývajícím se zde
trvale po celé jaro, kterého na jižní Mora­
vě hledáte marně. V koruně vrb si nyní
každoročně piete svoje umné hnízdo mou­
divláček , v rákosí zpívají rákosníci zpěvní
a obecní, občas se ozve strnad rákosní, zja­
ra zde dokonce bylo možné pozorovat ná­
vštěvníky téměř exotické - sýkořice vou­
saté. Našlo by se také několik druhů savců
a návštěvy zaj íců nejsou žá dnou vzácností.
A to není zdaleka všechno.
Uchvacující na tom všem je nezkrotnost
života, v podmínkách pro čl ověka tak od­
porných. Podobné lokality by asi jen s ob­
tížemi byly zahrnuty do územních systémů
ekologické stability, i když široko daleko
v Brně a okolí podobný životem bohatý
mokřad není. Donedávna existoval v "ber­
mudském trojúhelru'ku" j ižně od brněn­
ského nádraží, který byl přeměněn v za­
hrádkovou kolonii, dnes je snad j eště něco
podobného na dn ě odpadky zavážené pís­
dle otřesné bídy, nejbohatší i nejchudší, lidé všech barevných odstínů
a etnických typů, krásné scenérie kontrastují s ponurostí lidských brlo­
hů. Na každém kroku je zde člověk nucen vnímat mohutnost přírody ­
v nezkrotné vegetaci či v reliéfu Cukrové homole a dalších skalních obe­
lisků - i mohutnost civilizace. Ta zde však také nabízí i pestrou paletu
svých odvrácených tváří : od dýmajících komínů a smrdutých stok až po
sociálně patologické jevy a pouliční násilí, s nímž si řada účastníků kon­
ference (včetně některých čs . delegátů) udělala osobní zkušenost. Mám
pocit, že jen těžko by se hledalo druhé místo, které by tak základním
způsobem symbolizovalo vůdčí motiv celé konference: rozpor mezi ře­
šením otázek životního prostředí a rozvoje a zároveň nemožnost tyto
otázky od sebe oddělit. A řešit je relativně kultivovaným způsobem.
Velkým dojmem pro mne byl samozřej mě pobyt v blízkosti pomazaných
hlav tohoto světa, vidět na vlastní oči z několika metrů Georga Bushe,
Johna Majora, Butruse-Ghalího, Fidela Castra (seděl hned vedle nás),
atd. Ale zas tak zásadně povznášející to nebylo.
Za rozhovor poděkoval Miroslav Kundrata
W([;I1\l Dllufi<B~ koviny v Černovicích, kde mezi olejovými
loužemi hnízdili letos vodouši rudonozí
(jedno ze tří míst v jihomoravském regio­
nu) a kulíci říční. Ať úředn ě uznány či ne­
uznány, tyto lokality jsou skutečnými bio­
centry, jež si zaslouŽÍ zachování. Ale prob­
lém je v byrokracii: pod jakou firmou by
měly být zachovány, to jest zákonem chrá­
něny? Vyhlásit smetiště nebo žumpu za
chráněný přírodní výtvor je pitoreskní.
Puristé říkají, že podobné lokality jsou dí­
lem člověka, proto nejsou přírodní výtvor
a proto je nelze chránit podle zákonů na
ochranu přírody . Mnoho dalších nebo
i týchž lidí však říká, že člověk je součástí
přírody, tak proč by jeho clIla nemohla být
chráněna jako součá st přírody?
A co by bylo možné s takovým místem
u dělat, aby v návštěvnících nevzbuzovalo
odpudivý dojem? V některých lidech asi
přírod a bude odpudivý dojem vzbuzovat
vždycky, někteří budou tolerovat i smetiš­
tě, pokud je budou tolerovat živočichové,
kteří již mimo ně nemají jinde možnost
k životu. Vždyť některé podmínky na
těchto smetištích právě tuto možnost po­
skytují. Proto by zásahy do těchto míst
měly být; ale co nejmenší, nejúčelnější
a tedy vesměs i nejlevnější. Naph1dad
u Červenomlýnského rybníka to znamená
pouze rybník nadále nezavážet odpadky,
jednorázově vyčistit odpadky na březích
mimo skládku a pokud bude Ponávka od­
dělena od koi 'lrtoru ze severu Brna, ne­
chat ji opět případně protékat rybníkem.
Více to zatím nechce. Ale i bez těchto zá­
sahů snad ještě rybm'k, podle územního
plánu do roku 2010, zůstane zachován, a
s ním i chřástal vodní a brněnský moudi­
vláček.
Karel Hudec
P. S. Během výroby tohoto čísla Veroniky se na
autora článku obrátila paní Dagmar BrožI1wvá
z referátu životního prostředí města Brna s žá­
dostí o posouzení návrhu nového chráněného
území. Z městs kého obvodu Královo Pole vze­
šel totiž podnět k vyhlášení ochrany červeno­
mlýnského odkali ště . Podklady k tomuto kroku
se v současné době zpracovávají a paradox
chráněného smetiště, který dr. Hudec dával
k dobru jako úsměvnou historku, se možná sta­
ne realitou.
Zat{m nejvzácnějšf ná vštěvník rákosin na Cer­
venomlýnském rybn{ku - sýkořice vousatá.
Foto Petr Macháček
7
Má chémia alternatívu?
Zdeno
Kadlčík
Chémia, to sú dnes farbivá, liečivá, náterové hmoty, agrochemikálie,
plasty i kozmetika, potraviny i čistiace prostriedky. Chémia je ale aj vyše Realizace D-O-L
osem milión ov chemických zlúčenin, zviičša prírode cudzích, pričom toto o krůček blíž skóre ročne rastie o 200 000. Tempo tak vel'ké, že ak dnes zastavíme vý­ (Zpráva o založení SPPP) voj nových zlúčenin a chemikov celého sveta postavíme do analytických
laboratórií, bude trvať 150 rokov, než dospejú k zhodnoteniu toho, čo už Jak jsem informoval ve Veronice č. 2/92,
dnes jestvuje v laboratóriach. Nielen v nich : asi 30 000 zlúčenin sa vyrába aktivita firmy ElMAS (= EKOTRANS
v priemyslovom merítku v množstve jedna tona a viac ročne. Pri výrobe, MORAVlA a. s.) směřující k realizaci
stavby kanálu D- O- L neutichá, spíše na­
manipulácii, doprave a aplikácii týchto látok nutne dochádza k únikom opak. Důležitým mezníkem této činnosti
do vzduchu, vody i pody. Povrch planéty (a samozrejme aj všetky živé or­ mělo být a je založení Spolku pro podporu
ganizmy) sa zamoruje cudzorodými látkami, proti ktorým príroda nemá Pomorav!, jehož prostřednictvím se má
účinný obranný mechanizmus. Ani ho mať nemože, pretože ide o látky idea kanálu stát lidovou, má proniknout
napospol prírode cudzie, človekom umele vytvorené. V ekosystémoch do obcí, měst a duší, zatímco E1MAS
pretrvávajú dl'hý čas s udivujúcim rozsahom zamorenia: DDT je dnes převezme roli jednoho z řadových členů
analyticky dokázatel'né v antarktickom l'ade, dážďovej vode Havajských spolku.
V období duben-červen 1992 připravili
ostrovov i v materskom mlieku. Modernejšou pliagou sú PCB, rozširujú­ pracovníci ETMAS spolu s přípravným
ce sa obdobným tempom. V USA už pred 20 rokmi dokázali 83 roznych výborem spolku ustavující zasedání, které
pesticídov v 11 296 vzorkách potravín s priemernou dennou konzumáci­ se konalo v Hodoníně dne 2. 7. 1992. To­
ou človeka 0, 1 mg. Chemizácia životného prostredia je fakt, pred ktorým to zhruba tříhodinové jednání bylo velmi
niet úniku. Nejde pritom len o organické znečistenie. Pri obrovskom ma­ zajímavé a tak trochu symbolické. Proto
teriálovom toku 33 mld ton ročne vyvolanom človekom, l'udia významne o něm předkládám následující zprávu.
ovplyvnili nielen cyklus najdoležitejších látok v prírode (dusík, kyslík, sí­ Program zahájil v 9.30 hod. ing. Karkoš­
ka, starosta města Hodonín, přivítal ředi­
ra, fosfor) ale aj pohyb jedovatých prvkov ( ortuť, olovo, kadmium, tele ETMAS ing. Podzimka, před sedu
chróm, arzén), ktorých prirodzené koncentrácie v životnom prostredí bo­ ČLVS ing. Formana a další hosty. Těch se
li vel'mi nízke alebo nulové. Chemické škodliviny sa pritom vyskytujú sešlo z cca 60 pozvaných asi polovina. Po­
prevážne v zmesiach, vzájomne sa ovplyvňuj ú a ich účinok nemožno po­ čet hostů v průběhu jednání kolísal z pů­
sudzovať len podl'a zásad klasickej toxikológie a hygieny; okrem iného je vodních 30 na závěrečných 13. Po úvodu
treba určovať možné alergické účinky, mutagenné a kancerogenné poso­ převzal slovo ing. Jobánek, pracovník
benie, kumulačné schopnosti atď. V priemyslovo vyspelých krajinách zo­ ETMAS a shrnul kratičkou historii snah
o založení spolku. Poté ing. Horňák (Mú
miera ročne vyše 2 miliónov l'udí na nádorové ochorenia a 60 až 90 % Skalica) seznámil přítomné s návrhem
má na svedomí určitý faktor prostredia, úzko spojený s chemizáciou živo­ členských příspěvků spolku, které by měly
ta. Pritom chemizácia nie je len výroba chemických látok, ale aj ich po­ činit u řádného členství:
užívanie (či zneužívanie?) a problémy likvidácie (a samozrejme aj likvi­ a) obcí a měst 0,50 Kčs na hlavu a rok
b) podniků 20 000,- Kčs na rok
dácie tisícok vedl'ajších produktov).
Moderná chémia nám takto ponúka stovky príjemností, ktoré radi využí­ c) fyzických osob 500,- Kčs na rok
vame, súčasne ale aj riziká, o ktorých nevieme, či vedieť nechceme. Ché­ Poté ing. Forman pojednalo zkušenostech
mia je samozrejme aj obrovský byznis - v roku 1990 bola v západnej Eu­ a aktivitách České labskovltavské společ­
nosti, jejímž je předsedou . Závěr úvodní
rópe jedno z najviičších a najúspešnejších priemyslových odvetví s vyše části obstaral ing. Podzimek, který sdělil
2 mil. zamestnancov a ročnou produkciou 300 mld. korún. V tabul'ke mimo jiné, že:
"Čs. TOP 10" za rok 1991 je Chemopetrol Litvínov na 6. mieste medzi - ETMAS je pouze zkratka původního
najúspešnejšími podnikami. Úspešnosť meraná v dolároch či markách
názvu Ekotrans Moravia, volená pro
zajištění mezinárodní ochrany názvu
nehovorí ovšem nič o tom, že začiatkom 80. rokov National Research
firmy,
Council (USA) priznal, že chýbajú informácie o toxicite 38 % pesticí­
založením Spolku pro podporu Pomo­
dov, 56 % kozmetických prípravkov, 78 % priemyselných chemikálií
raví přechází ETMAS již jen do role
atď. Mimochodom napr. český chemický priemysel predstavoval začiat­
člena spolku, iniciativu nyní budou mít
kom 1992 74 podnikov v hodnote 108 mld. Kčs .
v ruce obce a města,
Šéf správnej rady koncernu Ciba-Geigy v interview Spiegelu v roku 1989 - byla uzavřena dohoda s vedením ČLVS
vyhlásil: Je mi jasné, že akceptácia celej chémie verejnosťou a spoločnoso vzájemné kooptaci zástupců obou
8
Slovnaft - pilff leskoslovellSké petrochemie byl postavellna nejméně vhodném místě. Technologicky nárolná a nikoliv stoprocentní ochranayod­
Foto RudolfStursa
zemních vod litného ostrova před znelištěním stoji miliardy.
9
Ta viditelnějš{ část produktů chemického prů­
myslu končí na skládkách. Podíl plastů mezi
odpady lidské společnosti neustále roste a vět­
šina z nichje v porovnání s délkou lidského ti­
vota témě' věčná. Méně viditelná, ale o to ne­
bezpečnljš{ část chemické produkce ut stačila
zamofit ovzdušf, půdy, vody, tivočišné
a rostlinné organismy i lidskou populaci nato­
lik, te důsledky j sou jen tětko odhadnutelné.
Foto Drahomír Pokora
ťou je rovnako dóležitá, ako akosť produkcie a účinnosť riadenia. Áno, verejnosť prestáv51 čoraz viac chémii veriť, čo súvisÍ s viičšou mierou in­
formovanosti i osvetovou činnosťo u zelených hnutí. Chemický priemysel
sa bráni jediným možným spósobom: novými investíciami do ekologic­
kých programov. Tie dnes predstavujú 10-20 % investícií celkových.
V Nemecku si nové, prísnejšie predpisy od roku 1993 vyžiadajú v che­
mickom priemysle dodatkové investície do ekologických projektov
2 mld. DEM ročne. Lenže Nemecko nie je Mali, Panama alebo vari aj
Grécko: nebezpečie vývozu chemických výrob do zaostalejšieho zahrani­
čia je zrejmé. BASF už teraz investuje v zahraničí 48 % investičný podiel,
keď pred 10 rokmi bol 013 % nižší. Cesta čiastkových zlepšení nie je rie­
šením. I:udstvo musí hradať celkom nový prístup k priemyslovej chémň!
Rozvoj chémie v súčasnosti nie je diktovaný potrebou rudí. Nekontrolo­
vaný a nebrzdený rozvoj musí skončiť v slepej uličke, ktorá sa nebezpeč­
ne blíŽi. Odcudzili sme sa od mnohých póvodných schopností využívať
prírodné zdroje (či už išlo o zber bylin, rudové liečitefstvo, používanie
10
spolků, kdy do SPPP by měl být koop­
tován ing. Forman,
- zakládá se spolek ETMAS + Wiener
Hafen + slovenský zástupce,
ETMAS vylučuje tvrdé prosazovám
stavby kanálu a znásilňování společ­
nosti, jde jen o hledám objektivm prav­
dy a její zveřejnění,
vlastní realizačm kroky stavby kanálu
se odkládají o jeden rok,
- ETMAS je natolik objektivm, že uvol­
nila 1,5 mil. Kčs na ekologické studie
(zpracuje Aquatis Brno),
stavba kanálu je i ve volebmch progra­
mech některých stran, např. HSD-SMS
a dále ODS, neboť pan Kočárník údaj­
ně řekl, " Pemze se seženou, když se
dohodnete, že je projekt pro Vás pro­
spěšný a účelný."
vd~l1'\] DllufiCB~ prírodných stavebných materiál ov alebo rastlinných farbív), čo zrejme
súvisí 80 zmenou životného prostredia a jeho kvality, ba kvality života
vóbec. Logickým dósledkom je obnovená snaha hl'adať nové hodnoty
a neškodné produkty bez negatívnych vplyvov na životné prostredie tam,
kde je zdroj najmocnejší - v Ione prírody. Táto snaha po altematívnej
chémii je porovnatel'ná so snahou po a1tematívnej energetike: tu aj tam
ide o návrat k obnovitel'ným zdrojom bez ničenia životného prostredia.
V Nemecku a Rakúsku jestvuje už viac rokov hnutie Sanfte Chemie (an­
glicky Soft Chemistry, možno prekladať ako " makká" alebo "pokojná,
miema" chémia, názov sa napokon v slovenčine a češtine ešte len ustáli).
Protagonistom hnutia je chemik Hanswem er Mackwitz: "Priemysel syn­
tetickej organickej chémie nemožno reformovať a ani účinne kontrolovať
- musí byť alebo celkom zmenený a1ebo zrušený, pretože je hl'boko útoč­
ný a zretel'ne a vrodene nepriatel'ský životu." Biológ Arnim von Gleich
porovnáva chémiu s nukleámou technológiou a genovou manipuláciou
- ide napospol o nové typy technológií, neklasické, založené na experi­
mentoch v stavbe, deštrukcii a manipulácň. Do rúk rudí vkladajú dosia1'
nepoznanú moc nad prírodou, moc zvyšujúcu potenciál rizík s nenapra­
vitel'nými dosledkami a medzeru medzi úrovňou našich vedomostí
a možnosťami zásahov do prírody. Kl'účová otázka Soft Chemistry je tá­
to: ktoré produkty vlastne potrebujeme a k čemu, s akými užitkovými
vlastnosťami, jestvujú funkčné analógy v ríši rastlín a zvierat, ktoré móže­
me bez poškodzovania prírody využívať? Pravzorom Soft Chemistry sú
rastliny: 300 000 druhov s obrovskou paletou účinných látok, ktoré
vznikly výlučne posobením slnka, vody, oxidu uhličitého a minerálnych
látok. Ročne sa fotosyntézou vytvorí 180 mld. ton rastlinných substancií
od celulózy až po éterické oleje. Z tejto globálnej biomasy človek využíva
najviac 3 %, zo statisícok účinných látok len sporadicky niektoré. Pritom
už teraz vieme, že jestvuje najmenej 2000 rastlinných druhov potenciálne
využitel'ných proti rozmanitým škodlivým faktorom, mnohé rastliny sú
využitel'né pri výrobe farbív, pryskyríc, tenzidov, náterov, lepidiel, odbú­
ratel'ných plastov atď. Využitie tohto bohatstva nie je limitované techno­
logicky - moderná chémia pozná izolačné metódy založené na celkom
nových princípoch pracujúce s vysokou účinnosťou - ale ekonomicky
a politicky. Politici by museli vyj adriť jasnú vólu podporiť rozvoj alterna­
tívnej chémie a vytvoriť vhodné ekonomické nástroje na jej rozvoj.
Ak hnutie za Soft Chemistry je európske (či skor nemecko-rakúske)
a pomerne mladé, potom istou americkou paralelou je tak zvaná Che­
murgy. Termín sotva přeložitel'ný, odvodený od gréckeho "chemia"
a "ergon" - pracovať; niečo ako chémia, ktorá by mala pracovať (rozu­
mej: pre farmu a1ebo pornohospodárstvo). Hnutie vzniklo v 30. rokoch
v USA ako reakcia na vel'ké pol'nohospodárske prebytky s ciel'om vyrá­
bať z nich chemikálie žiadané na trhu. Myšlienka vtedy odvážna, pretože
petrochémia nejestvovala a nemecká chémia (svetový vrchol) bola zalo­
žená na spracovaní uhlia a dechtu. Prívržencom hnutia bol aj populámy
priemyselm'k Henry Ford a na výrobu jeho aut používali okolo 5 litrov
sojového oleja (ako prísada do laku a na výrobu glycerínu do tlmičov) .
Vysmievaný Trabant mal už vtedy predchodcu - v roku 1941 bola totiž
V 10.15 hod. byla otevřena diskuse, ale
protože se nikdo nehlásil, začal ing. Hor­
ňák probírat připravené stanovy spolku.
(Tou dobou zde ČTV Brno natočila krát­
ký šot.) Kolem jednotlivých paragrafů se
již diskutovalo a diskuse byla vedena
především zástupci Okresních úřadů, refe­
rátů ŽP Hodonín, Vh. Hradiště a OÚ ŽP
Senica. Ukázalo se, že v některých para­
grafech je řada sporných míst a čím více se
diskuse rozvíjela, tím konkrétnější byl ne­
souhlas s celými paragrafy. Korunu tomu
nasadil ing. Radovan Lysák (odbor ŽP,
Mú Hodonín), který ze stanov požadoval
vyškrtnutí všech zmínek o stavbě kanálu
D-O- L a požadoval ponechat pouze
ekologickou část programu.
Protože další probírání stanov ztrácelo
smysl, navrhli členové přípravného výboru
prezentaci skutečných zájemců o řádné
členství, aby mohlo být dále jednáno jen
s nimi. A tak došlo k velmi zajímavému
zjištění, že totiž ze zbývajících 26 hostů ne­
má téměř nikdo mandát své organizace ke
vstupu do spolku. Značná část přítomných
byla navíc z okresních úřadů, které se dle
novely zákona o okresních úřadech nemo­
hou stát členy žádné zájmové organizace.
Nastaly velmi rušné chvI1e, kdy zástupci
přípravného výboru a ETMASu za vydat­
né pomoci ing. Formana:
vyzývali přítomné , aby se přihlásili do
spolku alespoň jako soukromé osoby,
navrhovali ')ro tyto členy pouze sym­
bolické poplatky ve výši 10,- Kčs,
nabízeli toto členství nazvat náhradním
členstvím , které by v září na plánované
valné hromadě přešlo v řádné členství
takto zastoupené obce či firmy.
Následovalo opakované vysvětlování zá­
kladních podmínek členství a principů
spolku. V této situaci navrhl ing. Karkoš­
ka, aby bylo hlasováno o tom, zda
v těchto podmínkách spolek založit. Po
upřesnění návrhů na odložení tohoto aktu
na září bylo hlasováno a většinou přítom­
ných rozhodnuto o tomto odkladu.
Ovšem do klapání zavíraných bloků a hlu­
ku posouvaných židlí odcházejících hostů
se ozval ing. Bedřich Kubík (vedoucí ref.
ŽP OÚ Hodonín), že nechápe, proč by zá­
jmový spolek nemohly založit třeba jen tři
subjekty. Tato pomocná ruka vzpamato­
vala vedení ETMAS a přípravný výbor
11
z popudu' práve Forda vyrobená karoséria z plastu získaného lisovaním
sIamy, bavlnených odpadov, ranu, ramie, rozvlákneného borovicového
dreva, sojového oleja a pryskyrice. Zmes sa lisovala za tepla a len vojna
zabránila sériovej výrobe. Neodvažujem sa ani domyslieť, aké dosledky
pre nasledný rozvoj automobilového priemyslu by prípadná vel'kovýroba
mala! Neskór sa Chemurgy stotožňuje so snahou nielen používať porno­
hospodárske produkty ako surovinu, ale súčasne hl'adať domácu náhradu
za importované produkty chémie. Jednou z významných aktivít bol eta­
nol ZÍskaný destiláciou zo škrobových zápar a používaný ako " agrol" na­
miesto benZÍnu. Vcelku úspešná snaha vyvolala v roku 1937 v rodiacom
sa petrochemickom priemysle zdesenie a otvorený i skrytý odpor, ktorý
napokon agrol zlikvidoval. Definitivnu ranu zasadila Chemurgy až II.
svetová vojna s prudkým rozvojom priemyslu a petrochémie. Tá se stala
postupne jedným z priemyslových lídrov s obrovskou nadnárodnou mo­
cou, proti ktorej už Chemurgy nemala žiadnu šancu. Za zmienku stoja
úspechy Chemurgy pri využiti odpadov: v 40. rokoch sa z odpadu po
spracovaní citrusových plodov v závode Minute-Maid (Florida) vyrábalo
ročne 200 000 t krmiva, 75 000 t melasy a 450 t esenciálnych olejov. Ce­
lé hnutie je nám sympatické aj dnes: stúpenci chemurgie verili v opatrné
využívanie prírodných zdroj ov, citlivý a účinný prístup k nim na prospech
celého rudstva.
Nezaškodí si pripomenúť, že súčasná nadvláda petrochémie so všetkými
ťažkými dosledkami pre životné prostredie, sa skutočne zrodila až po II.
svetovej voj ne najma v súvislosti s objavom katalytického krakovania
a prebytkom l'ahkých olefínov využitel'ných na výrobu plastov, gumy
a ďalších produktov. Ešte v roku 1944 sa v USA vyrábalo viac gumy z al­
koholu ZÍskaného kvasnou cestou z rastlinných suroVÍn než zo suroVÍn
ropných! Vojnové investicie temer 0,5 mld USD do chémie jednoducho
nedovolili nasledný rozvoj Chemurgy, ktorá dostala investicie 17krát
menšie (27,5 mil. USD). Rozvoj petrochémie bol tak produktom priamej
vládnej politiky a nie objektívnou nutnosťou. V súčasnej dobe petroche­
mický priemysel v USA produkuje 10 % hrubého národného produktu
a ak má USA akceptovať filozofiu trvale udržatel'ného rozvoj a, musí sa
tento podiel nahradiť. Nik ovšem nevie čím! Len celkom hypoteticky sa
móžeme zamýšl'ať nad tým, kam by dospela chémia nebyť jednostrannej
preferencie petrochémie - asi by bola overa prijatel'nejšia!
Aké pol'nohospodárske produkty možu byť novým impulzom pre ché­
miu? Predovšetkým konope, s neuveritel'nou úrodou 25 ton biomasy lha
za 4 mesiace vegetačnej doby. Biomasa je využitel'ná na výrobu vlákien
(pamatáte na slovácke konopné nohavice?), papiera (výroba papiera
z drevnej hmoty je neekonomický prepych) i ako energetický zdroj.
V púštnych oblastiach má obrovský potenciál jojoba s vysokým obsahom
vosku v semenách - jeho zloženie je tak príhodné, že by mohol byť suro­
vinou pre 80 % dnes petrochemicky vyrábaných produktov. Netušené
možnosti ponúka aj kukuríca, sója, tabák, juka a ďalšie plodiny.
Asi sa zhodnem s čitatel'mi, že Soft Chemistry i Chemurgy nám núkajú
praktické alternativy ku klasickej syntetickej chémii. Hoci sa tieto inicia­
tívy zrodili v roznych častiach sveta, obidve vyjadrujú sociálne záujmy
12
ohlásil krátkou pracovní přestávku. Po
ve 12.10 hod., kdy zůstalo již
jen 13 hostů (odešel i zmíněný ing. Bed­
řich Kubík), bylo oznámeno, že o oka­
mžité založení spolku má zájem:
- ETMAS
- ing. Forman
- města a obce: Kúty, Velké Leváre, Ma­
lacky, Skalica, Hodonín
- ref. ŽP OÚ Přerov jako přidružený (?!)
přestávce,
člen
- Aquatis Brno, který poslal písemnou
přihlášku .
Těmto uchazečům
byly rozdány hlasovací
lístky a během následujících 15 minut bylo
schváleno:
- založení spolku
- stanovy spolku
- členské poříspěvky pro rok 1992
- rozhodnutí, že přípravný výbor na září
wrganizuje zasedání spolku, kde bude
provedena volba představenstva, bu­
dou přijati noví členové a budou pro­
jednány připomínky ke stanovám, ale
(cituji) "jen malé a nezásadní připo­
mínky".
A to je vše. Tato zpráva je stručná, ale
pravdivá a ověřitelná . Jak jsem již uvedl,
průběh jednání byl poučný a symbolický.
A výsledek? Já bych řekl , že varovný!
Pavel Bezděčka
Výzva k ochraně
Pomoraví
Tato výzva je určena všem těm, kteří nechtějí
dopustit opakování "Gabčíkova" a "Nových
mlýnů".
Aktivita a. s. EKOTRANSMORAVTA v sou­
vislosti s projektem vybudování kanálu Du­
naj- Odra-Labe vzrůstá. Nejnovějším nástro­
jem se stává Spolek pro podporu Pomoraví, je­
hož přípravný výbor začal před nedávnem svoji
činnost, a který má sdružovat obce, města, ob­
čanská sdružení, jednotlivce i jiné zájemce.
Myšlenka vodní cesty D-O-L má takto pevně
zapustit kořeny v mnoha místních regionech,
má stát se lidovou. Proto je nejvyšší čas pro
spojení všech hlasů ochránců a obyvatel Pomo­
raví. Nejvyšší čas k vytvoření nevládního a apo­
litického sdružení laiků i odborníků k ochraně
vodních zdrojů, přírodních hodnot, krajinného
rázu. Sdružení všech, kteří si uvědomují nebez­
pečnost této další gigantománie, která by zá­
sadním a nenapravitelným způsobem negativně
ovlivnila stav životruno prostředí v Pomoraví.
I Iniciativy
I
i potrebu integrácie prírody či poYnohospodárstva do priemyslu. Chápu
Hlásí se Ekocentrum
princíp obnoviteYnosti zdrojov, využitia odpadov, výroby v uzavretých
cykloch i nutnosť čo najúčinnejšieho využívania zdroj ov. Iste, sú aj roz­ Třebíč
diely: chemurgisti sa nezaťažujú úvahami o nemorálnosti Yuďmi vynuco­
Třebíč je zeleným ostrovem
vanej priority nad prírodou či o nutnosti limitovať naše požiadavky. Obi­ EKOCENTRUM
uprostřed temného oceánu duší postižených
dve hnutia sú však určite bližšie kategorickému filozofickému imperatívu vírou v jadernou energii. Největší hloubky
a nejvyšší úrovně zatemnění dosahuje tento
Hansa Jonasa "konaj tak, aby tvoje skutky boli zlúčiteYné s prítomnosťou oceán 3 km západně od obce Dukovany a po­
skutočného Yudského života na Zemi" než moderná organická syntetická tom v některých kancelářích na Okresním úřa­
dě v Třebíči. Pro někoho silná slova, pro mě
chémia. Kedy k uplatneniu alternatívnej chémie dojde? Určite nie hned, tvrdá realita lidské hlouposti, která ve své
najma nie u nás, veď ekologická slepota našich politikov je zarážajúca: ak hrdopyšnosti a ve jménu dalších 30 let plýtvání
zanechala pomník na mnoho tisíc let a zatopila
dvíhajú ruky za miliardové investície do výroby hliníka či modernizáciu 35 km údolí, jehož hodnotu nelze vyjádřit pe­
chémie chlóru, sotva zdvihnú ruku za alternatívnu chémiu. Lenže Česko­ nězi, protože je nadčasová.
V tomto kraji začalo pracovat Ekocentrum
slovensko nie je pupkom sveta a skor či neskor sa prisposobí, jednoducho Třebíč někdy v druhé polovině minulého roku.
musí sa prisposobiť, ak chce byť členom rodiny vyspelých štátov. Před rokem a půl ještě nikdo netušil, že bude
existovat a mít dokonce profesionálního zamě­
A preto je jedno, kde sa alternatívna chémia presadí ako prvá. Presadí sa stnance. Dnes zde sedí (a hlavně pracuje) ab­
určite, tak ako sa presadil zákaz freónov či limity na emísie zo spalova­ solvent v S na náhradní vojenské službě. EKO­
CENTRUM bylo založeno zejména jako spoj­
cích procesov. Verme len, že pre človeka a prírodu včas !
ka či koordinační místo dvou spolků - Hnutí
Navrhujeme proto z a I o žit SPOLEK PRO
OCHRANU POMORAV1, který by sdružoval
obce, města , občanská sdružení, obchodní a vý­
robní firmy, jednotlivce. Smyslem existence
Spolku pro ochranu Pomoraví bude vytvořit
protiváhu k aktivitám a. s. EKOTRANSMO­
RAV1A a Spolku pro podporu Pomoraví smě­
řujících je dnoznačně k exploataci moravní nivy.
Cílem činnosti spolku bude zachování přírod­
ních a krajinných hodnot celého Pomoraví. Zá­
jem o existenci tohoto sdružení projevil již
i SZOPK a ochranářské organizace Dolního
Rakouska.
Valná ustavující hromada (schválení stanov,
poslání a cíle Spolku pro ochranu Pomoraví),by
se měla konat nejpozději do konce září 1992.
Proto již od z í t ř k a vyhledávejte ve svém oko­
lí všechny potencionální zájemce o členství.
Hledejte nejen v řadách nevládních ochranář­
ských organizací, ale především mezi občany,
na obecních a městských úřadech, výrobních
a obchodních firmách, v institucích odborných
nebo i jen majících sídlo v Pomoraví.
Své myšlenky, podněty, návrhy, přihlášky
a především zájem o tuto problematiku pište,
telefonujte nebo faxujte na adresu:
ZO ČSOP "Bílé Karpaty"
Sokolovská 856
698 01 Veselí nad Moravou
telefon/fax: 0631/2545
Kreslil Václav Houf
Ploštěnky
­
indikátory
čistoty
vod
Možná znáte z učebnic ploštěnku mléčnou,
která je uváděna jako příklad této skupiny pře­
vážně vodních živočichů. Tělo ploštěnek je
protáhlé, zploštělé. Velikost je různá, některé
druhy mají délku pouze několik milimetrů, jiné
měří skoro 3 cm (některé tropické suchozem­
ské druhy i přes 30 cm). Zbarvení je bílé, šedi­
vé, hnědé až černé. Přední část těla je zřetelně
oddělena, jsou na ní oční skvrny (buď dvě větší
nebo řada drobných). Ploštěnky žijí v nejrůz­
nějších typech stojatých i tekoucích vod. Lezou
po d ně, rostlinách a různých předmětech ,
drobné druhy mohou i volně plavat. Drobné
druhy se živí mikroskopickými živočichy, větší
druhy jsou dravé, případně požírají uhynulé ži­
vočichy. Ploštěnky jsou obojživelníci, rozmno­
žují se vajíčky . Jestliže ploštěnku rozsekáme
nebo rozřežeme, doroste z každého kousku
těla nová ploštěnka.
Jednotlivé druhy ploštěnek se přizpůsobily rů­
zným životním podmínkám, to se týká i jejich'
vztahu k čistotě vod. Právě na ploštěnkách
můžeme pozorovat výraznou zonaci od prame­
ne do dolního toku řeky a stojatých vod. Pro
prameny a studánky je typická až 16 mm dlou­
há a šedočerně zbarvená ploštěnka horská. Ve
stružkách vytékajících z pramenů najdeme
ploštěnku ušatou, která je tvarově podobná,
avšak s velkým počtem očních skvrn na přídi.
Typickým obyvatelem čistých potoků je asi
25 mm dlouhá, na hřbetní straně tmavohnědá
ploštěnka potoční. Ve stojatých vodách žije ví­
ce druhů, nej častějšími jsou zřej mě bíle zbar­
vená a až 25 mm dlouhá ploštěnka mléčná
a menší (do 15 mm) ploštěnka černá , černě
zbarvená s velkým počtem očních skvrn na
přídi.
Evžen Wohlgemuth
Brontosaurus a Regionálmno sdružení ochrán­
ců přírody Třebíč. Hnutí Brontosaurus se zde
sice scvrklo v menší partu, ale doufáme, že
mezi mládeží najde nové příznivce. Regionální
sdružení ochránců přírody v Třebíči sdružuje
nyní 7 ZO ČSOP - 2 v Třebíči a 5 v okolních
obcích (Kněžice, Chlum, Hornice, Sebkovice,
Koněšín). Chloubou našeho okresu stále zůstá­
vá Středisko ekologické výchovy Chaloupky
u Kněžic, které svůj věhlas šíří i do zahraničí.
K EKOCENTRU se nyní připojil nově vzniklý
spolek - Liga na ochranu zvířat.
EKOCENTRUM vydává velmi nepravidelný
zpravodaj pro všechny příznivce "zeleného"
myšlení na Třebíčsku (zdarma~ . Dále různé le­
táky a materiály jak pro verejnost, tak pro
vlastní potřebu zúčastněných spolků. Distri­
buuje ekologické výukové programy pro PC,
půjčuje množství našich i zahraničních časopi­
sů s ekotematikou (namátkou: Brundtland
Bulletin, TomorroW, Nika, Veronica, Kruh
apod.). Z dalších služeb pro veřejnost je mož­
no uvést půjčování a množení veškerých nově
přijatých zákonů, prodej publikací a materiálů
se "zelenou" tematikou za směšné ceny atd.
EKOCENTRUM spolupracuje s referátem ži­
votmno prostředí Okresního úřadu v Třebíči
a provádí četné práce, zejména v CHÚ, pořá­
dá Ekoškolu pro Brontosaury apod.
Nyní se snažíme získat větší prostory, kde by
se mohlo provozovat středisko ekologické vý­
chovy pro 1. až 3. třídy zS (na Chaloupky se
jezdí zpravidla od čtvrté třídy). Chceme také
zkvalitnit služby pro veřejnost, rozšířit spolu­
práci např . s Junákem a jinými spolky, které
projeví zájem spolupracovat ve věci zlepšování
životního prostředí. Nejdůležitější bude udržet
si profesionálního zaměstnance, protože teprve
potom bude možné naše nápady realizovat.
Zájemci o kontakt či spolupráci nechť se obra­
cejí na adresu: ing. Karel Jelínek, EKOCEN­
TRUM Třebíč, Litoltova 3, 67401 Třebíč, tel.
0618/22639. Hodiny pro veřej nost jsou kaž­
dou středu od 13 do 17 hodin.
Tomáš Vrika
13
Dobrovolná
střídmost
a morální povinnost omezovat
spotřebu
K. S. Shrader-Frechette
I Diskuse
I
Tváří v tvář destrukci přírody, krajiny a podmínek života v ní kladou si
mnozí z nás otázku: Co dál? Jednou z možných odpo vědí je "dobrovolná Jak žít v souladu
střídm ost". Obsáhlý článek K. S. Shrader-Frechette se zamýšlí nad smy­ s omezenými možnostmi
slem dobrovolné střídmosti. V překladu Igora Míchala Vám nabízím e tu přírody a krajiny?
část článku, která se zamýšlí nad důvody "pro". Protože nemáme dost
místa, vypouštíme část ve které K. S. Shrader-Frechette podrobně rozebí­ o této otázce už bylo mnoho řečeno.
rá důvody "proti". A čkoliv je to svým způsobem proti našim redakčn ím Mnohem méně se však stalo. V rubrice
Ekologické poradny se začínají objevovat
zásadám, zdá se nám, že v době nadvlády ekologické lhostejnosti a po­ užitečné praktické návrhy. Celý problém
chybností o smyslu ekologické argumentace je třeba vytvářet protiváhu má svůj širší, řekněme filozofický rozměr.
názorům těch, kteří - doufám, že zatím - neberou ekologický problém
Pokus o realizaci každého návrhu naráží
vážně.
překážky
těžko zodpo věditelné
V druhé p olovině sedmdesátých let se stávalo stále více občanů USA ne­
spokojenými s úrovní vlastní spotřeby. Zjišťovali, že zdroje jsou konečné,
že vysoká úroveň výroby a spotřeby má destruktivní účinky na prostředí
a že většina lidí na Zemi je podvyživena. Emotivní obžaloba, vznesená
jedním z dobových proroků zkázy, zní takto: "Americký způsob života je
zločinný ... Každý, kdo vlastní více než nezbytné životní potřeby, je vi­
nen ekologickým zločinem." Proti takovým obviněním namítají mnozí,
že vysoká úroveň spotřeby v USA umožnila této zemi rozvinout dyna­
mickou ekonomiku. To - jak říkají - pomohlo omezit chudobu mezi do­
mácím obyvatelstvem, zvýšit zaměstnanost a poskytovat finanční pomoc
hospodářsky nevyvinutým zemím. Mají pravdu m orální idealisté požadu­
jící, abychom změnili své životní způsoby, nebo finanční realisté argu­
mentující tím, že i sociální spravedlnost stojí peníze a že jen rostoucí úro­
veň spotřeby a výroby ji může zajistit?
a
a
může
vyvolat
otázky.
Pokusíme se proto vytvořit rubriku ,,.Jak
dál?", která by mohla sloužit jako diskus­
ní fórum těch, kdo chtějí nabídnout své
nápady a úvahy, i těm, kdo mají pochyb­
nosti a váhají. Pošlete nám své návrhy na
uveřejněné texty a na rady z Ekologické
poradny, upozorněte nás na zajímavé ná­
měty, o kterých zatím naši ostatní čtenáři
nevědí. Chvalte, pochybujte, diskutujte
a hlavně něco dělejte. Casu není nazbyt.
na prozaické
palčivé
Jak žít v dobrovolné
střídmosti?
Někteří autoři,
zabývající se otázkou, jak
praktikovat dobrovolnou střídmost , při­
nesli praktické návrhy. Zamysleme se nad
Příčiny tohoto nového důrazu na ochranu zdrojů a na nižší spotřebu zbo­
některými z nich.
ží jsou ekologické i osobní. Kozlovsky (1974) tyto příčiny specifikuje Goren Beckstrand a Lars lngalstem, oba
jako "ekologickou odpovědnost" a "osobní svobodu a rozvoj" . Lidé za­ ze švédského vládního Prognostického se­
čínaj í přemýšlet, zda rostoucí úroveň výroby a spotřeby je v jejich nej­
kretariátu, předložili v roce 1977 pět ná­
vrhů, jak umožnit Svédům konzumovat
vlastnějším zájmu. Někteří říkají, že abychom zůstali zdraví, šťastní a mé­
ně omezováni znečištěním prostředí, měli bychom ochotně přijmout ži­ méně. Navrhují, aby se lidé (1) odhodlali
nepřekračovat maxima spotřeby masa
vot v dobrovolné střídmosti s dobrovolným omezováním spotřeby.
a "umožnili tak jeho spravedlivější rozdě­
Ačkoliv přistoupit na uplatňování uvedených principů nepochybně zna­
lování", (2) respektovali limity spotřeby
mená omezovat osobní spotřebu zboží, zastánci dobrovolné střídmosti nafty a benzínu a (3) užívali budovy efek­
(nebo chudoby) poznamenávají, že to nelze zaměňovat se snášením ne­ tivněji než dosud. Beckstrand s lngalstem
dostatku. ŘI1cají, že bez přiměřeného rozsahu spotřeby zboží ztrácí jedi­ zastávají názor, že v zájmu splnění bodu
nec volnost i duševní schopnosti zkoumat své vzorce vlastnění a nakupo­ (3) by mohla vláda uzákonit podporu
vání, jejich účinky na prostředí i na vlastní svobodu a rozvoj. Zastánci technologii šetřících zdroje při výstavbě
dobrovolné střídmosti zdůrazňují, že extrémní chudoba může b}1 opa­ a uŽÍvání staveb. Taková podpora by moh­
kem života v dobrovolné střídmosti, protože činí ze života pouhý boj la zahrnovat penalizování vlastníků málo
o přežití a ničí phležitost žít s vědomím hodnot Země a skutečných po­
využitých bytů a odměny těm, kteří by
umožňovali víceúčelové uŽÍvání nových
třeb ostatních lidí. budov pro různé aktivity v různých čás­
Právě jako dobrovolná střídmost není totožná s životem v nedostatku, tech dne nebo týdne.
není totožná ani s životním stylem založeným na heslu "zpět k přírodě" . Další dva návrhy švédských expertů jsou:
Městský život není v žádném případě v neřešitelném rozporu s životem (4) zvyšovat trvanlivost spotřebníh o zboŽÍ
Co je dobrovolná
14
střídmost?
v dobrovolné střídmosti, jak obyvatelé venkova, tak i obyvatelé měst jsou schopni zakládat svou spotřebu spíše na vlastních potřebách nežli na choutkách anebo na očekávání druhých lidí. Život v dobrovolné střídmosti by také neměl být zaměňován s životem v společenském systému vládních přídělů zboží a zdroj ů. Otázka politic­
ky ukiádaných limitů spotřeby vyvolává velké množství obtížných a spor­
ných otázek sociálních, etických a právních, ty však nemají zásadní vý­
znam pro otázku, kterou sledujeme - zda by jednotlivec měl žít v dobro­
volné střídmosti či nikoliv. Co zde chci obhajovat je, že život v dobrovol­
né střídmosti může být individuálně žádoucí, nevznáším zde mnohem šir­
ší a obtížnější otázku, zda má vláda používat mimotržní prostředky pro přidělování nedostatkového zboží a zdrojů. Nejnaléhavějším důvodem pro život v dobrovolné střídmosti z hlediska ochránců životního prostředí je, že spotřební styl ekonomiky nejrozvinu­
tějších zemí způsobuje krize z vyčerpání přírodních zdrojů a ze znečištění a (5) raději pronajímat než vlastnit auto­
mobily. Bod (4) by podle nich mohl být
splněn závazným stanovením "průměrné
životnosti" pro klíčové výrobky a přizpů­
sobením výroby těmto normám. Jinými
prostředky pro realizaci bodu (4) by moh­
la být vládní intervence, jejímž účelem by
bylo, aby se některé základní předměty
spotřeby (např. pracovní oděvy a obuv)
prodávaly na nevýděl ečném základě. Pro
realizaci bodu (5) autoři zastávají názor,
že vláda by mohla snížit poptávku po au­
tech zákazem soukromého automobilové­
ho provozu v centrech měst a zlepšením
veřejné dopravy. Pro cestování na větší
vzdálenosti, tvrdí švédští autoři, by mohly
sp olečnosti ve vlastnictví obcí pronajímat
prostředí. auta za ceny, odpovídající nákladům vlast­
níka soukromého vozu. Tato opatření,
Omezování s,potřeby s cilem zabránit ekologické krizi
společně s omezením rychlosti na 90 km
Přesvědčení, že současný styl spotřeby povede ke zhroucení biosféry a je­
v hodině by údajně přinesla přinej menším
jího obyvatelstva bylo jako argument pro žádoucí snižování působivě vy­ pět žádoucích efektů: Počet automobilů ve
jádřeno vědci Massachussettského Institutu pro Technologii (dále MIT) Švédsku by klesl na 60-70 % současné
v jejich studii "Limity růstu" (1974). Podle autorů této studie vliv čtyř úrovně, autobusy, železnice a letecká do­
z pěti faktorů, které přispívají nejvýznamněji k trendu směřujícímu ke prava by se zlepšily, spotřeba benZÍnu
globálnímu zhroucení, je potencován vysokou úrovní spotřeby. Těmito a oleje by klesla o 0,1 až 0,2 tuny na hlavu,
faktory jsou (1) industrializace, (2) znečišt'ování prostředí, (3) produk­ došlo by k obratu v zaměření výroby na
ce potravin a (4) čerpání zdrojů (pátým faktorem je exponenciální růst menší vozy, a konečně, nastal by strmý po­
kles počtu dopravních nehod.
lidské populace). Autoři "Limitů růstu" tvrdí, že pokud lidé a národy Autoři slavné zprávy MIT "Limity růstu "
Země nepřijmou životní způsob vedoucí ke globální rovnováze také předložili několik námětů, jak snižo­
z hlediska industrializace, zneči šťování, produkce potravin a čerpání vat spotřebu . I když tyto návrhy jsou obec­
zdrojů, narazí život na celé Zemi v příštích sto letech náhle na katastro­
nější než návrhy švédských teoretiků,
fické omezení.
v některých bodech se shodují. D. L. Mea­
Autoři studie MIT dokládají, že tempo využívání každého přírodního dows a spoJ. požadují: (1) nové způsoby
zdroje včetně prostoru roste exponenciálně. Světová populace, průměrná sběru odpadů a jejich recyklaci tak, aby se
spotřeba na hlavu a kterákoliv z látek znečišťujících prostředí (vyjádřeny snížilo čerpání zdrojů, (2) lepší design vý­
jako funkce času) rostou také exponenciálně . A tak i když horní limit čer­ robků tak, aby se prodloužila jejich život­
nost a usnadnily opravy, (3) vyuŽÍvání slu­
pání zdrojů, industrializace a globální znečištění prostředí nejsou přesně neční energie a integrované způsoby bio­
známy, je zcela zřejmé, že konečná Země má limitovány své schopnosti logické kontroly škůdců zeměděl ských
odolat všem účinkům exponenciálm'ho růstu. Ve skutečnosti v mnoha lo­ plodin, a (4 ) vývoj dokonalejších způsobů
kálních prostředích byly již tyto limity překročeny.
ochrany před početím, které by usnadnily
Abychom se přizpůsobili omezením růstu v konečném světě, musíme po­ vyrovnání počtu narozených a zemřelých.
dle autorů studie MIT učinit dvě věci: Musíme zastavit exponenciální Tom Bender, jeden z čelných teoretiků ča­
sopisu Rain, ekologicky zaměřeného peri­
růst populace a exponenciální růst spotřeby na hlavu. Jen to může zasta­
odika vydávaného v Portlandu (Oregon,
vit rostoucí růst znečištění a čerpání zdrojů.
USA),
předložil několik praktických ná­
Jestliže taková omezení nebudou prosazena, nastane tragédie přírody ·
vrhů, jak omezovat spotřebu . Ve svém
jako "tragédie společného majetku" , při níž špatně zaměřený osobní ne­ článku "Proč potřebujeme zchudnout
bo skupinový zájem vede každého z nás k takovému zvětšování osobmno rychle" z roku 1977 Bender uvádí, že by­
vlastnictví a tempa spotřeby, kdy každý ztrácí, protože účinky naší osobní chom měli jako měřítko prosperity přestat
spotřeby ve svém úhrnu překročí nosnou kapacitu " společného majet­
uŽÍvat "hrubý národní produkt". Bylo by
lépe nahradit jej · přesněj ším , ekologicky
ku" .
15
Na jedné straně vysoká líroveň výroby a spo­
třeby a z toho plynoud znečišťo vániprostředf,
vyčerpávánf zdrojll a hromadění odpadů, na
straně druhé smrt hladem. Co dál? Dobrovol­
ná střfdmost? Zřejmě ano! Jinak by svět dospěl
nejen ke katastrofě ekologické, ale j politické.
Rozpory mezi bohatým Severem a chudým Jj­
hem se totil neustále prohlubujf
Foto National Geographic
"My všichni v Africe se pomalu probouzfme
a uvědomujeme si, le africká krizeje v podsta­
tě ekologický problém, který prohlubují různé
nepřfznivé jevy: sucho, hladomory, pustošenf
Plldy, přelidněnf, útěk před špatným livotním
prostředfm, politická nestabilita, všeobecná
chudoba atd. Začfnáme si uvědomovat, le
umfrá-Ii dnes Afrika, je to hlavně proto, le se
jejf prostředf plundruje, přlliš vyčerpává a za­
nedbává. Mnozf Z nás dospívajf také k poznání, le ládn f dobřl samaritáni ze zámořl nepřijdou zachrá­
nit livotní prostředf v Africe. Pouze my, Afri­
čané, ml/leme a měli bychom mft dostatečný
smysl pro blahodárný vývoj našeho livotnfho
prostředf. "
Rahab W. Mwathaová, Hnud Zeleného pásma,
veřejné slyšení WCED dne 23. 9. 1986 v Nairo­
bi. Foto National Geographic
Slepý chlapec z Kalkaty. Foto Igor Mfchal,
1959
16
Z toho plyne, že racionální strategie pro každého jednotlivce - získat co zdůvodněným kritériem. Dále navrhuje
nejvíce z konečného bohatství Země - je společensky nezodpovědná, "omezovat turistiku" a namísto toho roz­
protože přispívá k budoucí pohromě všech. Tragédie společného majet­ víjet péči o společenství, v nichž žijeme.
Pro Bendera je dobrovolná střídmost spo­
ku spočívá v tom, že ačkoliv její výsledek je dlouho předem dokonale jena s přeměnou hierarchie uznávaných
předvídatelný, nikdo zatím nečiní nic podstatného, aby byla tato společ­ hodnot více než se změnami techniky, zvy­
ná pohroma odvrácena.
ků nebo s vládními nařízeními. Navrhuje
Zatímco kritikové "Limitů růstu" přinesli množství platných dílčích vý­ zaměřit se na některé dvojice hodnot, klí­
hrad, při celostním pohledu je několik důvodů věřit, že autoři studie MIT čové pro přechod k životnímu stylu dobro­
jsou blízko pravdě. Za prvé, bez ohledu na tempo čerpání zdrojů nebo na volné střídmosti. Naléhavě zdůrazňuje po­
to, zda limity znečištění budou dosaženy v průběhu století či nikoliv, je třebu přijmout "střídmost místo bohat­
ství", "trvalost místo zisku", "odpověd­
zřej mé , že mnohé zdroje jsou konečné a neobnovitelné. Proto se zdá
nost místo práv" , "zlep~ování namísto
principiálně správné předpokládat, že - jestliže spotřeba zdrojů dodrží
zvě~ovám'" , ,,svobodnou práci místo
dosavadní trendy, pak prognózy MIT se nakonec naplní. V tom případě volna" a "nástroje místo strojů ".
se jeví zcela logická snaha odvrátit vyčerpání zdrojů a mezní znečištění Nehledě na to, zda čtenář s náměty Beck­
prostředí tak dlouho, jak jen lze. Jednou z cest k tomu je omezit spotřebu stranda a Inga1stema, Meadowse a jeho
a výrobu. Za druhé, pozitivní vliv nově objevených technologií a nově kolegů z Mff nebo Bendera a vydavatelů
objevených zdrojů je paralyzován několika obtížemi. Nikdo neví jistě, časopisu Rain souhlasí či nikoliv, každý
zda nás jakákoliv technologie může uchránit vyčerpání zdrojů a znečiště­ z nich je duchovní výzvou k zamyšlení nad
ní prostředí. Předpokládat něco takového se nezdá být oprávněné, a to ot~zkou: "Co považovat za skutečně ,dob­
rý život' a jak bychom se mu mohli přibli­
zejména pro konečnou povahu mnoha statků, jež mohou být pro budoucí žovat?" Snad by se někteří z nás paradox­
technologie nepostradatelné. A navíc - i kdyby nebylo správné tvrzení ně mohli stát lidštějšími tím, že by konzu­
autorů studie MIT, že současné způsoby spotřeby a výroby povedou ke movali méně . Snad také objevíme - jestli­
globální ekologické krizi v průběhu méně než jediného století, vyvstává že nás dobrovolná střídmost vysvobodí od
další problém, zda současné trendy spotřeby a výroby nepovedou ke krizi vnějškově vynucené spotřeby - že naše
zdánlivé potřeby omezovaly naši svobodu
politické.
a naše radost ze střídmějšího života dt1cy
Začátkem politické katastrofy by mohlo být, že některé hospodářsky ne­
rozvinuté země získají schopnost vyrábět a používat nukleární zbraně. tomu poroste.
Podle K. S. Schrader-Frechettové
Jak bohaté státy stupňují využívání zdrojů, méně rozvinuté státy mohou
přeložil Igor Míchal
stupňovat své nepřátelství vůči těm, kdož jsou na tom lépe. Mnoho auto­
rů se shoduje v tom, že takto vzniklá agresivita pravděpodobně vyústí
v globální politickou nejistotu.
Je-li správné, že rostoucí úroveň spotřeby povede nakonec jak k politic­
kým, tak ekologickým krizím, může být navýsost žádoucí předcházet vy­ Studna
soké úrovni spotřeby. Jeden z nej méně kontroversních způsobů může být Zdeněk Řezníček
pro mnoho osob uskutečňovat životní styl dobrovolně zvolené spotřební
Ut n ěkolik let vysychala studna. sebekázně. Omezení přijdou. Buď dokážeme zvolit limity, které nás bu­
A um řela m aminka. Tiše v ní hlodala dou omezovat, podle vlastního výběru, nebo budeme omezováni těmi,
nemoc.
které jsme si nezvolili.
t ena jednou povídá: umřela matka
Přeložil
Igor Míchal
a neteče voda.
Od té doby se přistihuješ nahlížet mimoděk
do studn~
Večery
na draka
Pod tímto názvem připravuje brněnský Klub
pro lidi ve spolupráci s Kulturním a informač­
ním centrem (Kle) a Českým svazem ochránců
přírody v Brně koncerty folkových skupin
a písničkářů. Večery na draka jsou určeny mla­
dým lidem, kteří jsou ochotni se při kultivované
zábavě zamyslet i nad problémy našeho životní­
ho prostředí a způsobem života. Koncerty se
budou konat od října každou první střed u
v měsíci v Ernově sále na Radnické ulici č . 10
od 19.00 hodin.
-drá­
jindy zamlkle pozorovat schnouc( stromy.
Leč společné znaky nenacházíš:
Tichou přívětivost studně, pevné
rozkročení stromu.
N ejspíš je n ěkde na Vysočině malý dravý
potok
celý hrr stát se řekou.
Kdov~ jestli se najdou.
17
Zemědělská politika
ochránců přírody
Dokončení
z minulého
čísla.
francouzských
Zpracoval Jaroslav Ungerman
Po kritice postavení francouzského zem ědělce, popisu absurdit při využí­
vání (a nevyužívání) zemědělské půdy a venkovské krajiny, po výčtu de­
struktivních aspektů p ozemkových a vodohospodářských úprav se dostá­
váme k analýze vztahů u vnitř výrobního systému intenzívnz110 zem ěděl­
ství.
Krize zemldllství se zdaleka nedotýká j en
marginálních oblastí francouzských podhůří
(na obrázku typická jihofrancouzská vesnice
se zpustlými plantážemij edlých kaštanů, která
se proml ni/a v sezónní rekreační sídloJ, ale
také úrodných nížin. Stále větší počet menších
sedláků krachuje a půdu sk upují různ é společ­
nosti, které se zemědělstvím maj í málo společ­
ného. Napň'klad v Pařížské pánvi, řekněme
naší H ané, j e dnes hektar půdy na p rodej za
cca 10 OOOfranků, tedy zajeden průmlrný mě­
síčníplat/// Ohlášené 20% snížení dotacffran ­
couzské vlády v příštím roce vy volává už letos
velké nepokoje. Disk use o ekologizaci systému
zemědělství tak zůstává stranou za ek onomic­
kými problémy
I Recenze
I
Zpráva o ekofeminismu
V posledních letech k nám přijížděj í západo­
evropské feministky v roli misionářek. Jsou
znepokojeny tím, že čes ké ženy a dívky jsou
vů či jejich učení, organizaci a aktivitám nepo­
chopitel ně imunní.
Musím se přiznat , že sdílím netečnost českých
žen vůči tomuto osvobozovacímu hnutí. Skepsi
vůči feminismu však odkládám, jde-Ii o jeho
zvláštní variantu, totiž o ekofeminismus. To­
muto myšlenkovému směru a hnutí je věnová­
no celé letošní první číslo časopisu The Ecolo­
gist (Vol. 21, No 1-2). Najdeme tu texty žen­
ských autorek, které jsou známé i z jiných sou­
vislostí a z jiných ekologických časopisů - Val
Plumwood, Pam Simmons, Vandana Shiva.
Velký prostor, který věnuje redakční kruh
slavného časopisu tomuto tématu, svědčí o vý­
znamu, který má ekofeminismus v mnoha ze­
mích západní Evropy. Jinak je tomu u nás.
Ví-li se toho málo o feminismu, pak o eko­
feminismu se neví téměř nic. Co tedy je ekofeminismus? Je to hnutí a myš­
lenkový směr, spojující myšlenky feminismu a ochrany přírody. Navazuje na staré přesvěd­
čení průkopnic žijících v 18. a 19. století o po­
nížení a útlaku ze strany mužů a doplňuje je paralelou útisku, který zažívá příroda. Příroda je ve vidění ekofeminismu spolutrpitelkou žen. (Našinec ze "zeleného tábora", který zná ne­
Štěstí bezbranné přírody, neodolá, aby nepo­
dotknul, že rozhořčené ekofeministky v této paralele svůj úděl přece jen dramatizují.) Spo­
lečným jmenovatelem útlaku žen a přírody je mužská nadvláda a arogance. Ekofeminismus je, důsledně vzato, jakousi ka­
cířs kou sektou fem inismu. Klasickým feminist­
kám jde totiž o to vyrovnat se mužům v oblas­
tech, z nichž byly doposud vytlačovány - ze sféry politiky, vědy, z profesionálních pozic. 18
Déšť
Josef Suchý
Jako kdy! tuhé
temně zelené lupeny lopuchu zvedá
a zase přiklápí zvěda vý vítr,
za oknem šumí déšl
Vysoké dávky průmyslových hnojiv a chov dobytka bez vazby na půdu
- zdroje znečištění vody.
Nejznáměj ší znečištění nitráty má původ v komplexu metod pěstování
plodin, ve vysoké spotřebě hnojiv, v odvodnění a závlahách, které půdu
s akumulovanými živinami rychle promývají. K tomu přistupuj e j eště kej­
da z provozů živoči šné výroby. (Francouzi používají termín "chovy mimo
půdu", u nás to jsou hrdě znějící - velkovýkrmny.) Očekává se, že použí­
vání dusíkatých hnojiv bude zdaněno na principu znečisťovatel-plátce .
Tento princip však neodpovídá právnímu řádu Francie. Zemědělství je
aktivita, která spadá pod občanský zákoník, zatímco průmysl uplatňující
tento princip spadá do výjimečného právního postavení daného obchod­
ním zákoníkem. Aplikace tohoto principu v zemědělství riskuje ze­
všeobecnění "práva na znečištění" pro veškerou aktivitu, což se jeví
v růstu nákladů do výroby. Je rovněž jisté, že se toto zdanění dotkne více
zemědělců "ekonomicky zranitelných" než skutečných znečišťovatelů,
třeba pěstitelů kukuřice pod závlahou v Landech.
Princip zdanění při nákupu s přísně kontrolovaným zpětným vyplacením
daně těm zemědělcům, kteří nepřekročili stanovené dávky hnojiv, by jistě
pomohl více prosadit rozumné hnojení případ od případu . Zpětně ne­
proplacené zdanění by mohlo být využito ve prospěch agrárních operací,
které berou v úvahu kvalitu půdy a vody. Ve skutečnosti je třeba se obá­
vat, aby tyto prostředky nebyly použity na výstavbu "továren na
denitrifikaci" .
Je nezbytné realizovat důležité akce pro osvětu zemědělců k tomu, aby se
prosadily:
- zemědělské metody bez plýtvání (provádění analýz, střídání plodin,
meteorologické údaje, podsevy luštěnin pod kultury pro pokrytí půdy
v podzimním období),
- rozumný a racionální management území.
Navzdory práci, která byla vynaložena na šetření dusíkatými hnojivy se
výsledky dostavují pomalu i přesto, že politika šetření musí zajímat
především zemědělce.
Připravovaná evropská směrnice urychlí tuto operaci díky vymezení zón
ohrožených znečištěním hnojivy a kejdou, protože bude doprovázena
technickými předpisy k aplikaci.
Chovy zvířat, které jsou "generátory" na výrobu kejdy bez vazby na pů­
du, nejsou omezeny v Bretani, v regionu, kde špatná politika využívání
půdního fondu dovolila rozvoj tohoto jevu.
Redukovat kapacity těchto provozů je nezbytné a bylo by se třeba vrátit
k normálnímu chovu přizpůsobenému prostoru, to znamená rehabilito­
vat malá hospodářství. To vyžaduje limitovat hustotu dobytka, např. sta­
novením počtu zvířat na produkovanou biomasu na hektar. Dimenzovat
chovy podle počtů obyvatel znamená také zpětně zhodnocovat migraci
z těch venkovských regionů, kde je nedostatek půdy do těch, kde scházejí
lidé. Tyto migrace probíhaly do roku 1960 a je lepší přijímat sedláky do
málo osídlených území, než z nich vytvářet kolonie pro zbytek Evropy.
Dimenzovat chov dobytka podle objemu zdrojů vody k napájení ve vyso­
A le duše
cítí své dno pokryté údery
a je jí úzko
z tolika nezvratných důkazů pádu . ..
zřetelně
Když však pomyslíme na to, že to byl právě
tento muži vytvořený svět, který zplodil ris­
kantní civilizaci, bezohledně přetvářející a ut­
lačující živou přírodu, vidíme, že snaha přiřadit
se k této "vykořisťuj ící mužské elitě" je z hle­
diska ekologických záj mů pomýlená.
Ekofeminismus tedy nemůže stavět na orto­
doxním feminismu. Vychází z tzv. feminismu
kulturního či radikálního. Ten neusiluje o pro­
niknutí žen do dosavadního mužského hájem­
ství, ale o prosazení kultury nové, založené na
zvláštních ženských vlastnostech - altruismu,
mírnosti, schopnosti vcítění. Pro radikální fe­
ministky jsou charakteristické slogany: "Bu­
doucnost je ženská", "Adam byl hrubý náčrt,
Eva je lepší kopie".
Ekofeminismus neměl při "zeleném" modifi­
kování tohoto typu feminismu velkou práci.
Principy kulturrn110 feminismu lze docela dob­
ře ekologicky přeformulovat : Je to právě muž­
ský svět jednostranné racionality, svět navenek
zaměřené práce, soutěže, agresivity a rychlosti,
který hrozí zn ičit tuto planetu . Pasívnější a ci­
tovější ženská kultura, vycházející z blízkosti
přírodě, schopná soucitu a pokory, dává naději
na odstranění lidského nepřát elství vůči Zemi.
Ekofeministky radikální orientace však neřeší
základní potíž: jak mohou, jako nositelky
oněch mírných vlastností, připravit arogantní
a soutěživé muže o jejich nadvládu? Rešení
snad nachází Val Plumwood v čl ánku "Femi­
nism and Ecofeminism. Beyond the Dualistic
Assumptions of Women, Men and Nature"
(The Ecologist, Vol. 22, No. 1, 1992, p.
8- 13). Formuluje názor, že není třeba střetu
mezí pohlavími, že je naopak třeba zmírnit do­
savadní dualismus ženského a mužského pří­
stupu ke světu a také dosavadní myšlení v di­
menzích "vyšší - nižší", a to jak ve vztahu
mezi oběma pohlavími, tak ve vztahu člověka
a přírody. V mé (HL) interpretaci: žena by
přestala být osůbkou večně zabranou jenom do
citových a oděvních problémů. Vzděláním by
překročila bludný kruh osobních starostí o ma­
lém poloměru. Nejde o nic převratného: tako­
vou ženskou kulturní tradici Evropa má, jak­
koli je dnes zapomenutá.
Nemenší přerod by čekal na muže: své fyzické
síly a mužské odhodlání by namiřili jinam než
ke konstrukci a ovládání těžkých a rychlých
stroj ů, přijali by "ženské" zacílení k altruismu
a lásce. Takové mužské typy "ženského" na­
směřování přece již známe. Necháme-li stra­
nou rytířský ideál starých příběhů nebo hodi­
ny pohádek a kovbojek, co jiného jsou mužští
příslušníci Green Peace nebo radikálové Earth
First? Koneckonců, není třeba jít tak daleko,
stačí pozorovat Mojmíra Vlašína, jak na svahu
odchytává, proměřuje a potom zpátky do trávy
vypouští čolka karpatského.
Hana Librová
19
I Z činnosti ČSOP
I
kých polohách (např. kras v Jurském pohon') je jiná forma adaptace Poučná vycházka
v prostoru. Chovy "mimo půdu" jsou také nesmyslné vůči stanoveným kvótám na na Stránskou skálu
produkci mléka, protože je naplňují využíváním substitučních doveze­
rámci obnovení aktivity základních organiza­
ných krmiv. Zdanění těchto importů , zejména sóji, je nezbytné pro pod­
Vcí (;SOP
a brněnské ekologické obce se pmgra­
nícení národní produkce krmiv, která by vrátila krmné luštěniny tam, mová komise RS (;SOP rozhodla zorganizovat
vycházek s odbornými průvodci, kteří by
kam patří. Proč nerozvíjet pěstování vlčího bobu, který se osvědčil v ne­
seriál
ukázali na význam těchto přírodních pozů­
statků, ať jsou již původní, antropogenní, chrá­
příznivých podmínkách? Další podnět, jak vzdorovat vysokým koncen­
něné, nechráněné či jakékoliv jiné. Přitom by
tracím dobytka "mimo půdu" . měly být ukázány i vlivy jednotlivá místa zne­
Federace navrhuje, aby byly schváleny dotace Evropského hospodářské­
hodnocující, co se proti nim dělá, jaké zásahy
orgány státní ochrany přírody nebo
ho společenství na posílení extenzívních chovů, zejména odchov telat připravují
patronátní organizace včetně ZO (;SOP. Tedy
u matky, který zhodnocuje venkovský prostor a který produkuje maso program ne jednoduchý.
taková vycházka se konala ve čtvrtek 28.
nesporné gastronomické kvality. Zdravá gastronomie je základ kvality ži­
První
června 1992 na Stránskou skálu. Sraz byl na
stanici tramvaje probíhající přímo pod skálou
vota, na to by se nemělo zapomínat! Pro zhodnocení kvalitních
Prvořadé
produktů, přírodního
a kulturního
dědictví.
je informovat konzumenty jednoznačnými etiketami. Při jejich
absenci nebo při nedokonalém označení, se na trhu uplatňují produkty
nejhorší kvality, např. u masa kuřata ztv. "domácí", jehňata odkudkoli
nesoucí název evokující kvalitu, atd. Tím jsou velmi poškozováni nejseri­
óznější producenti a je navozována špatná atmosféra, která vrhá pode­
zření na produkty jako celek. Rovněž je třeba pomoci biologickému ze-
20
a 30 účastníků prošlo během dvou hodin celou
lokalitou. O velmi zasvěcené seznámení s mís­
tem, geologickým vývojem a paleontologickým
Podobnou poušť nekonečných, ujelděných
a chemií nadopovaných lánů najdeme kdekoliv
ve Středomoravských Karpatech. Sn(mek T. J.
Pivečky pochází z Karlínských po/( u Cejče
Vd~rr~ Dll1lfi®~ mědělství
výrazněji
prosadit značku AB (agriculture biologique)
v oblasti marketingu. Je to problém velmi naléhavý a týká se jak produk­
tů rostlinného, tak i živočišného původu . Biologické zemědělství je jed­
nou z alternativ nejvíce pokročilých, a to zároveň co do počtu producen­
tů i co do známosti u veřej nosti: podle nedávné ankety je zná 27 % Fran­
couzů, kteří chtějí zemědělství méně znečisťující, produkty přírodnější
a méně transformované zpracovatelským průmyslem . Tato forma země­
dělství tvoří součást nového životního stylu, který není v protikladu s vě­
deckým pokrokem. Už byla opuštěna představa světového hladu, ve jmé­
nu kterého by se mělo vše obětovat - biosféra, budoucnost našich pří­
rodních zdrojů, protože skutečný problém spočívá v něčem jiném.
Uveďme v této souvislosti, jaký tlak vyvíjejí jisté mezinárodní lobby pro
uvedení laktačního hormonu somatotropinu na trh. Zvyšovat kvantitu
produkovaného mléka v provozech, které už dnes jsou zodpovědné za je­
významem se postaral prof. dr. Rudolf Musil,
DrSc., botanické zájmy byly uspokojeny díky
dr. Ludmile Vaněčkové, zoologické především
zásluhou doc. dr. Jaroslava Pelikána, DrSc.
D ochranářské informace se postaral předseda
5. ZD J. Martiško. Souhrn poznatků a námětů
bude písemně předán odboru životního pro­
středí Městského úřadu (magistrátu) v Brně .
Karel Hudec
Neúmlmá velikost polí, zhutnlná plida a cel­
kové zhoršení její fyzikální struktury, expanze
kukuřice - syfilidy naši krajiny - to vše jsou
příčiny katastrofálnlho rozvoje eroze. Zatímco
homí části svahli jsou obnafovány na samé
podloff, j ejich lípatl jsou přeplavována sedi­
menty a po deštlch 1/a nich stojf jezera vody.
Foto T. J. Pivečka
21
ho nadprodukci - to by byl opravdu absolutní nonsens v Evropě s existu­
Kreslil Václav Houf
jící kvotací na produkci mléka! A přece ho dotyčné provozy budou po­ užívat, pokud rozhodovací sféra bude dostatečně laxní k jeho povolení. Byla by to nová manifestace poddanství průmyslu, přispívajícího k další­
mu ruinování skutečných zemědělců. Zhodnocování produktů zeměděl­
ců v regionech se zhoršenými přírodními podmínkami by pro ně bylo účinněj ší pomocí! Zemědělec hospodařící v horách musí čelit dvěma problémům : udržení prostoru (svažitost) a zachování venkovské populace. Zákon o horách přispěl k vylidnění vyšších poloh ve prospěch zemědělství v údolích. Pod­ Dopisy čtenářů
pora a rozvoj speciální produkce ve vysokých polohách (seno, ovocné sa­
dy, atd.) jsou nezbytné k tomu, aby se v těchto podmínkách zemědělství udrželo. Je to však podmíněno také ochotou přizpůsobit zemědělskou materiálovou základnu tomuto typu produkce (kde zůstal výzkum v tom­
Zajúnavá studentská
to směru?) a podporovat značku produktů vysoké hodnoty s původem v horských oblastech. Tyto orientace se musí odrazit v zákoně o horách práce
jasnými dispozicemi. Pod názvem Sledování čistoty vody v brněn­
Neslyšíme mluvit o ničem jiném než o rozvoji turistiky, která má zachrá­
ských řekách - Ponávce, Svitavě a Svratce vy­
studentky IV. ročníku gymnázia stu­
nit francouzskou ekonomiku! Turista, který hledá venkovský prostor, je pracovaly
dii, v níž v roce 1991 sledovaly výsledky analý­
citlivý na gastronomii. Je to nejlepší šance sjednotit zemědělství a turisti­
zy obsahu Cd, Cu, Pb a Zn ve zmíněných ře­
Práci rozdělily na III části:
ku tím, že pomůžeme zhodnotit jejich kvalitní produkty a že odmítneme kách.
1. Každých 14 dní odebíraly vzorky vody
pochybné značky, které používají jméno oblasti pro kamuflování dovozů Z výše jmenovaných řek,
Každých 14 dní odeb(raly vzorky vody se
nízké ceny. Producenti z Aveyronu, kteří jsou zvláště dynamičtí, to po­
11.
zv(řeným kalem,
chopili už dávno. Obrátili se k turistům v létě, aby jim ukázali, jak chovají III. K atdých 14 dne odebíraly vzorky kalu.
zpracovaly podle ČSN Č. 75 7221 do
dobytek na prodej, a přesvědčili je, že jim mohou zajistit stejně kvalitní Výsledky
tabulek, doplnily práci fotodokumentací, pola­
pobyt po zbytek roku. rogramem atd. a přihlásily práci do soutěže
SOČ.
Zhodnocení produktů se týká ještě několika dalších základních aspektů: Protože
olovo je těžký prvek, začaly před ode­
- Zachování genetického dědictví přizpůsobeného nepříznivým pod­ bráním vzorků vody zviřovat kal. V této druhé
skupině vzorků byla voda často vlivem obsahu
mínkám: plemena skotu a ovcí, odrůdy kultur extrémnímu klimatu. Čím olova
zařazována až do V. tř. jakosti. Obsah
více se jich zachová, tím méně se jich bude muset vytvořit. olova zde stoupnul ve srovnání se vzorky vody
z první skupiny 27x v průměru. Když porovna­
- Zachování přírodního dědictví flóry a fauny, kterého neustále ubývá ly
vzorky první a třetí skupiny, obsah olova
ve všeobecné lhostejnosti. Protože inventura klasifikovaných území v sedimentu byl 10 OOOX větší než ve vodě.
také situaci na brněnských řekách a
(ZNIEFF) byla právě ukončena, aplikujme metody šetrného hospodaře­
Sledovaly
v jejich okolí z ekologického hlediska, zejména
ní bezodkladně v nejohroženějších zónách. místa odběru vzorků. Reka vitava v Zábrdovi­
cích v místě odběru vzorků působí velmi zaned­
- Přiznání peněžní hodnoty faktorům půdní úrodnosti: obsahu orga­
baným
dojmem. Obsahuje četné odložené věci.
nické hmoty, biomase žížal - faktorům biologické stimulace půd a po­
Také její okolí vypadá velmi zanedb aně. Řeka
mocID'Kům kultivace, článku potravních řetězců četných zvířat, abychom Ponávka působí dojmem mrtvé řeky. Místo od­
běru na Konopné je u octárny. Také tu byl ocet
mohli účinně vzdorovat proti zranitelnosti půd. Půdy jsou ekosystémy, velmi často cítit. Řeka Svratka na Kšírově
v Komárově - v okolí je v teplém období roku
které zaplatily daň za "modernost", jsou považovány za podklad velmi
hustý porost s různými živočichy. Na řece
a nikoli už za dědictví, jehož obnovení bude vyžadovat hodně času. Jak­
jsou hojné kachny březňačky. Řeka Svratka na
má udržované okolí. Voda je i po che­
mile začne působit eroze, nestačí desetiletí k obnově půdy, v mnohých Poříčí
mické stránce poměrně čistá. V zimě tu pozo­
případech to nebude možné vůbec. rovaly iabutě i racky.
závěr odebraly vzorky kalu u možných zne­
- Zavést statut zemědělství - životní prostředí pro politiku koordina­
Na
čišťovatelů - Lachemy, Zbrojovky a 1. brněn­
ce kroků z hlediska udržení typických krajin, jejichž neužitečné mizení je ské strojírny. Hygienická stanice vyhodnotila
třeba zastavit: mokřadní zóny, živé ploty (statut větrolamů), lada, vysoko pouze vzorky kalů od Zbrojovky. Bylo zde zjiš­
těno 1049 mg Zn na 1 kg sušiny a 37 mg Cd na
položené zóny atd. 1 kg sušiny, dále 90 mg Cu na 1 kg sušiny
mg Pb na 1 kg sušiny. Zajímavý je poměr­
Není horské turistiky bez udržování krajin a zachování bohatství flóry aně27vysoký
obsah Cd.
a fauny. Tato forma turistiky není průmyslem, je opakem toho, co píše Jana D vořáková
I
22
I
IPolemika
ministerstvo zemědělství, je to aktivita kvality a nikoli masovosti. Jestliže
se zniČÍ to, co přicházejí hledat turisté, tedy krajiny a nenarušené prosto­
ry, můžeme být jisti, že příště už nepřijdou.
Závěrem
Zjevná nesourodost zemědělské politiky má původ ve "spodních" tla­
cích, které jsou uplatňovány na rozhodovací sféru průmyslovými zájmo­
vými skupinami, které si přisvoj ily zemědělství a které se chystají ho zcela
ovládnout pomocí biotechnologií. Technokraté a profesionální organiza­
ce se propůj čili k této hře a účastní se v ní dvojakou pozicí, kterou hodně
Francouzů považuje za nepřijatelnou. Odmítají naslouchat našim dopo­
ručením , která se ostatně shodují s názory dalších subjektů a jež apelují
čím dál naléhavěji . Organizovat "rozklad" zemědělství nebo postupně
dospět k "normálněj ším" formám gesce - tuto volbu je třeba provést
okamžitě.
Myšlenky z dokumentu francouzských o chránců přírody ukazují, že ani
v podmínkách rozvinuté tržní ekonomiky není snadné najít soulad ve
vztazích zemědělství - kraj ina -přírodní a Životníprostředí. Spíše opak
je pravda,jak říká lislovL Snadje tedy na místě otázka: nenastal už čas,
abychom si připustili zcela nové ekologické problémy našeho zeměděl­
ství, které se vynoří v blízké budoucnosti ve spojenís transformací druž­
stev a privatizací státních statků? Formulace naš~ch postojů rovněž ne­
snese odkladu.
Údolí smutna
Člověk pozná za život mnoho krásných koutů
světa,
avšak místo, kde sc narodil a které je pro
něho koutem nejkrásnějším . je jen jedno. Mým
rodným domovem je Mokrá Hora a údolí Po­
návky. Jak nádherná zákoutí přírody zde býva­
la, dokud se jakýsi bezcirný lidský mozek ne­
rozhodl vést právě tímto kouskem krásy kanali­
zaci z Kuřimi do Brna. Stavba projektu sice za­
čala "za komunistú", ale když byli soudruzi nu­
ceni v listopadu 1989 odstoupit, údolí Ponávky
v té době ještě narušeno vůbec nebylo a ni čivá
stavba se mohla zarazit. Jenomže ve funkcích,
které rozhodují o výstavbě, se zřejmě udržely
staré struktury nebo nastoupili noví lidé se stej­
ně matematickými a necitelnými mozky. Roz­
hodli jednoduše: Stavba se musí dokončit, pro­
tože zrušení projektu by bylo mnohem náklad­
nější. To se ale velice zmýlili. Tím, že se pokra­
čovalo, ztratilo údolí Ponávky neporovnatelně
více, pozbylo hodnoty, které se nedají vyčíslit
penězi. Uvedu zde "jen" ty nejcitelnější zásahy:
- Mnoho nádherných stromů bylo pokáceno.
Kdyby alespoň zmizely z povrchu zemského
beze stopy, jenomže na mnoha místech je mož­
no spatřit jejich zmasakrované pahýly a někdy
i kmeny.
- Celé údolí je rozkopané, vypadá to, jako by
tudy (s prominutím) proběhlo obrovské prase
a rypákem rozrylo, co bylo v cestě. Tak moc je
ten zásah citelný a bijící do očí.
- Jako lidé mi nepřipadají ani projektanti, ani
pracovníci, kteří stavbu provádějí. Pracují s těž­
kými a stavebními auty a často se stane, že si
prostě nevšimnou stromu a ten z toho pak vy­
vázne s těžkými odřcninami nebo s několika
poraženými větvemi.
- Zarážející je skutečnost, že projekt vede
údolím, kde teče říčka a kde se rozkládá pět
rybníků. V místech, kde se potok kryje s jejich
projektem (bývalo to jedno z nejkouzelnějších
míst), byli nuceni svést potok do uměle vyko­
pané rýhy a bývalou říčku postupně zarovnáva­
jí. Tu a tam zůstaly ještě kaluže vysychající sto­
jaté vody, z níž jsme za pomoci několika přátel
vylovili a přenesli v kyblících do bezpečné části
potoka okolo 150 raků. Jejich počet opravdu
stojí za povšimnutí, když uvážíme, že byli ve
třech nebo čtyřech kalužích. Kolich jich asi zů­
stalo pod navezeným pískem a betonovými pa­
nely v zarovnaných částech potoka? Nechci ani
pomyslet. V době, kdy jsme lovili raky, přišel
lesník a požadoval pokutu, neboť "chytat raky
je zakázáno" . Vše jsme mu vysvětlili, když byl
tak slepý a neviděl , co se tady děje . Naštěstí to
pochopil! !! Ale po projektantech nikdo nežádá
pokutu, když takto rozhodují o nevyčíslitelných
bohatstvích!!
V případě údolí Ponávky se zřejmě nedá již nic
zachránit, doufám však, že tento dopis nezůsta­
ne bez odezvy a poslouží především jako varo­
vání do budoucnosti.
Lukáš Vlček
I
Jaderná energie
jako řešení globálmno
oteplováni!
Článek na téma globálního oteplování, který
vyšel v prvním čísle Veroniky, mi napřed udělal
velikou radost. Vždyť o problémech, které lid­
stvo svou činností vytvořil o a které ohrožují
přežití planety, se pořád mluví a píše tak málo.
O to víc mě znepokojuje řešení, ke kterému
autor vybízí.
To, že (při zachování dnešního trendu spotře­
by) náhrada klasických elektráren jadernými
reaktory nem ůže množství emisí CO 2 podstat­
n ě ovlivnit, dokazuje řad a studií. Vyplývá
z nich také, že hlavním a zásadním opatřením
pro zastavení oteplování Země je zlepšování
využití energie.
Je si toho snad věd om i autor výše uvedeného
článku . Rozvoj jaderné energetiky požaduje
jako řešení dočas n é (desítky let), které by mělo
následovat po snížení spotřeby a sloužit do do­
by, než se lidstvo n aučí využívat alternativní
zdroje.
Rozhodně si nemyslím, že by jaderná energie
byla vhodným zdrojem energie, protože prob­
lémy s ní spojené (neodstranitelné potenciální
nebezpečí, nevyřešený problém skladování vy­
hořelého paliva apod.) jsou pn1iš závažné na to,
aby se mohla stát součástí jakékoliv skutečné
alternativy.
Nicméne, diskuse (jistě zajímavé) o vhodnosti
jaderné energetiky pro budoucnost mi v tuto
chvíli připadají zbytečné. Zbytečné proto, že
sotva budeme hledat jakýkoliv zdroj pro ono
přechodné období. Oblastí, ve kterých lze zvy­
šování účinnosti aplikovat (a u kterých jsou ná­
klady na odstranění 1 kg CO 2 nižší než u jader­
né energetiky), je mnoho. Pokud mají dostatek
těchto možností třeba Spojené státy (jak ukazu­
jí výzkumy nllnř. World Watch Institute),
v teskoslovensk.J na tom jsme z tohoto hledis­
ka j eště o hodně lépe.
Autor nevidí krátkodobé řešení na příštích
dvacet let ~po kterých očekává rozmach využí­
vání slunecní energie). Ale vždyť jím je právě
ono zvyšování účinnosti a tedy snižování spo­
třeby! Pokud budeme důslední, tato opatření
nám vystačí na řadu let.
I požadavek rozvoje jaderné energetiky za co
nejrychlejšího poklesu spotřeby je ambivalent­
ní. Jaderné elektrárny jsou ukázkovým příkla­
dem centralizovaného a nepružného zdroje,
který vyžaduje tomu odpovídající strukturu od­
běru . Ze zkušenosti víme, že rozvoj jaderné
elektrárny nejen že snižování spotřeby (natož
rychlému) brání, ale naopak podporuje její růst
(např. ve Francii).
Další podmínkou navrhovaného řešení je poža­
davek, aby investicím do zvyšování účinnosti
investice do jaderné energetiky nekonkurovaly.
O tom lze naneštěstí jen snít. Je obecně známo,
že právě jaderné energetice je věn ována priori­
ta na úkor účinnosti i alternativních zdfojů. Na­
příklad rozpočet Mezinárodní agentury pro
energii (IEA) věnuje na rozvoj jaderné energie
60 % prostřed ků, zatímco do úspor 6 % a ob­
novitelných zdrojů 9 % . Jaderná energie se do­
23
Vplyv vodného diela
na kvalitu vod
GabčÍkovo
Zdena Kelnarová
Úzémie rozprestierajúce sa v inundačnom pásme Dunaja je výdatnou zá­
sobárnou kvalitnej podzemnej vody využívanej na vodárenské účely. V okólí Bratislavy sú najvačšie vodné zdroje na ravom brehu Dunaja v Kalinkove a Šamoríne, na pravom brehu Dunaja v Rusovdach-Ostrov­
né lúčky. Všetky zásahy do prírody treba starostlivo zvážiť, aby nedošlo k ohroze­
niu tohto zatiar nie vždy dostatočne oceneného bohatstva. Vodné dielo Gabčíkovo vznikalo a bolo z velkej časti vybudované v čase, kedy sa ne­
zohradňoval jeho dopad na prírodné prostredie a nebrali sa do úvahy va­ rujúce hlasy odbormlwv a ochrancov prírody. Je to dielo morálne už za­
staralé. V súčasnosti reálne riešenie problému z hradiska vodohospodá­
rov spočíva v otázke, ako možno v čo najvačšej miere eliminovať vplyv vodného diela (VD) na zásoby podzemných vód. Póvodný projekt vodného diela, tzv. variant "A" pozostával: zo zdrže Hrušov-Dunakiliti, z prírodného kanála na elektráreň, z elekt­
ráme v Gabčíkove, odpadového kanála z elektráme, ktorý pod Palkovi­
čovom zaúsťuje do Dunaja a zo stupňa Nagymaros. Po odstúpení maďar­
skej strany zo zmluvného projektu sa hodnotili tzv. varianty B, CaD. Pracovníci VÚVH Bratislava v r. 1991 riešili a posudzovali v komplexe úloh tri varianty YD. Zjednodušene ich móžeme popísať nasledovne: 1. Variant "B" - od zmluvnéJIO variantu sa líši tým, že sa neuvažuje so
stupňom Nagymaros.
2. Variant" C", tj. dočasné uvedenie vodnej elek tráme Gabčíkovo do
prevádzky na čs. území. Toto riešenie počíta so zmenšením nádrže a to
tak, že sa bude nachádzať iba na čs. území.
3. Variant"D", tzv. ekologické riešenie zdrže Hrušov, spočíva v ohrad­
zovaní koryta Dunaja tzv. "letnými hrádzami vo vzájomnej vzdialenosti
1500 m v riečnom kilometr; 1842 až 1857. Je to riečna varianta vodného
diela, tj. bez nádrže.
Varianty Ba D je možné zrealizovať len po dohade s maďarskými part­
nermi. Kfúčovým bodom z hradiska kvality podzemných vód je zdrž. Kvalita vo­
dy a sedimentu v zdrži sa bude významnou mierou podielať na kvalite in­
filtrovaných podzemných vód. Úalším dóležitým faktorom ovplyvňujú­
dm kvalitu podzemných vód je zvodnené podložie, v ktorom prebieha infiltrácia vód. Výslednú kvalitu vody v zdrži bude významnou mierou ovplyvňovať: - kvalita pritekajúcej dunajskej vody
.
- množstvo a zloženie usadených plavenín, tj. sedimentu, ako aj rozlože­
nie v zdrži
- množstvo a zloženie vypúšťaného znečistenia
- parametre zdrže, tj. objem, plocha, tvar . . .
- rýchlosť prúdenia vody a jej doba zdrženia v jednotlivých častiach zdrže
- v zimnom období zámrz hladiny
Kvalita vód Dunaja v Bratislave je z 95 % závislá na vývoji kvality vody
vstupujúcej na naše územie. Základný chemizmus vody je vcelku stabilný
z hydrologického a hydrochemického režimu rieky. Ku kl'účovým ukazo­
24
konce stala jedinou technologií, pro jejíž pod­
poru byl vytvořen zvláštní orgán OSN (Meziná­
rodní agentura pro atomovou energii). V Čes­
koslovensku je situace ještě vyostřenejší - za - .
tímco vláda garantuje miliardové půjčky pro ja­
dernou energii, na výzkum alternativ věnovala
v roce 199 1 asi 80 miliónů korun.
Autor rovněž vyjadřuje svoji skepsi ohledně
obnovitelných zdrojů (připomíná zejména slu­
neční energii). K tomu bych rád poznamenal
dvě věci . Předně, kdybychom věnovali na vý­
zkum alternativních zdrojů tolik prostředků,
kolik doposud bylo (a stále je) investováno na
výzkum v oblasti jaderné energie (celková část­
ka je odhadována na tisíce miliard dolarů), bez­
pochyby bychom byli při využívání obnovitel­
ných zdrojů mnohem dále. Druhý bod se týká
tvrzení, že neexistují jednoduchá řešení. Ano,
každý způsob výroby energie má vady. Podstat­
nými se však stávají teprve tehdy, když ztratíme
cit pro míru při jejich využívání. Pokud bychom
chtěli přistupovat ke spotřebě energie jako do­
posud (což nám naštěstí podmínky nedovoH),
nakonec by požadavky nedokázal nasytit žádný
zdroj.
Tvr.!ení, že jaderné elektrárny možná nejsou
vhodným řešením lokálním, ale globálně zna­
menají jedinečnou příležitost, snad ani není tře­
ba vyvracet. Dělá to samo. Není totíž pravdivé
ani z hlediska technického (že masový rozvoj
jaderné energie znamená výrazné snížení emisí
CO 2), především však odporuje základním
principům životaschopného uspořádání společ­
nosti. Nehledě na to, že prosazení "obecného
zájmu" proti vůli místních komunit vyžaduje
silnou centrální moc, zásadně není možné, aby
něco, co není vhodné lokálně, bylo užitečné
globálně . Milý Jane Hollane, vždyt přece právě
a jedině to, co prospívá v místních měntcích, je
užitečné (nebo aspoň neškoru') celosvětově.
A na závěr ještě jedna poznámka: Jan Hollan
píše, že využívání štěpení ve vyspělých zemích
je dobrodiním pro Bangladéš. Oteplování pla­
nety je opravdu, stej ně jako ostatní globální
problémy, způsobené konzumem průmyslo­
vých zemí a dopadá nejničivěji právě na tu ne­
srovnatelně chudší většinu lidí, která žije jinde.
V zemích, jež z pozice povýšené jistoty o správ­
né jedinosti našeho způsobu rozvoje nazýváme
"rozvojové"' . Není ale přesvědčivějšího důka­
zu o pochybené orientaci naší společnosti, než
je očividná neschopnost vyřešit problém přežití
sebe sama. Veškeré snahy o vyřešení zhoub­
ných důsledků vlastní existence zatím selhávají,
přijatá opatření jsou ve srovnání s potřebnými
kroky komicky nevinná nebo směřující zcela
jinam, bez výjimky se pak snaží nalézt kompro­
mis v rámci pevně vytyčené cesty. Jestlíže autor
považuje masový rozvoj jaderné energetiky za
pomoc Bangladéši, nelze než s lítostí konstato­
vat, že ani jemu se nepodařilo z tohoto bludné­
ho kruhu vystoupit.
.Jan Beránek, H nutí DUHA
První repríza výstavy
ENVmRNO
vatefom kvality vody patria ukazatele kyslíkového režimu: obsah rozpu­
stného kyslíka a obsah organických látok vo vode, vyjadrených formou chemickej (CHSKMn , CHSKcr) a biochemickej (BSKs) spotreby kyslíka. Obsah kysHka v dunajskej vode je priaznivý, v celoročnom priemere ne­
klesne pod 9 mg . 1-1. Vývoj znečistenia Dunaja organickými látkami je charakterizovaný ná­
rastom biologicky ťažšie rozložitefných látok v pomere k biologicky dob­
re rozložitefným, čo je dosledok zvyšujúceho sa množstva biologicky vy­
čistených vod v povodí. K pozitívnym zmenám vo vode, vzniknutým po akumulácii vody v po­
rovnaní s tokom možeme zaradiť zníženie obsahu BSKs, nerozpustených látok, zákalu, živín, ťažkých kovov a organických polutantov. K negatív­
nym zmenám, okrem úbytku kyslfka počítame pomnoženie fytoplanktó­
nu, zámrz a očakávané zvýšené množstvo nepolárnych extrahovatefných látok (predtým nazývaných "ropné látky") v dosledku turbulencie toku a zintenzívnenej plavby. V nasledujúcej tabul'ke uvádzame porovnanie jednotlivých variant z roz­
nych aspektov:
1
.l Alternatíva
najpriaznivejšia
menej priaznivá
najnepriaznivejšia
1
Konc.
kysl.
Množ.
sedim.
Infiltr.
dráha
Vplyv
zneč.
Množstvo fytoplankt. D
B
D
C
D
B- C
favý breh
D
B
D
C
C
B
C
B
Pre priaznivú kvalitu podzemnej vody je potebné:
udržať vhodné kyslíkové pomery v akumulovanej vode
- znížiť množstvo usaden ých plavenín, tj. sedimentu
- zamedziť vypúšťanie znečistenia
- ponechať čo najdlhšiu infi/tračnú dráhu vody
Problémy kvality podzemnej vody vo vzťahu k významu a samočistiacicl)
procesov prebiehajúcich po infiltrácii dunajskej vody vo vodotesných
štrkových náplavách vnútrozemskej delty Dunaja sú jednými z najdisku­
tovanejších pri posudzovaní vplyvu YD Gabčíkovo na okolité životné
prostredie. Samočistiace procesy sú súčasťou procesov spósobujúcich
zmenu kvality podzemnej vody pri jej prúdení v poréznom prostredí. Sa­
motné horninové prostredie je kontaminované organickými látkami dl­
hodobo prenikajúcimi s infiltrovanou dunajskou vodou do zvodneného
prostredia. Po napustení VD, tj. zvýšení vodnej hladiny možu tieto látky
prenikať do podloŽia.
V dunajskej vode bolo identifikované široké spektrum organických kon­
taminantov, z ktorých mnohé sa nachádzajú na zozname prioritných po­
lutantov, ako ich uvádza US EPA . Tieto látky móžu svojimi účinkami
negatívne vplývať na fudské zdravie. Vo vode sa sorbujú na suspendova­
né látky, rovnako ako aj kovy a v zdrži sa budú kumulovať v dnovom se­
dimente. V závislosti od zloženia vody a sedimentu, kyslíkových pome­
Mezinárodní výstava techniky pro tvorbu
a ochranu životníbo prostředí včetně so uběžné­
ho kongresu, zaměřeného na ekologické prob­
lémy, měla v C:eskoslovensku svoji premiéru
před dvěma roky. Vznikla z nutnosti řešit ože­
havé problémy životního prostředí, které se na­
kupily za poslední čtyři desetiletí. Hned napo­
prvé st<. setkala s příznivou odezvou - i když
v roce 1990 byla situace pro podnikatele a od­
borníky, kteří přijeli ze zahraničí, dosti proble­
matická. Státní podniky byly nepružné, inves­
toři ještě příliš závislí na rozpadávajícím se cen­
trálním plánování, chyběla základní legislativa.
Přesto se již tehdy zúčastnilo výstavy více než
dvě stě výrobců technologií a systémů pro ži­
vot,pí prostředí ze 14 zemí. Značný byl také zá­
jem o účast na kongresu.
Mezitím se mnohé změnilo ; vznikla řada záko­
nů souvisejících s ochranou životního prostředí,
ustavila se Asociace výrobců ekologických zaří­
zení, v naší zemi působí kolem tisícovky firem,
které se věnují tomuto oboru. Šance pro druhý
ročmK výstavy ENVmRNO '92, která se usku­
teční v Brně ve dnech 20.-23. října (v paviló­
nech B a E), jsou tedy objektivně daleko přízni­
vější.
Nomenklatura výstavy je rozdělena do deseti
základních oborů :
• Odpady, jejich odstraňování a znovuzískává­
ní surovin;
• Ochrana čistoty vod a zpracování odpadních
vod·
• Ochrana čistoty ovzduší;
• Snižování hladiny hluku;
• Ochrana půdy a krajiny, tvorba životmno
prostředí;
• Měřicí a regulační technika, softwarové
a hardwarové vybavení, přístroje pro kontrolu
životního prostředí;
• Biotechnologie a ekologicky vhodné techno­
logie pro intenzívní využití zemědělské pů dy
a pěstování zdravotně nezávadných plodin;
• Technika a zařízení pro likvidaci ekologic­
kých katastrof;
• Bankovní financování ekologických projek­
tů ;
• Konzultační, informační a expertizní sy­
stémy.
Ing. Jiří Knop z a. s. Brněnské veletrhy a výsta­
vy, který odpovídá za přípravu a průběh celé
akce nám v rozhovoru řekl, že souběžně s ná­
borem vystavovatelů navázali také kontakty
s bankami v souvislosti s financováním ekolo­
gických akcí. "Tahle informace je nesporně za­
jímavá pro tuzemské i zahraniční firmy"
uvedl, "včetně toho, že rovněž z projektu
PHARE lze čerpat určité prostředky na know­
how, zpracování studií, projekční dokumenta­
ci . .."
Příznivá
je i skutečnost, že se podařilo získat
podporu britské a nizozemské vlády pro firmy
z těchto zemí, které se výstavy ENVlBRNO '92
zúčastní. Brněnská výstava se ostatně dostala
i do britského prestižního seznamu třinácti vy­
braných světových veletrhů a výstav; stejně je
tomu i v Holandsku, kde je na seznamu NCH
(Nederlands Council for Trade Promotion).
Účast firem z těchto zemí mnohonásobně pře­
výší jejich počet z před chozího ročruKu.
Kromě toho nalezneme v Brně řadu význam­
ných podniků z mnoha zemí, napnKlad LUR­
GI, GALVANO UNO FlLTERTECHNlK
25
rov, mikrobiálneho oživenia, hydraulických parametrov ako i ďalších
faktorov móže dochádzať k uvol'ňovaniu a zmenám týchto látok v sedi­
mente a možu sa dostávať do podzemných vod. Napríklad ortuť prechád­
zať do formy rozpustnej metylortuti.
Na udržanie vhodnej kvality vody budú doležité kyslíkové pomery
v zdrži, v prípade "D" varianty v naakumulovanej vode pred vtokom do
kanála hydrocentrály. V súčasnosti voda Dunaja obsahom kyslíka vyho­
. vuje na infiltráciu, v zmysle kritérií vypracovaných Medzinárodným
združením vodární v povodí Rýna (IAWR). Po akumulácii vody už taká­
to priaznivá situácia počas všetkých ročných období nebude, najma v zi­
me počas zámrzu hladiny. Najnepriaznivejšie kyslíkové pomery očakáva­
me pri tzv. variante "C" .
Zo zdrojov znečistenia ohrozujúcich kvalitu akumulovanej vody treba
uviesť vypúšťanie predovšetkým komunálnych vod zo sídliska Petržalka
(cca 150 000 obyvatel'ov, ČOV pred dokončením) na pravom brehu Du­
naja a z Istrochem Bratislava na l'avom brehu toku. Tento chemický zá­
vod vypúšťa celú paletu ťažkoodbúratel'ných organických látok, a jeho
odpadové vody ani po dokončení biologického stupňa ČOV by nemali
byť vypúšťané do zdrže, ktorá naviac bude znižovať premiešavanie vod
s dunajskými a vo vačšej miere móže ohroziť vodné zdroje v l'avobrežnej
oblasti.
Z tohoto aspektu je priaznivá tzv. "D" varianta, nakol'ko vzdialenosť po­
vrchových vod od vodných zdrojov je najvačšia.
Na základe modelovania kvality podzemnej vody a experimentálnych
prác možno konštatovať:
- Po napustení zdrže budú jestvujúce vodné zdroje Kalinkovo, Šamo­
rín a Rusovce-Ostrovné lúčky dotované takmer výlučne infiltráciou zo
zdrže. Infiltrácia bude plošne lokalizovaná do určitých oblastí a jej in­
tenzita bude časovo premenlivá. Na dotácii vodných zdrojov sa bude
v najviičšej miere podielať stredná časť zdrže.
- Kvalita podzemnej vody v príbrežnej zóne Dunajaje v hlavnej miere
determinovaná kvalitou vody v rieke a v priebehujej infiltrácie sa rýchle
znižujli hodnoty "kazovatel'ov kyslíkového režimu. V závislosti od rých­
losti prúdenia podzemnej vody tieto procesy doznievajú vo vzdialenosti
50-150 m. Preto je vodné zdroje umiestnené v blízkosti tejto zóny nutné
pokladať za ohrozené, čo platípre vodný zdroj Kalinkovo a pre prípad
riešenia zdrže vo variantoch C a B.
- Pre vodný zdroj Rusovce-Ostrovné lúčky to platí v podstate pre rieše­
nie C, Ba D. Vodný zdroj Šamorlnje lokalizovaný mimo tejto kritickej
zóny a zmena riešenia zdrže má na kvalitzt J'ody v tomto zdroji iba ma(ý
vplyv.
- Problém remobilizácie organických pollltantov nachádzajúcich sa
v podloží a pravdepodobný migračný dopad zatial' riešený nebol.
Jednotlivé deje nie je možné v prírodných podmienkach časovo a prie­
storovo diferencovať, a sú natol'ko zložité, že ich úp lne exaktné popísanie
nie je pri súčasnej úrovni ich poznania možné
Problematika podzemných vod Žitného ostrova sa začala komplexne rie­
šiť v tomto roku v rámci medzinárodného programu PHARE.
26
a MAB -~INTJES z Německa, AUSTRlA SYS­
TEM MULL z Rakouska, BRUEL + KJAER
z Dánska, SUMECH z Polska, HYDRO­
PRESS WALLANDER ze Švédska, GUND­
LE LlNING SYSTEMS z USA a mnoho dal­
ších.
Rozsáhlejší bude rovněž účast čs . podniků. PŮ­
vodně se ekologické problematice věnovalo
v ť':eskoslovensku kolem 150 výrobců a ob­
chodních organizací, dnes jich je asi tisíc. Za
všechny uvádíme účast alespoň některých ­
KRÁLOVOPOLSKÁ STROJíRNA Brno
předved e biologickou čistírnu a usazovací ná­
drže, OROYA Praha neutralizační stanice,
OBZOR Zlín dvojčinné mechanické rozprašo­
vače, NEOTEC Praha přenosné laboratorní
přístroje pro analýzu vody, FONTÁNA Brno
zařízení na desinfekci vody ultrafialovým záře­
ním a česle pro mechanické čištění odpadpJch
vod ...
Na základě předběžného průzkumu vědí orga­
nizátoři akce již nyní, že výstavu navštíví kolem
20-25 tisíc osob; z toho více než 90 % odbor­
ru1ců. Domácí i zahraniční vystavovatelé budou
mít tedy možnost oslovit je buď konkrétními
výrobky ve svých expozicích nebo přednáškami
v rámci doprovodného programu.
Souběžně s výstavou ENVIBRNO '92 se usku­
teční v Domě techniky, který je situovaný rov­
něž ve veletržním areálu, třídenní mezinárodní
seminář Životní prostředí pro XXI. století; je
rozdělen do tří sekcí voda, odpady
a aktuální problémy. Každé z nich bude patřit
jeden den, přičemž nejvíce odborru1ců se dosud
přihlási lo do třetí sekce. Zároveň bude probí­
hat panelová diskuse, předvádění videofilmů
a komorní výstavky určitých systémů a techno­
logií přímo vedle přednáškových sálů. Hlavním
garantem semináře je Ing. Pavel Patzel, který
nám řekl: "Pro současnou situaci ve vědecko­
výzkumné oblasti je jednodenní seminář nej­
lepším řešením. Ponechává účastníkům dosta­
tečný prostor, aby po dnu stráveném teoretic­
kými diskusemi navštívili posléze expozice, kde
jsou mnohdy ve skutečném provedení techno­
logie a zařízení, o nichž se hovořilo. Tady při­
cházejí ke slovu již konkrétní jednání. Výstavu
ENVlBRNO '92 a souběžný seminář bych
označil za idcální spojení teorie, praxe a obcho­
du."
Erika Bezdíčková
POUČÚDe
sa UŽ
konečne?
Pomažme si mapou Československa. Kla­
tovy najdeme pol'ahky a takmer presne na
juh, vo vzdialenosti 120 km, leží v Hor­
nom Rakúsku, na hranici s Nemeckom,
mestečko Ranshofen. Práve tu jestvuje už
vyše 50 rokov rakúska hlmikáreň, a preto­
že homorakúska vláda má zrejme iné me­
rítka než slovenská, nariadila v roku 1987
zastavenie elektrolytickej výroby hliníka
v miestnom závode Austria Metali AG
Záverom podotýkam, že je na škodu veci, že problémy súvisiace s výstav­
bou a prevádzkou vodného diela sa neriešili na úrovni odborníkov obi­
dvoch zainteresovaných strán, tj. ČSFR a Maďarskej republiky. Pravde­
podobne by sme sa boli vyhli mnohým problémom, ktoré budeme musieť
v budúcnosti riešiť, možno i s vyššími finančnými nákladmi.
V článku bola okrem prác autorky použitá citácia zo štúdie kolego v
z VOVH Dr. Holubca, Ing. Lindtnera, CSc. a Ing. Valka snázvom " Pro­
gnóza zmien kvality podzemnej vody a predpokladaný sposob jej úpravy
vo vodných zdrojoch litného ostrova ", publikované v zborníku VOVH
"Posúdenie roznych variantov VD Gabčíkovo", marec 1992, Bratislava.
Ing. Zdena Kelnarová pracuje vo Výskumnom ústave vodného hospodár­
stva v Bratislave.
Co se stane s haldoll l erl·eného kalu zvící
nácti miliónů IIln ? Foto Juraj Prolka
tři­
Kožní choroby, zvětšení lymfatických uzlin,
poškození dýchacích cest, změny funkce ledvin,
poškozené zuby - to je křlž, který musej( nést
obyvatelé liaru nad Hronom v důsledku pro­
vozu hliníkárny, o škodách na živo/n(m pro­
středí nemluvě
Foto Juraj Prolka
r::
(Amag). Správna rada Amagu ani v naj­
menšom rozhodnutie nespochybnila, hoci
znamená priame uvolnenie 750 zame­
stnancov závodu a celkový pokles zame­
stnanosti z povodnych 3200 pracovlll'kov
na 2000. Zastavenie elektrolýzy totiž zna­
mená aj redukciu zamestnanosti v iných
výrobných oddeleniach. Do Linzu presídli
aj generálne riadiatel'stvo. Sociálne do­
sledky pre mestečko a regióll sú obrovské,
napriek tomu primátor Skiba prehlasuje:
"Zastavenie elektrolýzy sa viac nedalo
z ekologických dovodov odkladať." Roz­
hodujúcu úlohu v odstávke zohrali občian­
ske iniciativy a ich nepretržitý tlak, podpo­
rovaný miestnou tlačou, na okresný úrad
v Braunau. Prvá elektrolytická pec bola
odstavená začiatkom roku 1991, posledná
bude vyradená koncom roku 1992. Eko­
logické dovody? Doverne ich poznáme zo
Žiaru celé roky: objektívnym meraním
dokázané vysoké hladiny fluóru v ovzduší
a s tým súvisiace zdravotné ovplyvnenie
obyvatel'stva, ako napr. kOŽDé zmeny,
zvačšenie lymfatických uzlin, poškodenie
dýchacích ciest, zmeny funkcie l'advín, po­
škodenie zubov. Zretel'ne postihnuté cho­
vy hovadzieho dobytka a do vzdialenosti
7 km rastlinstvo.
Výpadok výroby surového hliníka pred­
stavuje 80000 ton ročne (tj. o niečo viac
než v súčasnosti produkuje naša hliníkáreň
v Žiari). Amag nakúpi chýbajúci hliník
predovšetkým v Austrálii a Kanade. Eko­
problémy ovšem neskončia elektrolýzou.
Za 53 rokov činnosti hlinikárne sa v jej
blízkosti nakopili obrovské haldy červené­
ho kalu, ktoré musia byť podl'a rozhodnu­
tia úradov sanované. Prvým krokom je za­
chytenie priesakových vod a ich čistenie
v mestskej ČOV v Braunau - predtým
boli vypúšťané do čistých vod horského
27
Den
Země
v
Brně Brněnský Zelný Irh napln ěný lidmi při lelošnf
oslavě Dne Země svědčI o tom, že nemají úpl­
nou pravdu ti, kdož říkají, že lidé u nás nemajl
o životn f prostředí a ochranu přírody zájem.
Pořádání Ekotrhu, kde ochrallářská hllutí, or­
gallizace ijedllotlivci oslovují všemoŽllýmifor­
mami veřejllost, se stává dobrou tradicí. Letos
j iž potřetí byli spokojelli jak obětaví organizá­
toři z brněnského Ekocelltra, tak vystavovate­
lé, mezi lIimiž nechyběla Veronica ajejf ekolo­
gická poradna, i návštěvnfci, k nimž patřiljako
každoročně bměnský primátor Václav Mencl.
Bměnská radllice byla také hlavním SpOllZO­
rem celé akce. Ta trocha peněz byla jistě dobře
investoválla. Vrátí se mnohonásobně větší še­
tmostí lidí k přírodě, jejfm zdrojům a životní­
mu prostředí. Foto Lubomír Střešík
Neděltrlmu odpoledlli lIa Zelném trhu domino­
valy děti z Lipky, bmětrského domu ekologické
výchovy. Hrály divadlo, malovaly, I'ystavova­
ly, co umějí a co se v Lipce učí. Lipka všem ná­
vštěvnlk,lm dokázala, že si krásllou vi/u v Pi­
sárkách zasloužf plllým právem. Za necelý rok
či1l11Osti ukázali Aleš Máchal, Hanka Havlíč­
ková, Blanka Juříčková a dalšf vedoucí Lipky,
že ekologická výchova vůbec neznamená suché
mentorování, ale že správný vztah k přírodě
děli nejlépe získají hrou. Foto Lubomír Střešík
lnnu. Kedy sa asi Žiarania dožijú sanácie
13 mil. tonovej haldy v Žiari a čistenia
priesakových vod!?
Zaujímavé sú aj iné dovody než ekologic­
ké, ktoré sa tiež podpísali pod odstávku.
Jde totiž o elektrickú energiu. Jej spotreba
rastie v Rakúsku o 3 % ročne a v roku
1991 bol prvýkrat import elektrickej ener­
gie vačší než export. S elektrickou energi­
ou vznikajú určité problémy. Elektrolýza
Amagu spotrebovala ročne 1,5 mld. kWh
elektrickej energie, čo predstavuje 3,5 %
rakúskej spotreby. Spotrebované množ­
stvo odpovedá výrobe v stredne velkej
dunajskej hydroelektrámi (napr. stupeň
Greifenstein vyrobí ročne 1,7 mld. kWh).
Súčasné priemerné tržby predstavujú
u našich susedov 0,73 ATS/kWh. O novej
elektrolýze uvažoval Amag len za predpo­
kladu, že by dostával elektrickú energiu
3krát lacnejšie, tj. za 0,25 ATS/kWh. To
síce odpovedá výrobnej cene v starých du­
najských hydroelektrárniach; v uholnej
elektrámi Diirnrohr sú výrobné náklady
1 ATS/kWh a v novej hydroelektrárni Vi­
edeň-Preudenau (ak bude vobec postave­
ná) už 1,5 ATS/kWh. Nové produkčné
elektrárne musia totiž do nákladov zakal­
kulovať aj nevyhnutné ekologické opatre­
nia a tie nie sú lacné! Bez štátom subven­
covanej ceny elektrickej energie sa v Euró­
pe (okrem výnimok) prosto hliník: vyrábať
nedá. A do subvencovania ročnej spotreby
1,5 mld. kWh sa nikomu v Rakúsku ne­
chce. Výroba hliníKU sa proto zastavuje,
čo je napokon prijatefné riešenie ekologic­
ké aj ekonomické. Samozrejme len v Ra­
kúsku. V ovefa chudobnajšom Českoslo­
vensku vládni úradníci rozmyšfajú celkom
ináč. Žiarska hlinikáreň, ktorá ročne spo­
trebuje 1,3 mld. kWh dostane jednoducho
dlboročnú vládnu garanciu na odber elek­
trickej energie za 0,03 USD/ kWh. To je
približne 0,84 Kčs/kWh v období, kedy
ostatné priemyslové závody platia za elek­
trickú energiu priemerne 1,2 Kčs/kWh.
Jednoduchý výpo čet ukáže, že výroba hli­
níka je tak ročne dotovaná temer 0,5 mld.
Kčs. Z peňazí nás všetkých, použitefných
na iné účely . Poučíme sa konečne aj my?
Zdeno
28
Kadlčík
Óda na údolní nivy Martin Culek
Údolní nivy jsou velmi zvláštní krajiny, zcela odlišné, ba přímo kon­
trastní k ostatním krajinám. Jsou to osy, ústřední části, pravé aorty
krajiny. Promítá se do nich vývoj, život, dějiny celého povodí. Nivy
nikdy nejsou autonomní částí Země, na j ejich tvorbě se podl1í každý
kousek krajiny i kdesi v horských lesích na vzdáleném rozvodí. O co je
celé povodí ochuzeno, co z něj bylo odplaveno, o to jsou právě údolní
nivy obohaceny.
Neporušená niva netrpí suchem, vždy bohatě dotována vodou, vždy
i uprostřed horkého léta, kdy ostatní krajiny p rahnou a pukajísuchem
si může niva dovolit i trochu marnotratně plýtvat vodou . .. Bohatá ži­
vinam~ bohatá vláhou, napojená, nasycená, dává život neobyčejnému
množství rostlin, hmyzu i zvěře.
Nivy jsou vždy dálnicemi pro přenos hmot v krajině, dálnicemi pro ší­
řeníftóry ifauny.
Osou nivy je vždy hlavní tok, řeka. To ona vytváří tuto krajinu hojnos­
.ti. To ona přináší úrodný kal, živiny, vláhu. Právě na ní, na jejím cha­
rakteru záleží, jak vypadá niva, její dítě. V luzích jižní Moravy bývaly
řeky již rozvážné, pomalé, plynoucí mírně prostorem a časem. To však
platilo pouze pro většinu roku, dokud nepřišla povodeň. To se řeky na­
dechly vodou kdesi daleko na vrchovinách a v údolních nivách násle­
doval hluboký výdech. Pak se ze zádumčivého toku stával živel, moc­
nost prezentující svoji sílu - nastalo hlavní období tvorby nivy. Řeka
se vylila ze břehů, zaplavila svoji nivu, usadila hlinitý písek na břeho ­
vých valech pro topoly, v depresích živný kal pro jasanové doubravy.
Přitom si předělala svoje koryto tak, aby jí co nejvíce vyhovovalo. Za­
škrtila staré, příliš velké a zdržující meandry a vytvořila z nich slepá
ramena, která nabídla jako domov pro obojživelnlky, ptáky a ryby mi­
lující stojaté vody i pro rozkvět krásy leknlnů a stulíků. Při povodních
si řeka svoje koryto také prohrábla, vytvořila v něm tůně pro ryby
a mělčiny pro brody. Odplavila napadené ponořené stromy, podemlela
a shodila jiné jako posed pro volavky.
Po opadnutípovodně řeka dál brousila s přesností číslicového soustru­
hu své meandry a zákruty do ladných křivek, vytvářejíc tak na nárazo­
vém břehu sráz pro nory ledňáčků a břehulí, na protějšlm břehu pak
písčité pláže s čerstvě připlavenými semeny připravenými vybouchnout
k životu. A nejenom semena připlavila. Přinesla s sebou i malé vzácné
hlemýždě, kteřínacházejípodmínky k životujen na těchto mírných ma­
lých písčinách. Nicméně jejich život nebýval ohrožen, podíl těchto pís­
čin v nivě býval vždy zachován, jenom se pomalu stěhovaly s řekou po
proudu dolů. A řeka stále při tvorbě svého koryta hledala novou rov­
nováhu, novou harmonii.
Povrch nivy se na první pohled jevíjako fádnl rovina. A však podívá­
me-li se podrobněji, ~istíme, že se niva skládá z velmi plochých, nepa­
trných i rozsáhlých sníženin a pahorků. Může se zdát, že tyto nepatrné
vlny reliéfu nemají velký význam. To by ovšem platilo všude mimo ni­
vu. V běžné vrchovině skutečně nehraje roli, zda je kopec o 40 cm vyššl
nebo údolí o 40 cm hlubší. Je to proto, že na jejich tvorbě se podílejí
především svahové pochody, vyžadující podstatně větší sklon i výšku
I Diskuse
I
Bioetika a ekologie
Reaguji na článek Davida Částka (Vero­
nica 4/91) a na inspirativní III. konferen­
ci o bioetice, pořádanou ve dnech v srpnu
1991 newyorským "The Hastings Centre"
v Praze. Zmíněná instituce sdružuje ame­
rické filosofy, kteří se zabývají filosofický­
mi a etickými aspekty současné ekologie.
Její členové sdílejí obavu, že ekonomické
prostředky na řešení globální ekologické
krize lze získat pouze tlakem státu na ty
instituce, které v tržním hospodářství zís­
kávají značné finanční a jiné prostředky
a zdají se být jediným reálným zdrojem
tzv. ekologických investic. Zásah státu do
liberální ekonomiky by však mohl ohrozit
demokratické systémy a uvrhnout společ­
nost do tenat totalitního režimu.
Jako úvod do diskuse o daném problému
můžeme pouŽÍt pií.1dad tzv. "tragédie
družstevníků" (The Tragedy of Com­
mons): Řekněme, že se deset farmářů
sdruží při společném uŽÍvání pastvin.
Každý z nich považuje za "racionální"
pást co největší počet svých krav. Stáda
ohrozí reprodukci úživné hodnoty past­
vin, jejich schopnost uživit všechen doby­
tek je ohrožen a výdělky farmářů pokles­
nou. Tuto modelovou situaci je možno
pouŽÍt při posuzování řady způsobů hos­
podaření se zdroji.
V (naší) současné ekonomice se těší znač­
né popularitě představa, že důsledky uve­
deného přístupu ke zdrojům je možné ko­
rigovat pomocí technicko-ekonomického
růstu, zvýšenou produktivitou přírody
a současnou snahou o snižování rozsahu
destrukce její ekologické struktury (napří­
klad pomocí tzv. ekodesignu, alternativ­
ním zemědělstvím, recyklováním, jinými
ekologicky příznivými technologiemi).
Existuje také představa, že regionální,
státní nebo nadnárodní instituce (EHS
apod.) musí přinutit "jednotlivce" (obča­
ny i právnické osoby), aby se přizpůsobili
mezím růstu. Tento názor je v liberálních
demokraciích málo oblIben, promítá se
však do řady právních ustanovení (např.
do různých ekotoxikologických norem
apod.). Přes výhrady k takovému postupu
je zřejmé, že ekonomická činnost neome­
29
•
svahů. Nicméně
tyto p rocesy jsou většinou p omalé a často se místo od zovaná zákony není schopna vyvodit
z "tragédie družstevníků" důsledky.
místa na vrchovinách lišíjen velmi málo. A však niva se nevytváří sva­
hovými procesy, ale činností a záplavami řeky. Zde záleží na každém Nabízí se třetí přístup, který vychází
předpokladu, že každý jednotlivec
centimetru. Když se řeka vyleje z břehů, ukáže se náhle, jak významné z(včetně
kompetentních "vůdců") změní
všechny nerovnosti jsou. Je přece rozdíl, je-li pěšina 10 cm nad vodou své nazírání na přírodu a její zdroje. Zde
nebo 10 cm pod vodou, odlišně se seče louka dva decimetry nad hladi­
se spoléhá na tzv. "lidský faktor", který
nou, odlišně se seče . .. Louka pod vodou se neseče vůbec. Nepatrné by měl zajistit " únosnost" lidské společ­
vyvýšeniny se stávají ostrovy, na nichž se shromaŽĎUje zvěř, nezřetelné nosti jako součásti ekosystému naší Ze­
mě. Toto pojetí je obvykle prezentováno
sníženiny se stávají koryty, v nichž proudí voda a plují ryby. A na nej­
jako
"etické" či "filosofické". Protože
vyšších pahorcích uprostřed záplav rostou uprostřed vlhkých lesů step­
právě v něm lze vidět perspektivu lidstva,
ní rostliny, jako například kavyly. Tyto vyvýšeniny mají ostatně velmi měli bychom se na ně podívat podrobněji .
zajímavý vývoj. Některé z nich jsou pozůstatky starých teras z p leisto­
Výrazným prvkem přístupů , které vychá­
cénu, kdy řeka tekla a sedimentovala podstatně výše než dnes, některé zejí z této koncepce "ekologicky únosné
jsou zbytky pískových dun z dob ledových - tedy Sahara uprostřed ni­
společnosti" je její antropocentrismus:
o tom, co Země je nebo není schopna
vy. "unést"
pro nás i pro naše potomky, má
Údolní nivy jsou velmi vzrušující. Jsou to území, kde neplatí pravdy rozhodnout
člověk. Pozorování a hodno­
vžité v jiných krajinách,jsoujedinečné. cení ekologických změn je proto posuzo­
váno výhradně z hlediska potřeb člověka,
zejména jeho zdraví. Příroda je nazírána
jako zdroj pro uspokojování lidských po­
Lužní les je biologicky nejproduktivněj­ třeb. Problém je ovšem v tom, že "potře­
by člověka" jsou v rozporu s potřebami ji­
ším ekosystémem střední E vropy. Nejroz­
ných živých bytostí (biologických druhů).
sáhlejší komplex tvrdého luhu zůstal do­
sud zachován na soutoku Dyje Ekosystém Země se pod tlakem potřeb
a Moravy. Záběr z pralesní rezervace lidské populace a jejího růstu nezvratně
mění, navzdory tomu, že zde nejsme sami
Raušpurk pořídil Petr Macháček
a přestože ke svému životu nutně potře­
bujeme existenci jiných biologických dru­
hů, kteří produkují kyslík, absorbují dusík
atd. V zachování těchto funkcí přírody
právě spočívá právo příštích generací. Pro
tento ryze funkcionalistický přístup je na­
příklad charakteristický názor, že decimo­
vaný tropický prales je třeba zachránit ja­
ko zdroj poznatků a látek, využitelných ve
farmacii, zemědělství i jinde, tedy jako
banku genetických informací. Ty údajně
představují podstatu živé přírody a spása
se hledá ve využití genetických informací
při konstrukci biotechnologických postu­
pů, které by umožnily kompenzovat ne­
návratné mizení druhové pestrosti.
Mezi tyto "funkcionalistické" koncepce je
také možné zařadit tzv. systémově-kyber­
netické pohledy. Ty vnášejí do tradice
představ o liniovém řetězení příčin změn
přírody prvek vzájemné propletenosti
zpětných vazeb (p ůvodce změny vždy po­
cítí důsledky svého počínání, které se
k němu vrátí jinou, nečekanou cestou).
Přes tento přínos však i v jejich rámci zů ­
30
I Diskuse
stává
člověk
"pánem"
přírody,
který má
Systé­
v tzv.
určovat její užitečnost a funkčnost.
mové představy vrcholí například
"syntetickém" zemědělství: Bez mikrobů
lze chovat mikrobiálně sterilní prasata
a jiná užitková zvířata bez nutnosti je oč­
kovat, dávkovat antibiotika atp. Tento
funkční model ;,únosné" lidské společ­
nosti vyúsťuje opět do technokraticko­
manipulačních představ o "únosných"
technologiích, založených na možnosti
kontrolovat a manipulovat průběh přírod­
ních procesů, poznaných experimentální
přírodovědou.
Chceme-li se vyhnout bludným kruhům
technických manipulací přírody, musíme
hledat zcela jiné, partnerské pojetí "únos­
né" lidské společnosti. To, na rozdíl od
výše uvedeného přístupu, není antropo­
centrické: vychází z představy, že příroda
je sama o sobě svébytnou hodnotou, ne­
závisle na potřebách a nazírání člověka na
její existenci. Člověk si může v přírodě za­
ujímat "mimořádnou" pozici, může mu to
však být k užitku pouze tehdy, bude-li re­
spektovat ostatní živé bytosti jako své
partnery, protože s nimi sdHí Zemi jako
svůj domov. Při takovém přístupu se cí­
lem člověka nestává ochrana přírody kvů­
li člověku, nýbrž kvůli celé "mimolidské"
přírodě - všem živým bytostem. Tento
pohled není funkcionalistický, vychází
z uznání práva na život obecně, nikoli
pouze pro člověka. Přírodní zdroje jsou
nazírány jako podmínka důstojného živo­
ta všech živých bytostí, "pokrok" ve vy­
užití zdrojů nabývá zcela jiného smyslu.
Příroda je chápána jako neustále se mění­
cí systém vývojových možností vzájemně
propojených bytostí - partnerů.
Takový způsob nazírání znamená zásadní
zlom v myšlenkových tradicích evropské
vědy a kultury. Představa, že člověk by
měl vnášet řád do neuspořádaného chao­
su přírodních sil, vtělená do pojmů "mo­
nitoring", "ekologický management",
atd., je nahrazena důrazem na princip
spontánnosti, "seberegulace" vývoje pří­
rody namísto snahy o jeho "řízení" člově­
kem. Snaha o "souhru" s přírodou je
podmíněna opuštěním snahy o technic­
kou manipulaci a přijetím faktu vlastní
vývojové logiky, nezávisle na člověku
a jeho vůli. Tento myšlenkový krok našel
svůj výraz v "přírodě biízkém", "organic­
kém", "ekologickém" či "biodynamic­
kém" zemědělství a lesnictví, v jehož rám­
ci se lidská činnost chápe jako podpora
samovolně probíhajících přírodních pro­
cesů.
Ve světle těchto úvah je třeba se hluboce
zamyslet nad významem pojmu "ekolo­
gie". Teoreticky vzdělaný ekolog. trne,
když vidí, že mnoZÍ zaměňují ekologii za
ochranu jednotlivých biologických druhů
(zejména člověka), ze které vymizela sna­
ha o ochranu složitých sítí vazeb v ekosys­
témech a krajinných celcích. Snaha o
"ochranu životníbo prostředí člověka"
opomíjí fakt, že vedle populačního růstu
lidstva existuje také další mezní činitel vý­
voje lidského druhu. Tím je značně rozší­
řený "manažerský" pohled na ekologic­
kou problematiku, který vychází z před­
pokladu, že je možné dosáhnout přeroz­
dělování zdrojů ve prospěch účinné ochra­
ny přírody. Ta v demokratických systé­
mech zůstane ještě dlouho doménou spíše
nevládních institucí, které nebudou
schopny přivodit zásadní obrat pravidel
rozdělování zdrojů. Priority současné po­
litické reprezentace v Ceskoslovensku
jsou toho zřetelným příkladem. Přijetí ta­
kových politických opatření, která by byla
úměrná současnému stupni devastace pří­
rody, je vzhledem k jejich možnému do­
padu na vývoj spotřeby málo pravděpo­
dobné.
Jejich předpokladem by byl obrat v myš­
lení o přírodě. Komenský kdysi odmítl ra­
cionalistický obraz světa René Descarta.
Tušil, že svět není možné poznat pouze
jeho umělým rozčleněním na částice pro­
pojené pouze mechanickými vztahy. Jas­
nozřivě vytušil existenci takových souvi­
slostí pohybu kosmického celku, které se
vymykají analýze specialistů, a byl proto
oprávněně skeptický vůči tomu pohledu
na svět, který dnes nazýváme "profesio­
nální deformací" čili "fachidiotstvím".
Právě jednostrannost specializovaných
pohledů mnoha lidem brání akceptovat
partnerský pohled na živou přírodu, a je
proto překážkou takovému rozdělování
zdrojů, které by vycházelo ze zájinu spo­
lečenského celku na zachování svébyt­
ných hodnot přírody.
Dalibor Povolný
I
ÚSES a nebezpečí jeho
nanebevzetí
Systém ekologické stability byl inspirován,
domyšlen a uveden v život v dobách, kdy
stát odmítal jakékoliv komplexněj ší regu­
lativy svého špatného hospodaření v kraji­
ně a kdy pojem krajinný plán vzbuzoval
děs v nejvyšších řídících orgánech. Pro
složky územního plánování, které si oso­
bovaly právo na rozhodování o věcech
územního rozvoje, byl lépe uchopitelný
a stravitelný. Politikům skutečnost , že se
"zapojíme" do evropského systému, neva­
dila, spíše naopak; dodávalo to zdání kul­
turnosti jejich počínání. Biologové a kraj i­
náři byli spokojeni; když už nemohli roz­
hodovat o území ze stejných pozic jako
hospodářská odvětví, měJ,i alespoň mož­
nost vymezit v něm plochy kvalitní přírody
a požadovat jejich uchování nebo doplně­
ní v zájmu fungování systému.
Etablující se obor územních systémů eko­
logické stability (ÚSES), u jehož zrodu
stáli odborníci všech možných profesí, za­
vedl společný jazyk, názvosloví a zkratky,
takže už jen básníci dnes mohou chodit
alejemi, ostatní, zejména pravověrní, cho­
dí v sousedství interakčních prvků nebo
biokoridorů. V polistopadových dnech
obor zbytněl přízní nejvyšších orgánů, pre­
cizoval většinu navržených praktických
zásad do polohy budoucího vědního obo­
ru a stal se z něho pojem, kterým se dnes
ohání kdekdo. A tak lze např. slyšet staro­
nové projektanty jak při projednávání no­
vých pozemkových úprav informují priva­
tizující se rolníky, že jim z jejich pracně
znovunabyté půdy bude odebráno 2-4 %
půdy, aby se v katastru mohl "založit"
ÚSES.
Až potud je to místy k zasmání, ale vcelku
v pořádku. To, že ÚSES dostane módní
kabátek sice hrozí, ale asi k tomu nedojde
pro velké množství jeho standardních ry­
sů. Podstatnější hrozbu vidím v tom, že
bude zam ěňován s něčím, co v horní úrov­
ni problémů snílkové jako např. Blattný
nebo Smarda nazývali biologickým plá­
nem a co se nazývá dobré hospodaření
v krajině v té úrovni, která má nejblíže
k hroudě.
Otázku krajinného plánu ponechme stra­
31
nebude zapomenut a v nějaké
ho v úrovni regionu budou řídící
orgány potřebovat) a věnujme pozornost
té úrovni blíže k hroudě. V této úrovni za­
číná mít potřeba komplexnějšího názoru
na krajinu konkrétní rozsah a adresné hra­
nice: katastr obce. V krajině tohoto kata­
stru stále ještě probíhají negativní procesy
jako důsledek špatného hospodaření v mi­
nulých 40 letech, v kraj ině tohoto katastru
zaČÍná hospodařit větší nebo menší počet
soukromých rolníků způsobem, který z rů­
zných důvodů, především však pro nedo­
statek prostředků všeho druhu, bude mít
daleko k ekologické a estetické ohledupl­
nosti a v krajině tohoto katastru co nevidět
vybuchne ohňostroj nápadů od soukro­
mých jatek po hotýlek s " Zimmer frei" na
krajinářsky nej atraktivnějších místech.
Tyto problémy jsou více nebo méně závaž­
né a vyskytují se všude nebo místně. Jed­
ním z hlavních, obecně se vyskytujících
a potřebných tedy rovněž systematického
řešení, je špatné hospodaření s vodou
v krajině a s tím související potřeba proti­
erozní ochrany.
V návrzích ÚSES v úrovni katastru, který
jsem viděla, mezi potřebou protierozní
ochrany a řešením ÚSES nebylo pojítko.
Jakoby jedno a druhé mohlo existovat ne­
závisle na sobě . Jakoby průleh nebo mez
v erozně ohroženém místě nebyl příleži­
tostí pro systém a jakoby navrácení louky
do potoční nivy nemělo nic společného
s kvalitou biokoridoru. Jakoby se celý
komplex prací, aby krajina se stala znovu
všestranně a trvale funkční, esteticky
a ekologicky vyvážená, zúžil na to, že je
v ní vymezeno místo, kde roste koniklec
a že se hledá spojení tohoto místa s jiným
podobných kvalit.
Je samozřej mě pohodlnější vyhledat ten
koniklec než po 40 letech devastace na­
vrhnout způsob nebo cestu k nápravě, ale
obávám se, že biologickou frontu nikdo
nezbaví povinnosti se k věci nápravy vyjá­
dřit a podat tak pomocnou ruku lidem, na
jejichž bedra padá stále větší odpovědnost
za rozvoj obce.
S ohledem na tyto lidi navrhuji také uvážit,
je-li vhodné aby "hantýrka" oboru posti­
hovala návrhy ÚSES až do úrovně kata­
strálního území. Exaktní terminologie tu
podle mého mínění ztrácí smysl;
nou
(j istě
podobě
32
v katastru jde o aleje, břehové porosty
apod. Snad by stačilo vymezit tu koncovky
systému regionálního jako něco nadřaze­
ného kvalitě běžné přírody území a dál na­
zývat věci pravými jmény.
Návrh - a to je další věc - by neměl spo­
čívat v tom, že existujícím prvkům je při­
souzena nějaká role v systému a že je sy­
stém doplněn do celistvosti, ale také (a
především) v tom, že je stanoveno, jakých
opatření je třeba, aby jeho příroda zůstala
nebo se vyvíjela k žádoucímu optimu.
Jestliže dnes panuje představa, že podle
metodiky ÚSES jakýkoliv projektant vy­
produkuje krajinu, jejíž realizace bude mít
parametry krajiny barokní, je to představa
mylná. Dokonalost naší barokní krajiny
v estetickém, ekologickém a ekonomic­
kém smyslu byla dána souhrou kvalitního
obhospodařování s vyvinutým citem osví­
ceného feudála pro přírodu, její bohatost
a krásu. Dnes, bohužel, takovou krajinu
nemáme a cit pro ni, zejména v technic­
kých složkách, chybí úplně.
Proto se domnívám, že metodika ÚSES
musí být rozšířena: v první fázi o zásady
řešení těchto vzájemně souvisejících pro­
blémů:
zásady ochrany proti vodní a větrné
erozi
zásady ochrany půdy vůbec
zásady kvalitního hospodaření s vodou
v krajině v zájmu jejího uchování v úze­
mí a tak zlepšení všeho, co s tím sou­
visí.
Jarmila Kocourková
I Černé okénko
jdou krásným údolím a stejně tiše ode­
jdou. Jiní přijdou, přivalí sudy piva a uchý­
lí se ke svým srubům, skrytým pod skalami
či v těžko přístupných roklích. Zde stráví
víkend v halasném zpěvu a popíjení
a opět se odeberou do svých domovů, aby
se za týden stejná situace opakovala. Celý
problém je vyhrocen tím, že tato situace
nastala na území přírodní rezervace.
Jenom krátce připomínám, že v roce 1974
byl vyhlášen Chráněný přírodní výtvor
Údolí Oslavy a Chvojnice, jehož cílem je
chránit a zachovat kaňonovitá údolí řek,
kde se na příkrých svazích nacházejí relikt­
ní bory a porosty blízké svou skladbou při­
rozeným lesům. Součástí CHPV je také lo­
kalita Vlčí kopec. Jedná se o starý bukový
porost pralesovitého charakteru a zároveň
nejníže položenou bučinu přirozeného
charakteru na Českomoravské vrchovině.
V současné podobě má celé chráněné úze­
mí více neř 2100 ha a podle nového záko­
na o ochraně přírody a krajiny je zařazeno
do kategorie přírodní rezervace. V rámci
územního systému ekologické stability je
toto území zařazeno jako biocentrum nad­
regionálmno významu.
Zcela zákonitě proto dochází ke střetu zá­
jmů mezi státní ochranou přírody (včetně
dobrovolných ochránců) na jedné straně
a uživateli srubů - trampy - na straně
druhé. Tito sice vždy zdůrazňují svoji lás­
ku k přírodě, nicméně v budování srubů je
nezastaví ani skutečnost, že se nacházejí
v přírodní rezervaci. Letos na jaře jich stá­
lo 12 a každým rokem přibývají další.
Referát životního prostředí okresního úřa­
du v Třebíči zpracoval popis a přesnou lo­
kalizaci těchto nepovolených staveb. Poli­
cie o problém nejeví zájem, a proto je nut­
né, aby iniciativa vyšla od zákonného
správce lesní půdy v údolích Oslavy
a Chvojnice - lesního závodu Náměšť nad
Oslavou, který je ze zákona povinen zajis­
tit, aby lesní půda byla využita k účelu,
který jí náleží. Na posledním jednání při­
slíbil LZ Náměšť, že letos začne s odstra­
ňováním jednotlivých srubů podle pořadí,
které doporučila státní ochrana přírody.
Věřme, že jeho zástupci mínili svoje slova
I
Rezervace nebo moravský
Klondike?
Hluboká říční údolí Oslavy a Chvojnice
lákají pravidelně k pobytu v přírodě mno­
ho návštěvníků . Někteří přijdou, tiše pro­
vážně.
TomášVrška
I Z ochranářského tisku I
Cestll k lomllto "slepellci" ve skalllalém svahll
údolf Oslavy lIajdete slladllo podle alltomobi­
lových stop a střepů z rozbitých lahví. Foto Ka­
rel Jelfllek
oskeruše
na okrese ZIÚl
Slavné bělokarpatské louky začaly být narušo­
vány až ve 30. letech tohoto století prvními
snahami o intenzívnější hnojení. K větším změ­
nám však došlo až po válce, kdy louky a pastvi­
ny zabraly velké zemědělské organizace. Na
stovkách hektarů luk byla zničena přirozená
společenstva necitlivými a neuváženýtni zásahy
člověka. Ty plochy, které se zachovaly, před­
stavují dnes sotva jedno procento původní roz­
lohy a tvoří v současné době řídkou mozaiku
chráněných území CHKO Bílé Karpaty. Pod­
statný podíl na zajištění péče o tato území mají
členové a příznivci Českého svazu ochránců
přírody z Valašských Klobouk a Slavičína .
Při tradičním sečení karpatských luk se scházejí
desítky obětavých příznivců, kteří v loňském
roce pl>kosili 18 hektarů těchto luk na Valaš­
skokloboucku a 5 hektarů na Slavičínsku.
Skromné hospodářské výsledky jsou znovu in­
vestovány do ochrany přírody. Ve Valašských
Kloboukách a Slavičíně budujeme klubovny
pro rozvijení ekologické výchovy.
Ve Valašských Kloboukách je tato činnost spo­
jena 1 se záchranou památkového objektu lido­
vé architektury a příslušných hospodářských
budov. Přestože zbývá ještě mnoho práce na re­
konstrukcích a opravách, část prostor již slouží
Stromy se díky své biologické struktuře dožívají
i několika set let. Mnoholeté stromy zůstávají
jako významný památník naší přírody. Bohužel
jejich počet značně klesá. Příčinou tohoto jevu
je rychle se měnící prostředí, v němž stromy
často vegetují, a mnohdy i bezohledné zacháze­
ní ze strany člověka. I tak dokázaly některé
z nich přežít a zachovat se jako vzácné přírodní
výtvory. Jeden ze vzácných druhů stromu, vy­
skytujícího se v našem okrese, je jeřáb oskeru­
še. Roste převážně v katastrálních územích
Březnice, Želechovice a Zádveřice, jinak se vy­
skytuje ojediněle. Je to jeřábovitý strom, lidově
známý jako oskeruša. Má drobné plody tvaru
hrušky. Zralé plody jsou trpké a nedají se jíst.
Dobré jsou však zahniličelé. Výtečně chutnají
usušené. Plodu oskeruše se dosud užívá v lido­
vém léčitelstvi při žaludečních potížích. Z pře­
zrálých plodů se vyrábí ovocný burčák nebo
páleuka. Proto jsou stromy ve volné přírodě vy­
hledávány ke sběru plodů. Oskeruše nesnášejí
přesazování a brzy po přesazení zanikají.
Stáří oskeruše se těžko odhaduje, protože stro­
my rostou velmi pomalu. Nejstarší místní pa­
mětníci tvrdí, že oskeruše byly v jejich mládí
stejně velké jako jsou dnes.
Nejstarší oskeruše v našem okrese roste v k. ú.
Bohuslavice u Zlína, salaš č. p. 16. Její věk se
odhaduje na 400-500 roků. Za ní následuje
oskeruše rostoucí v k. ú. Zádveřice č. p. 8 (No­
vé č. p. 115) ve stáří asi 400 roků.
Oskeruše jako druh stromu mají zanikající ten­
denci. Proto byly vyhledávány a jsou připrave­
ny návrhy 17 stromů jeřábu oskeruše na chrá­
něné přírodní výtvory v katastrech obcí Březni­
ce, Bohuslavice, Provodov a Zádveřice.
Borislava Svozilová
(Ze sborm"ku ČSOP okresu Zlín)
d til.~žité celoroční činnosti.
Př(mo pod rozvalillami hradil Lamberk, lIa
dllě kaňollll, stojltellto smb. Kdysi před léty
prvII( Z čeTl/ých staveb. Kdysi před lély tady
hllízdil sokol stěhovavý . .. Foto Karel Je/(lIek
Na loukách se dnes setkávají převážně mladí li­
dé, členové ČSOP, trampové, skauti, křesťan­
ská mládež, Brontosauři, slovenští přátelé. Při­
jíždějí přiznivci i ze vzdálených krajů. Akce tak
má i nezanedbatelný význam výchovný a ten je
určitě stejně důležitý jako ty ostatní, i když ko­
nečný cíl je ještě hodně vzdálen. A vlastně ani
nemáme jistotu, že bude dosažen. Ohrožení
přírody se stupňuje a rozsah i tempo záchran­
ných akcí jsou zatím stále nedostatečné.
Činnost, kterou lze snadno přehlédnout, udr­
žuje malé společenstvi lidí, kteří zde chtějí ke
Dni Země připomenout slova, která vyslovil
Mahátma Gándhí: "Země má dost bohatsví
pro potřebu každého, ale ne pro chamtú'ost
každého."
Miroslav Janík, Valašské Klobouky
(Ze sborníku ČSOP okresu Zlín)
Regionální odrůdy
ovocných dřevin
Nejkrásllějšl část( lído/{
Chvojllice si bez jaké­
hokoliv povolell( zabrali tito "Lišáci". Ke zdě­
lIé chatě lIádavkem oplotili lIěkolik lesllích po­
zemků. Ajejich správce, LZ Náměšťllad Osla­
VOli, lIečillllě přihlf[( - má v léto dobějillé sta­
rosti. Foto Karel Je/(lIek
Chráněné
Nevládní ochrana přírody
v Bílých Karpatech
Je třeba urychleně evidovat v krajině původní
ovocné sorty a pokusit se je soustředit do ge­
nobank (každá odlišná oblast by měla mít svou
genobanku). V případě zájmu je možná spolu­
práce se zb ČSOP Veselí n. M. (praktická in­
formace je mapovat, jak založit sad aj.), ing.
Teterou ze skansenu v Rožnově pod Radhoš­
těm (určování sort jablek a jiné odborné rady).
Získaný materiál má široké použití, po namno­
žení by měl být vrácen do krajiny v rámci vý­
sadby biokoridorů, pro výsadbu sadů alterna­
tivmno zemědělstvi i jako genetický zdroj pro
další šlechtěn í.
Ivana Jongepierová, Vít Grulich
Svépomocnou výrobu
slunečního kolektoru na ohřev vody připravuje
Rosa v tomto roce za podpory okresního úřadu
a nadace Sluníčko pro základní školu v Neda­
byle u Českých Budějovic. Hotové solární zaří­
zení, vyrobené kolektivem zájemců s použitím
přípravků, poskytnutých rakouskou Společnos­
tí pro obnovitelné energie (Gleisdorf), umožní
- ohřev užitkové vody pro školu
praktickou ukázku využití sluneční energie
v našich podmínkách
- získání zkušeností s tímto typem svépomoc­
né výroby, které chceme shrnout do brožury
pro další zájemce
Členové svépomocné skupiny, kteří vyrobí ko­
lektor pro školu, si současně vyrobí kolektory
pro vlastní potřebu z materiálu, který si zaplatí.
Někteří by později fungovali jako instruktoři
v nově vytvořených skupinách .
O výrobu prvního kolektoru, která by měla
proběhnout v nejbližších měsících, je již dost
zájemců. Přihlásí-li se další, můžeme otevřít
novou svépomocnou dílnu, snad již na podzim.
Chcete-li se zúčastnit, ozvěte se již teď L. Klo­
bušníkovi, Žižkova 5, PSČ 37001, České Bu­
dějovice, tel. (038) 37 552, který poskytne dal­
ší informace.
(ROSA 1/1992)
33
I Iniciativy
Fotoklub BIOS
I
nově
Není to tak dlouho (na j aře 1988), co byl
založen fotoklub mos jako sdružení zá­
jemců o přírodovědeckou fotografii . Sou­
střeďoval zájemce z celé České republiky
a byl poněkud netypický svou korespon­
denční formou činnosti. Také ve Veronice
se objevil článek dr. Faltýska, který tento
klub propagoval a nabádal zájemce ke
vstupu do našich řad. Zájem skutečně byl
a řada lidí se ozvala. Následoval však zná­
mý překotný politický vývoj, který, přes
všechno nezbytné a dobré, i ledacos pozi­
tivml lO, alespoň na něj aký čas , nemilosrd­
ně "převálcoval" . Zájmová amatérská čin­
nost patří mezi tyto oběti . Pokud zájmové
skupiny přežily, vypreparoval se z nich ten
nej zdravější kořínek či jádro a na těchto li­
dech nyní záleží, zda amatérská činnost
v mnoha oblastech přežije.
Co se tedy stalo s fotoklubem BIOS?
V prvním roce po listopadu 1989 byly
odezvy od členů téměř nulové. Proto jsme
ani neprojevovali zájem o nábor nových
členů. Pokud mezi čtenáři Veroniky, kteří
o členství projevili zájem, byli skuteční
nadšenci i v této době, patří jim naše om­
luva. Důvodem stagnace byl také rozpad
organizace klubů Svazu českých fotografů,
který svou krizi z výše popsaných důvodů
proživá ve velkém, ale dlužno říci, že díky
předsednictvu se drží obdivuhodně.
V závěru roku 1991 se několik skalních
členů rozhodlo obnovit registraci a čin­
nost, která by nespočívala jen ve schůz­
kách, ale ve vzájemné pomoci při zpraco­
vání vlastních témat, realizaci zamýšle­
ných výstava publikací a snad i určité ex­
pediční činnosti . Počet člen ů se tak stane
omezeným, ale nikoli uzavřeným, a člen­
ství je bez jakýchkoliv závazků .
To, co nyní potřebujeme nejvíce, je přízeň
sponzorů. Realizace zajímavé fotografické
přírodovědecké výstavy či publikace si vy­
žaduje značné finanční nákldy. Tato práce
však přináší řadu zajímavých a mnohdy
i unikátních informacÍ. Vedle jmen autorů
takových sdělení pak pochopitelně mají
stejné právo stát i jména těch, kteří svými
finančními prostředky zrod těchto infor­
mací umožnili.
František Hnízdil
Ukázky prac(foto klubu
Rentgellový snímek hlavy křepelky
Vážka ploská (joto František Hnízdil)
34
Komplexní řešení vodohospodářských
v
o
pomeru jihovýchodní části střední Evropy
Karel Hudec
Koncepčně nedořešená
otázka vodního hospodářství v jihovýchodní části
vyvolává i po komplexních úpravách jednotlivých oblastí
nové problémy: Gabčíkovo-Nagym áros, pitná voda v Maďarsku, Brně
i Stříbrnicích, plavební kanál Dunaj- Odra- Labe, souběžné čištění
a znečišťování vodotečí v celém území a jiné. Tyto problémy, přesahující
namnoze i do sféry politické, vedly skupinu nepříliš závislých ekologů
v Brně k založení společnosti "Ekotransgress". Jejím cílem je propraco­
vání a realizace ideového záměru na posouzení a konečn é vyřešení všech
zmíněných otázek i dalších otázek na ně navazujících. Domníváme se, že
již dosavadní konzultace jednotlivých členů společn osti přinesly nosné
řešení, jehož zásady jsou v tomto námětu rozpracovány.
Klíčovým bodem navrhovaného lešení je rekonstrukce a zvětšení kapaci­
ty zcela nedostačujícího vodního díla na Dunaji v soutěsce Železná vrata,
v hraničním úseku toku mezi Rumunskem a Jugoslávií. Volba místa vy­
cházela z toho, že geomorfologické utváření reliéfu v daném místě stejně
jako geologické podloU nejvíce vyhovuje pro stavbu přehradní hráze
s korunou na kótě 31 0 m n.m. Tato hráz umožňuje realizovat kótu pro­
vozní hladiny vzdutí na úrovni 300 m n.m., potřebnou pro navrhované
řešení. Další výhodou místa v současném časovém horizontu je předpo­
klad snadného projednání souhlasu obou zainteresovaných států na stav­
bě přehrady: na straně jedné poplatky požadované od vlády Rumunska je
možné řešit odloženým šatstvem v rámci humanitární pomoci, na straně
druhé pravomoc vlády Jugoslávie je velmi omezená a v nutném případě je
možné iniciovat krátkodobé vyhlášení samostatné republiky Vratenska
bara. Vyhlášení této republiky může být podpoleno prodejem zbraní
Z dosud nekonvertovaných továren v CSFR a úvěr na tyto zbraně bude
splatný souhlasem s výstavbou přehrady.
Přestavba přehradní zdi, jakkoliv náročná, je záležitostí technickou a ne­
ní proto dále zmiňována. Sama stavba ovšem má dva výrazné pozitivní
aspekty, s nimiž je počítáno v kalkulaci ekonomické efektivnosti. Prvním
je usnadnění poříční plavby vybudováním jednoduchého plavebního
stupně o rozdílu hladin 257 m. Druhým aspektem je při přehradě uvažo­
vaná hydroelektrárna s celkovým instalovaným výkonem rovným výko­
nu 3, 14 jaderných elektráren typu VVER. Získaná energie by z velké
části pokryla spotřebu nutnou pro lodní provoz plavebního stupně, a to
bez ohroženíprostředí výstavbou a provozem jaderných elektráren.
Zásadním přínosem díla je však možnost nadržení vody Dunaje nad pře­
hradou na kótě hladiny 300 m n.m. Vzdutí tímto nadržením vzniklé řeší
komplexně všechny existující problémy v zátopovém prostoru. lzohypsa
na této kótě ohran ičuje celý středoevropský prostor v užším smyslu, ode­
dávna tvořící jednotný celek. Železná opona, donedávna ho rozdělující,
se výstavbou přehrady v Železných vratech posunuje opět až na přiroze­
nou východní hranici a vytvořené vzdutí vrací celému zátopovému pro­
storu jeho středoevropskou identitu na kvalitativně zcela nových zákla­
dech.
Za prioritní nejsou však považovány geopolitické, nýbrž socio-ekono­
mické a ekologické výhody navrhovaného řešen í. Ty spočívajípředevším
v následujících aspektech:
střední Evropy
";j
Recyklace na baterky
Ne vždy se vše daří. Kdyžjde něco ztu­
ha, když to jde jak psovi pastva, tak je
to zkrátka na baterky.
A baterkami to vlastně začalo. Baterie
tvoří významnou část tzv. zvláštnzno
odpadu z domácnosti (dále tam patří
ředidla, barvy, léky apod.). Jedna jedi­
ná baterie dokáže kontaminovat až pět
metrů kompostu těžkými kovy.
Podzim, pošmourno, sklonek totality.
Stojím u vchodu do prodejny hodinek.
Národní podnik Klenoty. ChVl1i se
soustřeďuji, pak rozhodným pohybem
otevřu dveře a ... postavím se do fron ­
ty. Během postupu dlouhé řady se sna­
žím vypadat rozhodně a neústupně.
Když na mne došla řada, vytáhl jsem
tři čočkové baterie do hodinek. Proda­
vačka zběžně pohlédla do mé dlaně
a povídá: "Nemáme. " "Ale já mám, "
zasmečo val jsem, "mám tři vybité ba­
terie a chci vám je odevzdat. " Proda­
vačka na mě pohlédla s probuzeným
zájmem jako kdybych byl E. T. mimo­
zemšťan a buď jsem se tvářil opravdu
tak odh odlaně anebo mě zařadila do
skupiny nebezpečných podivínů, takže
zavolala vedoucí. Z té se mi podařilo
kromě úsměvu vyloudit pouze knihu
přání a stížností. "Pane," pravila ta
dáma, "ale my nejsme sběrna odpad­
ků, vyhodit si to můžete sám!" Roz­
hodl jsem se s ní nepolemizovat a na­
črtl jsem do knihy stížností stručnou
charakteristiku nebezpečných odpadů
a svoji vizi o tom, jak se mají sbírat
a recyklovat. A protože mi prodavačka
vytrvale hleděla přes rameno, rozhodl
jsem se napsat jméno a bydliště svého
nic netušíczno kolegy.
"Představ si, "pravil asi za měsíc kole­
ga, " že mi tady nějaký ,manták' Z Kle­
notů píše, že mě moje baterky nevez­
mou, že je mám odevzdat ve Sběrných
surovinách. Přitom já mám baterky na
35
Pitná voda: Nadrženéjezero o obsahu zhruba 3141 592653,58 kubic­
kých kilometrů zásobního prostoru představuje rezervoár suroviny pro
pitnou vodu k zajištění potřeb obyvatelstva celého území až p o časový
horizont r = 2.345 n. I. Předběžné přibližn é kvalifikované odhady samo­
čisticí schopnosti nádrže přitom ukazuj~ že nádrž absorbuje veškeré zne­
čištění přicházející z přítoků. Tím odpadnou obrovské nák lady, které
jsou v území nárokovány pro výstavbu čistíren odpadních vod.
Doprava: Navrh ované řešení převádí veškerou dopravu v oblasti na nej­
levnější a ekologicky nejčistší lodní dopravu. To je zcela v souhlase s po­
žadavky ekologické veřejnosti na likvidaci dálnic a omezení individuální
osobní dopravy, přičemž se vychází vstříc i požadavku ministerstva do­
pravy ČSFR na zrušení neefektivních železničních tratí. Řeší se tím i trva­
le obnovená otázka nutnosti budování plavebního k análu Dunaj-Od­
ra-Labe. Stejně tak se umožňuje nové řešení problému Gabétkova. Vy­
budovaný gabčlkovský kanál by buď mohl být ponechán pod hladinou
nádrže jako p odvodní monument, nebo naopak jeho břehy zvýšeny až na
kótu 305 m n.m. Druhá varianta zajišťuje i původní účel stavby a ponor­
ky o největším výtlaku budou moci kanálem snadno proplouvat až
k Vídni. Nezanedbatelné v této souvislosti je i paralelní vyřešení nezamě­
stnanosti v Hydrostavu Bratislava.
Zemědělství: Akumulovaný objem vod v nádrži zajišťuje možnost trva­
lých závlah celého území jednoduchým a technicky elegantním způso­
bem, bez dodatkových investic na výstavbu dalších zavlažovacích zaříze­
ní. Současně jsou řešeny problémy s prodejem zemědělské nadproduk ce
ve střední Evropě a uspokojeny tak požadavky zemědělců v zemích E HS.
Ve výhledu je možno počítat také se závlahami horských pastvin po ob­
vodu nádrže.
Sociální aspekty: Výstavba vodního díla zajišťuje mnoho nových pracov­
ních příležitostí pro úředníky, výzkumné pracovníky, projektanty atd.
Nelze podcenit ani definitivní řešení dlouhodobých národnostních prob­
lémů územ~ především otázku maďarské identity v karpatské kotlině,
kterou Maďaři obsadili před p ouhým tisícem let pouze na základě zvyko­
vého práva, neboť souvislé osídlení maďarských menšin nepřesahuje kó­
tu 300 m n.m. Nové hlavní město Slovenské republiky bude možné vybu­
dovat zcela nově v reliéfově uspokojivějším prostředí nejvyšších poloh
Malých Karpat, což mu dodá mnohem malebnější a pro hlavní město po­
žadovaný reprezentativnější ráz. Ještě významnější dopady může mít ře­
šení problémů na úrovních regionálních a lokálních, jak je možné de­
monstrovat na regionu Brna. Představitelé HSD-SMS II a l(b) by mohli
v městském zastupitelstvu vyslovit nedůvěru primátoru ing. Menc/ovi za
nedodržení předvolebního programu a n epřesunutí nového centra města
jižně od nádraž~ ležídho na kótě 200 m n. m. Naproti tomu městské části
Brna, ležící nad kótou 300 m n. m ., by izolací jednotlivých částí mohly
konečně získat požadovanou samostatnost. Ing. tlábek z Mtp ČR by
byl zbaven problémů s nejmenováním dr. Vlašína vedoucím brněnského
pracoviště Českého ústavu ochrany přírody, neboť dům dr. Vlašína by se
octl v abrazním příbojo vém pásmu na pobřeží ořešínského zálivu, což by
36
péro a kalkulačku taky nemám. Asi
jim přeskočilo. "
Zběžně jsem nahlédl do pohozeného
dopisu a jakmile jsem v kanceláři osa­
měl, napsal jsem dalšf, napsal jsem ge­
neráln(mu řediteli Klenotů, že s vyř(ze­
ním stížnosti rozhodně, ale rozhodně
nesouhlasím.
" Tak si představ, " utrousil opět kole­
ga, "že mi ti pomatenci píšou zas. Ten­
tokrát z generálm1w ředitelství. te
právě instalovali ve všech provozov­
nách kontejnery na baterky, a můžu je
tam odevzdat. " Tentokrát jsem se za­
čal smát jako blázen a kolega, který vše
rázem pochopil, po mně začal metat
razítky. Když jsme si vše vyjasnili, vy­
dal jsem se se třemi bateriemi a dopi­
sem generálního ředitele do provoz ov­
ny. A měl jsem štěstí - zrovna jedna
prodavačka druhé vysvětlovala, k če­
mu je na pultu ta škatule. " To je tako­
vej ten kontejner a do toho házej ty pla­
catý baterie. " "A co se s tím pak udě­
lá?" " No pak se to vyhodí do popelni­
ce. " Slušně jsem pozdravil a začal jsem
vysvětlovat nebezpečnost baterií v od­
padu. Prodavačky se chichotaly a pra­
vily, že je to nezaj(má, že si mám pro­
mluvit s vedoucí. Vedoudale nějak ne­
šla a tak jsem ostentativně vhodil tři
čočkové baterie a rázně odešel.
Druhé, již zajíma vější dějství nastalo,
když městská organizace CSOP začala
rozmisťovat kontejnery na monočlán ­
ky a našla i vhodného zpracovatele to­
hoto odpadu. Konečně to začalo do­
opravdy.
Třet( dějstv( právě zač(ná - brněnský
magistrát rozjíždí celoplošný sběr ba­
teri( a v přípravě je i vyhláška o povin­
ném sběru bateri( těmi, kdo je prodá­
vají. Dočkáme se v Brně chv(le, kdy už
recyklace na baterky bude skutečnou
recyklad zvláštm1w odpadu? Víte co
- běžte si to vyzkoušet. Vezměte tři
čočkové baterie a vyrazte do města.
-MO V­
Národní přírodní rezervace
a památky na Moravě
a ve Slezsku
od majitele vyžadovalo časově náročné statické zajištění domu
drofobních úprav sklepních prostor.
včetně
hy­
Navrhované řešení navozuje tedy na všech územně plánovacích úrovních
mnohé další úvahy a naznačuje možnosti překvapivých řešení existují­
cích problémů (možnost zapiavení České kotliny včetně níže položených
částípražského centra v rámci vojenské doktríny Náhorní Moravy, opět­
né využití ostrovní pevnosti Špilberk jako vězení národů - případně v jo­
int venture s jinými státy, využití masožravých ryb při likvidaci biomasy
na dně nádrže aj.). Nezanedbatelným přínosem řešen í bude v každém
případě probuzení aktivity obyvatelstva v celém zátopovém území.
Jak je z předchozz1w rozboru zřejmé, výhody navrhovaného řešení dale­
ko převyšují jeho nevýhody. Proto doporučujeme náš záměr
k projednání na úrovni ministrů zahraničních věcí států Polygonály.
V případě schválení záměru jsme schopni na základě příslušného grantu
rozpracovat jednotlivé položky na úrovni úvodních projektů.
Zákon ČNR č. 114/ 92 Sb., o ochraně přírody
a krajiny, stanovuje od 1. června 1992 zcela no­
vé kategorie zvláště chráněných území. V pří­
padě území maloplošných to jsou: národní pří­
rodní rezervace (NPR), přírodní rezervace
(PR), národní přírodní památky (NPP) a pří­
rodní památky (PP).
Dosud vyhlášená území byla z původních kate­
gorií (podle zákona č. 40/ 1956 Sb., např. SPR
nebo CHPV) převedena do kategorií výše uve­
dených. Rekategorizace byla po bouřlivých od­
borných diskusích, v nichž byly mnohdy tvrdě
uplatňovány lokální zájmy, dokončena začát­
kem letošního roku. Nakonec je na Moravě
Praděd,
nejvyššf moravská hora (1492 m
n. m.). Dnes je jeho úbočf zbrázděno asfalto­
VOlI silnici a vrchol hyzdí betonová věf. Vrcho­
lově partie byly vyhlášeny NPR zejměna pro
výskyt cenných severských rostlinných spole­
čenstev. Archivní snímek dr. Rudolfa Jandy
zachycuje stav po zboření původn( kamenně
rozhledny n ěkdy koncem šedesátých let
~
37
předpi s
Název území
kategorie
dat. vyhl.
prdvn!
Borový
Búrová
Býčí skála
Cahnov - Soutok
N PP
NPP
N PP
N PR
N PR
NPR
NPP
NPR
NPR
18.06 .87
17.06.87
29.04.75
19.12.49
20.0 1.88
17.06.87
24. 11.70
3 1.1 2.33
17.06 .87
10.05.46
27.09.90
29.04.75
02.09.50
08.07.82
27.09.90
28.07.52
14.05.54
09.03.51
17.06.87
3J.12.33
22.05 .65
05 .12.77
05. 12.77
29. 10.69
19.01.89
19.01.89
14. 12.90
04.07 .56
09.08.73
12.08.66
09.01.53
08. 11.90
04 .06 .56
10.03 .54
11.12.52
31.12.33
29.12.72
10.02.77
10.11.70
24.04.79
28.12.69
27.09.90
12.06.85
17.06.87
04.07.56
09.10.86
14.12.90
14.12.90
02.02.70
19.01.89
19.01.89
28.02.90
19.12.49
19.01.89
19.01.89
08.12.49
04.06 .55
04.06.55
27.09.90
25.10 .89
19.04.90
18.07.74
04.06.56
14.01.54
10.2.53
23.03.78
19.01.89
09.01.60
05.04.49
25 .07.85
22.03.90
20.05.53
31.12.33
15.07.81
25 .10.90
26.04.66
07.11.64
09.12.71
27.06.51
19.01.89
17.06.87
24.02.53
08.07.82
06.04.54
04.06.49
Vyhl. ONV Šumperk
MK ČSR 9.430/87
MK ČSR 7.831/75
Vyhl. MSVU Č. 172.995 /49
Vyh l. ONV Frýdek-Místek
Výn. MK ČSR č. 9.430 /87
Vyhl. NV Bmo
Výn. MSANO 143.547/33
Výn. MK ČSR Č. 9.432/87
OSK Mikulov Č. 8.963/ 1
Vybl. ONV Břeclav
výn. MK ČSR Č. 7. 833/75
Vyhl. MSVU č. 147.300/50
Vybl. ONV Jiblava
Vyhl. ONV Prostěj ov
výn. MSVU č . 39 .336/52
výn. MK ČSR 35 431154
výn. MSVU č. 87 .134/51
Vybl. MK ČSR č. 9.439/87
Výn. MSANO 143-547/33
Vyhl. KNV Srn kraj e
Výn . MK ČSR Č. 6.091/77
Výn. MK ČSR č. 6.091/7 7
Výn. MK ČSR č. 10.750/69
výn. MK ČSR č. 3.500/89
Výn. MK ČSR Č. 3.500/89
Vyhl. MŽP ČR č. 6/91 Sb.
výn. MK ČSR č. 55 841154
Výn. MK ČR č. 12.221173
Vyhl. ONV Opava
Výn. MSVU č. 49.004/ 52
Vyhl. ONV Vyškov
Výn. MK č. 18.986/ 55
Výn . MK ČR 12.849/54
Výn. MSVU Č. 48.267/52
výn. MSANO č. 143.547/33
Výn. MK ČSR č. 18 245/72
výn. MK ČSR Č. 9.857/76
Výn. MK ČSR č. 9.647/70
Vyhl. KNV Ostrava
Výn. MK ČSR Č. ] 3.828/69
Vyhl. O NV B řeclav
Vyh l. MěN V Ostrava
Výn. MK ČSR Č. 9.430/87
Výn. MK ČSR Č. 3.075 / 56
Vyhl. ONV Břeclav
Vybl. Mžp ČR 6 / 91 Sb.
Vybl. MŽP ČR č. 6/91 Sb.
Výn. MK ČSR č. 14.474/69
výn. MK ČSR 3.500/89
Výn. MK ČSR Č. 3.500/ 89
Vyhl. ONV Olomouc
Vybl. MSVU Č. 172.995 / 59
Výn. MK ČSR Č. 3.500/ 89
Výn. MK ČSR č. 3.500/ 89
Vyhl. MSVU 111.318/49
Výn. MK ČSR Č. 15.788/55
Výn. MK ČSR Č. 15.788/55
vyhl. ONV Břeclav
Vyhl. ONV Bruntál
Vybl. ONV Blansko
Vyhl. ONV Prostějov
Výn. MK ČSR 18.276/ 55
Výn. MK ČSR Č. 70.847/54
výn. MSD 155.1.-1 / 5-53
Vyhl. NV Brno
Výn. MK ČSR č. 3.500/89
Vybl. MSK č . 35.013/59
výn. MSVV Č. 48.988/49
Vyhl. ONV Žďár
Vyhl. ONV Žďár
Výn. MSD Č. 101.109/53
Výn. MSANO č. 143.547/33
Výn. MK ČSR Č. 11.919/81
Vyhl. ONV Hodonín
Vybl. ONV Bruntál
Výn. MSK Č. 45. 171 / 64
Vyhl. ONV Sumperk
Výn. MSVV Č. 99.260/51
v ýn. MK ČSR č. 3.500/89
výn. MK ČSR Č . 9 430/87
Výn. MSvu Č. 46.340/52
Vybl. O NV Jihlava
Výn. MK ČSR č. 22 063/54
Vyhl. MŠVV Č. 68.199/ 49
Čantoria
Čertoryje
Červený kopec
Dářko
- Radotínské rašelini
tě
D ěvťn - Kotel - Soutěska
Dunajovice kopce
NPR
Kaluža
NPP
NPR
NPR
NPP
NPP
NPR
NPP
NP R
NPR
NPP
N PP
NPR
NPR
N PR
Králický
N PR
NPR
Habrůvecká b učin a
Hádecká planinka
Hojkovské ra~elini ště
Hrdibořické rybníky
Hůrka u Hranic
Chropyňský rybník
Javořina
Jazevčl
Jeskyně Pekárna
Jeskyně na Pomezí
Josefské údolí
Kněhyně - Čertův mlýn
Sněžník
Křéby
Křivé jezero
Landek
Lednické rybníky - Slanisko Nesyt
Malhotky
Mazák
MionM
Mohelenská hadcová step
Moravský kras - střed
Na Adamcích
Na skále
Na Špičáku
Odkryv v Kravařich
Park v Bilé Lbotě
Pastvisko u Lednice
Polanská niva
Porážky
Pouzdřanská step - Kolby
Praděd
Ptačí
hora
- Hradisko
Pulčin
Radhošť
Ramena řeky Moravy
Ranšpurk
NPR
NPP
NPR
NPP
NPR
NPP
NPR
NPR
NPR
NPR
NPP
NPP
NPP
NPP
NPP
NPP
NPR
NPR
NPR
NPR
NPR
NPR
NPP
NPR
NPR
NPR
NPR
Rašeliniště Skřitek
NPR
Razula
Rejvíz
NPR
NPR
Rendezvous
Rešovské vodopády
Rudické propadání
Růžičkův lom - Státní lom
Salajka
Strabišov - Oulehla
Stránská skála
Serák - Kepmík
Šipka
Spraněk
Svařec
NPR
NPR
NPP
NPP
N PP
NPP
NPR
NPR
NPR
NPP
NPR
NPP
NPR
NPP
NPP
Tabulová
NPR
Třesín
PP
NPP
NPP
Valašská muzeum v přírodč
Váté písky
Velký Roudný
Velký Špičák
V cnušiny misky
Větrník
Vrapač
NPP
NPR
NPP
NPR
NPR
Zahrady pod Hájem
NPR
Zástudánčí
NPR
NPR
NPR
N PR
Zbejral
Žákova hora
žebračka
38
okres
NP nebo CHKO
SV
HO
BK
BV
FM
HO
BM
ZR
ZR
BV
BV
BK
BO
Jl
PV
Není
Bílé Karpaty
Moravský kras
Není
Není
Bílé Karpaty
Není
ŽĎárské vrchy
Žďárské vrchy
Pálava
Není
Moravský kras
Moravský kras
Není
Není
PR
Nen!
Není
KM
UH
HO
BO
SV
BK
BO
OP
FM
VS
SV
KM
BV
OP
BV
VY
FM
FM
TR
BK
HO
DC
SV
OP
DC
BV
OV
UH
BV
BV
BR
SV
BR
VS
NJ
DC
BV
BR
SV
VS
BR
SV
BV
BR
BK
PV
FM
KM
KM
BM
SV
NJ
DC
ZR
ZR
BV
OC
VS
HO
BR
Jl
SV
VY
DC
HO
PR
Jl
ZR
PR
Bílé Karpaty
Bílé Karpaty
Moravský kras
Není
Moravský kras
Moravský kras
Není
Beskydy
Beskydy
Není
Nenl
Pálava
Nen!
Není
Není
Beskydy
Beskydy
Není
Moravský kras
Není
Nen í
Není
Není
Není
Není
Pood ří
Bílé Karpaty
Není
Není
Jeseníky
Jeseníky
Není
Beskydy
Beskydy
Litovelské Pomoraví
Není
Jeseníky
Jeseníky
Beskydy
Jeseníky
Jeseníky
Není
Není
Moravský kras
Není
Beskydy
Není
Nenf
Není
Jeseníky
Není
Není
Není
Není
Pálava
Litovelské Pomoraví
Beskydy
Není
Není
Není
Není
Není
Litovelské Pomoraví
Bné Karpaty
Není
Není
Žďárské vrchy
Není
Supinatý klen - takové lze najft v NPR Mion!í
v Beskydech. Foto Otto Ha uck
~-­
Očekávání
a Slezsku zařazeno do kategorie NPR celkem
44 území a do kategorie NPP 32 území.
Národní přírodní rezervace a národní přírodní
památky, jejichž seznam předkládáme, zahrnují
to nej cennější, co z hlediska ochrany příro dy na
Moravě a ve Slezsku máme. Jedná se o menší
území (průměrná velikost cca 50 až 100 ha, ale
např. NPR Králický Sněžník 1 695 ha, NPR
Praděd 2 03 1 ha) nůnIořádných přírodních
hodnot - u NPR s ekosystémy významnými
a jedinečnými v národním či mezinárodním
měřítku, u NPP s fragmenty těchto ekosysté­
mů . Přísné základní ochranné podmínky jsou
stanoveny přímo zákonem. Výkon rybářského
a mysliveckého práva v NPR je možný jen se
souhlasem orgánu ochrany přírody, tj. v tomto
případě ministerstva životního prostředí ČR.
Pozemky na území NPR a NPP, které jsou ve
státním vlastnictví, nelze zcizit. Vývoj přírod­
ních poměrů ie usměrňován plány péče, které
zpracovává Ceský ústav ochrany přírody
a schvaluje MŽP ČR. Tyto plány obsahují po­
kyny pro regulaci přirozeného vývoje a lid­
ských činností, zejména pro provádění praktic­
kých zásahů. Plány péče jsou využívány jako
závazný podklad pro jiné druhy plánovacích
dokumentů, zejména pro lesní hospodářské
plány a územně plánovací dokumentace.
Zvláště chrán ěná území jsou evidována
v ústředním seznamu ochrany přírody, který
vede Český ústav ochrany přírody.
V příštím čísle Veroniky přineseme informace
o zvláš tě chráněných územích kategorie přírod­
ní rezervace, včetně jejich seznamu.
Vladimír Láznička, Eva Smejkalová
Ctyři oblasti pověstných bělokarpatských luk
byly vyhlášeny NPR - Certoryje (odkudje pa­
noramatický sn{mek Miloše Spurného), Jazev­
čí, Porážky a Zahrady pod Hájem
- -
dobrého konce "Konec dobrý, všechno dobré"
Toto rčení asi přesně vystihuje stav vědo­
mí pachatelů přestupků a trestných činů
na úseku životního prostředí a ochrany
přírody v dnešním volebním kvasu.
Po volbě národních rad a prezidenta bude
zřej mě následovat oblíbená amnestie vzta­
hující se na trestnost a postižitelnost také
těchto deliktů jako výraz nej krásněj šího
humánního principu, kterým je odpuštění.
Že může člověk odpustit člověku je ne­
sporné, i když v případ ě amnestie poně­
kud zprostředkovaně - za postiženého
člověka odpouští prezident. Není však
sporu o tom, že to jsou také lidé.
Jak je to ale s odpu štěním v případě, že
přímými postiženými jsou živočichové,
rostliny nebo celé ekosystémy? Může vů­
bec morální člověk, i když je ve vysoké po­
litické funkci odpouštět pachatelům za ty­
to části a subjekty přírody?
Amnestie bude jistě příjemným důsled ­
kem svobodných voleb i pro pachatele de­
liktů poškozujících životní prostředí a pří­
rodu v okolí Brna.
Ať už je to autor neodpovědného rozhod­ nutí v malé obci na pravém břehu Svratky, který svým necitlivým přístupem umožnil živelné vykácení většiny kvalitních dřevin ekologicky významného krajinného prvku, který byl fragmentem lužního lesa. Nešlo o maličkost, poraženo bylo s vidi­
nou levného získání paliva 319 stromů širšího druhového spektra o kubatuře 111 m 3 • Případ je šetřen orgány činnými v trestním řízení již od května 1991, nebyl dosud před soudem projednán a úspěšně spěje k metě amnestie. Amnestii určitě uvítají i pachatelé přestup­
ků na úseku ochrany přírody, kterých je v okolí Brna projednáváno každoročně
několik desítek. Mají různý dopad na do­
chovaný stav přírody od oblíbeného své­
volného kácení dřevin, které převažuje , až
po stokorunové přestupky, jako jsou neo­
právněné vjezdy motorovými vozidly do
lesa.
Jak bylo zmíněno, nejčastěji užívaným ná­
strojem při páchání těchto druhů přestup­
ků je sekera a pila, nejlépe motorová. Zá­
kladní důvod n eoprávněného kácení je
touha po ušlechtilém materiále nebo lev­
ném topení. Jak se dozvídají pracovníci
státní správy ze žádostí o povolení mimo­
řádného kácení stromů rostoucích mimo
les, jsou však pravé d ůvody mnohem
ušlechtilejší. Nejčastěj i je to pořádkumi­
lovnost, neboť ze stromů stále padají listy.
"Nej krásněj ším " důvodem však v jednom
případě bylo, že " . .. rozlehlé větvoví
stromu umožňuje pelešení ptactva působí­
cího negativn ě svým křikem na obyvatele
okolních domů . .."
Státní správa může postihnout přestupky
fyzických osob pouze způsobem přesně
vymezeným stávající legislativou, která
umožňuj e účinnou obranu podezřelých ze
spáchání přestupků počínaje odvoláním se
proti rozhodnutí, přes jeho přezkoumání
mimo odvolací řízení nebo u soudu až po
rozsáhlou procesní složitost výkonu pra­
vomocných a vykonatelných rozhodnutí.
Uložená pokuta pak zdaleka neznamená
zaplacená pokuta a častá nedobytnost
těchto pohledávek je spíše pravidlem.
Nebuďme však pesimisty, příroda toho již
vydržela hodně a snad vydrží i tento dobře
míněný způsob ochrany. Znamená však
dobrý konec pro amnestované také dobrý
konec pro nás ostatní a úřední razítko
dobrého činu pro to, co provedli životní­
mu prostředí a přírodě? Pavel Nesvatba
39
Ochranářský
tisk
Tato poznámka se týká zejména periodik
nevládních organizací, i když mnoho rysů
a problémů časopisů "oficiálních", jako
jsou Živa, Ochrana přírody, Životné pro­
stredie, časopisy národních parků aj., lze
nalézt i u tiskovin vydávaných ekologický­
mi iniciativami, zejména u těch, které pře­
sahují rámec těchto nevládních skupin ­
např. EkoPanoráma, Nika nebo naše Ve­
ronica. Většina periodik, která se mi do­
stávají do ruky, spadá jak obsahem, tak
i výrazovými prostředky do kategorie
zpravodajů. Přesto jsou jejich pestrost,
územní rozložení i samotný fakt, že v sou­
časných ekonomicky těžkých podmínkách
vůbec přežívají, velmi potěšující. Svědčí
totiž o velkém potenciálu skrytém v ekolo­
gickém hnutí. Za 7 redaktorských let ve
Veronice jsem učinil zkušenost, že těch li­
dí, kteří jsou schopni a ochotni se o své ná­
zory podělit s ostatními písemně, je jen
velmi malé procento ze skutečně aktivních
občanů . Je překvapující, kolik iniciativ­
ních skupin pracuje v různých koutech re­
publiky a nikdo o nich neví, protože sami
o sobě z přirozené skromnosti nenapíší.
Přitom dělají stejně zajímavou a užitečnou
práci jako sdružení, která jsou v centru po­
zornosti ve větších městech. Za zmínku
stojí dva aspekty více či méně pravidelně
vydávaných tiskovin: formování tváře
zpravodajů a jejich předpoklady stát se sro­
zumitelnými a zajímavými i pro veřejnost
mimo ekologické skupiny.
Vezměme například ROSU - čtvrtletník
jihočeských ochránců přírody. Řekl bych,
že po odchodu tak výrazných osobností,
jako jsou František Urban a Svaťa Mlčoch
do státních funkcí, dokonce získala na
osobitosti a zejména na informační hodno­
tě pro čtenáře z řad veřejnosti. Je to přede­
vším zásluhou Nadi Johanisové a její ote­
vřenosti vůči novým tématům. Posun od
ochrany přírody k pestřejšímu obsahu
s "ekologií všedního dne" a oživující ilu­
strace Věry Dytrychové řadí ROSU k per­
spektivním regionálním periodikům.
Ochranáři v Českých Budějovicích, stejně
jako v Bratislavě, v Praze, v Brně, v Olo­
mouci nebo v jiných univerzitních cen­
trech mají pochopitelně výhodu širokého
odborného a intelektuálního zázemí. Je­
nom tak se mohou dostávat na svět takové
informační lahůdky, jako bratislavský
Spravodajca MV SZOPK nebo pražská
Nika.
O to milejší je pozorovat například vývoj
měsíčníku "Zelené Echo" SZOPK ve
Spišské Nové Vsi, který vychází
v relativně vysokém nákladu 2 500 ks zá­
sluhou jediného redaktora - Milana Bar­
40
loga. Indikátory silného ochranářského
zázemí jsou např. Spravodajca OP a ŽP
okresu Trenčín, periodikum RS ČSOP
Zlín (informativní i pohledný) nebo více
konzervativní a interní Zpravodaj jihlav­
ských o chránců přírody, kteří se zatím ja­
ko jediní osamostatnili od ČSOP.
Vlastní periodika vydávají téměř všechny
významnější ekologické organizace, hnutí
a jejich asociace. Tematické zaměření
i kvalita tiskovin jsou velmi široké - od
přísně účelových a skromných informač­
ních zásilek Dětí Země či některých člán­
ků Brontosaura přes adekvátní a infor­
mačně hodnotné Depeše ÚVR ČSOP či
Zpravodaj Zeleného kruhu ČSFR, až po
ambiciózní a programově fundamentální
časopis Hnutí duha, " Poslední generace".
Pro vydavatelství tiskovin, chtějí-li být
skutečnými mosty k šíření " ekologického
myšlení" nejen v uzavřeném kruhu dávno
poučených, platí stonásobně, co napsal so­
ciolog Libor Musil v článku " O zamlče­
ných předpokladech ekologických alterna­
tiv" pro Zpravodaj Zeleného kruhu ČSFR
(č. 4- 5, 1992). Schlím jeho nevyslovenou
obavu z mesiášství některých ekologic­
kých skupin, které jsou zaujaty svým vidě­
ním světa. I když v naprosté většině přípa­
dů s jejich východisky souhlasím, s lítostí
pozoruji, jak zbytečně ztrácejí mnoho sku­
tečných i potenciálních příznivců zeleného
hnutí jenom proto, že se nezajímají o do­
pad svých akcí na "nepoučenou" veřej­
nost. Zcela v tradici národního folklóru
"každý sám sobě učitelem i žákem" se ne­
chceme poučit ani z praxe nejúspěšnějších
nadnárodních "ekologických koncernů"
typu Greenpeace, Friends of the Earth,
WWF a dalších. Tyto organizace postavily
svůj úspěch mj. na analýze reakcí veřej­
nosti, na systematickém budování pro­
myšleného irnage a na efektivní spolupráci
se sdělovacími prostředky. Jejich zkušení
harcovníci u nás pořádali na toto téma ně­
kolik seminářů vesměs bídně navštive­
ných, neboť členové našich agilních skupin
byli zrovna přetíženi přípravou dalších de­
monstrací a happeningů.
Nic než otevření se veřejnosti a citlivé na­
stolení témat, která jsou pro ni uchopitel­
ná, která neodsuzují občana do bezvý­
chodné role viníka, ale dávají mu šanci
k pozitivním, byť malým a zdánlivě bezvý­
znamným krokům, nepomůže prolomit
uzavřený kruh vzájemně se přesvědčují­
cích pravověrných. Vezměte jen reálná
čísla - kolik lidí opravdu čte onen ochra­
nářský tisk? V celé ČSFR to není více než
30 000 lidí, spíše méně, a většinu z nich
tvoří členové některých ekologických sku­
pin. Abych to ilustroval na příkladě časo­
pisu Veronica: z celkového nákladu cca
3 500 ks se necelá polovina dostane do
distribuce mimo "zasvěcené" kruhy. Sa­
m ozřejmě se nabízí myšlenka, proč nevy­
tvořit časopis pro oněch potenciálních
30 000 a postupně i víc čtenářů - popu­
lární, otevřený, atraktivní, který by při tom
nákladu mohl být i soběstačný za přijatel­
nou cenu (reálná cena Veroniky při uve­
deném nákladu činí minimálně 30 Kčs) .
Čas k tomuto činu zraje, i když při dnešní
inflaci tiskovin to bude krok nejistý.
Na druhé straně jsou potřeby (včetně vý­
znamné potřeby seberealizace), cíle a am­
bice uvnitř ekologického hnutí natolik he­
terogenní, že se pro sjednocení těžko na­
chází společná platforma, a to se musí od­
razit i v rozmanitosti tiskovin. Reálný je
také fakt, že ekologické časopisy s intelek­
tuálními ambicemi, ke kterým se hlásí také
Veronica, těžko najdou ve společnosti více
než 3-5 000 čtenářů, kteří budou ochotni
platit reálnější cenu. V tomto směru mě
poněkud uklidnil editor The Ecologist,
Edward Goldsmith, když prozradil, že ná­
klad tohoto světově významného časopisu
po téměř 20 letech existence nep řesahuje
5 000 výtisků .
Nesmírně důležité je, kterou vrstvu spo­
lečnosti chce časopis oslovovat. Má-li být
efektivní, musí ho přijmout tzv. multipli­
kátoři myšlenek - lidé, kteří ovlivňují ve­
řejnost a vzdělání - učitelé, umělci, pra­
covníci kulturních zařízení, knihoven.
Učinil jsem zkušenost, jak nesmírně je tato
sféra citlivá na jakýkoliv amatérismus
v ediční činnosti - ať už se to týká kultury
jazyka, celkového " tónu"v obsahu, úrov­
ně používaných kreseb a fotografií, grafic­
ké úpravy a dalších, pro ekologické akti­
visty většinou podružných detailů. Mnoho
špičkových básníků, spisovatelů, dramati­
ků, výtvarníků, fotografů a dalších sympa­
tizuje s ekologickými principy a sami se ji­
mi často řídí. Nikdy se však neztotožní
s hnutími, která sebekrásnější myšlenky
propagují nevkusnými formami. Nikdo
z nich neposkytne svoje dílo časopisu, kte­
rý nemá slušnou kulturní úroveň. Vedli
jsme na toto téma mnoho diskusí i v re­
dakci a pravděpodobně jsme ztratili i ne­
málo příznivců z řad skalních ekologů,
protože se snažíme o kritický výběr pří­
spěvků nejen z obsahového, ale i z formál­
ního hlediska.
Zřejmě odlišná je poptávka běžných čte­
nářů a pro každý časopis je nesmírně těžké
najít rovnováhu mezi informativní a obec­
nější, až filosofickou polohou. Například
odezvy na Veroniku jsou velmi odlišné,
zřejmě podle toho, jaké je zázemí a zamě­
ření čtenáře. Nicméně reakcí je málo na
to, abychom současné zaměření mohli vý­
znamněji korigovat. Napište nám proto,
s čím nejste a s čím jste v časopise spoko­
jeni.
Miroslav Kundrata
vD;l1il DllunCB~ ky), je nutné natírat pařezy ihned po kácení, již
delší absenci obhospodařování samovolně
druhý den je účinnost zásahu sporná!
oproti minulosti změn ěny .
Bez chebdí (Sambucus ebulus) - kosit a na
Vždy je potřeba začít v nejlépe zachovaných
strniště pouŽIt Roundup !výsledky je však tře­
částech, tj . vybrat nej méně zarostlé ostrůvky
ba ověřit) . Travex je neúcinný. Chemické pro­
a postupně je podle finančních a pracovních
středky pouŽÍvat jen v krajním případě, n eově­
možností rozšiřovat (nemá smysl plošná práce,
řené a neschválené vůbec ne.
ve vzniklé mozaice se mnohé druhy udrží, spo­
Odstraněné křoviny bývají většinou páleny
Na Grúni v roce 1989 a ve Vrbovcích v roce lečenstvo na malé ploše lépe regeneruje a po­
(nutné vybrat takové místo, aby nebyl zničen
stupn ě se může šířit dále).
] 992 prob ěhly sem ináře k péči o chrán ěné úze­
původní travnatý porost). ČSOP Veselí kupuje
mí (odborn ě management). Péče o územfpřed­ Likvidaci náletu je možné provádět od časné­
na likvidaci hlohu štěpkovač (s možným použi­
stavuje specifický a výrazný problém ochrany ho podzimu do jara, mimo hnízdní období.
tím dřeva v masokombinátu).
PouŽÍváme nejlépe křovinořez, s nímž nálety
přírody v celém s v ětě, stejně je tomu i u nás. Ne
Vypalovat je možné za holomrazu, ne však
uřezáváme hned u země tak, aby se plocha
náhodou se tyto sem in áře konají v'Brlých Kar­
celé zájmové území, ale každým rokem část.
mohla kosit (rašící výhonky budou pokoseny,
patech - jednak je zde tento probUm velmi tíii­
Hmyz se tak dostane na uvolněné niky z okol­
vý, jednak se zde setkávají čeští i slovenští několikaterým pokosením se dřevin a většinou
ních nevypálených porostů. Vypalování je
ochránci př{rody, kteří se vidy shodnou, neboť vysílí, zhyne a kořen do několika let vyhnije.
v převážn é většin ě spol ečenstev nutné považo­
Jednorázová akce však může být spíš škodlivá,
příroda nezná politických hranic. Ti kdo se ma­
vat za jednorázový zásah, který slouží k od­
je třeba opakovaně zasahovat (případ ně zajistit
nagementem zabývaj(, si snad rádi přečtou nd­
stranění nahromaděné stařiny, mělo by na něj
následné pravidelné kosení). Zapojené stabili­
sleduj{cí praktické poznámky.
navazovat pravidelné kosení. Vypalovat bez
zované křoviny s převažujícími brachyblasto­
Pro každé území je nutné získat co nejvíce in­
vými výhonky je lepší nechat na pokoji. Působí kosení nemá pro rekonstrukci společenstva
formací o původním způsob u obhospodařová­
moc smysl. Výjimkou jsou společenstva vátých
" pasti" na diaspory a jejich likvidací se
ní od místních pamětm'ků (každá lokalita má jako
písků (tam je dobrá vypalovací perioda lx za
uvolní kořenová výmladkovost a expanze ru­
své odlišnosti). 3-4 roky. Vypalování má pozitivní vliv na ko­
derálů z diasporové pasti. Stabilizované poros­
Je třeba zřídit profesionální skupiny pro údrž­
ty lísky (hlavně Antherico-Coryletum) pouze niklece (Pulsatilla). Pokud však společenstvo
bu chráněných území, nevládní orgány nemo­
zarůstá třtinou (Calamagrostis), musíme od
zřeďujeme. hou být stále jen dobrovolnými brigádníky. vypalování upustit, protože po vypálení nastá­
"Křoviny je moiné umučit, ale ne odstřelit" Pro údržbu MCHÚ je třeba začít shánět dota­
vá expanze této trávy.
(D,. .I. Sádlo 1989). ce od sponzorů . tím kosit? Pro nepřístupné terény zatím není
Hloh
(Crataegus)
výmladky
stačí
2X
pokosit
Vždy je nutné stanovit priority, je lepší udržo­
u nás vhodná ~tj . finančně dostupná) technika,
vat méně území kvalitně než se snažit něco a více už neroste.
používají se listové sekačky. Tam, kam se ne­
Akát (Robinia pseudoacacia) - řezat alespoň
málo dělat ve všech územích.
dostanou, se osvědčil křovinořez. Jinak je nut­
Obnovit společenstva odstraněním náletu 2X rocně, dá se zlikvidovat po 15 letech (Dr.
né kosit ručně ( při "brontosauřích" brigádách
a pravidelným kosením či extenzívní pastvou Petříček má metodu balení vyšších pařezů do
na ruční kosení se nejvíce osvědčuj í lidé, kteří
lze velmi úspěšně jen na suchých stanovištích; igelitu a využití tepelného šoku, zatím se tato
kosu již někdy drželi v ruce, v případě meziná­
metoda zkouší). S úspěchem je možné použít
pro vlhké louky je prioritní zachování původ ­
rodních táborů jsou mnohem efektivnější stu­
Roundap
(doba
likvidace
se.snižuje
na
2-3
ro­
ních vodních poměrů, ty však mohou být díky
denti z východu, "zápaďáci" ruční práci ne­
znají).
Kdy kosit? Klasické doporučení " po odkvětu
chráněných rostlin" není většinou realizovatel­
né z praktického hlediska. Pokud chceme pod­
pořit kvetení podzimních rostlin (např. srpice
karbincolistá - Serratula lycopifolia, hvozdík
pyšný - Dianthus superb us), je lépe kosit dří­
ve, aby otava dříve narostla a rostliny stihly vy­
kvést a vysemenit se. Pokud je ploch na kosení
více, je dobré stanovit určitý cyklus, že jedna
lokalita bude jeden rok posečena dříve, další
později. (Dá se tak šance pro dozrání semen i
u později kvetoucích rostlin). Na druhé straně
je však třeba zohlednit přírodní podmínky
(nadm. výška, expozice) i roční klimatické vý­
kyvy, podle toho může kosení na některé loka­
litě probíhat dříve, a nemusí být každý rok ve
stejnou dobu. Staří zemědělci měli na určení
Praktické poznámky
k managementu
chráněných území
Jalovcová stráň ve z/{nské části CHKO Bílé
Karpaty je typickým příkladem chrállěllého
územ!, které dnes vy!aduje umllou údr!bu. Ex­
tellz{vn{ vypásállí, které podmínilo vZllik po­
dobných lokalit, po válce postuplll zmizelo
a htiře doshlpné stráně Karpat s nejbohatš(jlo­
ristickou i entomologickou pestrostí druhti se
rychle mln( v les. Alespoň o ty nejcelln ější lo­
kality severn( části Bílých Karpat se dnes stará
aktivní skupilla CSOP z Valašských Klobouk.
Foto Pavel Kuča, 1985
41
Valašská část Bflých Karpat odolávala socia­
lizaci zeml dllslv{ al do konce šedesátých let.
Fotografie Miloše Spurného zachytila v té
dobl pečlivl udrlované louky v oblasti Neda ­
šova. VlIšina z nichje dnes zoufale ruderalizo ­
vána a okrajové polohy spontánnl zarůstají
náletem
doby kosení cit, proto je dobré získat informa­
ce od pamětníků.
Kosení na podzim je jen ods traněním stařiny,
nemá vliv na obnovu společens tva. Je však
dobré, chceme-li v dalším roce obnovit pravi­
delné kosení. Ručně kosit starou trávu je prob­
lematické, velmi dobře se však i na něk olikal e­
tou stařin u osvědčuje sekačka.
Co se senem? Pokosená stařina ani seno ne­
smí na lokal itě zůstat, prvním rokem je větši­
nou ze zemědělského hlediska seno nepouži­
telné a většinou je nutné ho spálit. Pro další
roky je dobré zajistit zeměděls ké uplatnění,
v sou časné době je to však velký a někde i ne­
řešitelný problém.
Jak je to s pastvou? Nejvýhodnější je smíšené
stádo koz a ovcí. Kozy je možné použít na po­
tlačení ~Iošn ého náletu, i kopřivy (Urtica dioi­
ca) a štOVlKU (Rumex obtusifolius), v krajině
by se však neměly pouštět do křovin v liniích
a na remízky kvůli ochraně krajinotvorné
a protierozní zeleně. Výhodné je držet jedno
stádo pro víc zemědělských podnikú a zabez­
pečovat jeho cirkulaci po pozemcích s náletem
a ruderály (Cirsium arvense), které vznikají
pastvou ovcí a hovězího dobytka. Ochrana
42
křovin, které je třeba ponechat, muze být
zabezpečena elektrickým ohradníkem nebo
usměrněním stáda pastýřem a psem.
Jaký je vliv managementu na
Třtina
některé
druhy?
(Calamagrostis) - nutné kosit 2x roč­
ně, nevypalovat. Vypalování třtině prospívá.
Může přečkat oddenky v mykorhize bez vytvo­
ření nadzemních orgánů, takže strhnutí dmu je
v boji proti ní problematické. Není pravděpo­
dobné, že by mohla být efektivně potlačena
kozí pastvou, protože kozy tuto trávu většinou
nežerou.
Rákos (Phragmites) - je třeba kosit vytrvale,
i tak dlouho přežívá . Při obnově kosení se nej­
lépe osvědčuj e křovinořez nebo motorová pila.
Biomasu je nutno odstranit. Již po prvním po­
kosení dojde ke zředění a snížení porostu, pro­
světlení a ke zvětšení druhové diverzity.
Kosatec sibiřský (Iris sibirica) - nejlépe se
rozmnožuje řízkováním oddenku, doba kosení
nemá na reprodukci vliv. Nejlépe prospívá na
vojenských cvičištích, svědčí mu i jednorázové
přeorání a ponechání obráceného drnu ladem.
Kosatec trávolistý (Iris graminea) - nesnáší
pastvu.
Lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum) - na
některých místech je možno považovat tento
druh za archeofyt. Je třeb a ho držet v polole­
mech, lokality občas pokosit, trochu odstranit
křoví, v případ ě invaze nežádoucích bylin je
možné plochu s ohledem na lilii poorat (snese
orbu do 20- 30 cm), protože má hluboko cibu­
le. Na exponovaných lokalitách, kde by hrozilo
vyrýpávání, je možné druh zatajit otrháním
květú (semeny se vúbec nemnoží).
Vstavač bledý (Orchis pallens) - druh svět­
lých lesů, občas se objevuje na loukách nebo
okrajích luk, snáší kosení, v lesích je třeba udr­
žovat určitý limit zastínění.
Hořeček (Gentianella) - velmi problematický
mykorhitický druh rostoucí většinou na pastvi­
nách (dobytek narušoval dm, v neuzavřené ve­
getaci semena úspěšně klíčila). Dalo by se zku­
sit ve vhodnou dobu (snad na jaře) p řejet loka­
litu lehkými bránami.
Plavuník (Diphasiastrum) - mykorhiza, nut­
ná simulace podmínek na bývalé pastvin ě.
Vřes (Calluna) - je problematický. Životní
cyklus trvá asi 25 let. P ři přestárnutí je dobré
vypálení (pokud na lokalitě není třtina). Jsou
známy lokality, kde je vřes pravidelně kosen nebo i pozitivně reagoval na poorání, vhodná je pastva. Konopáč sadec (Eupatorium cannabinum ) ­
při invazi potlačovat kosením před vysemeně­
ním. Po 3 kosenich je oslabený. V malém po­
čtu na prameniště patří. Chová se podob ně ja­
ko tužebm'k jilmový (Filipendula ulmaria) na nivách, podobně se dá i "držet na uzdě" . Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria ) - za­
růstá neobhospodařované vlhké louky. Návrat k někdejším porostům v zásadě možný (pokud vysokobylinný kožich netrvá již moc dlouho). Metoda - koseni (nesnáší je). Ukazuje se, že reintrodukce mají význam pouze ve zcela ojedinělých případech. na prv­
ním místě by měla být údržba biotopů v pů­
vodních podmínkách. Po obnovení manage­
mentu se řada druhů přirozeně znovu sama objevuje, což platí pro flóru i pro faunu. V pří­
padě nutnosti se mají transfery provádět jen v dosahu potenciálního spontánního (samovol­
ného) šíření přesunovaného druhu, do stejných nebo maximálně podobných podmínek. V tom připadě je bezp odmínečně nutná doku­
mentace každého transferu (co, odkud, kolik,
kam a proč) a její uložení na vhodných místech
(Správa CHKO , ČÚOP).
Ivana Jongepierová, Vít Grulich
IRecenze
I
o přírodě, svobodě a právu
Jazevčí v dobách, kdy nepotřebovaly
umělý management. Kosívaly se na konci červ­
na a začátkem červen ce. Při kosení svých po­
zemků se pravidelně hospodáři spojovati, tak­
te svahem postupovala řada často patnácti
i dvaceti ženců. To vše zaniklo socializací ze­
měděbitví. Neodmyslitelnou so učástí těchto luk
byly i dřevěné roubené senfky, z nichl se seno
sváželo v zimě na saních. Stojí zde jil poslední
dva. ljim by se proto měla věn.o vat pozornost.
Fotografie Ferdinanda Bučiny pochází ze čty­
řicátých lel.
Louky
V únoru 1991 se na semináři sekce pro krajin­
nou ekologii Československé botanické spo­
lečnosti sešla skupina renomovaných, ekolo­
gicky zaměřených odborm'ků různých profesí
s cílem vyjasnít svá stanoviska k "návrhu eko­
logických článků pro připravovanou ústavu
ČSFR" . Vystoupení účastníků semináře jsou
zaznamenána ve sborm1ru, který pod názvem
"Existuje ekologická etika?" vydala Českoslo­
venská botanická společnost v Praze v roce
1991. Ten, kdo si klade otázku: "Jak žít v sou­
ladu s přírodou? ", se ve slovníku dozví mno­
hé, o filosofických, teologických, psychologic­
kých, sociologických i pragmatických souvi­
slostech vztahu mezi člověkem a přírodou.
Diskuse nevyzněla jednoznačně, mnohá dile­
mata zůstala otevřena . Velmi často se diskutu­
jící vraceli k otázce vztahu mezi svobodou na
straně jedné a potřebou rychle jednat v zájmu
řešení ekologického problému na straně druhé.
Účastnici debaty slovo svoboda až na jednu
yÝÍimku nevyslovili, přesto však o ní byla často
rec.
Onou výj imkou byl Igor Míchal, který hned
v úvodu citoval a současně odmítl názor, že
ekologicky příznivý obrat spotřebního chování
občanů by vedl nejen ke zhroucení "průmyslo ­
vé základny" , nýbrž také k rozpadu "hlavni
opory liberalismu"
svobodného trhu,
o který se opírá "rozmach moderního hospo­
dářství". V důsledku takového vývoje by se
" svoboda střetla s omezeným konzumním vý­
běrem ..." Igor Míchal označil tento názor za
ekologickou vědou předem rozprášený. Sou­
časně však poukázal na to, že méně jasný je
vztah veřejnosti k podobnému chápání propa­
gace ekolo~cky šetrného spotřebmno chováni.
Tato poznámka vnesla do debaty vědomí na­
pětí mezi ekologickou etikou jako filosofickou
disciplínou a žitou morálkou.lidí.
Napětí mezi etickými doporučeními ekololl,ů
a morálkou všedního dne se všem zúčastne­
ným zdálo být natolik zřejmé, že bez hledání
důkazů přijali tezi o nenapravitdném konzu­
mentství ekologickJ neuvědomělé veřejnosti .
Osobně se domnívam, že na této tezi je mnoho
pravdy. Nicméně je třeba podotknout, že se­
šlost erudovaných odborníků by se měla poku­
sit zdůvodnit věrohodnost svého východiska
dříve , než na něm vystaví své úvahy o vztahu
ekologických zákonů ke každodenní morálce
všedmno života. Proti předpokladu " nenapra­
vitelného konzumentství" lze například posta­
vit domněnku o rozpolcenosti veřejnosti, kte­
rá, neschopna se rozhodnout, lavíruje mezi
touhou po zdravém životě a zdravém prostředí
na jedné straně a pohodlím svých zvyklostí na
druhé straně. Rozhodnout, která z obou do­
mněnek je blíže pravdě, může pouze důkladné
"důkazní řízení', podložené věrohodn ou in­
formací. Formulování strategie ekologického
zákonodárství se bez takové informace podobá
43
střelbě se zavázanými očima . Je přece navýsost
jasné, že "nenapravitelný konzument" bude na
ekologické zákony reagovat jinak než osamělá
matka, která vydělává obživu pro své astmatic­
ké dítě v chemičce v Lovosicích.
Zcela pragmaticky vnesla do debaty téma svo­
body Hana Librová úvahou o vztahu "indivi­
duální" a "sociální" ekologické etiky. Podle
jejího názoru " individuální výchovné působení
na jedince má . .. velký význam, ale je pomalé
.. . Sociální normy působí na jedince shora .. .
působí rychleji . . . individuum se chová ekolo­
gicky nikoliv proto, že by bylo o prospěšnosti
tohoto činu přesvědčen o, ale prostě proto, že
společnost . . . na něho vykonává .. . tlak."
Kladu si otázku: Kdo bude v důsledku tlaku
společnosti skutečně ekologicky příznivě jed­
nat, aniž to bude chápat jako smysluplné?
A kolik lidí se pokusí najít cestu, jak požada­
vek zákona obejít? Nevyvolá v lidech takový
ekologicky dobře míněný tlak společnosti pocit
nesvobody? Neposílí se touto cestou už tak
dost silné antipatie veřej nosti k propagátorům
ekologické umírněnosti? . ..
Účastníci semináře odpovídali na tyto a po­
dobné otázky různě.
v. Peřich postřehl problematický moment
úvahy o účinnosti tlaku sociálních norem, když
konstatoval, že "společnost, která má do svých
individuálních norem integrovat ekologický
horizont, musí btt k něm u vedena způsoby, jež
v sobě rozhodne nemají prvky ekologickeho
terorismu." Ne všichni se tak razantně posta­
vili na stranu občansk~ch práv. N apříklad P.
Pecina je toho názoru, ze není možne čekat, až
si rebelující pubescenti vyberou mezi konzu­
mentstvím svých rodičů a hodnotami, které jim
předloží třeba ekologicky osvícený učitel: " ...
to okamžité, to, co je teď naléhavě nutné, tak
to je potřeba řešit . .. sankcemi a legislativou
. .. Jedině pod knutou. A to není teror."
Střet těchto dvou názorů zůstal nevyjasněn.
Ostří rozporu zůstalo poněkud obroušeno
v umírněné formulaci R. Kolářského a I. Mí­
chala, kteří doporučují " . .. vytvářet takové le­
gislativní podmínky, v jejichž rámci je velmi
obtížné, aby lidé dosahovali s"Ý-ch cílů pro­
střednictvím účasti na pustošení zivotního pro­
středí a v němž lze naopak dosahovat těchto
cílů prostřednictvím účasti na zachování život­
ního prostředí . . ." V této podobě zní otázka
vztahu ekologických zákonů a žité morálky lidí
nevinně. Dilema mezi svobodou a řešením
ekologického problému z něj zdánlivě mizí.
Na iluzornost takové domněnky poukázala
replika Hany Librové o tom, že sociální normy
jsou při ovlivňování chování jedinců účinné
pouze tehdy, "když můžeme očekávat loajalitu
vůči společnosti jako celku nebo vůči jejím
představitelům." (s. 61) Pokud domyslíme to,
co H. Librová nakousla, jsme nuceni konstato­
vat, že zákony a jiné společenské normy, pro­
sazující změnu chování vůči přírodě, mohou
být respektovány pouze ve dvou případech.
Tehdy, chápou-li občané ekologické cíle záko­
nodárce jako své cíle vlastní, nebo tehdy, jsou­
li k respektování zákona přinuceni násilím,
které se na mínění občana neptá. Jinak řečeno:
Není možné respektovat svobodu občanů
a současně je tlakem zákona nutit k něčemu,
co nechtějí. Zákonodárce by byl v takovém
případě brzo sesazen, pokud by ~e ovšem neu­
44
chýlil k taktice omezení volebrullo práva spo­
Má-li být respektována svoboda lidí,
je nutné v zájmu řešení ekologického problé­
mu investovat energií, um i čas do ekologické
osvěty . Jistě, nikdo nemůže zaručit , že k de­
strukci ekologické stability nedojde dříve , než
lidé p,ochopí a dobrovolně přij mou tlak ekolo­
gickeho zákona. Pokud někdo nechce riskovat,
že proces zrání "individuální ekologické etiky"
potrvá déle, než je z hlediska stavu planety Ze­
mě únosné, má možnost uchýlit se k teroru.
Takový krok by byl podle mého názoru pošeti­
lý. Teror by totiž od sympatií k ekologické eti­
ce na dlouho odradil tu část veřejnosti, která
s přírodou cítí, byť je zatím pohroužena do ko­
lotoče ekologicky nešetrných spotřebních zvy­
klostí.
Myslím, že cesta nevede přes potlačení zhoub­
ných choutek nenapravitelných konzumentů .
Spíše by bylo užitečn é využít inspirujícího
účinku účasti občanů na rozhodování o pro­
středí, ve kterém budou žít jejich děti. Právě
v procesu rozhodování se lidé mohou svobod­
ně propracovat k vlastnímu zdůvodnění své
osobní ekologické etiky. Na tuto skutečnost
poukázalo v průběhu semináře dilema o refe­
rendu. M. Vorlová dala najevo svou pochyb­
nost o ekologické prospěšnosti referenda v si­
tuaci, kdy se většina občanů řídí jinými než e­
kologicky příznivými zájmy. Jejímu názoru
oponovali dva diskutující. V. Peřich označil re­
ferendum o otázkách životního prostředí za
účinný prostřed ek pro šíření veřej nosti nezná­
mých informací, shromážděných ekologickou
vědou. Míchal pak upozornil na to, že "refe­
rendum je velice účinný nástroj pro rozvoj
ekologického uvědomění, protože tam, kde
občan hlasoval, bude sledovat realizaci a dů­
sledky."
Nevím, jakou hodnotu by pro mě měly spanilé
lesy, zdravá voda a pestrost přírody, kdybych
jich měl užívat s pocitem obav z libovůle moc­
ných.
Libor Musil
luobčanů.
Způsobilost lesníků
pohled do historie
Od samého počátku potřeboval vlastník lesa
zaměstnance, aby získával a háji! užitky z toho­
to majetku. Jako zástupci ve výkonu vlastnic­
kého práva působili lovčí, což byl důležitý
úřad, lesní (hajní), reprezentující b uď velmi
důležitou, anebo naopak sluhovskou funkci.
Majitel potřeboval také lovce, střelce, sokolní­
ky, psáře, ohaře, holoty, vlkovyjce, bobrovní­
ky, včelaře atd., poněvadž myslivecké zájmy
byly velmi dlouho nadřazeny hospodaření.
Kromě lovčích hráli pozděj i významnou roli
polesní (Waldbereiter) a jen hrstka privilego­
vaných měřičů lesů, měřících lesy při koloniza­
ci, prodeji, sestavování urbářů atd.
V 16. a 17. století se vylepšovala a vyhraňova­
la lesní administrativa, a to nej dříve v králov­
ských, horních a církevních lesích. Došlo
k rozlišení myslivce a lesrullo a nejprve na ko­
morních panstvích se objevili (vrchní) Jesmis­
tři. Dále byli připomínáni lesní písaři , oborníci,
bažantníci, mládenci, hlídači a sluhové. Povin­
nosti, působnost a podřízenost obsahovaly
panské hospodářské instrukce. Brl taky nej ­
vyšší čas, neboť potřeba dřeva slechtickými
provozy ve vlastní režii byla obrovská. Zmiňo­
vané kategorie personálu neměly vzdělání
a ani nemohly mít, neboť dosud nebylo skuteč­
né lesní hospodářství. Až do 18. století se vý­
nos lesů zúčastníl na celkovém výnosu panství
maximálně 10 %. Malému zisku odpovídala
mj. i malá péče.
Myslivci pečovali o les, zvěř, ptactvo, hranice,
zabraňovali požárům, vybírali dříví pro panské
provozy, re~istrovali jeho prodej, dohlíželi na
tenata a sklizeň sena a otavy z pasek, pobíjeli
" škodnou", odváděl i kůže, ale pečovali i
o rybníky, louky a potoky. K zajištění lepšího
výkonu služby byly mezi ně rozdelovány poku­
ty. Mladí adepti - sedláci osvobození od ro­
botních povinností, synové myslivců, dřevo ­
rubci a místní zemědělci - se vyučili, jak je
nám známo od 16. století a povinně od 2. po­
loviny 18. století, u zkušeného myslivce. Sest­
náctiletý mladík byl nejprve psovodem, musel
umět troubit, rozeznávat stopy zvěře S"stopo­
znalství"), stmet, stavět plachty, síte, železa
a tlučky. Znal rušení zvěře, ale i oblíbené mys­
livecké pňllody a průpovídky . Pak byl mysli­
veckým mládencem a po 3 letech sám řídil hon
na jelena. Poté obdržel velmi ozdobný diplom
s podpisy zkušených myslivců a byl slavnostně
ozbrojen. Vyučenci zpravidla odcházeli na
zkušenou do okolních zemí. Myslivci byli často
označování za taj nůstkáře, samotáře až čaro­
děj níky, a tak je illstrukce vedle výčtu pracov­
ních povinností nabádaly k řádnému a křes­
ťanskému životu. Jejich povolání se dědilo
z otce na syna v obdivuhodně dlouhých gene­
račních řadách .
Zatímco do 1. poloviny 18. století byl lesní
personál omezován ve své pravomoci vrchními
úředníky - hejtmany a purkrabími, ve 2. polo­
vině 18. století se prosadily kompetence ve­
doucích lesníků, lesmistrů, nadlesních či poles­
ných, přibyli i lesní kontroloři, adjunkti a per­
sonál se postupně jasně rozlišil na správní
(hospodancí) a ochranný (výkonný). Lesnictví
leckterých velkostatků mělo značnou autono­
mii, takže skutečně velká dominia (liechten­
steinská, schwarzenberská, fiirstenberská, kin­
ská aj.) zřizovala i několik samostatných les­
ních úřadů, kdy počet veškerého personálu
málokdy přesahoval 4- 5 osob. Nad nimi bylo
ústřed ní reditelství, sídlící někdy i v cizině,
a pod nimi revíry, složené z hájenství. Velkou
roli dosud hrály instrukce. Státní správa naří­
díla po r. 1773 imatrikulaci hospodářských
úředníků (lesmi stři, pojezdní, písaři) při Vla ­
tenecko-hospodářské společnosti a krajské
úřady vybíraly nejschopnější examinátory. Na
Moravě a ve Slezsku zavedl r. 1844 H. C.
Weeber zkoušky pro lesnický dorost.
Dále od počátku 70. let 18. století vznikaly mi­
strovské školy (Horní Blatná u Chomutova,
Zlatá Koruna, Lednice, Nové Hrady, Plasy,
Křivoklát, Mikulov, Klášterní Hradisko u Olo­
mouce, Dačice atd.), ale bez podpory většinou
záhy zanikaly. Lesnickou vědu prednášeli hos­
podářským úředm'kům na pražské univerzitě,
posléze na tamější polytechnice a některých
hospodářských školách. Soustavnou pozornost
věnovala dorostu jen některá velká panství.
A mnoho posluchačů z českých zemí odcháze­
lo studovat do Mariabrunnu (od r. 1813), na
vídeňskou lesnickou fakultu (od r. 1875) a za­
hraniční školy (Jena, Halle, Frankfurt, llsen­
burg atd.). Významnou roli sehrály od 50. let
19. století školy v Úsově a Bělé pod Bezdě­
zem. Ta byla r. 1904 přeložena do Zákup
a úsovská r. 1867 do Sovince a r. 1896 do
Hranic. Od r. 188!) se lesnická výuka konala i
v Písku, Jemnici, Ceských Budějovicích, Che­
bu, Příbrami aj.
Pouze vru:čené lesníky mnohý velkostatkář ve
2. polovmě 19. století vyměňoval za odborníky
s řádným či vysokoškolským vzděláním . A vy­
bíral si skutečně ty nejlepší. Ke konci 19. a po­
čátkem 20. století bývali lesmistři často pově­
řováni i správou celého velkostatku. V ústřed­
ním ředitelství byli (vrchní) lesní radové, les­
mistři či ředitelé, jednotlivá oddělení (provoz­
ní, kontrolní, zařizovací aj .) vedli většinou les­
mistři. Revírníci a hajní byli rovněž postupně
nahrazováni vzdě lanými pracovníky s mož­
ností složit odbornou zkoušku.
Vláda, vědoma si bouřlivého rozvoje kapitalis­
tické společnosti a lesnictví, si podle nařízení č.
63/1850 a § 22 patentu č. 250/1852 ř. z. vy­
hradila právo stanovit rozsah odborné způso­
bilosti samostatných lesních hospodářů, nema­
jící v jiných odvětvích obdoby, kterou dále
precizovala nařízeními zl. 1889 a 1903. Státní
zkoušku mohli u zemského úřadu vykonat ab­
solventi lesnického odboru vídeňské Vysoké
školy zemědělské, lesnických škol v Bělé a So­
vinCI, ale i gymnázií a reálek po předep sané
lesnické praxi, odstupňované podle lesnického
vzdělání. Byli od ní osvobozeni zájemci s vyko­
nanou zkouškou pro státrtí lesní technickou
službu (ministeriálka - 1907) nebo pro lesní
technickou službu u orgánů politické správy
(1913). Takoví odborníci mohli působit rov­
něž jako znalci. Lesní personál měl řádně plnit
povmnosti podle zákonů a ve službě byl pova­
žován za ozbrojenou veřej nou stráž {vykázání
z lesa, zabavení nástrojů a plodin, zatcení a stí­
hání podezřelých osob). Vedoucí hospodář
s nižsí kvalifikací byl pod dohledem cizt.'h o
kvalifikovaného lesníka.
Důležitá byla i přísaha, známá již z 13. století
a později z panských hospodářských instrukcí,
tzn. braní Boha za svědka pravdomluvnosti,
čímž byl zároveň vykonán při slavnostní phle­
žitosti morální a sankční nátlak na přísahající­
ho. Podle § 52-58 patentu č. 250/1852 r. z.
přisahal všechen lesní personál, v soukromých
službách pak na žádost majitele. Dělo se tak
u přísl ušného okresmllO politického úřadu,
který o tom vydal certifikát. Podle nařízení
z r. 1857 měly být vzaty do přísahy pouze "za­
chovalé osoby" v lesní a myslivecké službě buď
s nižší státm zkouškou pro lesní ochrannou
technickou službu, nebo které dosáhly věku 20
i docenty a profesory s vědeckými hodnostmi.
let, bez fyzických, psychických a mravních zá­
Dálkové (od r. 1957), mimořádné a postgra­
vad. Zemské zákony rovněž určily minimální výmě­
duální (od r. 1960) formy studia nemohly pro
ry lesů , v nichž bylo povinné ustanovit samo­
věk a zaneprázdnění zúčastněných splnit svůj
statné lesní hospodáře (a nižší personál): Čechy účel. Řádné studium bylo naplněno marxistic­
(r. 1911) - 700 ~a 120-350 ha), Morava
kými propedeutikami, ruštinou a společensky
zaslužnou aktivitou, byť bylo v 1. 1956-1982
(r. 1873) - 575, phpadně 288 ha (a 115-345
pětileté.
ha), Slezsko (r. 1907) - 500 ha (a podle volné
úvahy).
Po r. 1945 nastaly zmatky ve středním školství,
Je jasné, že počty zkoušených a přísežných za­
výmluvně odtrženém až do konce 70. let od
praxe. Hájenské školy byly zrušeny a učňovské
městnanců utěšeně vzrůstaly. Motivace ke
zkouškám byla dána vysokým platem a sociál­
školy vychovávaly často hochy bez motivace
ním poj ištěním a dále byla posílena možností
a na nábor, kteří yak zastávali technické funk­
ce. Problematicke byly, tak jako v jiných odvě­
ztráty zaměstnání. Za poznamenání rovněž
tvích, maturity na středních školách pro pracu­
stojí p'racovníci státního dozoru nad lesy. Ne­
bylo Jich sice mnoho, ale svou práci systema­
jící a formální pomaturitní studium (od r.
ticky vykonávali po r. 1784. Byli řazeni do
1974). Pomiňme raději Ústřední dělnickou
školu ministerstva lesů a dřevařského průmys­
zvláštr1Ích funkcí, podmíněních zkouškami,
a jen do r. 1913 se řídili 17 řísskými a 7 zem­
lu, připravující v 6-20 měsíčních bězích v 1.
1949-54 novou lesnickou inteligenci. Teprve
skými speciálními zákonnými předpisy, což be­
r. 1976 vznikla v Benešově u Prahy Správa pro
zesporu nebylo projevem řehtajt.'cího šimla sta­
rého Rakouska, ale snahy po dokonalé kontro­
výchovu a vzdělávání pracovníků lesního
a vodního hospodářství a do té doby i podni­
le a pochopení mimořádné úlohy lesmno hos­
kové školy při krajských podnikových ředitel­
podářství pro společnost.
Stavovsky a profesně se nejdříve organizovali
stvích Státních lesů, a to jako náhrada za zá­
vodní školy práce.
zřízenci. Jednoty vyvt.'jely i vzdělávací činnost,
Státní dozor nad lesy se spokojil jen
stejně jako časopisy, Vlastenecko -ho~odářské
společnosti, nahrazené později Zemedělskými
s pasívním výkaznictvím trvalých a "dočas­
radami, celozemské a regionální spolky, byly
ných" vynětí součástí les1lÍl\o půdmno fondu.
Ruprichovy, Kalouskovy, Semrincovy a Bar­
pořádány vycházky do lesů atd.
tuňkovy výzkumy mj. prokázaly, že vzdělání
Podle platů a výše naturálií úředníků, pod­
úředníků a zřízenců za 1. republiky, a konec
jednoduše nebylo dostatečným důvodem k di­
konců i tzv. protektorátu, lze snadno usuzovat,
ferenciaci v pracovním zařazení, a to zvláště
u vysokoškoláků, a tendence vývoje kvalifikač­
jakou hodnotu mělo vzdělání a jaké se těšili
prestiži.
ní struktury se částečně opožďovala za tenden­
Jemnická škola byla r. 1920 přenesena do
cí vývoje celého národního hospodářství.
Hranic. Hranická, písecká a zákupská škola
Všechny disproporce vedly mj . k degradaci
byla yo r. 1922 státní vyššÍ školou lesnickou.
prestiže lesnického povolání a havarijnímu sta­
Novym typem byly hájenské školy (Nasavrky,
vu našich lesů . Vše ovšem mohlo dopadnout
Jemnice, Domažlice, Cheb) a lesnické fakulty
j eště daleko hůř.
po r. 1919 (Praha, Brno).
V dnešní době plné prohlášení, memorand,
Podle předpisu č. 132/1931 Sb. z. a n. skládali
kon cepčních elaborátů, kritik, návrhů, zásad
vysokoškoláci při správě Státních lesů a leso­
strategie, programů, ekologizace atd. se nestní
technické službě hrazení bystřin tzv. ministeri­
vytratit to, že stát musí mít právo a povinnost
ální zkoušku a podobnou p,ak i yracovníci les­
stanovovat závazné předpisy a bariéry, jak to­
nického výzkumu. Rovnež statnímu dozoru
mu již kdysi bylo, týkajlcí se rovněž odborně
nad lesy přibyly mnohé nové úkoly nejen
kompetenční péče o lesy bez ohledu na kate­
v souvislosti s pozemkovou reformou.
gorii držby a jejich fungování. Lesníci musejí
Za protektorátu musely mít všechny lesy od­
novou způsobilostí stvrzovat svou odbornost,
borného lesního hospodáře. Okupanti uzavřeli
odpovědnost, samostatnost, a to cestou nejvyš­
vysoké školy a zlikvidovali i školu v Jemnici
šího dosažitelného vzdělání, přísných atestač­
ních zkoušek, zaváděním pOZItivních zahranič­
a Hranicích.
ních poznatků, abychom se vyhnuli některým
Za socialismu se naposledy setkáváme se záko­
nem o přísežných hajných z r. 1949. Horší
pro les negativním úskalím tržní ekonomiky, a
však bylo, že často svévolná kádrová politika
- navázat tak na staré české lesnické tradice.
a mnohé mzdové předpisy opomenuly základ­
Gustav Novotný
ní atributy způsobilosti - nejvyšší dosažitelné
vzdělání, délku praxe, speciální vědomosti
a schopnosti, morální kvality atd. Mnozí od­
Kresby Václa va Roufa
borníci byli vyměněni za politicky ,vyspělé' ,
zasloužilé, spolehlivé a socialismu oddané oso­
by. Dělničtí ředitelé, THP bez předepsaného
vzdělání byli oprávněni řídit slOŽItý systém les­
ního hospodářství a vést značné rozlohy lesů.
Zkouška pro samostatné lesní hospodáře byla
zrušena r. 1972 po halasném rozruchu těch, co
ji neměli, a stej ně pozbyla svou váhu. Ba co
víc, do r. 1972 se na lesnických fakultách reali­
zovalo zkrácené 31eté studium pro vybrané
kádry, které předtím absolvovaly jednoroční
střední školu. Mnozí z nich se pak stali nejen
např.
řediteli a hlavními inženýry, ale
45
Okénko ekologické poradny Reklamní kampaň, kterou na podzim
1991 spustili na náš trh přišedší výrobci
přacích prášků, zvedla ze židle nejednoho
televizního diváka. Reklama, reklama, re­
klama to byla a nikoli zjevné environmen­
tální problémy způsobené obsahem fosfá­
tů v pracích prostředcích, co vedlo ke
vzrůstu zájmu veřej nosti o vliv pracích
prostředků na životní prostředí a lidské
zdraví. Nejen nevládní organizace, ale i řa ­
da státních a vládních institucí dodatečně
a narychlo sháněly podklady a expertizy
pro posuzování vlivu pracích prostředků
na životní prostředí.
V reklamní kampani, která současné dění
vyprovokovala, zaujme pár momentů: Že­
ny, jimž je výhradně přisuzována role pe­
roucího či nádobí myjícího subjektu, jsou
prezentovány jako bezradné a přiblblé by­
tosti, pro něž bylo před příchodem suve­
rénního experta firmy Procter & Gambie
vyprání kapesníku či umytí hrnku nepře­
konatelným problémem. Ty dovednější
z nich, které se s některými základními
úkony vyrovnaly, zase z pračky tahaly mís­
to čistého ubrusu historický jídelní lístek
své i po vyprání páchnoucí rodinky. Po­
užívání dětí v reklamách nemám ani sílu
zesměšňovat.
Speciálním fenoménem je kostrbatá řeč
dokazující, že nabízený produkt není zcela
domácí, nýbrž že se jedná o pravou západ­
ní kvalitu. K tomu je používán i další trik
- dvojjazyčné nápisy na obalech Arielu,
Vizíru i Henkelova Persilu.
Závažněj ší je ale fakt, že jak Procter &
Gambie, tak Henkel uvedli na českoslo­
venský trh výrobky, jejichž složení, zejmé­
na obsah fosfátů jsou odlišné od výrobků
stejného jména a stejného designu obalu
prodávaných v okolních zemích (Rakous­
ko, SRN). Přes suverenitu, se kterou Pro­
cter & Gambie před veřejností vystupují,
je tento fakt jediný, který se snaží ve svých
vystoupeních před tiskem zastírat, případ ­
ně popírat.
Taková je tedy současnost. Co bylo před­
tím? Prášky, sice nenavoněné, ale samo­
zřej mě řádně fosfátové jsme používali
prakticky bez váhání. Byly docela laci­
ňo učké, a tak odměrky p otřeba ani neby­
lo. Nasypalo se tam, co se vešlo. Eutrofi­
zace řek a vodních nádrží v ČSFR a zejmé­
na z toho plynoucí velmi špatná kvalita
46
pitné vody v řadě měst byla takřka výhrad­
spojována s hnojením zemědělské pů­
dy. Vůbec povědomí o environmentálních
problémech a jejich příčinách v našich ze­
mích bylo tradičně soustředěno na tzv. tře­
tí osobu (státní průmysl, státní zeměděl­
ství, vládu atd. ). ONI nesli zodpovědnost
za všestranné znečištění životního prostře­
dí, tedy za to, že občané byli nuceni v ta­
kovém prostředí žít. Pokud odhlédneme
od skutečnosti, že samotná výroba má za­
jisté značné dopady na životní prostředí, je
uvědomění toho, že i mé vlastní používání
daného výrobku - byť by to byl prací prá­
šek - je příčinou znečištění životmno pro­
středí, je pro většinu lidí novým poznat­
kem. Proto akce proti fosfátovým pro­
středkům, ale zejména za běžnou dostup­
nost bezfosfátových následují až za akcemi
dohánějícími informovanost o vlivu fosfo­
ru z pracích prostředků na stav stojatých
vod.
Řada nevládních organizací se vyjádřila
k problematice fosfátů a několik z nich po­
kračuje v systematické činnosti. Jihočeská
agentura Rosa z Českých Buděj ovic, z re­
gionu, který je znám řadou vodních nádrží
a je též centrem hydrobiologického výzku­
mu v ČSFR, připravila pro veřejnost letá­
ček zaměřený na působení fosfátů ve vo­
dách a na obsah fosfátů v prodávaných
pracích prostředcích. Přesná data dali
změřit v Hydrobiologickém ústavu ČSA V.
Ekologická poradna VERONIKY v Brně,
která se zabývá domácí ekologií, připravila
pro veřejnost brožurku informující vedle
vlivu fosfátů na prostředí také o dalších
látkách obsažených v pracích prostředcích
i o ostatních aspektech vlivu praní na pro­
středí. Ke studiu problematiky využila ma­
teriálů Asociace evropských ekologických
poraden. Snaží se ovšem před evším o ko­
munikaci s rozhodovací sférou - navázali
kontakt s FVŽP a jejich experty, s býva­
lým výborem pro životní prostředí Fede­
rálního shromáždění a v poslední době
zejména s českým ministerstvem životního
prostředí. Tam se dnes i za účasti nevlád­
ních organizací (!) (Greenpeace, Veroni­
ca) rodí náš první zákon o pracích pro­
středcích. Jeho bratříčkům zákonům v ze­
mích našich sousedů , kde jezera též kdysi
začala zelenat, je již skoro deset a utěšeně
rostou. Situace, před níž stojíme, je para­
ně
doxní v mnoha ohledech. V době, kdy ze­
jména v zemích střední Evropy končila
diskuse o fosfátech a j ednoznačně převážil
podíl bezfosfátových prostředků na trhu
(v osmdesátých letech), byla v ČSFR tepr­
ve dostavěna továrna Fosfa v Poštorné,
která je monopolním výrobcem fosfátů
pro prací prostředky. Dalším paradoxem,
kterému musíme čelit a který v nespráv­
ných souvislostech může rozhodování
komplikovat, je to, že vybavení čistíren
odpadních vod ve vyspělých zemích třetím
stupněm čištění snižuje naléhavost řešení
obsahu fosfátů v pracích prostředcích.
A tak si my, co máme rádi paradoxy a pe­
reme v obcích a městech, které v 75 % pří­
padů nemají ani 1. stupeň čištění odpad­
ních vod, zanotujeme: "Děkujeme Vám,
pánové, za Vaše reklamy ..."
Yvonna Gaillyová
Kontaktní adresa: E kologická poradna,
Veronica, p. p. 91, 60 191 Brno 1, tel. +
fax: 05-227 04, osobně: Zelený dům
ČSOP, Panská 9, Brno.
Horní Heršpice
- nedořešený problém
výstavby ČSAD
Horní Heršpice byly poklidným předměs­
tím zhruba do šedesátých let tohoto stole­
tí. Pak zde nastala výstavba průmyslových
podniků , v té době samozřejmě bez mož­
ností občanů vyjádřit se k těmto zásahům
do své obce. Mnohonásobně se rozrostla
bývalá Fiedmanka, nyní ZHZ (Juranovy
závody), vyrostly zde podniky Kovošrot,
panelárna, Kovopodnik, Staviva a mnohé
další provozovny, které ke klidnému byd­
lení nepřispívaly. Kdosi kdesi rozhodnul
o tom, že z jihu města bude "průmyslová
zóna" - tak, abychom to všechno měli
rozškatulkováno: zde se bude bydlet, sem
se bude chodit pracovat, sem za rekreací.
Pojmy "rozptýlený průmysl, sloučená
funkce obytná a průmysl ová" ve slovníku
totalitních režimů chyběly. A když už ně ­
kdo měl své obydlí v průmyslové zóně,
měl prostě smůlu.
Už dosti sužovanou obec postihla v ne­
WG:1l1i! Dilufi®~ dávných letech další hrozba: mezi obytný­
Zvedla se silná vlna protestu. Dvakrát po­
chali stát. Zjevně šlo o psychologický ná­
slali občané petice na nejvyšší stranická tlak. Rovněž se zaměstnanci ČSAD do­ mi domy měl být vybudován opraváren­
ský závod ČSAD. Výstavba se měla usku­
místa. Podpisová petice byla rovněž zaslá­
máhali vstupu na pozemky občanů pod tečnit již v 70. letech - územní rozhodnu­
na Výboru čs. veřejnosti pro lidská práva,
pohrůžkou asistence státních orgánů. Si­
tí bylo vydáno 20. 2. 1978. Vzhledem humanitární spolupráci a životní prostře­ tuace byla v tu dobu velmi napjatá. Ale k nedostatku investic však byla odložena dí. Nic se však nezměnilo, započetí stavby zástupci občanů tento boj nevzdali. viselo každým dnem na vlásku. Schválen
a celé území obklopené ulicemi Kšíro­
Přišel listopad 1989 a s ním jsme očeká­
byl tento postup výstavby:
va-Pěšina-Dufkovo nábřeží bylo vyčle­
vali změnu postojů úřadů. Leč mylně. Po­ J. etapa - intenýrské sítě a zpevněné plo­
něno podle územního plánu města Brna,
stupně jsme však dosahovali dílčích úspě­
schváleného vládou ČSR usnesením chy - náklad 20 m i/. Kčs, výstavba chů. Do jednání se zapojilo OP Horní 1988-1 990 č. 176/82, jako územní rezerva pro ČSAD
Heršpice a Komárov. Krajský hygienik - provozně sociální budova, servisní ob­
po roce 2000. Do té doby měly být za­
dal povolení ke stavbě pouze v případě, jekt, olejárna, čerpac( stanice, umývárna, že bude úplně vyloučena obytná funkce. chovány původní funkce území.
gumárna, diagnostika - náklad 35 mil. To by znamenalo vymístit 240 rodin a vy­
Změna nastala v roce 1985. Od roku
Kčs, výstavba 1990-1 995
1986 začala nesčetná jednání zástupců
koupit asi 175 rodinných domků. A to již ČSAD se zástupci občanů a Obvodního II. etapa - opravna s odstavnou plochou byly pro ČSAD neplánované náklady na­
národního výboru Brno IV. Ačkoliv na střeše objektu - náklad 150 mi/. Kčs,
víc. Občané dále píší petice. Do Čs. tele­
výstavba 1995-2005
z mnoha vytypovaných lokalit byly vybrá­
vize do pořadu Sondy (bez odpovědi) , ny v užším řízení čtyři, zdálo se, že ČSAD Dne 29. května 1989 vydává vedoucí někteří i prezidentovi republiky, OF posí­
nechce slyšet o jiné než heršpické. A ob­
lá stížnost na ministerstvo životního pro­
OVÚP ObNV Brno IV. ing. Růžička sou­
hlas s prováděním zemních prací. Z loka­
čanů se kromě t. Č. občanského výboru,
středí. lity se začíná odvážet ornice. Ne vždy je jí Následuje demonstrace občanů na nádvo­ poslanců a ÚO KSČ nezastal nikdo.
Byly sepsány argumenty, hovořící proti použito k rekultivaci pro nová pole (část ří Nové radnice a předání petice primáto­
zeminy zmizela jako podklad pod trávník rovi města. Snad jako revanš se konala výstavbě závodu v Heršpicích a také pro
mezi skleníky v Dolních Heršpicích). Ješ­
tuto výstavbu. Pro ilustraci uvádíme:
výstražná stávka řidičů ČSAD dne 19. 3. Proti: - lokalita je kom unikačně tělko tě předtím zaměstnanci ČSAD demon­
1990 od 15.00-15.30 hod. K nim se při ­
strativně motorovou pilou pokáceli v li­
přístupná přetíženou vozovkou, pod drát­
kvidovaných zahradách několik kvetou­
ním tělesem zúlenou na jeden jízdnípruh,
cích meruněk, přičemž ostatní stromy ne­
- zn ičení pozemků nejvyšší bonity v zeli­
Několikaleté rumiště - stavební místo
nářské oblasti
- vysoká hladina podzemní vody (jit ve
2 m) a bezprostřední b/{zkost řeky Svratky
(měly zde být postaveny čerpací stanice,
mycílinky apod.) - výstavba v obytné části obce, kde je vel­
mi kvalitní bytový fon d - z výšení stávajíc( hladiny hluku, která podle vyjádření hygienika přesahuje nor­
mu již v současné době - večern í příjezdy a ranní rozjezdy auto­
busů budou velmi rušit bydlení a noční k lid, z vláště když se uvaluje o variantě parkování autobusů na střeše závodu, tedy výše, netjsou okna rodinných domků Pro: - blízkost VAN - šetření pohonný­
mi hmotami - dostatečný prostor (na tom se ale mnozí neshodli) Přes veškeré protesty občanů a jejich zá­
stupců bylo 30. 8. 1988 zahájeno územní
řízení, povolené ing. Vl. Růžičkou z od­
boru výstavby ObNV Brno IV. a 14 . 10.
1988 tentýž orgán vydal územní rozhod­
nutí.
47
Kreslil Rostislav Pospíšil
pojili i řidiči Dopravního podniku města
Brna a neprovozovali linky jeaoucí od
ÚAN k jihu. Ale proč, to snad ví jen ten,
kdo stávku inicioval. Postavil vlastně lidi
proti lidem.
Dne 14. května 1990 vydává ObNV Brno
IV. odročení povolovacího řízení. V čer­
venci 1990 však bylo vyvěšeno oznámení
o zahájení územnfho řízení - vyhlášení
sdruženého pásma hygienické posvitavské
zóny, čfmž by se v daném území nesměly
stavět sportovnf areály, bytové jednotky,
které by nesměly být aní nákladněji opra­
vovány atd. Jednalo se o území ohraniče­
né na východě zhruba pravým břehem
Svratky, na jihu ulicemi Sokolova, Bohu­
nická až po Vfdeňskou, která tvoří západ­
ní hranici směrem severnfm až přibližně
po severnf mez - ulici Dvorského. Na
těsnou návaznost nového sfdliště Komá­
rov se. nějak zapomnělo.
Mfstní složky vydaly připomínky k neo­
právněnosti tohoto rozhodnuti, přesto by­
lo rozhodnuti 30. 7. 1990 vydáno. Totali­
ta pokračuje? A nyní? Nyní se na pozem­
ku nic neděje. Ornice je odvezená, poze­
mek od jara 1989 zarůstá ruderálním spo­
lečenstvem medfků, lebed, lopuchů, slou­
žf jako smetiště. Kolik úrody mohlo být
ještě na tomto pozemku vypěstováno!
Mohly zde stát i krásné rodinné domky se
zahrádkami, nebo park pro exhaláty
a hlukem přetfžený Komárov a Hornf
Heršpice, nebo hřiště, bazén ...
Co bude dál, nikdo neví. ČSAD se po­
zemku nechce vzdát, ale otázkou je, zda
má na vykoupení rodinných domků a na
výstavbu nových. Letos zde asi opět po­
roste lebeda, budou zapáchat hnijfcí od­
pady. Jediní, kdo se z toho těšf, jsou pot­
kaní.
Jaroslav Čáp
Dobrodinci z Tetrapaku
V dobách pytlíkového mléka jsem se tento ná­
poj téměř odnaučil pít. Nejen že mi "igelitové"
- pasterizované + homogenizované mléko ne­
chutnalo, ale balení tohoto nápoje do sáčku mi
připadalo jako balit růže do novinového papí­
ru. Teď chodíme k sousedům pro mléko. Od
pravé nefalšované krávy (do konvičky), takže
balení mléka zdánlivě neru můj problém.
Jako člen městského zastupitelstva jsem se ale
zúčastnil jednání s firmou Tetrapak, která se
48
chce uchytit drápkem v brněnské Lakrumce.
Žádali jsme, aby se 1,Tetrapakové" podíleli na
likvidaci obalů z jejich prOdukce. Odmítli to
s tím, že naopak tím, že si město "může spálit"
jejich obaly (tvořené papírem, polyetylénovou
a hliníkovou fóliI') v městské spalovně - získá
zdarma energii! Pánové z Tetrapaku se zřejmě
domnívají, že jsme nedávno slezli ze stromů
a tak nám promítli populáměnaučný diafon
o zpracování a spalování odpadů. Je však třeba
říCI, že firma si zakládá na svém ekologickém
image, ale jde jí více o dojem, než o skutečné
řešení. Rád bych zde blíže objasnil dvě tvrzení
se kterými bude environmentálně laděný občan
v brzku konfrontován, aby uvěřil v ekologickou
bezúhonnost jejich obalů.
První: Balení mléka do lahví je energeticky ná­
ročnější než do tetrapakových papundeklů,
protože na výrobu láhve, jejího vymývání při
mnohonásobném oběhu je třeba více energie
než na tetrapak.
Poznámka: Zdá se Vám moi né, aby na výrobu
jedné láhve a jejf desetinásobné vymyd bylo tře­
ba vice energie nei na výrobu deseti krabic (od
stromů ai po [inálnf výrobek)? Mně tedy NE.
Druhé: Rozvoz mléka v lahvích je také energe­
ticky náročnější neboť skleněné obaly tvoří asi
20-40 % hmotnosti výrobku, zatímco tetrapa­
kové kartony jen 5-14 %, navíc láhve se musí
vozit zpátky, ale kartony ne.
Poznámka: Mléko se rozvái( obvykle na kratš(
vzdálenosti, nerozhoduje tedy ani tak hmotnost,
ale objem tekutiny v poměru k obalu. Navfc po­
kud se někam přiveze mléko, je moiné na
prázdné m(sto naloiit prázdné láhve a přeprav­
ky, jinak by jelo auto zpět beztak prázdné.
Tím, že je obal na jedno použití a pak se zahodí je řešení Tetrapaku špatné i z jiného hlediska: upřednostňuje totiž filozofii plýtvání. Proto na závěr: Nekupujte růie balené v novi­
nách a mléko balené v kartonu!
Mojmír Vla~ín
Podnik
Jihomoravské
státní lesy, Brno
usnadňuje návrat
lesů jejich
vlastníkům
Jak chutná poslední
generace
Ekolyceum I
Na podzim loňského roku zahájilo brněnské
EkoCentrum projekt "studia za školou" Ekolyceum. Pro jeho účastníky z řad středo­
školáků, učňů i vysokoškoláků byl připraven
půlroční cyklus besed, exkurzí, přednášek.
Z besed si absolventi odnesli základní vědění
o ekologii, složkách životn1no prostředí, globál­
ních problémech, etice, ochraně přírody, etc.
Na exkurzích navštívili také místa, kam obyčej­
ně lidé nechodí - např. vodárnu, čističku od­
padních vod, spalovnu, skládku, ale i konikle­
cový Kamenný vrch. Víkendové pobyty se sou­
středily na CHKO; na podzim jsme navštívili
Pálavu, v zimě Jeseníky (s běžkami), a na jaře
Bílé Karpaty.
Někteří účastníci Ekolycea vzápětí absolvovali
organizátorský kurs Hnutí Brontosaurus, pořá­
daný základním článkem Orchis. Zdravé jádro
pak zůstává věrno EkoCentru v Klubu Ekoly­
cea. Pomáhá s dalším ročníkem, zkouší pořádat
víkendové akce, sestavuje N-tero pro brňáky
(rozpracování Desatera MŽP) nebo se jen tak
-MiFpotkává.
V prvních srpnových dnech proběhly za největ­
ších letošních veder na okraji Žďárských vrchů Prázdniny s Brontosaurem "KDO TAM? OCHUTNEJ!", pořádané brontíky základního článku UNl a EkoCentrem Brno s pomocí účastníků minulého Ekolycea. Co nás čekalo? Deset dní strávených v tee-pee nedaleko Nového Města v bezvadné partě mla­
dých lidí, práce v navrhovaných přírodních re­
zervacích, pestrý program a také poznání, jak může chutnat život v kůži "poslední generace". Na lokalitách Šarátky a Kaňásky jsme obnovo­
vali zpustlé, z převážné části mokřadní louky. Odstraňovali jsme náletové dřeviny, zejména břízy, smrky a vrby, kosili, shrabávali a pálili. Cílem asanací je obnovit na těchto loukách pů­
vodní pestrou květenu a podpořit rozšíření vol­
ně rostoucích orchidejí. Protože "nejen prací ...", užili jsme si také her či dvoudenního "vyhnání" z tábora o spacáku a chlebu s připravenými trasami za poznáním oblasti. Zajímavá byla také trocha ekologické­
ho vědění nebo několikeré povídání s pracovní­
ky CHKO Žďárské vrchy. No a my, co nás akce zaujala, se už těšíme na nový ročník Ekolycea, do nějž jednou ze vstup­
ních bran byly i tyto brontosauří prázdniny. Jana Subrtová